|
|
Vliv pohybové aktivity v přírodním prostředí na změnu aktuálních emocí
Pecoldová, Michaela ; Bačáková, Radka (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Název: Vliv pohybové aktivity v přírodním prostředí na změnu aktuálních emocí Cíle: Cílem této práce je zjistit, jaký vliv má pohybová aktivita prováděná v přírodním prostředí na změny aktuálních emocí člověka. Metody: Jedná se o výzkumnou studii. Pro zjištění výsledků byl použit dotazník se třemi otázkami, který byl každým probandem zodpovězen celkem třikrát. Před zahájením pohybové aktivity, v průběhu a po jejím ukončení. Výzkumu se zúčastnilo 5 respondentů. Výsledky: Z výsledných hodnot dotazníku je patrné, že přírodní prostředí a pohybová aktivita v něm mohou mít pozitivní vliv na změny aktuálně vnímaných emocí. Závěr: Výzkum prokázal, že přírodní prostředí má potenciál pro zlepšení psychického zdraví člověka. Klíčová slova: psychické zdraví, příroda, potěšení, vzrušení, ovládání emocí
|
|
|
Studying Changes in Mental Health among University Students Throughout an Academic Year in the Context of the Covid-19 Pandemic
Skácelíková, Eva ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá proměnami duševního zdraví vysokoškolských studentů v průběhu akademického roku. Porozumění změnám v duševním zdraví a rozpoznání období s vyšším výskytem duševních problémů je důležité pro poskytování podpory a realizaci preventivních programů. Téma práce je také motivováno velkou zátěží, kterou duševní problémy představují, jak pro jednotlivce, tak pro celou společnost. Analyzovali jsme longitudinální data sbíraná online během pandemie COVID-19, která pokrývají období od března 2020 do října 2022 a obsahují 45 vln sběru dat. Data jsou reprezentativní pro českou populaci. Zkoumali jsme vzorek 162 studentů a 200 nestudujících ve věku 19 až 26 let. V rámci hodnocení duševního zdraví jsme se zaměřili na symptomy deprese a úzkosti, vnímaný stres a pocity spokojenosti. Pro analýzu byl použit model s náhodnými efekty. Výsledky ukazují, že studenti zažívají horší duševní zdraví než nestudující a ženy horší duševní zdraví než muži. Z našich výsledků vyplývá, že duševní zdraví v průběhu akademického roku fluktuuje a že pro ženy můžeme pozorovat jiné efekt než pro muže. Výchozím období pro srovnávání výsledku je akademický semestr. U studentů se během zkouškového období výskyt příznaků deprese a úzkosti zvyšuje u žen a snižuje u mužů. Vnímaný stres se u mužů v průběhu zkouškového období...
|
|
| |
|
|
Kvalita života osob s poruchami příjmu potravy
Mandíková, Jana ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Malá, Michaela (oponent)
Název: Kvalita života osob s poruchami příjmu potravy Cíle: Hlavním cílem diplomové práce je pomocí dotazníku EDQOL (Eating Disorders Quality of Life) zjistit, jaká je kvalita života žen s poruchami příjmu potravy (PPP) ve srovnání s běžnou populací a ve kterých oblastech života působí PPP ženám největší potíže. Metody: V teoreticko-empirické práci byla zkoumána kvalita života žen s poruchou příjmu potravy (n = 100) a žen z běžné populace pomocí dotazníku EDQOL. Vzorek respondentů vznikl metodou dostupného výběru oslovením ve vybraných skupinách na sociálních sítích. Česká verze dotazníku EDQOL byla distribuována pomocí platformy Survio. Výsledky: Výsledky dotazníku EDQOL odhalily statisticky významný rozdíl v kvalitě života mezi ženami s PPP a ženami z běžné populace (p < 0,001, d = 2,404). Ženy s PPP vykázaly v celkovém hodnocení proměnných dotazníku průměrnou hodnotu (1,87 ∓ 0,49), zatímco ženy z běžné populace dosáhly průměru (0,68 ∓ 0,50). V rámci skupiny žen s PPP byla jako významná identifikována oblast psychologická (2,91 ∓ 0,48) a oblast fyzická a kognitivní (2,24 ∓ 0,81). Naopak, oblast týkající se práce a školy (1,01 ∓ 0,90) a oblast finanční (0,44 ∓ 0,6) byly hodnoceny jako méně významné. Mezi ženami s mentální anorexií a mentální bulimií nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly ve...
