|
|
Global Production Networks and Labour: Trade Unions in the Automotive Industry of Czechia and Slovakia
Martišková, Monika ; Pavlínek, Petr (vedoucí práce) ; Galgoczi, Béla (oponent) ; Myant, Martin (oponent)
Tato disertační práce se zaměřuje na roli pracovní síly v globálních výrobních sítích na příkladu automobilového průmyslu v Česku a na Slovensku. V této práci kombinuji konceptuální rámec globálních výrobních sítí s konceptem zdrojů moci odborů, jehož prostřednictvím jsem se snažila porozumět mechanismům, které umožňují zlepšovat pracovní podmínky v kontextu integrované periferie globálních výrobních sítí v automobilovém průmyslu. Svoji práci stavím na kvalitativních rozhovorech se zástupci odborů působících u finálních výrobců a dodavatelů a doplňuji je o další respondenty, jako jsou manažeři ve firmách, zástupci na odvětvové úrovni a zástupci na regionální úrovni. Docházím k závěru, že odborové organizace v integrované periferii jsou strukturálně slabé, což představuje výzvu pro budoucí vývoj v tomto odvětví z hlediska dopadů na zaměstnanost, zejména v souvislosti s dekarbonizací a probíhající digitalizací výrobních postupů. Disertační práce se skládá ze čtyř již publikovaných prací, v nichž se zaměřuji na odborové strategie a reakce související s nadcházejícími změnami v automobilovém průmyslu. KLÍČOVÁ SLOVA Automobilový průmysl, odbory, pracující, globální výrobní sítě, Česko, Slovensko
|
|
|
Spory o podobu vlastnické transformace v Československu v 90. letech
Rameš, Václav ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Suk, Jiří (oponent) ; Myant, Martin (oponent)
Předkládaná práce hledá odpověď na otázku, jakým způsobem byla v Československu prosazena na počátku 90. let 20. století rozsáhlá privatizace státního majetku. V centru její pozornosti stojí politické spory o provedení a přesnou podobu vlastnických přesunů, a rekonstrukce dobových očekávání budoucího vývoje ze strany aktérů. Pozornost je věnována i návaznosti privatizačních sporů z 90. let na odlišné, avšak související ekonomické spory předcházejících desetiletí. Jako klíčový moment pro prosazení rozsáhlé privatizace práce analyzuje konstituování nového typu liberálního politického jazyka, pro něž se stala privatizační politika emblematickým projektem a jehož základní principy v sobě ztělesňovala. Tento politický jazyk je charakterizován jako "trh bez přívlastků" a ve sledovaném období se ostře vymezoval proti myšlenkám takzvané "ekonomické demokracie", které byly v předcházejících desetiletích významné jak v ekonomickém disentu, tak mezi četnými zastánci tzv. zaměstnaneckých samospráv a ekonomickými experty. Pokusy o prosazení principů trhu bez přívlastků se odehrály na poli několika politických sporů, které práce sleduje. Jedním z nich byl spor o legitimní prostor pro demokratické rozhodování, který liberální ekonomové spatřovali pouze v politické a nikoliv hospodářské oblasti (např. v...
|
host ::
RSS.