2024-02-18
00:07 |
Vowel length in infant-directed speech: the realisation of short-long contrasts in Czech IDS
Svoboda, Michaela ; Chládková, Kateřina ; Kocjančič Antolík, T. ; Paillereau, Nikola ; Slížková, P.
When interacting with young children, talkers across many languages use a speech style that reflects positive affect, draws infants' attention, and supposedly facilitates language acquisition. As for the latter, a well-documented feature of infant-directed speech is an exaggeration of spectrally-cued vowel contrasts. Here we tested whether talkers exaggerate also durationally cued contrasts. Sixty-three mothers, native speakers of Czech, were recorded while playing with their infant (4- to 10-month-olds, IDS) and while speaking to an adult (ADS). The durations of the five Czech phonemically short vowels were compared to their long counterparts. Vowel duration (normalised for word duration) was longer in IDS than in ADS more for phonemically long vowels at the younger infant ages, indicating a developmentally specific early exaggeration of length contrasts in Czech infant-directed speech. The present finding suggests that in a language with phonemic length, caregivers' realisation of speech sounds may go beyond merely being longer and slower overall.
Úplný záznam
|
2024-02-18
00:07 |
Infants' learning of novel segments is modulated by prosody
Chládková, Kateřina ; Podlipský, V.J. ; Nudga, Natalia ; Paillereau, Nikola ; Kynčlová, Kateřina ; Šimáčková, Š.
Young infants recognize atypical realisations of native-language speech. Later they learn words better from native-accented talkers. However, 6-month-olds preferentially listen to unfamiliar speech. We tested whether the learning of new vowels matches 6-month-olds’ listening preferences, being more effective from nonnative-accented speech. We exposed Czech six-month-olds to delexicalised utterances with consonants replaced by [f] and vowels by 405 tokens sampled from a bimodal [ɛ]-[æ] distribution, a contrast absent from Czech, and with either native or atypical rhythm. Discrimination of [ɛ]-[æ] was then tested in an alternating/non-alternating paradigm. Longer first-look duration to non-alternating than to alternating trials – indicating a learning effect – was found in infants familiarised with the novel contrast in atypical rhythm, such effect was not\ndetected after familiarisation with native rhythm. Six-month-olds thus more effectively exploit distributional information about novel vowels from non-native rhythm, which matches their previously reported preferences for listening to novel over familiar accents.
Úplný záznam
|
2022-10-23
00:01 |
Exploring the Contribution of Isochrony-based Features to Computerized Assessment of Handwriting Disabilities
Gavenčiak, M. ; Zvončák, V. ; Mekyska, J. ; Šafárová, Katarína ; Čunek, Lukáš ; Urbánek, Tomáš ; Havigerová, Jana Marie ; Bednářová, Jiřina ; Galáž, Z. ; Mucha, J.
Approximately 30–60 % of the time children spend in school is associated with handwriting. However, up to 30 % of them experience handwriting disabilities (HD), which lead to a decrease in their academic performance. Current HD assessment methods are not unified and show signs of subjectivity which can lead to misdiagnosis. The aim of this paper is to propose a new approach to objective HD assessment based on the principle of movement isochrony. For this purpose, we used a database of 137 children attending a primary school, who performed a transcription and dictation task, and who were associated with a BHK (Concise Evaluation Scale for Children's Handwriting) score. Employing a machine learning model, we were able to estimate this score with 18 % error. An interpretation of the model suggests that the isochrony-based features could bring new benefits to the objective assessment of HD.
Úplný záznam
|
2022-09-28
00:47 |
Organizační klima, soupeřící hodnoty a well-being v práci
Zábrodská, K. ; Mudrák, J. ; Machovcová, Kateřina ; Cidlinská, Kateřina
Organizační klima představuje koncept umožňující lépe porozumět vztahu mezi pracovním prostředím a „well-being“ zaměstnanců. V příspěvku prezentujeme výzkumný projekt, který se zaměřoval na organizační klima na akademických pracovištích a jeho vztah s pracovním „well-being.“ Ve výzkumu jsme vycházeli z „modelu soupeřících hodnot“ a použili smíšený výzkumný design zahrnující rozsáhlou dotazníkovou studii a hloubkové rozhovory. V kvantitativní části jsme na základě shlukové k-means analýzy identifikovali čtyři typy organizačního klimatu („sebe-aktualizující“, „kolegiální“, „výkonové“, „fraternitní“) lokalizované v dimenzích „modelu soupeřících hodnot“ (flexibilita-kontrola a externí-interní zaměření). Ty se signifikantně lišily v tom, jak odpovídající participanti vnímali své pracovní prostředí a „well-being“. Na základě hloubkových rozhovorů diskutujeme některé psychosociální procesy, prostřednictvím kterých se mohou odlišné typy klimatu podílet na utváření pracovního „well-being“.
Úplný záznam
|
2022-09-28
00:47 |
Souvislosti posttraumatického stresu a rozvoje u bývalých dětských onkologických pacientů a jejich rodičů.