|
|
|
Vztah trenéra a sportovce trpící poruchou příjmu potravy: Případová studie
Stibůrková, Kamila ; Harsa, Pavel (vedoucí práce) ; Peřinová, Radka (oponent)
Název: Vztah trenéra a sportovce trpící poruchou příjmu potravy: Případová studie Cíle: Cílem bakalářské práce je zmapovat vztah trenéra a sportovce, který trpí poruchou příjmu potravy. Ráda bych nalezla souvislosti plynoucí z jednotlivých kazuistik respondentek, které byly pod dohledem trenéra a současně trpěly poruchou příjmu potravy. Zaměřuji se především na chování trenéra a jeho možný vliv na vznik poruchy příjmu potravy u sportovce. Metody: Ve své práci jsem se rozhodla provést kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů sloužící k vytvoření 4 případových studií popisující příběhy sportujících žen, které se v minulosti setkaly s poruchou příjmu potravy. Výsledky: Výsledky výzkumu ukazují, že trenérské chování a interakce mohou hrát klíčovou roli ve vzniku a rozvoji poruch příjmu potravy u sportovců. Z analýzy případů respondentek vyplývá, že trenéři, kteří vykazují nedostatečné porozumění, nevhodnou komunikaci a tlak na výkon, mohou přispět k negativnímu sebehodnocení a poklesu sebevědomí u sportovců, což jsou faktory spojené s vývojem poruch příjmu potravy. Klíčová slova: poruchy příjmu potravy, anorexie, bulimie, záchvatovité přejídání, vztah trenéra a sportovce, duševní zdraví, vliv trenéra
|
|
|
Z bojiště na psychiatrii. Válka proti teroru a její dopad na psychiku amerických veteránů
Miková, Zuzana ; Kozák, Kryštof Přemysl (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zabývá psychickými problémy amerických veteránů z války proti teroru. Cílem této práce je zjistit, jaké duševní následky si vojáci z konfliktu odnášejí a jaké hlavní důvody vedou k jejich vytvoření. Bakalářská práce rozebírá kontext války proti teroru i nové způsoby boje použité v tomto konfliktu a psychické následky veteránů po návratu domů. Práce popisuje programy nabízené americkou vládou a ministerstvy na pomoc zasaženým jedincům. Závěrem výzkumu jsou zjištěné vážné psychické následky u veteránů z války proti teroru, především posttraumatická stresová porucha. Jedná se o nejvyšší dosavadní počet ze všech konfliktů, které Spojené státy vedly. Velký problém představují tzv. nepřiznané dlouhodobé náklady z konfliktu, jako je zvýšená míra alkoholismu, násilí, nebo rozpad rodin. Tyto následky ovlivní negativně i širší společnost. Důvodů k vytvoření psychických problémů je u války proti teroru několik, mezi hlavní ale patří dlouhé trvání konfliktu, nové technologie a způsoby boje, postupný přechod společnosti k odmítání války a negativní postoj vůči veteránům. Je ale také důležité si uvědomit, že dříve se psychické poruchy tak lehce nediagnostikovaly, proto jejich počet byl menší než dnes. Programů podle zkoumání nabízí armáda hodně, nejsou ale příliš účinné, a hlavně je veteráni...
|
|
|
Změny nálad při chůzi v modrém prostředí
Horký, Matouš ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Turčová, Ivana (oponent)
Cíl: Cílem práce bylo analyzovat, jak různé typy přírodních prostředí ovlivňují fyzické a duševní zdraví jedinců. Metody: Do výzkumu se zapojilo 7 studentů UK FTVS. Účastníci navštívili přírodní prostředí (modrý prostor) v pražské Troji a laboratoř v budově UK FTVS. Při návštěvě těchto prostředí podstoupili: 10 min Stroopův test k navození kognitivního stresu a 40 minut chůze vlastně zvoleným tempem. Aktuální psychické stavy a emoce byly sledovány pomocí standardizovaného dotazníku POMS (Profile of Mood State), který byl v průběhu návštěvy vyplňován celkem čtyřikrát. Výsledky: Z průměrných výsledků dotazníku POMS (na škále 0-4, 0= vůbec ne, 4= velmi značně) bylo získáno, že míra naštvanosti v laboratorním prostředí činila 0,68 a v modrém prostředí 0,39. Úroveň únavy 1,17 v laboratoři a 1,19 u vody. Hodnoty deprese v laboratoři 0,67 a u vody 0,54. Zmatenost byla v laboratoři na hodnotě 0,88 proti modrému prostředí 0,55. Napětí v laboratoři 1,02 a v modrém prostředí 0,60. Vitalita ve vodním prostředí 1,51 a v laboratoři 1,29. Průměrné hodnoty jednotlivých dimenzí POMS v průběhu času činily (modrý prostor) po úvodním měření: naštvanost 0,40, únava 0,95, deprese 0,59, zmatenost 0,54, napětí 0,50, vitalita 1,79. Stroopův test ve 2. měření zvýšil všechny hodnoty kromě vitality: naštvanost 0,83, únava...
|
|
|
Arteterapie v péči o psychicky nemocné
Pročková, Nikol ; Havigerová, Jana Marie (vedoucí práce) ; Ulrichová, Monika (oponent)
Autor: Nikol Pročková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Arteterapie v péči o psychicky nemocné Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Marie Havigerová, Ph.D. Počet stran: 66 Počet příloh: 1 Rok obhajoby: 2024 Klíčová slova: arteterapie, psychické nemoci, duševní zdraví, kvalita života, terapeutické techniky Tato bakalářská práce se zabývá výzkumem efektivity a aplikace arteterapie v péči o psychicky nemocné. Teoretická část poskytuje komplexní přehled o arteterapii, jejích principech, historii a role v léčebných procesech zaměřených na psychické nemoci. Empirická část práce je postavena na kvalitativním výzkumu realizovaném prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pacienty, kteří mají zkušenosti s arteterapií. Data byla analyzována s důrazem na tematickou analýzu, aby byly identifikovány klíčová témata a vzorce odpovědí. Cílem práce je prozkoumat dopad arteterapie na zlepšení duševního zdraví a celkovou kvalitu života pacientů, a také zvážit, jak mohou arteterapeutické techniky obohatit stávající ošetřovatelské praxe. Výsledky výzkumu ukazují, že arteterapie má pozitivní vliv na emocionální stav pacientů, a jak arteterapeutické metody mohou obohatit současné ošetřovatelské praktiky.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.