2026-05-17
00:01 |
Neblahé dědictví zrušení superhrubé mzdy
Franta, Michal ; Münich, Daniel
Výrazné snížení zdanění příjmů fyzických osob v důsledku zrušení zdaňování superhrubé mzdy a dalších změn z let 2021 a 2022 způsobilo trvalý výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši zhruba 1,3 % HDP ročně, což pro rok 2026 představuje spolu s úroky výpadek 122 mld. Kč. Spolu s tím došlo ke snížení již tak nízké daňově–odvodové progrese. Způsobený výpadek příjmů státního rozpočtu, bez odpovídajícího snížení jeho výdajů, stojí za dlouhodobě výrazně vyššími rozpočtovými schodky. V důsledku snížení daňového výběru míra zadlužení Česka po roce 2020 výrazně narostla. Způsobená nerovnováha mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu dnes podvazuje intenzitu veřejné podpory školství, vědy a dalších faktorů dlouhodobého ekonomického růstu a také např. obrany. Vnitřní či vnější ekonomické okolnosti si dříve či později vynutí zásadnější úpravy parametrů příjmové a výdajové strany státního rozpočtu.
Úplný záznam
|
2026-05-17
00:01 |
Talent ve školách: co pomáhá nadaným žákům
Protivínský, Tomáš
Tato studie přináší systematický přehled ekonomické literatury zaměřené na evaluaci programů pro nadané žáky. Doplňuje existující pedagogické a psychologické poznatky o pohled založený na kauzálním usuzování a měřitelných dopadech intervencí. Je proto užitečným zdrojem pro tvůrce vzdělávacích politik a vedení škol, kteří potřebují efektivně alokovat veřejné prostředky a navrhovat účinné podpůrné programy. Pedagogickým a ekonomickým výzkumníkům nabízí přehled moderních evaluačních metod a shrnuje klíčová empirická zjištění o různých typech podpory, od včasné plošné identifikace až po dopady akcelerace či specializovaných škol. Závěry studie jsou obzvláště relevantní pro snižování vzdělanostních nerovností, neboť prokazují, že pozitivní dopady dobře navržených programů se nejsilněji projevují u nadaných žáků ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí.
Úplný záznam
|
2026-05-17
00:01 |
Struktura a hodnota majetku českých domácností: mezinárodní srovnání
Münich, Daniel ; Šoltés, Michal
Chudá česká domácnost (na hranici spodní pětiny majetkového rozdělení) drží větší hodnotu majetku než stejně definovaná chudá domácnost například v Německu nebo ve Francii. Čistá hodnota majetku střední (mediánové) české domácnosti je přibližně 100 tisíc EUR podobně jako na Slovensku, v Portugalsku, Nizozemí, Německu a Finsku. A bohatá česká domácnost (na hranici horní pětiny majetkového rozdělení) vlastní majetek zhruba poloviční hodnoty stejně definované domácnosti v Německu, Francii, Itálii a Rakousku. Zatímco chudé české domácnosti jsou co do hodnoty majetku v mezinárodním srovnání relativně bohaté, bohaté české domácnosti jsou naopak relativně chudé. Vyjádřeno ekvivalentem průměrné hrubé roční mzdy v dané zemi, české domácnosti patří v rámci evropských zemí k majetnějším. Česká mediánová domácnost vlastní majetek v hodnotě přesahující pětinásobek průměrné roční mzdy v Česku. V Německu a Finsku dosahuje hodnoty pouze zhruba poloviční. Rozdíl je dán relativně nízkou úrovní mezd a vysokou cenou nemovitostí v Česku. V majetku českých domácností hraje zásadní roli primární nemovitost, kterou vlastní většina domácností a tvoří až 80 % hodnoty majetku těchto domácností. Význam primární nemovitosti klesá až v horní desetině nejmajetnějších domácností, které často drží i jiná aktiva. Význam primárních nemovitostí v Česku je dán především historicky rozsáhlou privatizací bytového fondu a restitucemi po roce 1989 a rapidním růstem jejich cen v posledních letech.
Úplný záznam
|
2026-05-17
00:01 |
Úplný záznam
|
2026-05-17
00:01 |
The subjective well-being consequences of short-term forced displacement
Tokhirov, A. ; Qi, Riga ; Tran Thanh, T.
How does an episode of forced displacement affect the subjective well-being of victims upon their return? To answer this question, we study the weeklong inter-ethnic conflict that occurred in southern Kyrgyzstan in June 2010, using individual survey data for 2006–2019. Our baseline analysis compares conflict-affected displaced individuals with unaffected individuals while controlling for observable characteristics. To address the potential endogeneity of displacement, we complement these estimates with an instrumental-variables strategy based on household-level geographic features, including proximity to conflict-related destruction and the availability of nearby locations suitable for temporary hiding. We also use a difference-in-differences design to trace changes in local subjective well-being over time. Our results show that even short-term displacement is associated with a substantial decline in post-conflict subjective well-being. This negative effect is attenuated among individuals who received support from family and friends during displacement. The effects also vary markedly across dimensions of subjective well-being, with the strongest negative impacts observed for satisfaction with dwelling, health, security, and future prospects. Although the subjective well-being of displaced individuals gradually converges toward that of non-displaced individuals, recovery is slow and takes several years.
