|
|
Změny v pracovním právu po vstupu České republiky do EU
JÁNOVÁ, Romana
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaké změny nastaly v českém pracovním právu a v pracovněprávních vztazích mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a odbory v souvislosti se vstupem ČR do EU. Zabývala jsem se také směrnicemi ES, jež musely být zapracovány do českého právního řádu, aby byl plně slučitelným s právem ES. V praktické části své bakalářské práce jsem se zaměřila na možnosti zaměstnání českých pracovníků v jiných členských státech prostřednictvím českých úřadů práce.
|
|
|
Global Production Networks and Labour: Trade Unions in the Automotive Industry of Czechia and Slovakia
Martišková, Monika ; Pavlínek, Petr (vedoucí práce) ; Galgoczi, Béla (oponent) ; Myant, Martin (oponent)
Tato disertační práce se zaměřuje na roli pracovní síly v globálních výrobních sítích na příkladu automobilového průmyslu v Česku a na Slovensku. V této práci kombinuji konceptuální rámec globálních výrobních sítí s konceptem zdrojů moci odborů, jehož prostřednictvím jsem se snažila porozumět mechanismům, které umožňují zlepšovat pracovní podmínky v kontextu integrované periferie globálních výrobních sítí v automobilovém průmyslu. Svoji práci stavím na kvalitativních rozhovorech se zástupci odborů působících u finálních výrobců a dodavatelů a doplňuji je o další respondenty, jako jsou manažeři ve firmách, zástupci na odvětvové úrovni a zástupci na regionální úrovni. Docházím k závěru, že odborové organizace v integrované periferii jsou strukturálně slabé, což představuje výzvu pro budoucí vývoj v tomto odvětví z hlediska dopadů na zaměstnanost, zejména v souvislosti s dekarbonizací a probíhající digitalizací výrobních postupů. Disertační práce se skládá ze čtyř již publikovaných prací, v nichž se zaměřuji na odborové strategie a reakce související s nadcházejícími změnami v automobilovém průmyslu. KLÍČOVÁ SLOVA Automobilový průmysl, odbory, pracující, globální výrobní sítě, Česko, Slovensko
|
|
|
Odbory v mediální diskusi o koronaviru: srovnávací analýza diskuse v Česku a Rusku
Pachina, Anastasiia ; Soukup, Petr (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Tato práce poskytuje srovnávací analýzu prvního roku mediální debaty o koronaviru, které se účastnily odbory. Zkoumání mediální diskuse odhaluje pozici a roli odborů jak v tématu koronaviru, tak ve společnosti obecně. Pro srovnání jsou vybrány odbory v Rusku a České republice. Diskuse je analyzována v ruských a českých mediálních zdrojích. Zjištění obsahové a síťové analýzy jsou doplněny výsledky rozhovorů s členy odborových organizací v Rusku a České republice. Studie poukazuje na vyjednávací a deliberativní roli odborů v České republice, které jednají spíše ve shodě. V Rusku se však rozdělení na tradiční a alternativní odbory ještě výrazněji prohlubuje v době koronaviru. Studie ukazuje, že tradiční a alternativní odbory mají odlišné metody i přístupy k řešení situací a vyjednávání v rámci tripartity. Jak v české, tak i v ruské diskusi se objevuje model biokomunikability - veřejná sféra. Model předpokládá, že informace o zdraví jsou užitečné, protože usnadňují kolektivní rozhodování o veřejném zájmu, kterého se účastní jak občané, tak policy makers. Model naznačuje, že zdravotní otázky jsou otevřeny k diskusi, a to i pro konfliktní strany. V české diskusi nabývá model hierarchičtějšího charakteru, neboť v mediální diskusi jsou častěji přítomni zástupci vlády a odborových organizací. V Rusku však...
