2026-02-14
00:01 |
Figurální hudba Václava Majera, SJ (1665–1726)
Kapsa, Václav
V roce 1726 v Klatovech zemřel jezuita Wenceslaus Majer, jenž v obou dekádách kolem přelomu století působil mimo jiné jako praefectus musicae v Brně, v pražském Klementinu, v profesním domě na Malé Straně nebo v Jičíně. Jeho jméno uniklo Emiliánu Troldovi pátrajícímu po hudebnících mezi jezuity a povšiml si jej až Jiří Sehnal při zpracování hudebního inventáře jezuitské koleje v Uherském Hradišti. Na rozdíl od řady dalších komponujících jezuitů jsou v Majerově případě známy nejenom záznamy z hudebních inventářů, ale dochovala se i hudba. Příspěvek představí figurální skladby, které lze tomuto skladateli s větší či menší dávkou jistoty připsat, a s argumenty týkajícími se autorské atribuce se zaměří i na jejich podobu, předpokládanou funkci a kontexty jejich dochování.
Detailed record
|
2026-01-24
00:12 |
SUDEK PROJECT – z pohledu restaurátora
Doležalová, Kateřina
Příspěvek představuje pětiletý projekt NAKI SUDEK PROJECT realizovaný v Ústavu dějin umění AV ČR v letech 2016–2020 z pohledu restaurátorské praxe. Projekt byl zaměřen na výzkum, ochranu a prezentaci fotografické dokumentace uměleckých děl Josefa Sudka a probíhal v úzké mezioborové spolupráci historiků umění, fotografů a restaurátorů.\nText se soustředí na restaurátorské úkoly spojené s komplexní záchranou sbírky zahrnující přibližně 6000 pozitivů a téměř 15 000 negativů, zejména na jejich průzkum, identifikaci, základní konzervátorské ošetření a nové uložení. Výsledkem těchto činností bylo vytvoření metodického postupu „Identifikace negativů a způsoby jejich uložení dle typu podložky“ a realizace odborného workshopu „Negativy a jejich uložení v (ne)sbírkách“, jehož cílem bylo sdílení získaných poznatků s odbornou veřejností.
Detailed record
|
2026-01-24
00:12 |
SUDEK PROJECT – A jak to bylo dál …
Cíglerová, Tereza
Příspěvek se zabývá navazujícími aktivitami a odbornými výzvami, které následovaly po oficiálním ukončení pětiletého projektu NAKI SUDEK PROJECT v roce 2020. Na základě detailního průzkumu sbírky byly identifikovány další konzervátorské a restaurátorské potřeby, jež nebyly zahrnuty do původního projektového rámce. Text se zaměřuje zejména na restaurování poškozených skleněných negativů a na problematiku dlouhodobého uložení negativů na nitrocelulózové a acetylcelulózové podložce v podmínkách institucionálně omezeného depozitáře.\nPozornost je věnována rovněž otázkám další prezentace sbírky prostřednictvím repríz výstav, které vznikly v rámci projektu, a reflektuje rizika a limity vystavování citlivého fotografického materiálu z hlediska jeho dlouhodobé ochrany.
Detailed record
|
2026-01-24
00:12 |
Stáž v Northeast Document Conservation Center – zkušenosti a jak je využít v českém prostředí
Líznerová, Barbara
Příspěvek shrnuje zkušenosti ze specializované odborné stáže zaměřené na restaurování fotografií, absolvované v roce 2022 v Northeast Document Conservation Center (NEDCC) v Andoveru, Massachusetts. Text představuje institucionální zázemí NEDCC, jeho pracovní strukturu a spektrum poskytovaných konzervátorských a restaurátorských služeb v oblasti knih, papíru, fotografií a audiovizuálních médií, včetně digitalizačních procesů.\nHlavní pozornost je věnována odbornému programu stáže Advanced Photograph Conservation Internship Program, zejména praktickému zdokonalování restaurátorských postupů při práci se studijním souborem fotografií a prohlubování znalostí historických fotografických technik. Součástí příspěvku je rovněž reflexe rozdílů mezi americkým a českým restaurátorským prostředím, doplněná o příklady dobré praxe a metodické podněty využitelné v podmínkách paměťových institucí v České republice.
