|
|
Domovy pro seniory v době pandemie covid-19
Křenek, Jan ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá domovy pro seniory v době pandemie covid-19. Konkrétně se jedná o období od 2020 až po první čtvrtletí roku 2022, kdy se domovy pro seniory v tomto období musely přizpůsobit nové situaci spojené s pandemií covid-19. Tato diplomová práce má za cíl zachytit situaci domovů pro seniory v době covid-19 pandemie, s důrazem na české území a následně vytvořit návod pro překonání pandemie v rámci domovů pro seniory. K dosažení tohoto cíle nejprve došlo k shromáždění informací ohledně opatření platných uvnitř domovů, jaká je jejich relevance a účinnost a tyto informace jsou dále využity ke zhodnocení opatření. Ze shromážděných informací pak autor vytvořil strategii, která by mohla být využita pro boj s budoucími pandemiemi podobného nebo stejného typu, přičemž tato strategie by pak umožnila domovům pro seniory překonat pandemie lépe. Ke shromáždění potřebných informací byla využita literatura, zahraniční zdroje, vyhlášky, legislativa, výroční zprávy a rozhovory v rámci domova pro seniory Sue Ryder. Práce mimo již zmíněný návod také mapuje jednotlivá vládní nařízení relevantní pro domovy pro seniory v období pandemie, a také vývoj situace uvnitř domovů pro seniory, což umožňuje pochopit situaci uvnitř domovů v období pandemie covid-19. Klíčová slova Senioři, covid-19, gerontologie,...
|
|
|
Vliv nouzového stavu na posuzování trestné činnosti
Kozáková, Eliška ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Vliv nouzového stavu na posuzování trestné činnosti Abstrakt Diplomová práce poskytuje vhled do problematiky posuzování trestné činnosti spáchané za nouzových stavů během pandemie onemocnění covid-19 v letech 2020 až 2021. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jakým způsobem je nouzový stav v trestním zákoníku reflektován, identifikovat problémy, které v této oblasti přinesla pandemie onemocnění covid-19, a z hlediska identifikovaných problémů zhodnotit právní úpravu a případně předestřít návrhy de lege ferenda. Trestní zákoník s nouzovým stavem počítá v základních skutkových podstatách třech trestných činů, dále jej řadí mezi obecně přitěžující okolnosti a nouzový stav může rovněž hrát roli při posuzování naplnění okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby u devíti trestných činů. Vymezení zmíněné okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby pouze u devíti trestných činů práce považuje za nesystematické, a navrhuje proto příklady dalších trestných činů, kde by okolnost měla být zahrnuta. Nouzové stavy a pandemie onemocnění covid-19 způsobily nejednotnost v rozhodovací praxi soudů. Soudy se neshodovaly v otázce potřebné míry souvislosti spáchaného trestného činu s výše zmíněnou okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby, kdy se některé soudy spokojily se souvislostí časovou a místní, jiné...
