2022-10-23
00:01 |
Exploring the Contribution of Isochrony-based Features to Computerized Assessment of Handwriting Disabilities
Gavenčiak, M. ; Zvončák, V. ; Mekyska, J. ; Šafárová, Katarína ; Čunek, Lukáš ; Urbánek, Tomáš ; Havigerová, Jana Marie ; Bednářová, Jiřina ; Galáž, Z. ; Mucha, J.
Approximately 30–60 % of the time children spend in school is associated with handwriting. However, up to 30 % of them experience handwriting disabilities (HD), which lead to a decrease in their academic performance. Current HD assessment methods are not unified and show signs of subjectivity which can lead to misdiagnosis. The aim of this paper is to propose a new approach to objective HD assessment based on the principle of movement isochrony. For this purpose, we used a database of 137 children attending a primary school, who performed a transcription and dictation task, and who were associated with a BHK (Concise Evaluation Scale for Children's Handwriting) score. Employing a machine learning model, we were able to estimate this score with 18 % error. An interpretation of the model suggests that the isochrony-based features could bring new benefits to the objective assessment of HD.
Detailed record
|
2022-09-28
00:47 |
Organizační klima, soupeřící hodnoty a well-being v práci
Zábrodská, K. ; Mudrák, J. ; Machovcová, Kateřina ; Cidlinská, Kateřina
Organizační klima představuje koncept umožňující lépe porozumět vztahu mezi pracovním prostředím a „well-being“ zaměstnanců. V příspěvku prezentujeme výzkumný projekt, který se zaměřoval na organizační klima na akademických pracovištích a jeho vztah s pracovním „well-being.“ Ve výzkumu jsme vycházeli z „modelu soupeřících hodnot“ a použili smíšený výzkumný design zahrnující rozsáhlou dotazníkovou studii a hloubkové rozhovory. V kvantitativní části jsme na základě shlukové k-means analýzy identifikovali čtyři typy organizačního klimatu („sebe-aktualizující“, „kolegiální“, „výkonové“, „fraternitní“) lokalizované v dimenzích „modelu soupeřících hodnot“ (flexibilita-kontrola a externí-interní zaměření). Ty se signifikantně lišily v tom, jak odpovídající participanti vnímali své pracovní prostředí a „well-being“. Na základě hloubkových rozhovorů diskutujeme některé psychosociální procesy, prostřednictvím kterých se mohou odlišné typy klimatu podílet na utváření pracovního „well-being“.
Detailed record
|
2022-09-28
00:47 |
Souvislosti posttraumatického stresu a rozvoje u bývalých dětských onkologických pacientů a jejich rodičů.
Koutná, Veronika ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin ; Vobořil, Dalibor
Posttraumatický stres (PTS) i rozvoj (PTG) byl popsán u dětských onkologických pacientů i u jejich rodičů. Cílem této studie je analyzovat souvislosti mezi PTS a PTG u dětí a jejich rodičů a zjistit míru shody v posouzení PTG dětí sebeposouzením dítěte a posouzením rodiči. Soubor tvořilo 142 párů bývalých dětských onkologických pacientů a jejich rodičů, kterým byly administrovány metody zjišťující PTS a PTG. Rodiče navíc posoudili i PTG svých dětí. Korelační analýzou jsme zjišťovali vztahy mezi PTS a PTG dětí a rodičů a shodu v sebe- posouzení PTG dětmi a posouzení rodiči. Posouzení PTG dětí rodiči koreluje těsněji s PTG rodičů než s PTG udávaným dětmi. Pro PTS a PTG rodičů byl nalezen středně těsný vztah, pro PTS a PTG dětí nikoli. Posouzení PTG dětí rodiči může odrážet spíše jejich vlastní schopnost nalézt v nepříznivé události pozitiva než skutečný PTG jejich dětí. Vzájemný vztah PTS a PTG v kontextu dětské onkologie se může lišit v závislosti na zvoleném souboru (rodiče/děti).
Detailed record
|
2022-09-28
00:47 |
Souvislosti posttraumatického stresu a rozvoje s kvalitou života bývalých dětských onkologických pacientů
Koutná, Veronika ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin ; Vobořil, Dalibor
Onkologické onemocnění v dětství je událost spotenciálem pro výskyt posttraumatické stresové poruchy (PTSD) i posttraumatického rozvoje (PTG). Zatímco PTSD se u bývalých dětských onkologických pacientů vyskytuje vzácně, k PTG v této populaci dochází často. Vztah posttraumatického stresu (PTS) a PTG dosud nebyl jednoznačně prokázán a nejasná zůstává isouvislost PTG skvalitou života (QOL). Na souboru 188 bývalých dětských onkologických pacientů jsme korelační analýzou zjišťovali souvislosti PTS aPTG se specifickými dimenzemi QOL. U mladší skupiny (do 12 let) QOL korelovala pouze s PTS, souvislost s PTG prokázána nebyla. U starší skupiny (od 13 let) QOL korelovala s PTS i PTG, avšak v případě PTS byly vztahy významně těsnější. Vztah PTS a QOL byl v obou věkových skupinách negativní, vztah PTG a QOL u starší věkové skupiny byl ve všech dimenzích slabě pozitivní. Souvislost PTG s úspěšnou adaptací a dobrou QOL zůstává sporná.
