|
|
Bytový interiér pro nevidomé
Martineková, Daniela
Tato závěrečná práce je rozdělena do dvou částí. První, teoretická část se převážně zaobírá rešerší úrovní zrakových postižení a orientací nevidomých v prostoru. V dalších kapitolách teoretické části se dozvíme o různých kompenzačních pomůckách, které ve svém každodenním životě mohou využít a požadavků na interiér a jeho zařizovací prvky. V druhé, praktické části se práce zaměřuje na mé návrhy pro omezení vybraných kolizních míst. Tyto návrhy jsou následně posouzeny nevidomým, panem Josefem Konečným. Následuje vyhodnocení funkčnosti a realizovatelnosti vybraných návrhů se závěrečnou diskusí a přínosem pro praxi.
|
|
| |
|
|
Veslování jako prostředek ke zlepšení tělesné zdatnosti u nevidomých
Kunzmannová, Eva ; Hráský, Pavel (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název: Veslování jako prostředek ke zlepšení tělesné zdatnosti u nevidomých Cíle: Zjistit vliv veslařského tréninku na tělesnou zdatnost nevidomých osob a deskripce nevidomého veslaře. Metody: Pro výzkum byly vybráni 3 probandi, muži ve věku od 30-50 let. K nasbírání empirických dat měření byla použita sada testů baterie EUROFIT-TEST a časy zaznamenané na vzdálenost 2 km na veslařském trenažeru, tyto data poskytl veslařský kluk Paprsek z Ústí nad Labem. Výsledky: Během dvouměsíčního veslařského tréninku bylo zaznamenáno zlepšení tělesné zdatnosti nevidomých veslařů. Testování pomocí baterie EUROFIT-TEST a časy zaznamenané na vzdálenost 2 km na veslařském trenažeru ukázaly, že dochází až na výjimku ke korelaci těchto výsledků. Závěr: Veslařský trénink dokáže pozitivně ovlivnit tělesnou zdatnost nevidomých veslařů, korelace těchto pozitivních změn se též projevuje na časech naměřených na veslařském trenažeru (2 km distance). Dochází také k pozitivnímu ovlivnění, co se somatických změn týče. Klíčová slova: nevidomost, veslařský trénink, změny tělesné zdatnosti, prevence, testová baterie
|
|
|
Sociální práce se zrakově postiženými
MIKLÁŠOVÁ, Tereza
Cílem bakalářské práce bude popsat příklady dobré praxe ze sociální práce s cílovou skupinou osob zrakově postižených. V práci se zaměřím na nejčastější problémové oblasti, se kterými se daná cílová skupina setkává a dále na možnosti sociální práce s touto cílovou skupinou, jako i na sociální služby pracující v dané oblasti. V rámci praktické části bakalářské práce budou realizovány polořízené rozhovory se sociálními pracovníky pracující s danou cílovou skupinou s cílem identifikovat a popsat příklady dobré praxe ze sociální práce s osobami se zrakovým postižením.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv lehkého dotyku na posturální stabilitu u osob se zrakovým postižením
Součková, Zuzana ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Levínská, Kateřina (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit vliv senzorické adaptace na posturální stabilitu osob ve věku 10-20 let. Měření probíhalo ve stoji na stabilometrické plošině s vyloučením zrakové kontroly v různě obtížných posturálních situacích bez a s přidáním lehkého dotyku. Studie se zúčastnilo 10 nevidomých probandů a 10 probandů bez zrakového deficitu. Očekávali jsme, že nevidomí probandi předvedou lepší výsledky v parametrech COP než kontrolní skupina ve všech posturálních situacích díky senzorické adaptaci. Klíčová slova posturální stabilita, statická rovnováha, zrakové postižení, nevidomí, senzorická adaptace, lehký dotyk
|
|
|
Vyšetření hmatového vnímání u žáků staršího školního věku se zrakovým postižením prostřednictvím testu Tactual Profile
Kunstová, Adéla ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku vyšetřování hmatového vnímání u žáků s těžkým zrakovým postižením staršího školního věku. Práce je rozdělena na tři hlavní oblasti. První část se zabývá hmatovým vnímáním, definuje jeho hlavní charakteristiky, vlastnosti a překážky, které s hmatovým vnímáním souvisí. Věnuje se také úloze hmatu v životě žáků se zrakovým postižením. Velká část této kapitoly je zaměřena na popis orientačních pomůcek pro studenty se zrakovým postižením. Na závěr jsou zde zmíněny diagnostické nástroje, kterými se hmatové vnímání posuzuje. Druhá část se zabývá pozorovacím nástrojem Tactual Profile. Je zde dopodrobna popsán jeho účel a způsob užití a jsou zde zmíněny i zahraniční studie týkající se tohoto původem nizozemského nástroje. Třetí část obsahuje výzkum úrovně hmatového vnímání u žáků staršího školního věku se zrakovým postižením prostřednictvím testu Tactual Profile. Cílem této diplomové práce je zjistit funkčnost a využitelnost tohoto testovacího materiálu v praxi u dané věkové skupiny žáků a studentů se zrakovým postižením. Klíčová slova Hmatové vnímání, hmat, zrakové postižení, Tactual Profile, žáci staršího školního věku, diagnostika, nevidomost.
|
|
|
Tanec očima nevidomých
Stráníková, Anežka ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku tance ve vztahu k nevidomým osobám. Cílem práce je zjistit, zda může tanec přispět ke kompenzaci zrakového vnímání nevidomého člověka, a co znamená pro nevidomé osoby tanec. Výzkum se opírá o teoretická východiska získaná analýzou dostupných pramenů a vychází z výzkumného šetření za použití kvalitativních strategií. Pro naplnění výzkumného úkolu byly použity techniky zúčastněného pozorování a polostrukturovaných rozhovorů. Z dat získaných polostrukturovanými rozhovory a pozorováním nevidomých respondentek v rámci tanečních setkání, se ukazuje, že tanec je účinnou formou stimulace a rozvoje kompenzačních smyslů nevidomých osob. Nejvýznamněji ovlivňuje tanec vnímání vlastního těla, rozvíjení jeho možností a schopnost reagovat na vnitřní i vnější podněty. Další výsledky získané z polostrukturovaných rozhovorů ukazují, že všichni nevidomí informanti mají zkušenost s tancem. V 80% je tato zkušenost pozitivní. Celé výzkumné šetření potvrzuje význam tance pro nevidomé osoby v rovině fyzické, psychické, sociální a praktické. KLÍČOVÁ SLOVA nevidomost, tanec, kompenzace, vnímání, smysly, pohyb, neuroplasticita
|
|
| |
host ::
RSS.