Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 32 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza dokumentární produkce online streamovací služby Netflix
Spěváková, Klára ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Kruml, Milan (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Analýza dokumentární produkce online streamovací služby Netflix má za cíl popsat charakteristické znaky typické pro dokumentární tvorbu Netflixu na konkrétních filmech z let 2015-2022. Mezi analyzované filmy patří Americká vražda: Rodina od vedle, Schumacher, Sociální dilema, Podvodník z Tinderu a David Attenborough: Život na naší planetě. Na základě sémiotické a obrazové analýzy zkoumá jednotlivé prvky filmové řeči použité v těchto filmech - mizanscénu, kameru, střih a zvuk, včetně způsobu vyprávění a struktury filmu. Zároveň se práce zaměřuje na popis stěžejních znaků produkce Netflixu, její využití k ovlivňování diváků a hledání příčiny popularity této produkce. Součástí práce je též kvantitativní analýza dokumentární tvorby Netflixu.
Plýtvání jídlem jako nemoc dnešní doby
Sochorová, Anna ; Géla, František (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Tuto bakalářskou práci tvoří dvě části. Praktickou částí je dokument s názvem Plýtvání jídlem jako nemoc dnešní doby, který mapuje tento problém převážně v českém, ale i mezinárodním prostředí. Představuje tuto společenskou problematiku v širším kontextu a nabízí různé náhledy na plýtvání. V dokumentu vystupují odborníci na danou problematiku, tedy vysokoškolští profesoři, zakladatelka neziskové organizace, nebo ředitelka potravinové banky. Část filmu se soustředí na aktivisty, kteří vaří pro lidi bez domova či dělají dumpster diving. Snímek zahrnuje také zástupce supermarketů a jejich přístup k plýtvání. Teoretická část se zabývá popisem a vymezením filmového dokumentu. Představuje jednotlivé kroky vzniku dokumentárního filmu, od přípravy, přes realizaci až po postprodukci. Popisuje také specifika televizního dokumentu. Druhá polovina teoretické části předkládá rešerši zpracovávaného tématu a ilustruje problematiku plýtvání jídlem pomocí statistik a odborných studií. Poslední částí je pak popis realizace filmu a reflexe vlastní tvorby.
Dopisy Milady Horákové - jejich cesta a následná medializace po r. 1989
Váchová, Nina ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Vlček, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje dopisům Milady Horákové, jejich cestě od napsání až po předání pozůstalé rodině a následné publikaci, a s tím související medializaci po roce 1989. Práce si tak klade za cíl popsat jednotlivé fáze cesty dopisů Milady Horákové a odkrýt i část jejich cesty, která není veřejnosti známá. Dále pak zanalyzovat medializaci dopisů po roce 1989 až do současnosti pomocí kvalitativní obsahové analýzy dokumentárních filmů a sérií, které zmiňují poslední dopisy a byly natočeny po roce 1989, a článků celostátních tištěných médií publikovaných po roce 1989, jež poslední dopisy zmiňují. Zároveň pak porovnat, jak je v analyzovaných materiálech cesta dopisů zmiňována, s tím, jak je popsána v této práci. V úvodu práce je téma zasazeno do kontextu doby a představen je také život Milady Horákové i vykonstruovaný politický proces, tedy události vedoucí k napsání dopisů. Následující kapitoly se věnují obsahům jednotlivých dopisů a jejich publikaci v roce 1990. V práci je dále podrobně popsána cesta dopisů spolu s faktem, že tyto písemnosti byly dvacet let před předáním pozůstalé rodině tajně vyneseny z Generální prokuratury a bezpečně ukryty JUDr. Lubomírem Štěpánem, což jsou veřejnosti dosud neznámé informace, které nebyly nikdy kompletně zpracovány. Praktická část práce přináší vhled do...
Filmy Víta Klusáka - manipulace nebo autorský rukopis?
Šipanová, Marie ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Horký, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá dokumentární tvorbou Víta Klusáka. Klusák se v současné době jedním nejvýraznějších českých dokumentaristů a zároveň je pedagogem na nejprestižnější české filmové škole, FAMU. Několik jeho hlavních postav se vůči filmům ohradilo s tím, že byli do určitého jednání či situace vmanipulování samotným autorem. Na otázku práce se sociálním hercem se ptají také novináři a často na ni narazíme v komentářích v databázi filmů ČSFD či v diskusích přímo na webu iVysílání České televize. Cílem této práce je postihnout to, v čem je Klusákova tvorba specifická a jestli skutečně můžeme tvrdit, že se sociálními herci manipuluje, nebo jestli se jedná o jeho jedinečný autorský rukopis. Tyto dvě možnosti se nevylučují. K popsání specifik Klusákovy tvorby provedu kvalitativní obsahovou analýzu šesti filmů, které režíroval či spolurežíroval (s Filipem Remundou). Zaměřím se na výběr tématu, režisérovu práci se sociálními herci, práci se situací, práci s kamerou, střihovou skladbu a práci se zvukem. Z analýzy vyplyne to, jaké shodné rysy je možné napříč filmy sledovat a jestli některý z nich můžeme nazvat manipulací.
