|
|
Women of Transition: Collective Memory in Azerbaijan Republic
Hashimova, Husniyya ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Coman, Adam (oponent)
Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 měla sociální, politická a ekonomická transformace zásadní dopad na ázerbájdžánskou společnost, která byla součástí Svazu téměř sedmdesát let. To, co se stalo, je stejně důležité jako to, jak je na to vzpomínáno. Tato práce zkoumá kolektivní paměť ázerbájdžánských žen na transformaci a de(re)konstrukci jejich kolektivní identity. Biografické rozhovory jsou vedeny s deseti ženami ze čtyř ázerbájdžánských měst. Výsledky výzkumu naznačují, že genderová kolektivní paměť týkající se sovětské minulosti a transformace zahrnuje jak nostalgické cítění, tak traumata. Z toho vyplývá, že historické a politické povědomí o ázerbájdžánských ženách je nedostatečné. Jejich kolektivní identita byla konstruována jejich kolektivní pamětí každodenního života. Klíčová slova: kolektivní paměť, kolektivní identita, Sovětský svaz, přechod, ázerbájdžánské ženy, nostalgie, kulturní trauma, orální historie
|
|
|
Konstrukce člověka a společnosti v rámci učebnic pro základní školy
Kroneislová, Adéla ; Lütke Notarp, Ulrike (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Cílem zkoumání této bakalářské práce Konstrukce člověka a společnosti v rámci učebnic pro základní školy je analýza a rekonstrukce obrazu české národní identity, které je přítomna v českých učebnicích pro základní školy. Práce je rozdělena na tři hlavní části: teorie, metodologie a závěrečný výzkum. Teoretická část obsahuje vědecký rámec diskurzivní analýzy, učebnicového textu jako zdroje přenosu kolektivní identity, koncepty kultury a chápání národa, které jsou významné pro rekonstrukci národní identity, jež je předávána žákům během studia. K docílení výzkumu je využívána metoda lingvistické diskurzivní analýzy, která umožňuje identifikaci základních elementů diskurzu. Ve výzkumné části jsou detailně rozepsané typologie výzkumu a nálezy, které byly učiněny. Za pomoci získaných dat z provedené analýzy učebnic je následně vytvořen obraz české národní identity a jsou vytyčeny hlavní hodnoty na kterých je česká národní identita založena. V závěru práce jsou zmíněny další možné postupy pro rozšíření výzkumu a celkové shrnutí procesu práce.
|
|
|
Beze stopy
Pfann, Martin ; Babáková, Bernardeta (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Beze stopy prozkoumává možnosti práce s tzv. pamětí krajiny, kterou chápu jako určitou otevřenou, probíhající a měnící se kompozici narativů, motivů, lidí i předmětů různého původu a různé povahy. Tyto komponenty a zároveň zdroje paměti se všechny vztahují k období 2. světové války a zejména k tématu antifašistického partyzánského odboje. Výslednému intermediálnímu dílu předcházel terénní výzkum, během kterého jsem shromáždil bohatý materiál k tématu, jenž mě dovedl k tvorbě svého druhu alternativní kartografie. Mapa a vzdělávací stezka krajinou Vysočiny podpořená textem ve formě audioguide, jsou formáty výsledného díla a pokusem o jisté vybočení z velkých zjednodušených vyprávění o válce, partyzánech a odboji. Soustředí se na malé příběhy aktérů odboje, nejen českých a sovětských partyzánů a uprchlíků, ale i místních obyvatel. Výsledný formát provází uživatele průvodce fyzickou krajinou a propojuje ji s různými interpretacemi její historie. Moje autorská verze paměti krajiny je přiznaně ovlivněna také mými osobními prožitky z dětství na Vysočině.
