|
| |
|
|
Stres a projevy limbické iritability u deprese a závislosti na alkoholu : craving a deprese jako porucha inhibičních mechanismů?
Jasová, Denisa ; Bob, Petr (vedoucí práce) ; Popov, Petr (oponent) ; Balcar, Karel (oponent)
Stres a projevy limbické iritability u deprese a závislosti na alkoholu Denisa Jasová Abstrakt Depresivní poruchy a závislost na alkoholu představují v současné době epidemiologicky nejvýznamnější psychiatrická onemocnění. Podle moderních výzkumů se na jejich rozvoji účastní souhra faktorů, v nichž se navzájem ovlivňují vlivy genetické a environmentální. Z těchto vlivů je ve stávajících výzkumných studiích kladen důraz na sledování sociálních faktorů a to zejména stresu a traumatických událostí jako jsou například zanedbávání dětí, deprivace, verbální, emoční a fyzické týrání, sexuální zneužívání, šikanování a další. V rámci poruch afektivity a také v případě závislostí dochází vlivem stresu k poruchám inhibičních mechanizmů, které se projevují změnami excitability limbického systému označované jako limbická iritabilita. K popisu těchto změn byl v některých studiích navržen model kindlingu, který může v oblasti limbických struktur indukovat afektivní, kognitivní a psychosenzorické symptomy, které bývají popisovány také v případech záchvatů temporální epilepsie. Tyto symptomy ale mohou probíhat bez jakýchkoliv zřetelných změn odkazujících na neurologicky diagnostikovatelnou epilepsii. V návaznosti na tyto poznatky byl v této studii nalezen vztah významné vzájemné korelace mezi depresí a limbickou...
|
|
|
Deprese u chronicky nemocných
Pečinková, Jana ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Práce "Deprese u chronicky nemocných" se zabývá depresí u osob s Alzheimerovou nemocí. Teoretická část práce uvádí témata stáří, syndrom demence, Alzheimerova nemoc a deprese. Tato témata popisuje také ve vzájemném vztahu, opomenuty nejsou ani výzkumy v této oblasti. Praktická část zkoumá výskyt deprese u osob s Alzheimerovou nemocí a dále ověřuje předpoklad, že depresivita je častěji přítomná v počátečních stádiích Alzheimerovy nemoci. Ve výzkumu je užito metody standardizované, v podobě Geriatrické škály deprese dle Yesevage, ale také dalších metod inovativních, které přinášejí jiný úhel pohledu (Geriatrická škála deprese vyplněna pečujícími a strukturované pozorování). Výsledkem je poznatek, že 9,7% osob s Alzheimerovou nemocí trpí depresí. Více osob s depresí se nachází u osob s počínající demencí, ale nejedná se o signifikantní rozdíl. V této práci se zvažuje také přínos jiných diagnostických metod deprese pro praxi.
|
|
|
Deprese a inzulinová rezistence
Hess, Zdeněk ; Rosolová, Hana (vedoucí práce) ; Šimon, Jaroslav (oponent) ; Souček, Miroslav (oponent) ; Beran, Jiří (oponent)
Souhrn Úvod: Metabolický syndrom inzulínové rezistence a depresivní porucha se považují v dnešní době za významné rizikové faktory pro kardiovaskulární nemoci. Prevalence metabolického syndromu se pohybuje ve vyspělých populacích světa včetně naší populace kolem 25% a výskyt depresivních poruch kolem 15%. Existuje-li vzájemný vztah mezi těmito dvěma faktory není na základě poměrně chudých literárních údajů zcela jasné. Cíl: Pokusit se najít vztah mezi metabolickým syndromem a depresí v populačním vzorku na základě klinických a metabolických ukazatelů. Metodika: Pomocí dotazníků byl hodnocen výskyt depresivní poruchy ev. jiných psychopatologií u 259 jedinců náhodně vybraných z plzeňské populace. Probandi byli obesláni dotazníky, které sloužily k posouzení depresivity a byli pozváni na vyšetření antropometrických a metabolických parametrů spojených s metabolickým syndromem a některých dalších vybraných parametrů. Zejména byl u nich zjišťován výskyt rizikových faktorů metabolického syndromu inzulínové rezistence a hledán vzájemný vztah mezi depresí a metabolickým syndromem. Jako nemocní s metabolickým syndromem inzulínové rezistence byli považováni probandi, u kterých byly splněny 3 z těchto 5 podmínek: Triglyceridy 1,7 mmol/l, HDL cholesterol < 1,0 mmol/l u mužů nebo < 1,3 mmol/l u žen, krevní tlak 130/85...
|
|
|
Role sestry ve screeningu deprese u seniorů.
VRZALOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou deprese ve stáří. Především je zaměřená na identifikaci a analýzu úlohy sester ve screeningu deprese u seniorů v primární péči, v akutní lůžkové péči, v zařízeních dlouhodobé péče a domácí péče. Jedná se o teoretickou práci, kde byla využita vědecká metoda návrhu a demonstrace. V diplomové práci byl stanoven jeden hlavní cíl s pěti výzkumnými otázkami. Hlavním cílem bylo identifikovat a analyzovat úlohu sester ve screeningu deprese u seniorů. VO 1: Jakou úlohu může hrát sestra ve screeningu deprese u seniorů? VO 2: Jakou úlohu má sestra v ambulantním sektoru ve screeningu deprese u seniorů? VO 3: Jakou úlohu má sestra ve screeningu deprese u hospitalizovaných pacientů v akutní péči? VO 4: Jakou úlohu má sestra ve screeningu deprese u seniorů v zařízeních dlouhodobé a domácí péči? VO 5: Jaké hodnotící škály a metody jsou využívány ve screeningu deprese u seniorů? V diplomové práci je představen pojem deprese. Dále jsou specifikovány příčiny a důležité faktory, které způsobují depresi u starších lidí. Práce se také zabývá odlišnostmi v klinické symptomatologii deprese ve stáří. Přibližuje možnosti a různé bariéry v diagnostice deprese. Další kapitoly seznamují s komplexním geriatrickým vyšetřením, s diagnostickými klasifikačními systémy, možnými screeningovými metodami a škálami pro detekci deprese u starší populace. Také představuje způsoby farmakologické a nefarmakologické léčby a její případné komplikace spojené s vyšším věkem. Z důvodu zvýšené sebevražednosti zapříčiněné depresivní poruchou je představena i problematika suicidálního jednání seniorů. V dalších kapitole je popsán ošetřovatelský proces, který je sestrami využívaný v praxi. Skládá se ze zhodnocení zdravotního stavu pacienta, zhotovení ošetřovatelské diagnostiky, vytvoření ošetřovatelského plánu, následné realizace a vyhodnocení. Ošetřovatelský proces je také potřebný pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. V ošetřovatelském procesu ve fázi ošetřovatelské diagnostiky, je představen výčet možných ošetřovatelských diagnóz u pacienta trpícího depresí, které jsou sestaveny na základě nejnovější klasifikace. Závěrem práce je popisována úloha sester ve screeningu deprese u seniorů v různých zdravotnických zařízeních a jejich podíl na včasném vyhodnocení deprese u seniorů. V této kapitole je představena role sestry, ošetřovatelský screening a spolupráce sestry s lékařem. Úloha sester ve screeningu deprese v různých zdravotnických zařízeních je založená na první posuzovací fázi ošetřovatelského procesu. Sestra zhodnotí celkový zdravotní i duševní stav pacienta na základě objektivních i subjektivních informací. Především bylo zjišťováno, jakou roli má sestra při screeningu deprese. Pro zpracování diplomové práce bylo nutné na základě syntézy a obsahové analýzy využít a zpracovat domácí i zahraniční odbornou literaturu. Řada relevantních zdrojů jsou výsledky různých studií a metaanalýz převážně ze zahraničí, ale i z České republiky. Diplomová práce může sloužit jako podkladový materiál pro sestry. Výstupem diplomové práce je vytvoření e-learningového materiálu dostupného pro studenty ve výukovém programu Moodle Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
|
Psychohygiena sociálního pracovníka
KACZOR, Michal
Diplomová práce se zabývá problematikou psychohygieny sociálního pracovníka v souvislosti se zvládáním psychické zátěže při výkonu jeho profese v současné době. Obsahuje specifikaci současného stavu profese sociální práce v kontextu postmoderní doby. Prostřednictvím odborných zdrojů analyzuje a přibližuje osobnostní specifika sociálních pracovníků potřebná pro vykonávání profese, včetně problematiky psychické zátěže sociálních pracovníků a způsobů vyrovnávání se s ní. Identifikovanými psychohygienickými prostředky, potřebnými pro zvládání psychické zátěže při výkonu profese, jsou jednak ty základní (obecné) a jednak, pro sociální práci stěžejní, "nadstavbové". Práce ukazuje důležitost součinnosti tří pilířů zodpovědných za prosazování a budování potřebného místa psychohygieny v sociální práci, tj. zaměstnavatelé, vzdělavatelé a sociální pracovníci samotní. Všichni jmenovaní se podílejí též na zvyšování kvality sociální práce. Absence kvalitní a vhodné psychohygieny v profesi totiž znemožňuje vykonávání kvalitní sociální práce. Nakonec ale, jak práce nastiňuje, záleží na sociálním pracovníkovi, zda (ne)dovede využít potenciál psychohygienických prostředků a praktikovat psychohygienu (ne)efektivně.