Making more space at the table: how The New Yorker portrays family dynamics in its audiovisual content
Novaes Buffa, Fernanda ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
The purpose of this study is to generate a debate about the portrayal of immigrant families in The New Yorker documentaries. The general objective is to understand how visual framing and the use of mise-en-scène elements such as set design, lighting and space, play a crucial role in communicating the representations of immigrant families and influencing the viewer's perception towards this group. In this study, the method used is close textual analysis on shots where family dynamics unraveled in seven documentaries featured in The New Yorker: Ale Libre; Guanajuato Norte; Seasons; Sing Me a Lullaby; Team Meryland; The Prince of Luna Park; and Yves & Variation. Findings indicate that immigrant families are, mainly, shown: 1) indoors, during the day; 2) with high-key lighting; and 3) with positive, closed, and deep space settings. The camera distance that appeared the most is "medium close-up". The findings advance how immigrant families are framed through mise-en-scène. This study contributes to the understanding that the portrayal of immigrant families in documentaries is a result of not only economic, social, political, and cultural tendencies and shifts, but also of elaborated constructions through mise-en-scène elements in a frame. This study has implications for research on film studies,...
Reinventing the blurry oval: Practitioner perceptions of deepfakes as a tool for anonymisation in documentary film and video journalism
Weatherald, Nathalie Alice ; Lábová, Sandra (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Dokumentární film Welcome to Chechnya (Vítejte v Čečensku) z roku 2020 maskoval zdroje, které zobrazoval, pomocí "digitálních masek" podobných deepfake. Tato praxe se setkala s velkým ohlasem. Mnozí označili použití této technologie v daném žánru za převratné. Předkládaná kvalitativní studie zkoumá, jak dokumentaristé a videožurnalisté (tvůrci) vnímají přínosy a omezení používání deepfakes neboli syntetických médií s podporou umělé inteligence k anonymizaci zdrojů ve své práci, a to v kontextu teoretického chápání fotografického realismu a aplikované novinářské etiky. Diplomová práce prezentuje jeden rozhovor s vedoucím vizuálních efektů zkoumaného filmu Ryanem Laneym a osm polostrukturovaných rozhovorů s tvůrci, kteří již dříve vizuálně maskovali zdroje. Na základě takto sesbíraných dat studie identifikuje čtyři klíčová témata názorů tvůrců na používání deepfakes jako nástroje pro anonymizaci. Přesněji dopady na vztahy mezi tvůrci a zdroji, praktické úvahy, estetické dopady syntetických médií a širší důsledky pro průmysl. Celkově odborníci z praxe zdůrazňovali omezení potenciálního využití deepfakes v tomto kontextu mnohem více než výhody.
Dokumentární film z hlediska autorského práva
Fořt, Ferdinand ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce) ; Holcová, Irena (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce s názvem Dokumentární film z hlediska autorského práva je prozkoumat a zhodnotit autorskoprávní specifika dokumentárních filmů. Nejprve je popsán dokumentární film jakožto kulturní fenomén se zvláštním vztahem k realitě - jsou uvedeny jeho možné definice, třídění a nastíněny etické otázky, které nabízí. Poté následuje krátký exkurz do dějin ochrany audiovizuálních děl (jak na území ČR, tak v mezinárodním kontextu), přičemž detailněji jsou rozvedeny části týkající se přímo dokumentárního filmu. V další části se práce věnuje pojmu audiovizuální dílo a autorství audiovizuálního díla podle účinného českého autorského zákona č. 121/2000 Sb. a snaží se vymezit hranice tohoto pojmu a jeho možné výklady zejména ve vztahu k dokumentárním a dalším non- fikčním filmům. Poté následuje kapitola zabývající se právní povahou protagonistů dokumentárního filmu neboli sociálních herců, která se liší od herců v hraném filmu, neboť sociální herci nepředvádějí umělecké výkony ve smyslu autorského zákona. Na tuto kapitolu navazuje část týkající se ochrany osobnosti sociálních herců v dokumentárních filmech, která se řídí obecnou úpravou ochrany osobnosti v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku, což může při tvorbě dokumentárních filmů vyvolávat značné problémy. Další kapitola se pak...
