|
|
Městský dům - architektura kombinace funkcí
Veselá, Jana ; Urbášková,, Hana (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Řešené území se nachází v Brně v městské části Zábrdovice. Je vymezeno z východu řekou Svitavou, z jihu ulicí Cejl a ze západní strany ulicí Jana Svobody. Jeho rozloha je cca 18 790 m2. Z urbanistického hlediska je intenzivní dům samostatným městským blokem, který se však otvírá východním směrem k řece Svitavě, a tak komunikuje s nábřežím. Na druhou stranu je zde vytvořen i soukromý a polosoukromý prostor uvnitř bloku jako relaxační zelená „zahrada“ ve více úrovních. Hmoty objektu navazují v prodloužené linii na stávající sousední bloky a respektují tak integritu území. Intenzivní využití území spočívá v dosaženi vysoké hustoty zástavby, ovšem při zachováni kvalitního životního a obytného prostředí. Dochází zde k mísení funkcí a vytvoření města krátkých vzdáleností, kde je téměř vyloučena doprava. Pro dosažení takové intenzity je využíváno prostorového urbanismu. Princip návrhu spočívá v jednoduché lineární formě hmot respektujících tvar pozemku, která je oživená ve vnitrobloku umístěným elipsoidem, který je akcentem vůči lineární formě. Elipsoid slouží jako malé kulturní a výstavní centrum (KC), zároveň spojuje všechna ramena ohraničujícího bloku a přivádí denní světlo do prvního podlaží. Blok se otevírá směrem k řece a jeho poloveřejný prostor je s nábřežím propojen schodišti a zelení. Zeleň je uplatněna také na střechách. Ohraničující hmota je perforovaná a tak vytváří kryté terasy. Hlavním architektonickým záměrem bylo vytvoření integrované struktury, kde významnou roli hraje vnesení přírody a polyfunkčnosti do celého území, a tak zvyšuje jeho atraktivitu. Z dispozičního hlediska se jednotlivé funkce prolínají ve všech úrovních. Z konstrukčního hlediska se jedná o železobetonový monolitický skelet o 7 podlaží (1 podzemní a 6 nadzemních).
|
|
|
Komunikace v krizových situacích s médii a veřejností
Brzobohatý, Jan ; Kopecký,, Zdeněk (oponent) ; Rosická, Zdena (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o komunikaci při krizových situacích s médii a veřejností. Základními tématy jsou mimořádné události, jejich definice, klasifikace a poukázání na to, že jsou stále četnější a těší se stále většímu zájmu médií a veřejnosti. Dalším hlavním bodem práce je komunikace. Definice komunikace, její rozdělení, funkce a možné překážky zabraňující efektivní komunikaci. Dále v práci následuje obecný popis médií, jejich funkce v moderní společnosti a vlivu médií na společnost. Část práce je věnována také etice chování médií. Následuje část práce, ve které jsou popsány způsoby varování obyvatelstva při mimořádných událostech v působnosti státu a způsoby informování médií o mimořádných událostech. S tím souvisí potřeba institucí mít vyškolené pracovníky, kteří budou znalí problematiky mimořádných událostí, komunikace obecně a komunikace s médii, mediálního prostředí a kteří budou problematiku před médii a veřejností prezentovat.
|
|
|
Popularisation of Science in the Czech Republic
Holčapková, Martina ; Walek, Agata (oponent) ; Baumgartnerová, Alena (vedoucí práce)
The Bachelor´s thesis deals with the theme of popularisation of science. The aim of this thesis is to determine the subjects dealing with popularisation of science and to discover the public awareness of the topic. The first part of the thesis focuses on the definition of the term popularisation of science. In the second part the difference between learning of an adult and a child is discussed. The third part shows the subjects of popularisation of science and the following chapter, which is based on a questionnaire, describes the specific knowledge of the inhabitants of Brno and its surroundings about the possibilities of popularisation of science. The final chapter is devoted to the creation of a popularising and educational program concerned with the topic of electricity and magnetism.