Koutná, Veronika ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin ; Vobořil, Dalibor
Posttraumatický stres (PTS) i rozvoj (PTG) byl popsán u dětských onkologických pacientů i u jejich rodičů. Cílem této studie je analyzovat souvislosti mezi PTS a PTG u dětí a jejich rodičů a zjistit míru shody v posouzení PTG dětí sebeposouzením dítěte a posouzením rodiči. Soubor tvořilo 142 párů bývalých dětských onkologických pacientů a jejich rodičů, kterým byly administrovány metody zjišťující PTS a PTG. Rodiče navíc posoudili i PTG svých dětí. Korelační analýzou jsme zjišťovali vztahy mezi PTS a PTG dětí a rodičů a shodu v sebe- posouzení PTG dětmi a posouzení rodiči. Posouzení PTG dětí rodiči koreluje těsněji s PTG rodičů než s PTG udávaným dětmi. Pro PTS a PTG rodičů byl nalezen středně těsný vztah, pro PTS a PTG dětí nikoli. Posouzení PTG dětí rodiči může odrážet spíše jejich vlastní schopnost nalézt v nepříznivé události pozitiva než skutečný PTG jejich dětí. Vzájemný vztah PTS a PTG v kontextu dětské onkologie se může lišit v závislosti na zvoleném souboru (rodiče/děti).
Úplný záznam
|
2022-09-28
00:47 |
Souvislosti posttraumatického stresu a rozvoje s kvalitou života bývalých dětských onkologických pacientů
Koutná, Veronika ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin ; Vobořil, Dalibor
Onkologické onemocnění v dětství je událost spotenciálem pro výskyt posttraumatické stresové poruchy (PTSD) i posttraumatického rozvoje (PTG). Zatímco PTSD se u bývalých dětských onkologických pacientů vyskytuje vzácně, k PTG v této populaci dochází často. Vztah posttraumatického stresu (PTS) a PTG dosud nebyl jednoznačně prokázán a nejasná zůstává isouvislost PTG skvalitou života (QOL). Na souboru 188 bývalých dětských onkologických pacientů jsme korelační analýzou zjišťovali souvislosti PTS aPTG se specifickými dimenzemi QOL. U mladší skupiny (do 12 let) QOL korelovala pouze s PTS, souvislost s PTG prokázána nebyla. U starší skupiny (od 13 let) QOL korelovala s PTS i PTG, avšak v případě PTS byly vztahy významně těsnější. Vztah PTS a QOL byl v obou věkových skupinách negativní, vztah PTG a QOL u starší věkové skupiny byl ve všech dimenzích slabě pozitivní. Souvislost PTG s úspěšnou adaptací a dobrou QOL zůstává sporná.
Úplný záznam
|
2021-05-16
00:42 |
Úplný záznam
|
2020-12-03
22:53 |
Transformace životní zkušenosti: návrh konceptuálního rámce a postupu analýzy
Chrz, Vladimír ; Dubovská, Eva ; Poláčková Šolcová, Iva
Příspěvek pojednává o konceptuálním rámci a postupu analýzy, které jsou navrženy pro výzkum prožívání krize a růstu ve středním věku. Základním rámcem je zde hermeneuticko-narativní přístup. Transformativní zkušenost je zde uchopena jako „příběh změny“, který je výsledkem narativního ztvárnění (biografické práce). Klíčovými koncepty jsou zde „potíž“ a „narativní transformace“ (co vyprávění dělá s potíží). Pro analýzu krize a růstu ve středním věku jakožto narativní transformace budou využity kategorie narativní analýzy: téma transformace, aktérství, hodnoty a přesvědčení, reflexivita a narativní pozice. Navržený konceptuální rámec a postup analýzy jsou ilustrovány pomocí příkladu z výzkumu příběhů změny v průběhu psychoterapie.
Úplný záznam
|
2020-01-13
08:29 |
Psychosociální fungování lidí prožívajících vývojovou tranzici v mladé dospělosti
Millová, Katarína ; Blatný, Marek
Teoretická východiska: Ve výzkumu jsme sledovali psychosociální souvislosti vývojové tranzice (přechodu) v průběhu mladé dospělosti. Vycházeli jsme z Arnettova modelu vynořující se dospělosti, u kterého jsme se zaměřili na dimenzi pocitů „mezi” (subjektivní vývojový status). Cíle výzkumu: Cílem studie bylo srovnání mladých lidí s různým subjektivně hodnoceným vývojovým statusem s ohledem na charakteristiky psychosociálního fungování. Výzkumný soubor: Soubor byl tvořen 2025 univerzitními studenty (658 mužů) v období vynořující se dospělosti ve věku 18 – 27 let (průměrný věk 21,76 let), kteří se zúčastnili online výzkumu. Metody: Kromě subjektivního vývojového statusu (pocit nedospělosti – mezistupně – plné dospělosti) jsme zjišťovali i emoční a sociální kompetenci (SSI, Riggio & Carney, 2003), copingové strategie (BriefCOPE, Carver, 1997) a plánované životní cíle. Hlavní zjištění: Mladí lidé, kteří subjektivně prožívali vývojový mezistupeň, se lišili od nedospělých a plně dospělých lidí především v oblastech plánování budoucího života, emoční kontroly a sociální vnímavosti (SSI) a v strategiích aktivního copingu, plánování, humoru, akceptace, popírání, užívání emoční a instrumentální opory, behaviorálního vzdání se a sebeobviňování (BriefCOPE).
Úplný záznam
|
2019-08-26
09:04 |
Úplný záznam
|
|
|
|
host ::