Detailed record
|
2025-12-16
16:40 |
Padělky ve věku mechanické reprodukce aneb Bankovky v rukou fotografů v polovině 19. století.
Trnková, Petra
Nedílnou součástí trhu v 19. století byly padělky, ať už bankovek, grafických listů, směnek, obchodních smluv, posledních vůlí či jiných dokumentů. Díky vývoji a rychlému zdokonalování nových metod mechanické reprodukce v polovině století, především fotografie na papíru, došlo k jejich skokovému kvalitativnímu i kvantitativnímu rozvoji. Prostřednictvím několika kratších případových studií z Čech, Moravy a Rakouska, podložených dobovým tiskem, soudními protokoly či autentickými falzy bankovek, příspěvek ukazuje nejen to, jak se nové technické možnosti promítly do produkce padělků a jejich předloh, ale upozorňuje i na obecnější teoretické otázky. Zvláště si všímá dosud přehlíženého konceptu neúspěchu, jenž je relevantní nejen v rámci historiografie fotografie, ale i grafiky a umění vůbec.
Detailed record
|
2025-06-24
13:59 |
Several Notes on the Epitaph of Count Sendebald in Gorze Abbey.
Vrána, David
Count Sendebald first appears in the office of Count of Toul under the episcopate of Bishop Gauzlin sometime before 962, then becomes count palatine of the bishops of Metz after 981, and dies on 21 March after 987. He bequeathed the Martincourt estate north of Toul to the monastery of Gorze probably not long before his death. Perhaps it was this circumstance, together with his intervention against the unjust handling of the Amel estate, that led him to find his final resting place in Gorze. The tomb is assumed to have been marked by an epitaph, the text of which was preserved in a manuscript that belonged to the Saint-Vincent Abbey in Metz at the time of Sendebald’s death (Berlin State Library, Ms. Phill. 1877). Comparison with other epigraphic and sepulchral monuments that can be associated with the Gorze Monastery in the second half of the 10th century is problematic. We know that Count Giselbert († c. 964) was buried here, but we have no further details. An epitaph may have adorned the tomb of Giselbert’s brother, Bishop Adalbero († 964), the creation of which is linked to the transfer of his body from Saint-Trond Abbey to Gorze. We are also familiar with the incomplete text of the epitaph only from a manuscript. A possibility for comparison may be found in the description of the epigraphic monuments in Saint-Vincent Abbey in Metz, which the Vita Deoderici informs us about. Sendebald’s epitaph contains a number of allusions to unknown historical facts, especially concerning his noble origin. A comparison of the memorial records indicates the possibility that he was an ancestor of Hemma of Gurk and was related to the nobility of Bavaria, Lotharingia, and Saxony, and it cannot be excluded that he may have been a descendent of the Moravian Moymirids.
Detailed record
|
2025-06-24
13:59 |
Nedokončená... Sepulkrální díla v Nezamyslicích, Kladrubech a na hradě Bouzov.
Chlíbec, Jan
Zkoumání náhrobků převezených ze zahraničí do České republiky přináší nejen nové uměleckohistorické poznatky, ale také doplňuje představu o původním rozsahu pohřebišť předků v zemi jejich původu. Transporty těchto děl jsou zároveň projevem úcty k předkům a historizujícího sentimentu. Text je věnován skupině hrobových děl rakouského rodu Lambergů ze 16.-17. století, která byla v 50. letech 19. století převezena ze hřbitova v Salcburku do Nezamyslic, renesančnímu epitafu Jakuba II. von Windischgrätz, který byl převezen z kaple zámku v Katsch an der Mur do Kladrub, a konečně souboru náhrobků hodnostářů řádu německých rytířů ze 14.-16. století, který byl převezen z kaple řádového hradu Horneck ve Württenbergu na hrad Bouzov. Sochař náhrobku Siegfrieda von Venningen byl obeznámen s díly parléřovského sochařství.\n
Detailed record
|
2025-02-01
00:00 |
Proti naturalismu! Diskuse o moderním umění v českých zemích kolem roku 1910.
