|
|
Klima mateřské školy jako východisko pro osobnostně orientovaný model
Reslová, Dagmar ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Ristić, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá klimatem v mateřské škole a osobnostně orientovaným modelem. Cílem práce je zjistit, jak souvisí klima mateřské školy s osobnostně orientovanou filozofií. V užším zaměření se práce zabývá osobní pohodou, nastavením učitelky mateřské školy a jejího působení v práci s dětmi. V teoretické části se autorka zabývá vymezením pojmu klima školy, osobní pohodou, osobnostně orientovaným modelem a jeho znaky, osobností dítěte, osobností učitelky a vztahy v mateřské škole v souvislosti s naplňováním osobnostně orientovaného modelu. Ve výzkumné části je souvislost a propojenost těchto vztahů zkoumána v provozu tří vybraných mateřských škol. Souvislosti jsou zkoumány při pozorování ve třídách a na základě individuálních rozhovorů s učitelkami a řediteli škol. Nasbíraná data ukazují rozlišné nastavení a přístupy v jednotlivých školách i třídách, různé způsoby práce a komunikace učitelek s dětmi a také odlišnou hloubku porozumění tématu osobnostně orientovaného modelu. V závěru práce jsou shrnuty výsledky výzkumu. Dále jsou zodpovězeny předem vytyčené výzkumné otázky, které dokládají naplnění cíle práce. KLÍČOVÁ SLOVA klima školy, osobní pohoda, osobnostně orientovaný model, osobnost dítěte, osobnost učitele, vztahy
|
|
|
Vliv akupunktury na osobní pohodu pacientů s chronickým onemocněním
Šádková, Anna ; Pokladníková, Jitka (vedoucí práce) ; Švarcová, Eva (oponent)
Vliv akupunktury na osobní pohodu pacientů s chronickým onemocněním Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze Student: Anna Šteflová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Jitka Pokladníková, Ph.D. Úvod: Zájem pacientů o tradiční čínskou medicínu (TCM) v České republice stoupá a je zapotřebí kriticky vyhodnocovat její přínos u jednotlivých diagnóz, aby bylo možné vyvozovat závěry ohledně jejího využití v klinické praxi. Cíl práce: Vyhodnotit vliv akupunktury s dalšími metodami TCM na osobní pohodu a subjektivní míru bolesti u pacientů s muskuloskeletálními problémy. Metodika: Osobní pohoda pacientů před terapií pomocí TCM a po ní byla hodnocena pomocí validovaného dotazníku WEMWBS (Warwick-Edinburgh Mental Well-being Scale) a subjektivní míra bolesti před terapií a po ní byla zjišťována pomocí VAS (vizuální analogová škála). Změna osobní pohody a subjektivní míry bolesti byla vyhodnocovány nejdřív pro celý soubor pacientů s muskuloskeletálními problémy a následně pro podskupiny pacientů rozdělené podle typu muskuloskeletálních problémů (dle Mezinárodní klasifikace nemocí) a podle intenzity bolesti na začátku terapie. Pacienti podstupovali terapii v Česko-čínském centrum TCM Fakultní nemocnice Hradec Králové. Data byla analyzována v programu...
|
|
|
Well-being, metody měření a jejich využití v praxi
Kosková, Kateřina ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Váchová, Alena (oponent)
Tato práce pojednává o tématu well-being vysokoškolských studentů a tématech s daným směrem související. Jsou jimi např. pozitivní psychologie, kvalita života nebo štěstí. Přibližuje čtenářům možné přístupy tohoto konceptu, které vedou k definování tohoto směru a jeho pochopení. Jedním z nejznámějších novodobých konceptů je teorie duševní pohody dle amerického psychologa M. Seligmana, v rámci které byl představen koncept PERMA. Cílem této bakalářské práce je změřit well-being u náhodně vybrané skupiny vysokoškolských studentů za pomocí metody dotazníkového šetření. K získání daných dat byl využity přeložený dotazníky PERMA™ Meter, který je obohacen o 4 doplňující otázky, a dotazník převzatý od Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. V teoretické části jsou též představeny výzkumné otázky, které jsou na základě analýzy a shrnutí jednotlivých dat prezentovány v diskusi a následně zodpovězeny.