|
|
|
Případ environmentálního hnutí v ČR: Identita v Extinction Rebellion
Minkovová, Beatriz ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Tereza (oponent)
Předmětem diplomové práce je environmentální hnutí Extinction Rebellion v České republice. Pro porozumění kontextu je v teoretické části práce představena historie environmentálních hnutí, vývoj aktivismu na území České republiky a zároveň jsou přiblíženy současné české environmentální organizace a rozdělení protizákonných jednání. Součástí teoretické části je detailní představení hnutí Extinction Rebellion jak v mezinárodním, tak českém prostředí, a také definování kolektivní identity jakožto zásadního pojmu diplomové práce. Cílem tohoto kvalitativního výzkumu je zjistit, jaká je kolektivní identita hnutí Extinction Rebellion. K důkladnému a celistvému pochopení kolektivní identity hnutí a také Extinction Rebellion jako fenoménu, si výzkum klade vedlejší výzkumné otázky týkající se motivací lidí pro vstup do hnutí, očekávání, s kterými do hnutí vstupovali a přístupu členů ke klimatické změně. Pro zodpovězení otázek se využívá sběr dat skrz polostrukturované rozhovory a dokumenty. Hlavními aplikovanými koncepty jsou tři kategorie a tři rysy kolektivní identity definované Albertem Meluccim. Extinction Rebellion je grass-root, radikální a autonomní hnutí, využívající strategie nenásilné přímé akce a občanské neposlušnosti k upozornění na klimatickou změnu, kterou vnímají jako komplexní a naprosto...
|
|
|
Středoevropská nostalgie a její role v kolektivní identitě Střední Evropy
Strejčková, Barbora ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato práce analyzuje fenomén středoevropské nostalgie skrze eseje Milana Kundery a Jurije Andruchovyče. Zkoumá, jakými způsoby přispívají nostalgické imaginace středoevropského prostoru ke tvorbě kolektivní identity střední Evropy. První část práce nastiňuje historický průběh uvažování o střední Evropě, který je následně využit v analýze zkoumaných textů. Druhá část se věnuje metodě a teoretickým východiskům práce, tedy teorii nostalgie. Mapuje akademickou debatu týkající se jak nostalgie obecně, tak konkrétně středoevropské nostalgie. V následující analytické části práce využívá metodu kritické diskurzivní analýzy, pomocí které zkoumá, za jakými účely a jakými způsoby se autoři ve svých esejích ke střední Evropě přelomu 19. a 20. století nostalgicky vztahují a jakou střední Evropu svým narativem konstruují. Práce argumentuje, že ačkoli se nostalgie Kundery a Andruchovyče svými projevy poměrně liší, oba autoři skrze svou nostalgii zasazují své domoviny do střední Evropy. V kontinuitě s historickým smýšlením je tak ukotvují v Evropě samotné. Nostalgie v jejich textech funguje jako proti-diskurz vzdorující kolektivnímu zapomínání. Stejně jako přechozí koncepce střední Evropy využívají analyzované texty zvolených autorů narativ "jinakosti". Svou středoevropskou (a tím pádem evropskou) identitu...
|
|
|
Politicizing Sexualities: Mobilization practices and networking within the LGBTQ movement in contemporary Madrid
Wiesnerová, Vendula ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
Cílem této etnografické studie je vysvětlit aktuální mobilizační postupy LGBTQ hnutí v současném Madridu s ohledem na strategické užití identity a networkingu v rámci kolektivní akce. Práce vychází z charakteristiky hnutí jakožto ideologicky polarizovaného heterogenního celku, v jehož rámci aktivní frakce kritizují dominantní skupinu hnutí za to, že se vzdala původního cíle sexuálního osvobození a podporováním moci vládnoucích politických stran a kapitalismu jej rozmělnila v konzumerismus. Prostřednictvím protestních kampaní, založených na spolupráci ideologicky příbuzných komunit v mezinárodně podporovaných sítích, se tyto frakce dožadují občanských práv pro všechny bez ohledu na sexuální orientaci či identitu. Kolektivní identitou, na jejímž základě se frakce mobilizují, je společně sdílená "nejistota" (precariousness). Jejich snahou je transformovat španělskou společnost skrze radikální levicově orientovanou politiku obohacenou o prvky queer a transgeder teorie. Úspěch levicově orientovaných frakcí s množstvím nových stoupenců má výrazný dopad i na aktivismus dominantní skupiny, která si osvojuje kritické myšlenky opozičních frakcí a uplatňuje je v rámci vlastní politiky. I přes nejednotnost a antagonistický charakter hnutí, úspěch kolektivní akce těchto nově vzniklých sítí, spolupracujících na...
