|
|
Subjektivní prožívání perinatální ztráty porodními asistentkami
Tóthová, Eva ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Tato Bakalářská práce se zabývá problematikou subjektivního prožívání perinatální ztráty z pohledu porodních asistentek. Hlavním cílem je identifikovat základní spektrum emocí a prožitků týkajících se dané problematiky. Je stanoveno několik dalších dílčích cílů a výzkumných otázek, které se zabývají faktory ovlivňujícími poskytování daného druhu péče, strategií zvládání stresových situací, psychohygienou porodních asistentek, významem supervize a jejího zavedení do praxe, syndromem vyhoření v pomáhajících profesích a osobními zkušenostmi s výskytem tohoto fenoménu. Dále jsou vytvořena doporučení pro praxi, která upozorňují na nedostatek pozornosti věnované zdravotnickému personálu a zahrnují možnosti, jak pracovat v oblasti dané problematiky. Rozhovory v kvalitativním výzkumu nám poskytují základní představu o problematice prožívání vztahující se k péči o ženu v procesu perinatální ztráty. Výsledkem zkoumání je především zjištění, že ač je tento proces velmi psychicky náročný, porodní asistentky nestojí o odbornou pomoc. Zátěžové situace se častokrát z psychologického hlediska snaží vyřešit prostřednictvím vlastní či kolektivní reflexe. V oblasti psychohygieny je snahou zvyšovat odolnost a udržovat duševní rovnováhu pomocí nejrůznějších volnočasových aktivit či jiných relaxačních technik. Dalším...
|
|
| |
|
|
Torzo krajiny. Příběh barokní krajiny severních Čech
Drápalová, Kristýna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Cíl této diplomové práce byl dvojí. Zaprvé rekonstruovat podobu urbanistického uspořádání krajiny severního výběžku Mostecké pánve na konci barokní éry, a to se zvláštním zřetelem ke kompozičním vztahům mezi jednotlivými krajinnými dominantami, jak v měřítku poutních areálů, zámků či klášterů a kostelů, tak v měřítku kaplí, kapliček a drobných sochařských památek. Druhým cílem pak bylo na příkladu této v době baroka mimořádně bohaté krajiny zkoumat fenomén české barokní krajiny, a to skrze srovnání závěrů rekonstrukce s doposud zažitou představou o principech urbanistického utváření české krajiny v době baroka. Za tímto účelem byl vyhotoven obsáhlý katalog památek, nacházejících se zhruba k roku 1780 ve zkoumaném území. Dále vznikla mapa, v níž jsou kromě památek znázorněny i urbanistické vazby mezi nimi. Zásadním podkladem této rekonstrukce byly mapy 1. vojenského mapování. V textově podobě je pak krajina zachycována perspektivou barokního poutníka, procházejícího po starých cestách krajinou, a to po třech vybraných trasách. Poznatky, získané na základě těchto podkladů, jsou shrnuty v závěrečné kapitole. Závěrem práce je zjištění, že krajina zkoumaného území, ani její části, nebyly sceleny jednotným kompozičním programem a propojeny osami cest, alejí, průhledů či symbolických souvislostí - což je...
|
|
|
Jiří František Pacák a jeho tvorba ve východních Čechách
Bouček, Jan ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá životem a dílem barokního sochaře Jiřího Františka Pacáka v regionu východních Čech. Studuje sochařovy umělecké počátky na Chlumku u Luže, analyzuje vliv Matyáše Bernarda Brauna na Pacákovu tvorbu a popisuje vývoj Pacákova sochařského umění v Žirči, Žacléři, Poličce a na jiných místech regionu. Součástí práce je katalog, který obsahuje soupis známých děl Jiřího Františka Pacáka.
|
|
|
Slavnostní vozy 16. - 18. století dochované ve sbírkách na území České republiky
Foltýnová, Marie ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent) ; Zápalková, Helena (oponent)
Cílem práce je popsat a zhodnotit soubor dochovaných slavnostních kočárů v českých a moravských sbírkách a zařadit je do kontextu evropské umělecké a uměleckořemeslné produkce 16. - 18. století. Kromě základního shrnutí procesu uměleckohistorického a technického vývoje hipomobilií, bylo nutné nastínit také problematiku dvorské hierarchie, ceremoniálů a vizuální demonstrace novověkého aristokrata, která vedla k proměně osobního dopravního prostředku v pompézní umělecká díla. Na výrobě a výzdobě slavnostních kočárů se podíleli významní barokní umělci, jejich podíl se snaží tato práce ukázat. Popisem a shrnutím historie dochovaných slavnostních kočárů na území Čech a Moravy, jejich srovnáním s analogickými kočáry v zahraničí, se naše exponáty mohou zařadit do konvolutu evropských sbírek a být reflektovány v zahraniční odborné literatuře.