|
|
| |
|
|
The Social and Political Regulation of Labour Migration: The Case of the Czech Republic
Čaněk, Marek ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Woolfson, Charles (oponent)
Tato disertace se zabývá změnami v regulaci pracovní migrace v České republice v období ekonomické růstu - především v letech 2007 a 2008 - a poté v období ekonomické krize, která začala na podzim 2008. Vývoj migračních procesů a politik je dán do souvislosti s politickou ekonomií zahraničních investic a vznikem nového typu "soutěživého" státu. To vedlo k prohloubení integrace do globálního trhu práce. Změny politik v oblasti pracovní migrace - např. vznik tzv. zelených karet pro usnadnění pracovní migrace - však nepotvrzují tezi, že došlo k jejich podřízení projektu soutěživého státu. Ministerstvo průmyslu a obchodu postrádalo dostatečný byrokratický kapitál v oblasti regulace migrace, v projektu zelených karet se projevovalo napětí mezi různými pojetími soutěživého státu a též došlo k posílení ministerstva vnitra díky novému typu "řízení migrace". Disertace zkoumá zápasy o regulaci pracovní migrace v byrokratických a politických polích a přispívá k lepšímu pochopení vztahu soutěživého státu a politik v oblasti pracovní migrace. Na případu "stromkaři" se ukazují dopady ekonomické krize a proměna role migrantů. Stovky pracovníků a pracovnic z Vietnamu, Slovenska, Rumunska a dalších zemí byly podvedeny a nedostaly zaplaceno za lesnické práce. Tato část se zabývá vytvářením prekérní a zranitelné role...
|
|
|
Odbory - pohon, nebo brzda běžícího pásu výroby?
Jirovská, Lea ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tato práce se věnuje typům diskursu běžícího pásu výroby, které používá Českomoravská konfederace odborových svazů. V první části textu se zabývám popisem teorie běžícího pásu výroby a rolí tří hlavních aktérů takzvané růstové koalice, kterými jsou Pracující, Kapitál a Stát. V následující části jsem definovala tři typy diskursu běžícího pásu výroby. První dva jsou dominantní a označila jsem je jako diskurs konkurenceschopnosti a solidarity. Oba podporují podstatu běžícího pásu výroby. Třetí diskurs je užíván méně, nese název diskurs revoluce a jeho podstatou je zpochybnění běžícího pásu výroby. Tyto tři typy diskursů jsem aplikovala na oblasti flexibilizace práce, technologické změny a životního prostředí.
|
|
|
Proměny britské Labour Party v 80. letech 20. století
Prošková, Nikola ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá detailní charakteristikou přeměny britské Labouristické strany v letech 1979 - 1994. Základem je především hluboký vhled do problematiky tehdejší organizační a personální struktury strany a rozbor předvolebních programů. Právě rokem 1979 bylo na dlouhou dobu ukončeno působení Labouristické strany jako vládní. Cílem práce tedy je sledování jak organizačních tak i ideových změn, pomocí kterých strana reaguje na vlastní neuspokojivé volební výsledky. Jako zcela klíčové je poté vyhledání důvodů, proč přijaté změny nepomohly straně k vítězství ve volbách. V úvodní části je popsáno období před rokem 1979 včetně mezinárodní situace a proměny elektorátu pro nastínění výchozích podmínek dále sledovaného časového úseku. Dále jsou představeny samotné etapy mezi jednotlivými general elections. Pomocí analyzování programových prohlášení, organizace strany, průběhu a vedení předvolebních kampaní a veřejného mínění je poskytnut podrobný obraz problémů stíhajících labouristy mezi lety 1979 a 1994. Jednou z hlavních příčin vedoucí k dlouhodobému neúspěchu labouristů byla především nepříjemná zkušenost voličů s jejich poslední vládou. Ekonomické problémy spojené s termínem stagflace, opakující se stávky, to vše vrcholící tzv. zimou nespokojenosti se hluboce vrylo do paměti Britů. V...
