|
|
Konstrukce reakcí sociálních pracovníků vybraného OSPOD na dilema zasáhnout, či nezasáhnout v situacích možného podání návrhu na odebrání dítěte z rodiny k soudu
Matoušů, Lucie ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
8 Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na konstrukci reakcí sociálních pracovníků OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí) na dilema, zda zasáhnout, či nezasáhnout v situacích možného odebrání dítěte z rodiny a s tím související iniciování některého ze soudních návrhů na odebrání dítěte z rodiny. V teoretické části je objasněn pojem dilema, včetně jeho zasazení do rámce všedních dilemat. Dále se zde věnuji prostředí, v němž dochází ke vzniku konstrukcí reakcí na dilema, zda zasáhnout, či nezasáhnout, kterým je Ográn sociálně-právní ochrany dětí a v poslední řadě uvádím strukturu konstrukce diskurzu s využitím Geeho kategorií. Cílem mé diplomové práce bylo odpovědět na základní výzkumnou otázku "Jakým způsobem konstruují sociální pracovnice a pracovníci vybraného OSPOD reakci na dilema zasáhnout, nebo nezasáhnout při iniciování soudního návrhu na odebrání dítěte z rodiny?". Výstupy ukázaly, co konkrétně sociální pracovníci vnímají v těchto nesnadných situací jako významné při jejich uvažování nad zmíněným dilematem. Dále výsledky výzkumu poukázaly na správnost postupů v uvažování sociálních pracovníků nad dilematem a zároveň možná pochybení, jež se mohou sociální pracovníci dopouštět, včetně možných důsledků z nich plynoucí.
|
|
| |
|
|
Politika sociálního bydlení vůči rodinám se ztíženým přístupem na trh s bydlením
Růžková, Zuzana ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Tomeš, Igor (oponent)
Tato práce se zaměřuje na sociální bydlení pro rodiny, jako na konkrétní nástroj bytové politiky k zajištění bydlení rodinám s dětmi, které jsou na volném trhu s bydlením z různých důvodů znevýhodněny. Sociální bydlení je v práci chápáno jako cesta k naplnění práva na přiměřené bydlení a zároveň jako nástroj podpory rodin v jejich funkci zajistit zdravý vývoj svých dětí v bezpečném prostředí. Cílem práce je přispět k současné diskusi ohledně tvorby státní politiky sociálního bydlení, a to prostřednictvím mapování bytové a sociální politiky na úrovni státní i lokální. Lokální sociálně-bytová politika je zkoumána konkrétně u pěti městských částí hlavního města Prahy. Tento výzkum čerpá jak z dokumentů jednotlivých městských částí, tak z rozhovorů provedených s pracovníky odborů majetku a odborů sociálních, konkrétně s vedoucími oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Provedený výzkum ukazuje, že přístup rodin s dětmi k nástrojům lokální bytové politiky je vždy nějakým způsobem limitován. Městské části se liší v míře těchto omezení, přičemž některé opravdu nabízí řešení bytových problémů rodin se ztíženým přístupem k bydlení. Zatímco jiné tuto funkci plní jen velice málo a je tak otázkou, zda jejich nástroje bytové politiky lze stále označovat pojmem "sociální bydlení" nebo "bydlení ze sociálních...
|
|
| |
|
| |
|
|
Mezinárodní standardy Quality4Children v praxi sociálně-právní ochrany dětí v ČR
Čížková, Barbora ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Šabatová, Anna (oponent)
Čížková, B. (2011). Mezinárodní standardy Quality for Children v praxi sociálně- právní ochrany dětí v ČR. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Diplomová práce. Cílem mé práce je empirickými přístupy identifikovat slabá místa současného systému náhradní rodinné péče na základě srovnání kasuistik klientů, kteří prošli pěstounskou péčí nebo se v ní právě nacházejí, se standardy kvality. V první části nejprve zasazuji problém sociálně-právní ochrany dětí do kontextu mezinárodních a ústavních dokumentů. Součástí tohoto zarámování je také kapitola zabývající se Standardy Quality4Children Poté se již zaměřuji na situaci v České republice a to od současného stavu systému náhradní rodinné péče k procesu transformace péče o ohrožené děti. V době zpracovávání diplomové práce byl již uveřejněn návrh zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Je to však pouze první krok, na který musí nutně navazovat další. Vlastní empirická část je provedena kvalitativní výzkumnou strategií. Empirické výzkumné šetření bylo provedeno formou nestrukturovaných rozhovorů s dvanácti respondenty. Výzkumný vzorek tvoří dvě sociální pracovnice orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) na obecním úřadu obce s rozšířenou působností, osm pěstounů (tři ženy,...