|
|
|
Postavení myslivosti v rámci současné české společnosti
Žižková, Eliška
Tato diplomová práce se zabývá tím, jak vnímá laická veřejnost myslivost a mysliveckou činnost. V dnešní době se čím dál víc občanů odkloňuje od vztahu k přírodě a neuvědomuje si, že myslivost a celková myslivecká činnost kladně přispívá k udržení rovnováhy mezi přírodou a člověkem. Taktéž si málokdo připouští, že myslivost je úzce spjata s ochranou přírody a není pouze o lovu. Ovšem lov je v dnešní době důležitým krokem k redukci početních stavů zvěře, a to především z důvodu značných škod, které bývají způsobeny zvěří na lesních porostech. K řešení cíle diplomové práce byla použita metoda dotazníkového šetření, kdy byly vytvořeny dva typy dotazníku pro rozdílné skupiny respondentů. Za pomoci tohoto výzkumu bylo zjištěno, že lidé na vesnici mají kladnější vztah k přírodě a myslivosti než lidé žijící ve městě. Taktéž bylo zjištěno, že laická veřejnost vnímá v 70 % pozitivně zvěř jelení, i přes to, že tento druh zvěře způsobuje značné škody na lesních porostech. Pomocí analýzy bylo rovněž zjištěno, že by se myslivci měli více zaměřit na osvětovou činnost, aby přiblížili laické veřejnosti jejich činnost.
|
|
|
Legitimita médií veřejné služby v 21. století: role analýzy publika
Vysloužilová, Kristýna ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent) ; Kroupa, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá aktuálním postavením médií veřejné služby v Evropě. Popisuje situaci, kdy tato média po dlouhých letech v pozici přirozeně monopolních vysílatelů soupeří o pozornost nejen s řadou soukromých médií, ale i s nepřeberným množstvím online platforem. V práci jsou analyzovány hlavní příčiny potenciálního ohrožení legitimity médií veřejné služby. Na úvod jsou popsány normativní požadavky, které jsou na média veřejné služby kladeny primárně legislativou, ale která vyplývají i ze sociálně-historického kontextu. Dále jsou analyzovány technologické trendy na mediálním trhu, které ovlivňují způsob konzumace mediálních obsahů a na závěr proměna vztahu mezi médii veřejné služby a jejich publikem. Právě publikum, respektive jeho očekávání, je v práci identifikováno jako klíčový zdroj legitimity médií veřejné služby. Praktická část práce si tak klade za cíl zmapovat, jakým způsobem se sama média veřejné služby v Evropě v kontextu obhajoby vlastní legitimity věnují analýzám publika. Zároveň tato část představuje konkrétní příklady dobré praxe, doporučení i výsledky vlastního pilotního kvantitativního výzkumu na reprezentativním vzorku české populace, který ověřuje potenciál některých z uvedených doporučení na příkladu České televize.
|
|
|
Inovační centrum STU, BA transformace vnitrob
Tamaši, Ladislav ; Boháč,, Ivo (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Zadaním bakalárskej práce je návrh Inovačného centra pre Slovenskú technickú univerzitu (ďalej len STU) v Bratislave. Práca vychádza z architektonickej štúdie predmetu AG033, ktorá však bola do veľkej miery prepracovaná na základe rozšírenia si informácií od vedenia fakúlt STU. Miesto navrhovanej stavby sa nachádza vo vnútrobloku, ktorý tvoria štyri stávajúce budovy fakúlt STU. Komplex týchto budov stojí priamo v centre hlavného mesta, čím naberá na dôležitosti nielen samotná stavba inovačného centra, ale aj jej okolité verejné priestory, resp. vnútroblok. Inovačné centrum by malo podľa požiadaviek zadania slúžiť nielen potrebám univerzity, ale aj ako platforma pre spoluprácu medzi súkromným, verejným a vedeckým sektorom. Taktiež má propagovať nielen STU, ale aj techniku ako takú a zaujať široké spektrum ľudí. Preto je priestorová náplň inovačného centra veľmi široká. Sú tu situované laboratória, pracovisko rektorátu, prenajímateľné priestory, prednáškové priestory, knižnice a študovňa.
