|
|
Svět pražských matek na rodičovské dovolené
Brennová, Martina ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá volbami pražských žen na rodičovské dovolené, a to především v oblasti kombinace práce a rodiny. Volby žen nejsou vždy výsledkem jejich ideální preference a jejich konečná podoba je silně ovlivněna institucionálními podmínkami a zájmy celé rodiny. Preference žen se orientují také podle ideologie mateřství, kterou upřednostňují. Práce se dále věnuje budování symbolických hranic mezi matkami a bezdětnými ženami. Matky se vůči bezdětným ženám vymezují pomocí morálních kritérií a vůči sobě navzájem prostřednictvím znalosti mateřské kultury. Matky na rodičovské dovolené popisují toto období jako šťastné a nevnímají ho v intencích ztráty svobody či sebeobětování. Přesto reflektují, že dlouhodobý pobyt doma je stereotypní a může vyvolat pocit izolovanosti. Část žen se z toho důvodu snaží alespoň částečně vymanit ze sféry péče o dítě a vrátit se do světa dospělých.
|
|
|
Léčím, tedy jsem: Konstrukce symbolických hranic a nerovností mezi reprezentanty vědecké a alternativní medicíny
Dostálová, Lenka ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku vztahu, respektive symbolických hranic a nerovností mezi vědeckou a alternativní medicínou z konstruktivisticko-interakcionistického pohledu. Zkoumá, jakým způsobem jsou konstruovány hranice reprezentanty vědecké medicíny na jedné straně a reprezentanty alternativní medicíny na straně druhé. Východiskem této práce byl výzkum provedený kvalitativní metodou polostrukturovaného rozhovoru se zástupci obou medicínských systémů. Práce seznamuje čtenáře se situací a postavením, v jakém se alternativní medicína v českém prostředí nachází a na základě tohoto kontextu nahlíží zmíněnou konstrukci hranic. Práce ukazuje, že reprezentanti kategorie vědecké medicíny zakládají své hranice zejména na morálních aspektech, zatímco reprezentanti kategorie alternativní medicíny mají repertoár hranic různorodější a objemnější. Tento fakt je zřejmě dán právě strukturální situací a postavením alternativní medicíny. Zatímco reprezentanti vědecké medicíny usilují o "pouhé" zachování stávající situace, reprezentanti alternativní medicíny se snaží tuto situaci změnit, což vyžaduje větší úsilí.
|
|
| |
|
| |
|
|
"Jak jsem odešla do Mexika" (Příběhy českých emigrantek)
Štursová, Tereza ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Záměrem mé diplomové práce bylo uchopit zkušenost migrace a následné adaptace v hostující společnosti z pohledu českých žen žijících v Mexiku. Zajímá mě, jak tyto ženy prožívají odchod z rodné země, jak je vyjednávána a konstruována jejich identita ženy v samotném migračním procesu a zejména pak v kontextu mexické kultury, a k jaké proměně dochází v jejich rolích. Zaměřila jsem se na jednotlivé fáze migrace; zabývám se motivy a rozhodováním, odchodem z Čech, příchodem do Mexika a životem v rámci mexické společnosti. Vycházím z vyprávění čtyř českých emigrantek, které se mnou sdílely své příběhy a zkušenosti. Při jejich analýze se zaměřuji jak na samotný proces migrace, tak na následný proces adaptace v mexické společnosti. Zajímá mě, kde se respondentky cítí doma a proč, jaké hlavní rozdíly a těžkosti pociťují v každodenním životě v Mexiku, jak se mění jejich role změnou sociálně-kulturního kontextu. Největší pozornost pak věnuji problematice postavení ženy a muže v mexické společnosti a tomu, jak se k ní staví mé respondentky, zda a jak je v dialogu s celospolečensky chápanými rolemi žen a mužů formována a vyjednávána jejich identita. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hazardní hra jako černá díra sociálního vesmíru.