Úplný záznam
|
2026-05-09
00:01 |
Who adopts AI? Evidence on firms, technologies and workers
Pulito, G. ; Pytliková, Mariola ; Schroeder, S. ; Lodefalk, M.
Using two waves of nationally representative Danish firm surveys linked to employer– employee administrative registers, we study how adoption varies across artificial intelligence (AI) and related advanced technologies. We show that AI adoption is highly technology-specific. While firm size and digital infrastructure predict adoption broadly, workforce composition operates through distinct channels: STEM-educated workforces predict core AI adoption, whereas non-STEM university-educated workforces are associated with generative AI adoption, indicating different human capital complementarities. The factors associated with adoption differ from those predicting deployment breadth: firm size and digital maturity matter for both, whereas workforce composition primarily predicts adoption alone. Machine learning and natural language processing are deployed across multiple business functions, whereas other advanced technologies remain concentrated in specific operational domains. Individual-level evidence provides a foundation for these patterns, with awareness of workplace AI usage concentrated among managers and high-skilled workers. Self-reported AI knowledge is higher among younger and more educated individuals. Finally, commonly used occupational AI exposure measures vary substantially in their ability to predict observed adoption, with benchmark-based measures outperforming patent-based and LLM-focused alternatives. These findings show that treating AI as a monolithic category obscures economically meaningful variation in who adopts, what they deploy, and how well existing measures capture it.
Úplný záznam
|
2026-05-09
00:01 |
Housing bust and long-term human capital scarring in the U.S.
Pestova, Anna ; Popov, A.
We document persistent human capital scarring among the children of homeowners who reached college age during the 2008–2011 housing bust. Negative shocks to parental housing wealth substantially reduced college attendance among first-year college-age children of homeowners, relative to their counterparts from renter households. In regions experiencing the largest declines in housing wealth, the educational gap between the offspring of homeowners and renters persisted for at least a decade. The shortfall in human capital accumulation translated into lower long-run employability, particularly in education-intensive sectors, and resulted in lower earnings among the affected cohort.
Úplný záznam
|
2026-05-09
00:01 |
Graduates in a cycle: the effect of business cycle trajectories on labor market outcomes of college graduates
Pavlova, Margarita
I re-evaluate the long-term effects of graduating from college during a recession by focusing on entire business cycle trajectories, as opposed to unemployment at graduation. Using CPS data from 1976-2024, I suggest that the persistent gap in earnings between those graduating during high versus low unemployment chiefly corresponds to the effects of unemployment at graduation on graduates of lower GPA, SAT scores and socio-economic background who enrolled in lower-tier colleges because unemployment was high at the time of their high-school graduation. While the scarring effects of graduating during a recession are large and last for over a decade for these marginal graduates, the scarring effects are smaller than previously thought and fade within three years for student cohorts enrolling in college in a low-unemployment labor market. I also show that adverse labor market conditions beyond the year of college graduation exert a stronger influence on long-term outcomes of graduates than the unemployment rate at graduation. Following unemployment trajectories and accounting for selective enrollment highlights the policy-relevant vulnerability of marginal graduates to recessions.
Úplný záznam
|
2026-05-09
00:01 |
Electing the pope: elections by repeated ballots
Ponsatí, C. ; Zápal, Jan
A finite group of voters must elect the pope from a finite set of candidates. They repeatedly cast ballots (possibly for ever) until one candidate attains at least Q votes. A candidate is electable—if enough voters prefer him to a continuous disagreement—as well as stable—if no other candidate is preferred to him by a sufficient number of voters. We provide a necessary and sufficient condition for the existence of a candidate that is both electable and stable. When there are three candidates and voters are willing to compromise somewhat, the condition requires choice by two-thirds supermajority, which coincides with the procedure that the Catholic Church has used to appoint the pope for almost a millennium.
Úplný záznam
|
2026-05-09
00:01 |
Hitting rock bottom: economic hardship and cheating
Alfonsi, L. ; Bauer, Michal ; Chytilová, Julie ; Miguel, E.
This paper investigates whether economic hardship undermines preferences for honesty. We use controlled, high-stake measures of cheating for private benefit in a large sample of 5,664 Kenyans, exploiting three complementary sources of variation: experimentally manipulated monetary incentives to cheat, a randomized increase in the salience of one’s own financial situation, and the Covid 19 income shock (exploiting randomized survey timing, with respondents interviewed before vs. during the crisis). We find that cheating behavior is highly responsive to financial incentives in the experiment. Covid-19 economic hardship— marked by a 51% drop in monthly earnings—leads to a sharp increase in the prevalence of cheating, and the effect increases gradually with prolonged hardship. The effects are largest among the most economically impacted and are amplified when the salience of one’s own financial situation is experimentally increased. The results demonstrate that while most individuals exhibit a strong preference against cheating under normal conditions (in line with the existing body of work), economic forces can account for a substantial share of variation in dishonesty: the estimated cheating rate rises from 29% under low stakes in normal times to 86% under high stakes during the crisis.
Úplný záznam
|
|
|
|
host ::