|
|
|
Možnosti domácí péče z pohledu sester a laické veřejnosti
PEŇÁSOVÁ, Petra
Bakalářská práce je zaměřena na povědomí sester a laické veřejnosti o službách agentur domácí zdravotní péče. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje problematiku domácí péče a charakteristiku role sester v domácí péči. V praktické části jsou zpracovány a vyhodnoceny výsledky získané ve výzkumném šetření. Pro bakalářskou práci byly zvoleny čtyři cíle, které jsou zaměřeny na informovanost sester a laické veřejnosti o možnostech domácí péče. Výzkumná část byla rozdělena do čtyř skupin. První dvě skupiny byly zaměřeny na sestry, kdy první skupinou oslovených byly sestry z lůžkových částí a druhou skupinou, sestry z ambulantních sektorů. Další dvě skupiny byly zaměřeny na laickou veřejnost, kdy třetí skupinou oslovených byla široká laická veřejnost a čtvrtou skupinu tvořili klienti aktuálně ošetřovaní agenturou domácí péče. Pro naplnění cílů byl zvolen polostrukturovaný rozhovor, který obsahoval osmnáct otázek pro sestry a dvanáct otázek pro pacienty. Z výsledků zaměřených na skupinu sester je patrné, že podrobnější informace o možnostech domácí péče mají pouze sestry, které jsou v tomto procesu přímo zapojeny. Dále pak na lůžkových odděleních vnímají sestry, jako zásadní bariéry v procesu předávání klientů agentuře domácí péče, nedostatek času a nedořešené smluvní vztahy s pojišťovnami. Z výsledků zaměřených na skupinu laické veřejnosti, která se osobně s touto službou nikdy nesetkala, je povědomí velmi všeobecné. Oproti tomu, klienti ošetřovaní agenturou domácí péče mají díky vlastní zkušenosti přehled o možnostech domácí péče. Předkládaná bakalářská práce umožňuje lépe porozumět problematice domácí péče, shledává nedostatky v informovanosti všeobecných sester i laické veřejnosti a poukazuje na problémy vzniklé během spolupráce mezi agenturou domácí péče a indikujícího zařízení.
|
|
|
Yellowhammer dialects and citizen science
Diblíková, Lucie ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent)
Ptačí dialekty, jsou již dlouho zkoumány z hlediska migrace, toku genů, speciace a kulturní evoluce. Strnad obecný, Emberiza citrinella, běžný evropský pěvec s jednoduchým zpěvem a dlouhým obdobím zpěvné aktivity, je po desetiletí modelovým druhem pro studium dialektů. V této práci shromažďuji několik studií, které těžily z projektů občanské vědy. Nejprve jsme shromáždili a sjednotili informace o distribuci dialektů strnada obecného rozptýlené v mnoha publikacích a sjednotili nomenklaturu používanou pro různé typy dialektů v minulosti. Dataset jsme doplnili o nahrávky dostupné díky dobrovolníkům přispívajícím do veřejných databází a dalších online zdrojů a prokázali jsme, že kontinentální distribuce strnadích dialektů nepodporuje existenci širokých, geograficky odlišných makrodialektových skupin, jak se dříve věřilo. V roce 2011 jsme v rámci kampaně Pták roku České společnosti ornitologické zahájili projekt občanské vědy "Nářečí českých strnadů". Výsledky za první rok předčily naše očekávání co do kvality i kvantity, a tak se z jednoletého projektu zaměřeného na ochranu přírody stal dlouhodobý, vědecky zaměřený projekt. V následujících letech byly vylepšeny webové stránky projektu (se zaměřením na interaktivitu, rychlou zpětnou vazbu a gamifikaci) a výsledkem byly nahrávky strnadího zpěvu od 191...
|
|
|
Téma soukromého a veřejného v díle Libuše Jarcovjákové
Matějková, Kateřina ; Magidová, Markéta (vedoucí práce) ; Vartecká, Anna (oponent)
Bakalářská práce se věnuje interpretaci díla české fotografky Libuše Jarcovjákové a klade si za cíl zdůraznit jeho význam pro českou i světovou fotografii. V teoretické části představuje autorku, její kulturní zázemí tvořené významnými osobnostmi československé umělecké scény a stále se rozvíjející dílo a projekty. Nabízí pohled do světové fotografie přes hledání společných i rozdílných znaků s dílem Nan Goldin, se kterou je často srovnávána v českém i zahraničním prostředí. Zaměřuje se zejména na tvorbu ze 70. a 80. let, představenou v autorské knize Černé roky, její zasazení do dobového kontextu a interpretaci vybraných fotografií po stránce formální i obsahové. Intepretace se soustředí především na hledání hranic soukromého a veřejného, problematiku cenzury a autocenzury a promítání těchto vlivů do autorčiných snímků. Didaktická část práce představuje pedagogické dílo spojující v sobě poznatky a zkušenosti z teoretické a praktické části práce. Usiluje o detailnější vhled do oblasti dokumentární fotografie, do díla Libuše Jarcovjákové, směřuje k pochopení východisek její tvorby i ke společenské reflexi. Následně je její odkaz rozpracován do autorského souboru fotografií spolu s jejich autorskou reflexí. Klíčová slova Libuše Jarcovjáková; Černé roky; Evokativ; fotografie; interpretace;...
|
|
| |
host ::
RSS.