|
|
Psychická zátěž u vysokoškoláků.
BLECHOVÁ, Romana
Tématem diplomové práce je výskyt psychické zátěže u studentů vysoké školy. Práce není zaměřena pouze na přítomnost, ale také na míry psychické zátěže a dále na faktory, které míru zátěže ovlivňují Prvním cílem práce je analyzovat výskyt a působení psychické zátěže u studentů ZSF. Dílčím cílem práce je popsat souvislost fyzické aktivity a psychické zátěže, neboť mnoho autorů uvádí, že fyzicky aktivní jedinci jsou více psychicky odolní. Dále zjistit kolik studentů trpí určitým stupněm deprese a zda studenti vyhledali odbornou pomoc. Praktická část se zabývá rozborem jednotlivých otázek z dotazníku, které jsou graficky zpracovány do podoby grafů. Dále je v této části uvedeno hodnocení standardizované části dotazníku, rozdělení studentů do skupin podle SDS indexu a vyhodnocení hypotéz pomocí statistického zpracování metodou vícenásobné regresní analýzy pomocí bezplatně dostupného programu Gretl. Pro účely výzkumu byly formulovány dvě hypotézy: H1: Psychická zátěž je přítomná u studentů prvních ročníků bakalářského studia vysoké školy. H2: Míra psychické zátěže se liší u fyzicky aktivních a neaktivních studentů. Tyto hypotézy byly statisticky vyhodnoceny pomocí vícenásobné regresní analýzy v bezplatně dostupném programu Gretl a na základě výsledků potvrzeny nebo vyvráceny. Výsledky této práce mohou být využity pro potřeby fakulty, která tak může získat ucelený dílčí pohled na vliv fakultního prostředí na psychický stav studentů. Studium na vysoké škole je nejen prostředkem pro získání odborných znalostí a kvalifikace v daném oboru, ale také sociálním prostředím, kde lze získat mnoho kontaktů.
|
|
|
Vnímání rizik složení pitného režimu u dětí základní školy
BLECHOVÁ, Romana
Vnímání rizik složení pitného režimu u dětí základní školy. Téma mé bakalářské práce se zabývá příjmem tekutin u dětí základní školy. Práce není zaměřená pouze na kvantitu, ale zejména na kvalitu přijímaných nápojů. Sledovat kvalitu nápojů, které pijeme, může být pro jedince výhodné. Prvním cílem práce je zmapovat, zda děti základní školy dodržují zásady pitného režimu v návaznosti na Rámcové vzdělávací programy pro základní vzdělávání a zavedení předmětu Výchova ke zdraví. Dle této úpravy školních osnov by děti měly dostat informace týkající se problematiky správné výživy a pitného režimu. Problémem zůstává, zda ve věku 615 let jsou děti schopny tyto získané informace účinně aplikovat v rámci svého životního stylu. Druhým cílem práce je objasnit, zda si děti základní školy vybírají nápoje podle jejich složení. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se zabývá analýzou dostupných zdrojů o nápojích a jejich vhodností pro dětskou populaci. V úvodu práce jsou shrnuty základní pravidla a doporučení pro příjem tekutin. Dále jsou v této kapitole charakterizovány jednotlivé druhy nápojů a jejich možné výhody a nevýhody pro dětský věk. Následuje popis látek, které se v nápojích nacházejí jako minerální látky, kofein, barviva, sladidla a jejich vliv na zdraví. V závěru teoretické části je poznámka o obsahu vody v jednotlivých druzích potravin, které mohou být pro některé jedince významným zdrojem tekutin. Praktická část se zabývá rozborem jednotlivých otázek z dotazníku, které jsou graficky zpracované do podoby grafů a tabulek, a vyhodnocení hypotéz pomocí statistických funkcí. Výzkum byl realizován jako šetření kvantitativní za využití dotazníkové metody a byl proveden v prosinci 2013 u dětí staršího školního věku na náhodně vybrané základní škole v mikroregionu Telčsko. Dotazník byl anonymní a sestával se z celkem 25 otázek. Obsahoval demografické otázky, tj. věk a pohlaví. Dále otázky zaměřené na množství, dobu a frekvenci příjmu tekutin během dne a zejména na složení pitného režimu a preferenci pro výběr tekutin. Celkem bylo rozšířeno 190 dotazníků, z nichž bylo odevzdáno, správně a úplně vyplněno 145, což činí 76 % návratnost. Pro účely výzkumu byly formulovány dvě hypotézy. H1: Děti základní školy nedodržují zásady pitného režimu. H2 : Dodržování zásad pitného režimu se u dívek a chlapců neliší. Tyto hypotézy byly statisticky vyhodnoceny a na základě výsledků potvrzeny nebo vyvráceny. Z výsledků vyplývá, že děti základní školy, i přes dostupnost informací o pitném režimu, tyto zásady nedodržují. Hypotézu H1 tedy přijmeme. U jednotlivých skupin, tj. dívek a chlapců, statisticky významný rozdíl v dodržování zásad pitného režimu zjištěn nebyl a soubory se shodují z 93,6 %. Hypotézu H2 tedy přijmeme. Cílem práce bylo zjistit, zda děti vybírají nápoje podle jejich složení. Nejvíce jsou preferované nápoje sycené, s přírodními sladidly a barvivy. Nejdůležitějším faktorem pro výběr nápoje je jeho chuť, zdraví a cena. O složení nápojů se děti téměř nezajímají, nejvíce uvedly odpověď spíše ne a ne, které v součtu tvoří 71 %. Výsledky této práce mohou být použity k zacílení výchovy dětí v oblasti učení zásad správného pitného režimu. Problém nedodržování pravidel pitného režimu by mohl být vylepšen zacílením výchovy na děti nejnižšího věku, které se návykům pitného režimu teprve učí, tj. v samotném začátku života. Přednostně by měly být poskytovány informace rodičům, kteří dítě nejvíce ovlivňují.
|
host ::
RSS.