Detailed record
|
2021-05-16
00:42 |
Detailed record
|
2020-12-03
22:53 |
Transformace životní zkušenosti: návrh konceptuálního rámce a postupu analýzy
Chrz, Vladimír ; Dubovská, Eva ; Poláčková Šolcová, Iva
Příspěvek pojednává o konceptuálním rámci a postupu analýzy, které jsou navrženy pro výzkum prožívání krize a růstu ve středním věku. Základním rámcem je zde hermeneuticko-narativní přístup. Transformativní zkušenost je zde uchopena jako „příběh změny“, který je výsledkem narativního ztvárnění (biografické práce). Klíčovými koncepty jsou zde „potíž“ a „narativní transformace“ (co vyprávění dělá s potíží). Pro analýzu krize a růstu ve středním věku jakožto narativní transformace budou využity kategorie narativní analýzy: téma transformace, aktérství, hodnoty a přesvědčení, reflexivita a narativní pozice. Navržený konceptuální rámec a postup analýzy jsou ilustrovány pomocí příkladu z výzkumu příběhů změny v průběhu psychoterapie.
Detailed record
|
2020-01-13
08:29 |
Psychosociální fungování lidí prožívajících vývojovou tranzici v mladé dospělosti
Millová, Katarína ; Blatný, Marek
Teoretická východiska: Ve výzkumu jsme sledovali psychosociální souvislosti vývojové tranzice (přechodu) v průběhu mladé dospělosti. Vycházeli jsme z Arnettova modelu vynořující se dospělosti, u kterého jsme se zaměřili na dimenzi pocitů „mezi” (subjektivní vývojový status). Cíle výzkumu: Cílem studie bylo srovnání mladých lidí s různým subjektivně hodnoceným vývojovým statusem s ohledem na charakteristiky psychosociálního fungování. Výzkumný soubor: Soubor byl tvořen 2025 univerzitními studenty (658 mužů) v období vynořující se dospělosti ve věku 18 – 27 let (průměrný věk 21,76 let), kteří se zúčastnili online výzkumu. Metody: Kromě subjektivního vývojového statusu (pocit nedospělosti – mezistupně – plné dospělosti) jsme zjišťovali i emoční a sociální kompetenci (SSI, Riggio & Carney, 2003), copingové strategie (BriefCOPE, Carver, 1997) a plánované životní cíle. Hlavní zjištění: Mladí lidé, kteří subjektivně prožívali vývojový mezistupeň, se lišili od nedospělých a plně dospělých lidí především v oblastech plánování budoucího života, emoční kontroly a sociální vnímavosti (SSI) a v strategiích aktivního copingu, plánování, humoru, akceptace, popírání, užívání emoční a instrumentální opory, behaviorálního vzdání se a sebeobviňování (BriefCOPE).
Detailed record
|
2019-08-26
09:04 |
Detailed record
|
2018-12-07
17:59 |
Zdařilé stárnutí potřebuje „dobrý silný příběh“: perspektiva narativní gerontologie
Chrz, Vladimír ; Dubovská, Eva ; Poláčková Šolcová, Iva ; Hrabec, Ondřej
Příspěvek představuje perspektivu narativní gerontologie na příkladu výzkumu zaměřeného na problematiku resilience ve stáří. Východiskem je zde předpoklad narativní gerontologie (W. Randall), podle kterého je zdařilé stárnutí tvůrčím dílem, jehož podstatným nástrojem je „příběh, který žijeme“. Narativní gerontologie je součástí obecného přístupu v humanitních a sociálních vědách, kde se předpokládá, že naše zkušenost, naše myšlení, prožívání, jednání či identita jsou narativně konstruovány. Narativní přístup dává možnost porozumět tomu, že resilience či integrita ve stáří potřebují „dobrý silný příběh“. Příběhy, které žijeme, dávající souvislost, jednotu, směřování a smysl naší zkušenosti, je možné zkoumat pomocí hloubkových rozhovorů, které jsou analyzovány pomocí různých typů narativní analýzy. Jsou ukázány výsledky výzkumu resilience (psychické odolnosti) ve stáří, kde je identifikováno několik žánrů příběhů, které umožňují žít život jako zdařilý navzdory různých nepřízním, které s sebou stáří přináší.
Detailed record
|
2018-12-07
17:59 |
What accounts for successful aging? – A dialogical self view
Filip, Miroslav ; Poláčková Šolcová, Iva
From the psychological perspective, older adults who are unsuccessful in aging (experiencing, for instance, depression, low well-being, or low life satisfaction) have been often considered unable to accept their own past including life losses. However, such an explanation may be too trivial. For example, an inability to accept the past may be a natural component of depressive thinking and not a separate variable that accounts for depression. Unsuccessful aging can alternatively be explained by focusing on processes of meaning construction of various aspects of one’s own life. The theory of the dialogical self describes these processes in terms of the development of an internal dialogue. An aging-successful older adult should develop a lifereviewing internal dialogue with adaptive features, such as differentiation or integration of various and often contradictory „I-positions.” Methods: Narrative analyses based on the theory of the dialogical self were applied to Life Story Interviews with 32 older adults (aged from 70 to 93 years). According to the presence of the adaptive features in narratives, various types of life-reviewing internal dialogues were identi-fied. The validity of these types was examined by their scores on the Reminiscence Function Scale (RFS). Respondents who used the respective types were compared in terms of well-being (Mood Adjective Checklist - MAC) and meaningfulness of life (Meaning in Life Questionnaire - MLQ). Results/Discussion: The narrative analysis yielded three types of life-reviewing dialogues according to how they are elaborated and adaptive: differentiated dialogue (low adaptive), progressive dialogue, and integrated dialogue (highly adaptive). The validity of these types was sup-\nported by differences on the RFS: participants with the progressive dialogue reported more frequent reminiscence activities to resolve past conflicts and to reconstruct their identity. As hy-\npothesized, scores indicating successful aging on the scales MAC and MLQ were higher in respondents with the integrated life-reviewing dialogue.
Detailed record
|
|
|
|
guest ::