|
|
|
Zvládání stresu a životních událostí ve vztahu ke smyslu pro humor a psychologické pohodě
Fodorová, Dagmara ; Výrost, Jozef (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Teoretická část diplomové práce se zabývá především definicí a vymezením pojmů humoru, smyslu pro humor, stresu, životních událostí a osobní pohody a současně předkládá přehled základních teorií vztahujících se k těmto tématům. Cílem práce je však hledat jednotlivé souvislosti mezi zmiňovanými tématy. Především se snaží poukázat na pozitivní vliv smyslu pro humor na zvládání stresu a životních událostí. Empirická část práce se snaží ukázat smysl pro humor jako jednu z copingových strategií. Empirická část je založena na zpracování závěrů, které přinesla kvalitativní sonda, založena na hloubkových rozhovorech na téma smyslu pro humor a jeho souvislostí. Kvalitativní rozbor slovního materiálu naznačuje jednak souvislost smyslu pro humor s osobní pohodou a jednak předkládá smysl pro humor jako jednu z copingových strategií stresu a životních krizí. Klíčová slova: humor, smysl pro humor, osobní pohoda, stres, životní události, copingové strategie
|
|
|
Významné faktory kvality pracovního života z hlediska managementu v neziskovém sektoru
Jenšovská, Lucie ; Kirovová, Iva (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou kvality pracovního života (quality of work life, QWL), konkrétně významnými faktory QWL z pohledu managementu v nestátních neziskových organizacích. Vnímání kvality pracovního života se projevuje pozitivně nejen v pracovní spokojenosti, ale také osobní pohodě a pracovní výkonnosti (její produktivitě a kvalitě). Cílem této mapující studie je zjištění významných faktorů QWL subjektivní perspektivou. K tomuto účelu byly využity expertní polostrukturované rozhovory. Výsledky naznačují, že identifikované faktory se shodují s oblastmi QWL uváděné jednotlivými autory či institucemi. Byly identifikovány tyto faktory: absence stresu, mezilidské vztahy na pracovišti, podpora od organizace, vedení, ohodnocení za práci, pracovní prostředí. Ke kladně hodnoceným faktorům patří dobré vztahy na pracovišti, potřebnost a užitečnost služby a možnosti seberealizace. K problematickým faktorům práce vedoucí pracovníci řadí finanční podmínky, povinnosti vyplývající z legislativního rámce, nejistotu z udržitelnosti služby, pohled společnosti a nízkou úroveň prostorového zázemí. Poznatky se mohou stát přínosem pro organizace poskytující sociální služby, mohou být využitelné při snazší implementaci a podpoře faktorů QWL, prožívání osobní pohody v práci, při výběru zaměstnanců, jejich...
|
|
| |
|
|
Osobní pohoda při práci probačního úředníka
Vachoušková, Veronika ; Drahoňovský, Jan (vedoucí práce) ; Novák, Petr (oponent)
Práce se zaměřuje na osobní pohodu, konkrétně v pracovním prostředí, úředníků Probační a mediační služby na středisku v Praze. Metodou řešení problému je kvalitativní výzkum, ke kterému byla data sbírána pomocí předem domluvených rozhovorů s náhodně vybranými úředníky střediska. Výzkum měl za cíl zmapovat jednotlivé oblasti osobní pohody u jednotlivých respondentů. V analýze dat byla použita metoda srovnávání a kontrastů, data jsou následně interpretována a zpřehledněna ve vytvořených tabulkách. Výsledkem výzkumu jsou častější pozitivní vyjadřování respondentů k daným tématům, nebyl detekován značný rozdíl mezi osobami s nižší a vyšší délkou působení na středisku, v některých názorech se vedoucí střediska od svých podřízených či od úředníka s nízkou pracovní zkušeností odlišují. Navíc se v rozhovorech objevili deviantní a kontrastní odpovědi. Validita dat byla následně diskutována v kapitole Diskuse, je zde možnost zkreslení odpovědí z důvodu nedávného stěhování střediska nebo z důvodu předem předložených otázek respondentovi. Výzkum byl porovnán s uvedenými výzkumy z kapitoly Přehled dosavadního poznání. Ke hlubšímu zkoumání této tématiky, navrhuji výzkum provést i na jiné pobočce Probační a mediační služby ČR nebo kvalitativní výzkum proměnit do kvantitativní roviny a zjistit tak situaci na více...