|
|
|
Struktura odborového tisku v letech 1948-1956
Seemanová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce Struktura odborového tisku v letech 1948-1956 se zaměřuje na období od 25. února 1948 - 26. února 1956. Pro objasnění celkového dobového kontextu popisuje první část práce historické reálie s důrazem na politiku. V souvislosti s tímto je zmíněno dění uvnitř Revolučního odborového hnutí (ROH), které se vyvíjelo zcela v souladu s politickým kurzem. Pro úplné dokreslení je taktéž popsána situace v českém tisku, která se odrážela v tisku odborového hnutí. Druhá a třetí část práce se nejprve zaměřuje na celkové fungování odborového tiskového aparátu. To zahrnuje popis organizace řízení tisku, fungování jeho distribuce, propagace a nastíněn je krátce systém jeho archivování. Práce se blíže zabývá fungováním redakcí i samotnými redaktory. Především jsou vyzdviženy osudy dvou redaktorů Františka Dvořáka a Jiřího Síly - osobností, které ve své době udávaly odborovému tisku směr. Podrobněji je taktéž představena problematika dělnických dopisovatelů. Detailněji se zde píše i o dobovém fungování vydavatelství Práce. Čtvrtá část se již zabývá samotnou strukturou tisku odborového hnutí. Tisk je zde rozdělen podle základních charakteristik noviny a časopisy vydávané ÚRO, svazový a sektorový tisk a závodní časopisy. Podrobnější rozbory důležitých titulů je možné nalézt v jednotlivých podkapitolách....
|
|
|
Úloha československých odborů v letech 1945-1948
Padevět, Pavel ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Základy odborového hnutí byly v českých zemích položeny na přelomu 19. a 20. století. Dělníci v nich nalezli způsob, jak bojovat se zaměstnavateli o vylepšení svých pracovních, mzdových a sociálních podmínek. Někdy se opravdu jednalo o ekonomický boj, když dělníci zahájili stávku a přerušili tím výrobu, jindy stačila dohoda po společném vyjednávání. K větší efektivitě prosazování svých požadavků se od vzniku Československa pokoušeli odboráři propracovat sjednocením, ale z důvodu politické různorodosti všechna jejich jednání skončila neúspěchem. Odborová jednota nastala až po okupaci nacistickým Německem a pod rouškou legálnosti odborů se v nich začala utvářet významná odbojová skupina. Poválečná obnova státu, na které se odbory měly nemalou měrou podílet, byla ve spojení s jejich tehdejší popularitou velkou příležitostí vytvořit pro zaměstnance co nejpříznivější podmínky. Ozbrojené stráže závodů, ve kterých na výrobu dohlížely závodní rady podléhající odborové pravomoci, nebo správa národního pojištění byly novými benefity, pomocí kterých se měly zlepšovat pracovní a mzdové podmínky pracujících. Odbory však v té době již ztratily svou tvář a jejich členská základna svou nespokojenost dávala najevo stávkami a demonstracemi.
|
|
|
Dělnický a odborový tisk na Kladensku v meziválečném období (1918-1938)
Borová, Zuzana ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se bude zabývat fungováním dělnického tisku na Kladensku v meziválečném období, tedy v letech 1918-1938. V teoretické části práce budou nejprve popsány počátky těžebního a hutního průmyslu na Kladensku, hlavní pozornost autorky bude věnována především Pražské železářské společnosti a Poldině huti, jejichž rozvoj bude mít velkou roli v praktické části této práce. Součástí této kapitoly bude také nastínění rozvoje města Kladna a také vývoje národnostního složení jeho obyvatelstva do konce sledovaného období. Následně se autorka práce bude věnovat popisu pracovního i soukromého života kladenských dělníků za první republiky. V této kapitole bude také popsáno působení odborů či změny v legislativě mající přímý dopad na hlavní profese na Kladensku, tedy na horníky a hutníky. Poslední kapitola teoretické části práce pak bude věnována počátkům dělnického tisku na Kladensku s důrazem na vývoj listu Svoboda, který hrál v tomto regionu zásadní roli. V praktické části bude autorka zkoumat celkem pět vybraných titulů z Kladenska, jejichž cílovým publikem byli především kladenští dělníci, ať už horníci či hutníci. Autorka práce zvolila následujících pět: Dělnické listy, Stráž svobody, Naše hory a hutě - Horník, Strojník a topič a Poldi Nachrichten. Ty byly vybrány z toho důvodu, že...
|
host ::
RSS.