|
|
|
Vliv roztroušené sklerózy na psychické zdraví lidí s roztroušenou sklerózou
CHROUSTOVSKÁ, Petra
Ve své bakalářské práci jsem se soustředila na osoby s roztroušenou sklerózou a jejich blízké. Věnovala jsem se otázkám, jak toto onemocnění ovlivňuje psychické vnímání lidí s touto nemocí a jak změnu vnímají jejich nejbližší. Skleróza pochází z latinského "skleros", v překladu "tuhý, tvrdý" a roztroušená, protože se léze mohou vytvářet kdekoliv v centrální nervové soustavě. Roztroušená skleróza je autoimunitní zánětlivé onemocnění. Příčina vzniku této nemoci stále není známa a zatím neexistují léky, které by dokázaly onemocnění zcela zastavit a vyléčit. Je to nemoc zejména mladých lidí ve věku 20 - 40 let. V organismu dochází k rozpadu myelinových pochev a následně k přerušení nebo zpomalení nervových vzruchů. Tento děj vede k postupné invaliditě takto nemocných lidí. Práce je rozdělena na dvě základní části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se hlavně věnovala základní problematice roztroušené sklerózy. Jsou zde popsány příznaky nemoci a jejich léčba, diagnostika onemocnění a vliv na rodinný, společenský nebo pracovní život. Kvalitativní výzkum je obsahem praktické části. Zde jsem oslovila dvě skupiny osob. V první skupině jsou osoby s roztroušenou sklerózou, od kterých byla data získávána narativními rozhovory. Druhou skupinou jsou osoby blízké, u kterých byl použit polostandardizovaný dotazník. Osoby byly vybírány metodou "snowball", tedy sněhové koule. Z výzkumu provedeného u nemocných, vyplynul základní poznatek. U osob s dobrým rodinným zázemím došlo po sdělení diagnózy k poklesu psychického zdraví a mírným depresím, které většinou po léčbě antidepresivy ustoupily a nemocný byl schopen vrátit se zpět do aktivního života. U osob s narušeným rodinným zázemím se psychické i fyzické zdraví zhoršilo trvale. Nejbližší rodinní příslušníci chápou změny životních hodnot u svých blízkých a snaží se je v každé nové aktivitě podporovat. Téma jsem si vybrala, protože lidí s roztroušenou sklerózou přibývá. Touto prací bych ráda přispěla k větší informovanosti jak nemocných, tak společnosti, podpořila nemocné a ukázala, že i s roztroušenou sklerózou se dá žít plnohodnotný život.
|
|
|
Psychická zátěž u vysokoškoláků.
BLECHOVÁ, Romana
Tématem diplomové práce je výskyt psychické zátěže u studentů vysoké školy. Práce není zaměřena pouze na přítomnost, ale také na míry psychické zátěže a dále na faktory, které míru zátěže ovlivňují Prvním cílem práce je analyzovat výskyt a působení psychické zátěže u studentů ZSF. Dílčím cílem práce je popsat souvislost fyzické aktivity a psychické zátěže, neboť mnoho autorů uvádí, že fyzicky aktivní jedinci jsou více psychicky odolní. Dále zjistit kolik studentů trpí určitým stupněm deprese a zda studenti vyhledali odbornou pomoc. Praktická část se zabývá rozborem jednotlivých otázek z dotazníku, které jsou graficky zpracovány do podoby grafů. Dále je v této části uvedeno hodnocení standardizované části dotazníku, rozdělení studentů do skupin podle SDS indexu a vyhodnocení hypotéz pomocí statistického zpracování metodou vícenásobné regresní analýzy pomocí bezplatně dostupného programu Gretl. Pro účely výzkumu byly formulovány dvě hypotézy: H1: Psychická zátěž je přítomná u studentů prvních ročníků bakalářského studia vysoké školy. H2: Míra psychické zátěže se liší u fyzicky aktivních a neaktivních studentů. Tyto hypotézy byly statisticky vyhodnoceny pomocí vícenásobné regresní analýzy v bezplatně dostupném programu Gretl a na základě výsledků potvrzeny nebo vyvráceny. Výsledky této práce mohou být využity pro potřeby fakulty, která tak může získat ucelený dílčí pohled na vliv fakultního prostředí na psychický stav studentů. Studium na vysoké škole je nejen prostředkem pro získání odborných znalostí a kvalifikace v daném oboru, ale také sociálním prostředím, kde lze získat mnoho kontaktů.
|
|
|
Výživa a mozková neurodegenerativní onemocnění
Šálková, Michaela ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce má formu rešerše a jejím tématem je studium vlivu výživy na rozvoj neurodegenerativních onemocnění. Práce je rozdělena na čtyři části. V první části je popsána struktura a fyziologie lidského mozku, v druhé části jsou popsané esenciální nutrienty, které mozek potřebuje pro správné fungování. Třetí část je zaměřena na neurodegenerativní onemocnění, jejich epidemiologii a patofyziologii a dále se zabývá jednotlivými nutrienty, které by mohly fungovat v prevenci nebo by se mohly podílet na patofyziologii daného onemocnění. Onemocnění, kterými se tato práce zabývá, jsou různé druhy demence, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a deprese. Cílem práce bylo vyhledat dostupnou literaturu, která se zabývá uvedenou problematikou a provést diskuzi získaných poznatků.
|
|
|
Hoře
Měchura, Mojmír ; Cseres, Jozef (oponent) ; Cenek, Filip (vedoucí práce)
Multimediální instalace kombinující fotografii, hudbu a ruchy, znázorňující příběh vraha a oběti, od jejich seznámení až po smrt v pěti stěžejních bodech.
|
host ::
RSS.