|
|
|
Zajišťování bezpečnosti a mimořádné stavy v ústavním pořádku ČR
Baumruková, Lucie ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o problematice zabezpečování bezpečnosti státu, s důrazem na institut tzv. mimořádných stavů v ústavním pořádku České republiky. Úvodem jsou zkoumány základní zásady úpravy, historický vývoj, obecný bezpečnostní kontext či mezinárodní aspekty. Práce se podrobně věnuje jednotlivým mimořádným stavům - stavu nebezpečí, nouzovému stavu, stavu ohrožení stavu a válečnému stavu. Každý z výše uvedených stavů je podrobně popsán co do jeho specifik, způsobů vyhlašování či pravomocí jednotlivých orgánů státu. Rozsáhlá kapitola je věnována i společným institutům. Poslední část práce pojednává o dalších způsobech zajišťování bezpečnosti, a to v konotaci na čl. 43 Ústavy ČR. Jde např. o problematiku vysílání ozbrojených sil mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil cizích států na území České republiky či bližší úprava přejezdů a průletů přes území České republiky. Ze závěru práce pak vyplývá, že současná úprava mimořádných stavů není vhodně aplikovatelná v praxi a obsahuje řadu nejasností. Vzhledem k povaze situací, za kterých k jejich aplikaci dochází, se toto jeví značně nebezpečně a nabízí se úvaha o vhodnosti novelizace. Klíčová slova: mimořádné stavy, zajišťování bezpečnosti, nouzový stav, stav ohrožení státu, válečný stav
|
|
|
Analýza distančního vzdělávání během nouzového stavu na 2. stupni vybrané ZŠ
Poluhová, Adéla ; Vondrášek, David (vedoucí práce) ; Fiala, Miloš (oponent)
Autor: Bc. Adéla Poluhová Název: Analýza distančního vzdělávání během nouzového stavu na 2. stupni vybrané ZŠ Cíle: Cílem diplomové práce je analýza implementace distančního vzdělávání během nouzového stavu na druhém stupni vybrané základní školy a zjištění rozdílů využití aplikací při realizaci prezenční výuky a v průběhu mimořádného opatření. Metody: Ve výzkumné části je použita kvalitativní metoda ve formě analýzy, která popisuje implementaci distančního vzdělávání na druhém stupni základní školy během mimořádného opatření a kvantitativní metoda ve formě dotazníkového šetření konaného mezi pedagogy. Výsledky: Výsledkem diplomové práce je souhrnný přehled průběhu distančního vzdělávání na vybrané základní škole a vyhodnocení dotazníkového šetření, které je zpracováno do tabulek a grafů, které jsou popsány, zhodnoceny a porovnány. Klíčová slova:distanční vzdělávání, nouzový stav, mimořádné opatření, on-line komunikační nástroje
|
|
|
Způsoby kontroly nad mimořádnými právními stavy v ČR
Mainclová, Eliška ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Jakými způsoby je možné kontrolovat mimořádné právní stavy v právním řádu ČR? Je parlamentní kontrola výjimečných stavů dostatečná a efektivní? Jsou mimořádné právní stavy v právním řádu ČR přezkoumatelné v rovině soudní? Co je smyslem a účelem kontroly nad výjimečnými stavy? To jsou otázky, kterými se autorka diplomové práce zabývá na příkladu koronavirové pandemie v letech 2020 a 2021 jako tzv. případové studii. Vychází přitom z toho, že mimořádné právní stavy kontrolovat lze a argumentuje, proč to považuje v podmínkách demokratického právního státu, k jehož charakteristice se Česká republika hlásí, za nutné a v jaké míře to považuje za nezbytné. V první části práce autorka vymezuje pojem mimořádného právního stavu tak, jak jej pojímá teorie a představuje jednotlivé výjimečné stavy de lege lata. Ve druhé části autorka předkládá systematiku možných způsobů kontroly, mezi které řadí kontrolu parlamentní a politickou, soudní přezkum, mezinárodní dohled; přehled právních způsobů kontroly autorka zakončuje podle ní významnou kontrolou neformální ze strany odborné veřejnosti, médií a společnosti. Současně představuje výzkumné otázky, respektive hypotézy a zabývá tím, co je cílem a účelem kontroly výjimečných stavů. Na jejich podkladě detailněji rozebírá a následně analyzuje možnosti kontroly dle platné...
|
|
|
Vzdělávání dětí pražských romských matek za dob COVID-19
Noskovič, Marek ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Tématem diplomové práce je vzdělávání dětí v období COVID-19 z pohledu romských matek. V teoretické části se bude autor zabývat historií Romů v Čechách a na Moravě, dále jejich kulturními specifiky. Zvláštní pozornost také věnuje jejich vzdělávání v České republice v minulosti i v současnosti. V praktické části diplomové práce autor analyzuje jím sebrané texty rozhovorů s matkami, které se hlásí k romské menšině. Tématem rozhovorů bude subjektivní prožívání distanční výuky jejich dětí, včetně toho, jaké pomoci (psychické, finanční, materiální a jiné) se matkám dostalo a co naopak znesnadňovalo distanční výuku dětí.