Winter, Tomáš
Text sleduje a interpretuje, jak se termín naturalismus užíval v české výtvarné kritice a teorii v době nástupu expresionismu a kubismu. Významnou roli ve způsobu, jak s tímto pojmem zacházeli čeští autoři, sehrály dva významné a současně velmi populární německé spisy: kniha Julia Meier-Graefeho Der Fall Böcklin und Lehre von den Einheiten a spis Wilhelma Worringera Abstraktion und Einfühlung.
Detailed record
|
2025-02-01
00:00 |
Naturalismus, realismus a Karel Purkyně.
Machalíková, Pavla
Kapitola se zabývá původní definicí a významem pojmu\nnaturalismu ve výtvarném umění ve třetí čtvrtině 19. století. Kontakty, které v tomto smyslu zprostředkoval především Karel Purkyně svou vlastní výtvarně-kritickou\ni malířskou tvorbou, totiž úzce navazují na francouzskou diskusi o naturalismu ve výtvarném umění. Tu zahájil na konci padesátých let kritik Jules-Antoine Castagnary a na její hlavní body navázal ve svých textech věnovaných výtvarnému umění Émile Zola. Skrze Zolovy názory tak lze do jisté míry sledovat rozporuplné dobové pojetí výtvarného naturalismu s jeho\nmnohem více diskutovanou a vyhrocenou literární podobou.
Detailed record
|
2025-01-19
00:08 |
Cesta galeristy a jednoho obrazu. Mikoláš Lehmann a evropské výstavní turné s obrazem Veraikon Gabriela Maxe.
Česká, Lucie
Cesty s tzv. senzačními obrazy po nejrůznějších městech Evropy se staly pro mnohé galeristy nedílnou součástí jejich podnikatelských aktivit. Díla, se kterými byla taková mezinárodní turné podnikána, předcházela pověst a ať už se jednalo o jejich prezentaci v rámci pravidelných přehlídek umění nebo o výstavu samostatnou, vždy se těšily hojnému zájmu publika. Pro mezinárodní cesty s dílem, které budilo skutečnou senzaci, se v sedmdesátých letech 19. století rozhodl i pražský galerista Mikoláš Lehmann. Mikoláš Lehmann patřil mezi galeristy, jejichž podniky se v Praze etablovaly v poslední třetině 19. století, a které díky svým stálým výstavám rozšířily nabídku soudobé umělecké produkce pro zdejší publikum. Lehmannovým salonem prošla za více než třicet let jeho fungování díla českých i zahraničních umělců, mezi nimiž lze zmínit nejvýraznější spolupráci s malířem Gabrielem Maxem. Ten vytvořil dílo, se kterým se Mikoláš Lehmann rozhodl absolvovat svou první zahraniční cestu. Gabriel Max namaloval obraz „Kristova hlava na roušce svaté Veroniky“ roku 1874. Po uvedení v Lehmannově salonu vzbudila malba mezi návštěvníky skutečnou senzaci a mezi odborným publikem a uměleckými kritiky mnohé diskuse. Lehmann se odezvu rozhodl využít a s obrazem absolvoval zahraniční turné, jehož první zastávkou se roku 1875 stal Londýn, kde byl představen veřejnosti v rámci pravidelné jarní výstavy ve French Gallery. V kontextu Lehmannových obchodních strategií se jeho první zahraniční cesta stala velmi důležitou – pomohla galeristovi seznámit se se zahraničním prostředím, vybudovat důležité kontakty a poznat postupy, které využívali podnikatelé, jejichž galerie měly již zavedenou tradici.
Detailed record
|
|
|
|
guest ::