|
|
| |
|
|
Aktivity podporující well-being vysokoškolských učitelů
Buchtele, Monika ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem well-being a well-being vysokoškolských učitelů. V České republice toto téma není stále tak časté a populární, jako je tomu například v USA. Po distanční výuce v českých školách se sice začalo více mluvit a psát o well-beingu žáků a studentů, ale na učitele, a to hlavně ty vysokoškolské, se stále zapomíná. Cílem této diplomové práce je ověření funkčnosti na důkazech založených aktivit pro vysokoškolské učitele, které mají pozitivně ovlivňovat jejich well-being. Teoretická část se věnuje zdraví, well-beingu a faktorům ovlivňujícím well-being. Též se zaobírá tématem kvalita života. V neposlední řadě se teoretická část zabývá vybranými problémy učitelské profese, jak obecně, tak se zaměřením přímo na vysokoškolské učitele, jejichž well-being jimi může být negativně ovlivňován. Praktická část se zabývá smíšeným výzkumem, jehož cílem bylo zjistit funkčnost vybraných aktivit. První část představuje postup výzkumu, výzkumný vzorek, dotazníkové šetření a jednotlivé vybrané aktivity, které byly zařazeny do výzkumu. Druhá a hlavní část zahrnuje kazuistiky účastníků, kteří se nakonec zapojili do výzkumu. Do výzkumu se zapojilo šest vysokoškolských učitelů, převážně z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Součástí praktické části je i diskuze, kde jsou shrnuty výsledky...
|
|
|
Socioekonomický status a jeho působení na strukturu a úroveň osobní pohody (well-being)
Matyášová, Eva ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent)
Souhrn: Diplomová práce představuje vývoj pojetí well-beingu a socioekonomického statusu (SES) pomocí analýzy dostupných údajů v domácí i zahraniční odborné literatuře. Těžiště teoretické části tkví v souvislosti mezi úrovní SES a kvalitou osobní pohody, hledání a možná vysvětlení rozličných vztahů mezi jednotlivými determinanty. Ve výzkumném šetření pak ověřujeme základní výzkumnou otázku, která se ptá po existenci závislostního vztahu well-beingu a SES. Osobní pohoda byla měřena pomocí testu SWLS (Satisfaction with life scale; Diener et al., 1985) a RPWB (Ryff's scales of psychological well-being; Ryff, 1989). Socioekonomický status jsme odvozovali od výše příjmu, úrovně vzdělání a hodnoty prestiže zaměstání. Na našem výzkumném vzorku (n = 213) jsme prokázali přítomnost vztahu mezi výší příjmu a mírou well-beingu naměřenou testem RPWB. A dále jsme označili signifikantní rozdíly v prožívané míře well-beingu naměřené testem SWLS u lidí se základním a středním vzděláním; a také u nejnižší a nejvyšší příjmové kategorie. Celkově je vztah ovšem složitěji strukturovaný a spíše než jednoduchá pozitivní korelace se zde uplatňuje systém vzájemné podmíněnosti. Klíčová slova: well-being, socioekonomický status, osobní pohoda, životní spokojenost, příjem, vzdělání, prestiž zaměstnání
|
host ::
RSS.