|
| |
|
|
The position of scene-setting adverbials in English and Czech. A comparison on the basis of parallel texts
Kunstová, Adéla ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zkoumání a porovnání pozice scénických určení na základě anglicko- českých paralelních beletristických textů. Tato práce si klade za cíl zjistit nejčastější pozice nevětných scénických určení z hlediska aktuálněčlenské funkce v obou jazycích a také určit, jaké faktory pozici časových a lokálních určení nejčastěji ovlivňují, a to s ohledem na rozdíly ve slovosledu. Na základě teorie čerpané z Brněnské lingvistické školy bylo analyzováno celkově 200 dokladů scénického určení, z čehož 100 dokladů ve směru překladu z angličtiny do češtiny a 100 dokladů pro opačný směr překladu. Vzhledem k tomu, že v angličtině přebírá slovosled gramatické funkce, a je tak relativně fixní, jsou adverbiália vyznačující pouhou kulisu nejčastěji umístěna ve finální pozici. Většina jazyků však vykazuje tendenci umisťovat do finální pozice nejpodstatnější informaci ve větě. Jedním z cílů této práce je tedy popsat faktory, které umožňují scénickým určením stát v této pozici, aniž by to mělo vliv na výpovědní hodnotu jejich i ostatních větných členů. Už z názvu vyplývá, že scénická určení vytvářejí kulisu děje, avšak někdy může být právě kulisa děje nejdynamičtějším elementem věty, a tak analytická část práce popisuje také role adverbiálií v rámci aktuálního členění větného a snaží se popsat, kdy...
|
|
|
Vyšetření hmatového vnímání u žáků staršího školního věku se zrakovým postižením prostřednictvím testu Tactual Profile
Kunstová, Adéla ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku vyšetřování hmatového vnímání u žáků s těžkým zrakovým postižením staršího školního věku. Práce je rozdělena na tři hlavní oblasti. První část se zabývá hmatovým vnímáním, definuje jeho hlavní charakteristiky, vlastnosti a překážky, které s hmatovým vnímáním souvisí. Věnuje se také úloze hmatu v životě žáků se zrakovým postižením. Velká část této kapitoly je zaměřena na popis orientačních pomůcek pro studenty se zrakovým postižením. Na závěr jsou zde zmíněny diagnostické nástroje, kterými se hmatové vnímání posuzuje. Druhá část se zabývá pozorovacím nástrojem Tactual Profile. Je zde dopodrobna popsán jeho účel a způsob užití a jsou zde zmíněny i zahraniční studie týkající se tohoto původem nizozemského nástroje. Třetí část obsahuje výzkum úrovně hmatového vnímání u žáků staršího školního věku se zrakovým postižením prostřednictvím testu Tactual Profile. Cílem této diplomové práce je zjistit funkčnost a využitelnost tohoto testovacího materiálu v praxi u dané věkové skupiny žáků a studentů se zrakovým postižením. Klíčová slova Hmatové vnímání, hmat, zrakové postižení, Tactual Profile, žáci staršího školního věku, diagnostika, nevidomost.
|
|
| |
|
|
The position of scene-setting adverbials in English and Czech. A comparison on the basis of parallel texts
Kunstová, Adéla ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zkoumání a porovnání pozice scénických určení na základě anglicko- českých paralelních beletristických textů. Tato práce si klade za cíl zjistit nejčastější pozice nevětných scénických určení z hlediska aktuálněčlenské funkce v obou jazycích a také určit, jaké faktory pozici časových a lokálních určení nejčastěji ovlivňují, a to s ohledem na rozdíly ve slovosledu. Na základě teorie čerpané z Brněnské lingvistické školy bylo analyzováno celkově 200 dokladů scénického určení, z čehož 100 dokladů ve směru překladu z angličtiny do češtiny a 100 dokladů pro opačný směr překladu. Vzhledem k tomu, že v angličtině přebírá slovosled gramatické funkce, a je tak relativně fixní, jsou adverbiália vyznačující pouhou kulisu nejčastěji umístěna ve finální pozici. Většina jazyků však vykazuje tendenci umisťovat do finální pozice nejpodstatnější informaci ve větě. Jedním z cílů této práce je tedy popsat faktory, které umožňují scénickým určením stát v této pozici, aniž by to mělo vliv na výpovědní hodnotu jejich i ostatních větných členů. Už z názvu vyplývá, že scénická určení vytvářejí kulisu děje, avšak někdy může být právě kulisa děje nejdynamičtějším elementem věty, a tak analytická část práce popisuje také role adverbiálií v rámci aktuálního členění větného a snaží se popsat, kdy...
|
host ::
RSS.