|
|
|
Děti z dětského domova
Lošťáková, Kateřina ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou dětí z dětských domovů. Obsah teoretické části práce tvoří legislativní rámec dané problematiky, vysvětlení základních pojmů, popis historického vývoje ústavní výchovy a působnost orgánů a institucí sociálně-právní ochrany dětí. Hlavním cílem práce je zmapování situace klientů dětských domovů s nařízenou ústavní výchovou. Přiblížení jejich situace před samotným nařízením ústavní výchovy, během pobytu v zařízeních ústavní výchovy, tedy nejen v dětském domově samotném, ale i v diagnostickém ústavu, a také poté, co zařízení opustí a musí se zařadit do běžného života. Praktická část pojednává o tom, jak pobyt dětí v dětském domově dále ovlivňuje jejich životy. Klíčová slova Dětský domov, ústavní výchova, náhradní rodinná výchova, sociálně-právní ochrana dětí, diagnostický ústav.
|
|
|
Pěstounská péče na dobu přechodnou v České republice a její situace v důsledku legislativních změn
Hadrbolcová, Žaneta ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Klusáček, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Pěstounská péče na dobu přechodnou v České republice a její situace v důsledku legislativních změn" se zabývá současnou situací na poli pěstounské péče po zavedení novely Zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která vešla v platnost počátkem roku 2013. V první části jsou vymezeny pojmy, které jsou zásadní pro další části práce. V deskriptivní části se zabývá charakteristikou pěstounské péče dlouhodobé, protože pěstounská péče na dobu přechodnou z tohoto typu péče vychází. Dále se tedy věnuje deskripci pěstounské péče na dobu přechodnou. Vysvětluje, co tento typ péče znamená, co obnáší a pro koho je určen. Vymezuje, jaké podmínky musí zájemce o pěstounskou péči na dobu přechodnou splnit a jak se vlastně takovým pěstounem stane. Nezanedbatelnou částí jsou také podmínky financování obou typů pěstounské péče. Analytická část práce je zaměřena na názory pěstounů i odborníků. Zásadní je zde názor na novelu, zda se situace po jejím zavedení skutečně změnila, a to jakým způsobem se zlepšily či zhoršily podmínky. Dalším okruhem jsou pak názory na pěstounskou péči na dobu přechodnou, zda je její zavedení dobře provedené, zda jsou nějaká místa, která by se dala vylepšit a konečně, jaký je vlastně o tento druh péče zájem.
|
|
|
Sociální práce pro ohrožené dítě
Pernicová, Lucie ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Petráš Kampová, Barbora (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám tématem sociální práce s ohroženým dítětem. Snažila jsem se tak přiblížit téma těch dětí, které se ocitají v pro ně nebezpečné situaci a také tím, jak se situace dají řešit. Popisuji, co znamená ohrožené dítě a do jakých skupin se dělí. Dále se zabývám problematikou zneužívaných dětí a také syndromem CAN, který je za mě velmi důležitý. Zmiňuji se zde i o poruše attachementu, která není u nás až tak často brána na zřetel a je za mě důležité o ní mluvit a vědět. Velkou kapitolou v mé diplomové práci je téma systém péče o ohrožené dítě, která obsahuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, zařízení sociálně-právní ochrany dítěte, zařízení odborného poradenství, sociálně výchovnou činnost, zařízení pro děti, které potřebují okamžitou pomoc a také výchovně rekreační tábory pro děti. Vyjmenovávám služby, které jsou poskytovány ohroženým dětem a rodinám. Na konci teoretické části se úžeji zaměřuji na téma náhradní rodinné péče a ústavní péče, které jsem si zvolila pro zpracování praktické části. Vzhledem k tomu, jak je téma ohrožených dětí rozsáhlé, zaměřila jsem se na jednu skupinu, aby praktická část přinesla nějaké výsledky. V praktické části jsem si vybrala skupinu pěstounské péče a dětí vyrůstajících mimo svou biologickou rodinu. Zpracovala jsem pomocí...
|
|
|
Cesta dítěte z vlastní do pěstounské rodiny - Náhradní rodinná péče v České republice
Kellnerová, Eva ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Diplomová práce "Cesta dítěte z vlastní do pěstounské rodiny - Náhradní rodinná péče v České republice" se zabývá problematikou náhradní rodinné péče se zaměřením na pěstounskou péči. Je brána v potaz také ústavní výchova, neboť i ta je jednou z možností umístění dítěte mimo vlastní rodinu. Ústavní výchova by ovšem měla představovat krajní řešení, neboť prioritou a v zájmu dítěte je, aby vyrůstalo v rodinném prostředí. Česká republika je ze strany mezinárodních organizací dlouhodobě kritizována za příliš vysoký počet dětí vyrůstajících v ústavech a za nedodržování práv vyplývajících z Úmluvy o právech dítěte. V této souvislosti je aktuálně diskutovaným tématem v České republice pěstounská péče s úvahami nad případným zavedením profesionální pěstounské péče. Kritiky však nezůstává ušetřen ani současný model pěstounské péče. Řešením pro současný systém péče o děti bez rodinného zázemí je zavedení profesionální pěstounské péče, která umožňuje dětem, které nemohou vyrůstat ve své biologické rodině a nejsou z právních či faktických důvodů vhodné pro osvojení, vyrůstat v rodinném prostředí. Pozornost je věnována zahraničním zkušenostem se zvláštním důrazem na institut profesionální rodiny, který již několik let funguje na Slovensku a může být i dobrým příkladem pro Českou republiku.
|
host ::
RSS.