Vliv digitalizace na uvádění dokumentárních filmů v kontextu jednosálových kin
Černý, Martin ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Bauer, Šimon (oponent)
(česky) Bakalářská práce se v rámci nové filmové historie zabývá proměnami a vývojem spojeným s nástupem digitalizace v Česku. Obecně se věnuje vlivu technologické změny na filmovou distribuci a diverzitě programové nabídky jednosálových kin. Od roku 2013 se zvyšuje počet distribuovaných dokumentárních filmů, proto tato práce ověřuje, jestli se tato rozšiřující nabídka týká i malých kin. Praktický dopad digitalizace zkoumá případová studie formou polostrukturovaných rozhovorů s vybranými dramaturgy kin ve středně velkých městech, která nečelí konkurenci multikin. Cílem bylo určit rozhodující faktory, které mají vliv na programování dokumentárních filmů v těchto kinech. Na základě předložené práce lze pozorovat, že se nabídka filmů po nástupu digitalizace rozšířila dvěma směry, které ovlivňují i práci dramaturgů kin. Větší dostupnost komerčních filmů, a s nimi spojené vysoké tržby, konkurují rozšiřující se nabídce alternativních filmů, mezi něž spadají i dokumentární filmy. Zatímco kolem komerčních filmů dokáže diváky zaujmout intenzivní marketing, v rámci dokumentárních filmů musí kinař vytvořit kolem svého kina a těchto filmů stabilní komunitu, na které může následně rozvíjet svou dramaturgii. Digitalizace umožňuje snadné šíření obsahu skrze různé platformy, proto se i dokumentární filmy a další...
Dokumentární cyklus České televize - Český žurnál
Prokopcová, Nikola ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Bakalářská práce Dokumentární cyklus České televize - Český žurnál je zaměřena na první tři řady tohoto cyklu premiérově odvysílané v letech 2013 až 2015. Celkem patnáct dokumentárních filmů (Život a smrt v Tanvaldu, Rozezlení, Pančovaná republika, Spřízněni přímou volbou, Svobodu pro Smetanu, Dělníci bulváru, Gadžo, Zločin pana Chytila, Já, horník!, Obnažený národ, Pět zrození, Matrix AB, Ubytovny, Blízký daleký východ a Má vlast Afghánistán) je analyzováno z hlediska kvalitativního, kvantitativního, formálního a žánrového. Zejména zkoumání žánrů jednotlivých filmů je pro práci stěžejní. Počátečním východiskem pro zkoumání je žánrové kolísání Českého žurnálu mezi televizní publicistickou reportáží a dokumentárním filmem. Tři kapitoly bakalářské práce toto téma vyhodnocují nejdříve z terminologického hlediska, pak z formálního a nakonec analytického. Metody použité pro zvolené zkoumání představují kvantitativní obsahové analýzy filmů (např. výčet shodných rysů), ale zejména kvalitativní analýzy. Pro účel kvalitativního výzkumu v této práci vzniklo čtrnáct rozhovorů s tvůrci Českého žurnálu. Kvalitativní prvek dále představují autorkou vypracované filmové analýzy. Ve třetí kapitole bakalářské práce výzkum vyústí ve vytvoření žánrové řady. Všech patnáct filmů je tu za sebou seřazeno stupnicovitě...
Komentovaný překlad vybraných kapitol z knihy Documentary Film: A Very Short Introduction, Patricia Aufderheide, New York 2007
Hradilová, Helena ; Mraček, David (vedoucí práce) ; Kalivodová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá knihou Documentary Film: A Very Short Introduction od Patricie Aufderheideové. Cílem práce je přeložit část první kapitoly knihy a vytvořený překlad okomentovat. Komentář překladu popisuje hlavní části procesu překladu. Je rozdělen na čtyři oddíly: profil cílového textu, překladatelskou analýza výchozího textu, překladatelské problémy, které bylo potřeba vyřešit, a posuny, k nimž v důsledku překladu došlo. Při překladu byl kladen důraz na zachování stylu publikací o filmech, kterému se věnuje úvod části o překladatelských problémech. Klíčová slova překlad, překladatelská analýza, překladatelský problém, překladatelský posun, dokumentární film

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 32 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.