Horáček, Michal ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Jedním z témat této eseje proto musí být jak empirická kritika dosud uveřejněných případových studií hráčského prostředí (obšírněji se pokusím zhodnotit tu patrně nejčastěji citovanou, Geertzovu Záludnou hru), tak posléze i návrh metodologie, umožňující takový sběr a takové vyhodnocování etnografického materiálu, který by z hráčského prostředí vytěžil smysluplnější poznatky. Smysluplné a objevné přesídlení do prostředí hazardní hry je ovšem z mnoha důvodů mimořádně obtížné. Na takovou obtížnost poukazuje kdejaká studie kdejakého etnograficky zkoumaného prostředí, v našem případě je však kromě nutnosti se osobně a dlouhodobě vystavit nejen specifické radosti, ale i bolesti, nezbytné problematizovat i konvenční pojmové kategorie; přinejmenším přestat považovat zažitá pojmová určení za dostatečná - vyjeví se totiž jako vnitřně rozporná. Tuto rozpornost je nutné rozpoznat jak v kolokviálním používání, tak i ve studiích těch společenských vědců, kteří "hru" učinili předmětem svého soustředěného zájmu; vyberu tři daleko nejcitovanější a očividně nejvlivnější: práce Johana Huizingy, Eugena Finka a Rogera Cailloise. (A nejen tyto studie, těšící se z pověsti "klasiky," nýbrž i některé práce současné, jmenovitě z pera Gerdy Reithové či Jacksona Learse).
|
|
| |
|
| |
|
|
Význam času a místa v procesu migrace. Zkušenost dvou generací Čechů žijících v Berlíně
Jansová, Lenka ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Mlynář, Jakub (oponent)
Práce se zabývá vzájemným vztahem sociálních struktur a individuálního jednání v procesu migrace. Cílem je kontextuální výklad motivů a strategií přesunu dvou generací Čechů do Berlína. Generace krajanů, která odešla mezi lety 1968-1989 a generace migrujících, která se přestěhovala po vstupu České republiky do Evropské unie. Koncentrace na význam času(ů) a míst(a) v procesu migrace umožňuje srovnání generací a je klíčem k pochopení interakce struktur a jednání. Teoreticko-metodologický rámec tvoří pojetí teorie praktik od Karen O'Reilly (2012), pro interpretaci významu času(ů) byla využita výzkumná perspektiva životních drah, pro význam míst(a) koncept migračních sítí a transnacionalismu. Jádrem empirické části je analýza etnografického materiálu, který zahrnuje poznámky ze zúčastněného pozorování a hloubkové narativní rozhovory s biografickými prvky (mikro-úroveň). Interpretace motivů a strategií přesunu i významu sociálních sítí a praktik aktérů je zasazena do širších struktur a událostí - tj. historicko-geografického vztahu mezi zeměmi a politicko-právních podmínek migrace (makro-úroveň), stejně jako zvažuje načasování migrace jako události v individuálním a institucionálním životě (mezo-úroveň). Zatímco u krajanů širší struktury definovaly migraci z hlediska času a význam míst (skrze sociální...
|
|
|
Síť aktérů domácího porodu: Mnohočetné podoby
Genttnerová, Kristýna ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Síť aktérů domácího porodu: Mnohočetné podoby Tématem této diplomové práce je výzkum a popis domácího porodu v rámci lékařské antropologie z pohledu teorie sítě aktérů. Zájmem práce tedy není popsat domácí porod z profesního pohledu medicíny jako biologický proces, ani z pohledu rodiček a jejich osobního prožívání domácího porodu, ale popsat domácí porod jak je tvořen sám o sobě v interakcích aktérů sítě. Po představení dvou náhledů na medicínu (disease a illness), prezentování základních principů a návodů ANT (i v rámci symetrické antropologie), prací lidí, kteří z ní vycházejí (Mol - mnohočetnost, De Laet - fluidita, Law) a přehledu současného stavu porodnictví v ČR, se práce zaměřuje na popis všech aktérů, kteří svým jednáním a vzájemnou interakcí zjednávají domácí porod. Tato jednání vyplývají z rozhovorů s rodičkami, dulou a pediatričkou. Popis sítě zahrnuje jak lidi, tak předměty, kterým ANT přisuzuje stejnou míru sociálního jednání. Součástí domácího porodu jsou pak předměty potřebné k porodu - různé pomůcky k jeho podpoře a usnadnění průběhu, dále lidé, kteří se ho zúčastní, místa, kde se odehrává a polohy, ve kterých probíhá. Dále síť obsahuje i dobu před porodem - shánění informací o domácím porodu z knih a od žen, a předchozí zážitky v nemocnici, které určují standard porodu, jak by doma probíhat...
|
host ::
RSS.