|
|
|
Sociální a kolektivní identita pražských neslyšících
Fajfrová, Doris ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá kolektivní a sociální identitou pražských neslyšících. Je založená na předpokladu, že lze na neslyšící nahlížet jako na sociální skupinu, která disponuje specifickými charakteristikami, které jsou ze sociologické perspektivy zajímavé. Cílem práce je popis a porozumění způsobům, jakými se neslyšící k sobě navzájem vztahují a jaké sociální mechanismy k tomu účelu používají. Ve stěžejní kapitole je pojednáno o sociální kategorizaci jakožto klíčovém mechanismu pro utváření a udržování sociální identity neslyšících. Následující část textu je věnována kolektivní identitě, kde jsou představeny dva ideální typy kolektivní identity neslyšících tak, jak byly zachyceny ve výpovědích komunikačních partnerů. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, který byl realizován formou polo- strukturovaných rozhovorů s neslyšícími, jež byly simultánně tlumočeny do češtiny. Z metodologického hlediska předložená práce vychází z principů grounded theory. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sociální hnutí Fridays for Future v SRN
Roznerová, Jana ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Tématem diplomové práce je hnutí Fridays for Future a jeho působení ve Spolkové republice Německo. Práce popisuje interpretační rámce, jejichž prostřednictvím hnutí komunikuje na veřejnost a jejichž pomocí se snaží mobilizovat své příznivce. V analýze práce vychází z teorie rámování, již blíže vypracovali David A. Snow a Robert D. Benford. Konkrétně se práce zabývá analýzou používaných interpretačních rámců ve vybraných projevech aktivistů hnutí Fridays for Future v SRN. Jedná se konkrétně o diagnostické, prognostické a motivační rámování. Na počátku hnutí Fridays for Future byla švédská aktivistka Greta Thunberg, která přišla s myšlenkou školních stávek za klima. V německé společnosti hnutí silně rezonovalo a dokázalo mobilizovat nebývale velké množství lidí v porovnání s ostatními státy. Ústředním cílem práce je charakterizovat německou odnož hnutí Fridays for Future. Práce se soustředí na oficiální cíle, o jejichž prosazení hnutí na úrovni německé politiky usiluje. Práce se dále zaměřuje na kolektivní identitu a složení účastníků protestů a také na aspekty z hlediska sociálního a demografického složení protestujících. Mimoto se práce věnuje hlavním taktikám a strategiím, které hnutí Fridays for Future využívá ve veřejném prostoru k dosažení svých cílů a k mobilizaci. Práce zkoumá období od...
|
|
|
Dobrovolnictví seniorů v obci
Stropková, Andrea ; Pospíšilová, Tereza (vedoucí práce) ; Legnerová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem dobrovolnictví seniorů v obci. Práce se zaměřuje na specifika dobrovolnictví seniorů s důrazem na přínosy dobrovolnictví pro participující seniory a způsob jejich identifikace s ostatními skupinami lidí. S použitím kvalitativního výzkumu práce zkoumá na vzorku osmi respondentů, jaké tito senioři dobrovolníci vnímají přínosy dobrovolnictví, jakou vazbu si utváří ke geografické lokalitě, v níž činnost vykonávají a jaké komunity skrze dobrovolnickou participaci utváří. Klíčová slova: dobrovolnictví, dobrovolnictví seniorů, přínosy dobrovolnictví, senior, stáří, komunita, kolektivní identita
|
|
|
Bezpečnostní integrace Severských zemí po druhé světové válce: bezpečnostní společenství s přesahem
Pazderník, Martin ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá bezpečnostní integrací Severských zemí po konci druhé světové války. Využívá konstruktivistický koncept bezpečnostního společenství od Karla Deutsche a jeho revidovanou verzi od autorů Emanuela Adlera a Michaela Barnetta. Tato bakalářská práce tento koncept aplikuje na případ vývoje a vzniku bezpečnostního společenství v Severském regionu. Dále se pouští do hlubší analýzy institucionalizace bezpečnostní spolupráce, která v regionu přišla až po konci studené války, a popisuje její limity a potenciál do budoucna. V závěru se práce věnuje motivům společné účasti Severských států na mezinárodních mírových operacích a možnému vlivu této účasti na spoluutváření a posilování Severské kolektivní identity, která je pro bezpečnostní společenství klíčová.
|
host ::
RSS.