|
|
|
Dopady krize způsobené covid-19 na činnost stavebního podniku
Daniel, Martin ; Biolek, Vojtěch (oponent) ; Hanák, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce vyhodnocuje jaký dopad měla krize způsobená covidem-19 na stavební podniky a to zejména pomocí dotazníkového šetření a rozhovorů se zástupci stavebních podniků. Teoretická část práce, která předchází dotazníkovému šetření a rozhovorům, popisuje stavební podnik a také vysvětluje témata, jako jsou například protiepidemické restrikce, kompenzační programy nebo nouzový stav, která nastolila covidová krize.
|
|
| |
|
|
Ústavněprávní regulace výjimečného stavu v právním státě
Kollert, Lukáš ; Kudrna, Jan (oponent)
Název diplomové práce, abstrakt a klíčová slova v českém jazyce Název Ústavněprávní regulace výjimečného stavu v právním státě Abstrakt Předložená práce se zaměřuje na mimořádné reaktivní právní instrumenty určené k řešení krizí, mezi něž řadíme zejména výjimečný stav a rovněž právo na odpor, které se od prvního z uvedených institutů liší v tom ohledu, že se jej v podmínkách demokratického právního státu nemohou dovolat orgány veřejné moci, nýbrž pouze občané coby subjekty podřízené její autoritě. K hlavním cílům práce patří rigorózně prozkoumat pojmy výjimečného stavu a práva na odpor a jejich vztah a podat odpověď na otázku, zda mají být jimi označené instituty v podmínkách právního státu regulovány v pozitivním právu nebo jinak uznány. V kapitole věnované výjimečnému stavu zkoumáme pojmy krize a výjimečného stavu, prezentujeme různé typologie tohoto institutu, ukazujeme kontroverze, konfuze a problémy, které jsou s ním spojeny, představujeme možné reakce veřejné moci na mimořádné škodlivé situace a posuzujeme jejich přednosti a nedostatky. V návaznosti na závěr, že výjimečný stav by měl být upraven v pozitivním právu, následně věnujeme pozornost otázce, jakým způsobem a v souladu s jakými zásadami by do něj měl být inkorporován. V této souvislosti předkládáme tezi, že by měl být zakotven formou...
|
|
|
Ústavněprávní regulace výjimečného stavu v právním státě
Kollert, Lukáš ; Grinc, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Název diplomové práce, abstrakt a klíčová slova v českém jazyce Název Ústavněprávní regulace výjimečného stavu v právním státě Abstrakt Předložená práce se zaměřuje na mimořádné reaktivní právní instrumenty určené k řešení krizí, mezi něž řadíme zejména výjimečný stav a rovněž právo na odpor, které se od prvního z uvedených institutů liší v tom ohledu, že se jej v podmínkách demokratického právního státu nemohou dovolat orgány veřejné moci, nýbrž pouze občané coby subjekty podřízené její autoritě. K hlavním cílům práce patří rigorózně prozkoumat pojmy výjimečného stavu a práva na odpor a jejich vztah a podat odpověď na otázku, zda mají být jimi označené instituty v podmínkách právního státu regulovány v pozitivním právu nebo jinak uznány. V kapitole věnované výjimečnému stavu zkoumáme pojmy krize a výjimečného stavu, prezentujeme různé typologie tohoto institutu, ukazujeme kontroverze, konfuze a problémy, které jsou s ním spojeny, představujeme možné reakce veřejné moci na mimořádné škodlivé situace a posuzujeme jejich přednosti a nedostatky. V návaznosti na závěr, že výjimečný stav by měl být upraven v pozitivním právu, následně věnujeme pozornost otázce, jakým způsobem a v souladu s jakými zásadami by do něj měl být inkorporován. V této souvislosti předkládáme tezi, že by měl být zakotven formou...
|
host ::
RSS.