|
|
| |
|
|
Architektura na barokních obrazech (Čechy 1640 - 1730)
Fialová, Radka ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
V rámci této bakalářské práce byla posuzována role architektury v barokních závěsných obrazech. Cílovou skupinou jsou obrazy vytvořené v Českých zemích mezi léty 1640 až 1730. Práce je uspořádána jako katalog. Z užšího výběru děl bylo na základě příbuznosti námětu a především pak role architektury ve výjevu vytvořeno několik kategorií. V nich je uvedeno jedno až dvě díla v podrobnějším popisu námětu, rozboru architektury a následném závěrečném shrnutí zpracování. Pro téma architektury v obraze nebylo sepsáno konkrétní syntetické dílo. Odborná literatura se jím zabývá pouze okrajově v dílčích článcích a popisech obrazů v monografiích příslušných malířů. Hodnocení architektury je tedy podrobeno především formální analýze. Hlavní přínos práce spočívá v položení základů v dosud hlouběji neprobádaném tématu architektury v barokních obrazech. Zkoumání prokázalo závislost použití architektury na námětu, době tvorby, objednavateli a individuálním přístupu malíře. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Výskyt β-rutinosidasy v eurokaryotických mikroorganismech
Adamcová, Kateřina ; Weignerová, Lenka (vedoucí práce) ; Králová, Blanka (oponent)
Rutinosidy jsou velmi běžné glykosidické prekurzory aromatických látek. Navázané glykosidy ovlivňují aroma vín, chuť džusů atd, hydrolýzou glykosidické vazby je možno zvýšit aroma některých produktů. Jedním z enzymů schopných této hydrolýzy je i β-rutinosidasa produkovaná extracelulárně kmenem Aspergillus niger. Purifikovaná β rutinosidasa byla částečně sekvenována (MALDI-TOF/TOF), výsledek analýzy byl porovnán se sekvencemi v databázích (BLAST). Inzert kódující β-rutinosidasu byl ligován do expresního vektoru pPICZα A. Jako expresní systém byl použit kmen Pichia pastoris KM71H. Bylo zjištěno, že gen pro β rutinosidasu obsahuje 1137 bp kódující protein o 379 aminokyselinách. Elektroforézou v polyakrylamidovém gelu s dodecylsíranem sodným byla zjištěna molekulová hmotnost enzymu 60 kDa, deglykosylovaná froma 45 kDa. pH optimum enzymu bylo stanoveno jako 3,0 a teplotní optimum při teplotě 50 řC. Substrátem pro stanovení enzymové aktivity byl p nitrofenyl β rutinosid. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Johann Georg de Hamilton. Život a dílo
Ourodová, Ludmila ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent) ; Jandlová Sošková, Martina (oponent)
Obsahem této disertační práce život a dílo Johanna Georga de Hamiltona, ne příliš známého malíře štvanic, portrétů koní, psů, loveckých zátiší a loveckých výjevů. Johann Georg de Hamilton (1672-1737), malíř původem ze známé skotské rodiny, byl ve své tvorbě výrazným způsobem ovlivněn vlámskými malíři zátiší a loveckých výjevů 17. století. Působil převážně ve Vídni a v jižních Čechách, ve službách Adama Františka, knížete ze Schwarzenbergu, císaře Karla VI. Habsburského, obrazy s loveckými náměty a portréty koní dodával světské i církevní aristokracii v rakouských zemích, Liechtensteinům, Serényiům, Althanům a dalším. Práce je vůbec prvním pokusem o monografické zpracování života a díla malíře. Vedle nových bibliografických údajů, přináší na základě zachovalé korespondence hluboký vhled do vztahu mezi objednavatelem práce Adamem Františkem knížetem ze Schwarzenbergu a Johannem Georgem de Hamiltonem a pokouší se představit práci malíře v kulturně -historickém a uměleckém kontextu. V práci je připomenuta první výstava souboru Hamiltonových děl ve Vídni v roce 1888 a s ní spojená "badatelská" práce schwarzenberského archiváře Františka Mareše. Asi dvě desítky Hamiltonových obrazů prošlo před započetím restaurování restaurátorským a chemickotechnologickým průzkumem. i na základě těchto průzkumů jsou...
|
|
|
Komunikační strategie Knižního klubu
Adamcová, Kateřina ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunikační strategií nakladatelství Knižní klub od založení v roce 1992 až do konce roku 2013. Knižní klub patří mezi nakladatelství, které převážně v devadesátých letech formovalo svým obchodním modelem českou knižní kulturu. Až do nedávna bylo součástí světového mediálního koncernu Bertelsmann, který po celém světě provozoval knižní kluby už od začátku padesátých let minulého století. Do České republiky vstoupil krátce po revoluci a přinesl celou řadu doposud zakázaných titulů. Ediční politika představovala směs kvalitní světové literatury a také celou řadu dobře prodejných knih, které kopírovaly aktuální čtenářské trendy. Vzhledem k tomuto faktu se v práci zaměřuji na historické pozadí a jeho ovlivňování ediční politiky. Následně se zaobírám vývojem knižního trhu v české společnosti po roce 1989. Na příkladu Knižního klubu, který prošel změnou od převážně distributorské společnosti až po plnohodnotné nakladatelství, zkoumám komunikační aktivity nakladatelství v širším socio-kulturním kontextu. Komunikační strategie byla sledovaná prostřednictvím klubových katalogů a médií. Vzhledem ke studiu na katedře Mediálních studií je součástí textu také mediální obraz ve společensko-kulturních přílohách Víkend Mladé fronty Dnes, Salon Práva a kritickém měsíčníku Literární noviny,...
|
host ::
RSS.