|
|
Železnice Vysočany - Těšnov; vznik, vývoj, zánik
Balák, Ondřej ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Šindelář, Jan (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl popsat vznik, vývoj a zánik koncového úseku železniční trati Vysočany- Těšnov. Šířeji se jedná o stručný úvod do problematiky výstavby železničních tratí v závěu 19. století v Praze, dále o zmapování konkrétních přípravných a stavebních prací v úseku Vysočany- Těšnov a stručný exkurs do problematiky osobní a nákladní dopravy na této trati. Stranou zájmu nezůstávají ani železniční budovy a ostatní stavby, které byly s výše zmíněnou tratí spojeny a z nichž některé se dochovaly do současnosti. Závěrečná kapitola je věnována otázce zániku budovy nádraží Těšnov. Dalším úhlem pohledu na tuto problematiku je pokus o porovnání stavu železničního tělesa a jeho nejbližšího okolí v době provozu a v současnosti. Pro tento způsob práce byly využity dobové mapové podklady v porovnání s mapami soudobými, a dále také vlastní terénní průzkum dodnes zachovalých pozůstatků železniční trati.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy
Nedbalová, Zuzana ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Michal (oponent)
Tato diplomová práce, která nese název Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy, se zabývá proměnami původně samostatnými obcemi vně Prahy, které během posledních 150 letech prošly významnými proměnami. Pro účely této práce byly zvoleny tři studie: městské čtvrti Karlín, Libeň a Vysočany. Všechny tři periferie byly původně samostatnými obcemi vesnického charakteru, které se nacházely nedaleko jádra Prahy. S nástupem průmyslu v polovině 19. století se proměnily v silně průmyslové lokality, počátkem 20. století se připojily k hlavnímu městu a vytvořily Velkou Prahu. Ke změnám docházelo také regulacemi Vltavy. Během posledních 25 let dochází k postupné modernizaci města, která je spjata s dalšími proměnami těchto periferií: dochází k demolicím starých, nevyužívaných továrních budov a na jejich místech vznikají nové budovy, popřípadě jsou tyto objekty konvertovány pro jiné účely. Takto však dochází k dalším zásahům do okolní krajiny. Tato problematika se dotýká tzv. průmyslového dědictví, jehož hlavním účelem je zachování a ochrana bývalých budov továren. Hlavním cílem práce je zachycení těchto proměn a jejich dopady na krajinu na základě studia mapových a obrazových pramenů a literatury.
|
|
|
Libeňský plynojem v českém moderním umění
Kudličková, Anita ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Diplomantka zpracuje studii o postavení a významech libeňském plynojemu v ikonografii českého moderního umění. V její první části exponuje samotný libeňský plynojem, jeho vznik a další osudy poté, co přestal plnit svou původní funkci, a pojmenuje posuny kontextů jeho vnímání v obrazu města. Vyjde při tom od nástinu vývoje Libně v průmyslové město. V další části stručným nástinem technologií výroby, transportu a skladování plynu objasní, čím je determinován tvar plynojemu a představí jeho základní typologii. V samostatné kapitole se bude věnovat problematice absolutní formy v architektuře a významům koule ve vizuální kultuře. K otázkám přechodů mimouměleckého v umělecké přistoupí nejprve prostřednictvím obrazu libeňského plynojemu v literatuře. Těžiště práce pak bude spočívat v analýze soustředěného a typologicky utříděného výtvarného materiálu. Na jejím základě v závěru práce objasní a shrne významy, které obraz libeňského plynojemu v českém umění nesl. Součástí diplomové práce bude obrazová příloha.
|
|
|
Komunální elity v Karlíně a Libni v letech 1861-1914
Vobořil, Jan ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent) ; Fasora, Lukáš (oponent)
Disertační práce Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin Komunální elity v Karlíně a Libni v letech 1861 - 1914 Mgr. Jan Vobořil Abstrakt Práce porovnává komunální elity dvou pražských předměstských obcí, Karlína a Libně, v letech 1861 - 1914. Obě v této době patřily k rychle rostoucím průmyslovým obcím s významným zastoupením velkých akciových strojíren. Karlín navíc plnil i funkci obchodního a finančního centra. Práce analyzuje specifika obou obcí, jejich vývoj ve sledovaných letech po stránce urbanistické i demografické, konstrukci komunální elity na úrovni obecní samosprávy, volební boj a etapy vývoje komunální politiky. Rovněž rozebírá socioprofesní složení obecní samosprávy a na základě kolektivního biogramu životní styl jejích členů počínaje majetkovými poměry, přes národnostní preference, spolkovou činnost až po úroveň bydlení a budování rodinných vazeb. Sociální struktura Karlína byla podstatně složitější než Libně. To se odráží i ve struktuře komunální elity, kde důležitou roli vedle podnikatelů hrály vzdělanostní vrstvy, zejména pak advokáti. Naopak v Libni až do spojení obce s Prahou působila elita složená primárně z řemeslníků a obchodníků. Kvalifikace komunálních elit se pak projevovala například v obecním hospodaření a ve schopnosti realizovat důležité...
|
|
| |
|
|
Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy
Nedbalová, Zuzana ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Michal (oponent)
Tato diplomová práce, která nese název Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy, se zabývá proměnami původně samostatnými obcemi vně Prahy, které během posledních 150 letech prošly významnými proměnami. Pro účely této práce byly zvoleny tři studie: městské čtvrti Karlín, Libeň a Vysočany. Všechny tři periferie byly původně samostatnými obcemi vesnického charakteru, které se nacházely nedaleko jádra Prahy. S nástupem průmyslu v polovině 19. století se proměnily v silně průmyslové lokality, počátkem 20. století se připojily k hlavnímu městu a vytvořily Velkou Prahu. Ke změnám docházelo také regulacemi Vltavy. Během posledních 25 let dochází k postupné modernizaci města, která je spjata s dalšími proměnami těchto periferií: dochází k demolicím starých, nevyužívaných továrních budov a na jejich místech vznikají nové budovy, popřípadě jsou tyto objekty konvertovány pro jiné účely. Takto však dochází k dalším zásahům do okolní krajiny. Tato problematika se dotýká tzv. průmyslového dědictví, jehož hlavním účelem je zachování a ochrana bývalých budov továren. Hlavním cílem práce je zachycení těchto proměn a jejich dopady na krajinu na základě studia mapových a obrazových pramenů a literatury.
|
|
|
Železnice Vysočany - Těšnov; vznik, vývoj, zánik
Balák, Ondřej ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Šindelář, Jan (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl popsat vznik, vývoj a zánik koncového úseku železniční trati Vysočany- Těšnov. Šířeji se jedná o stručný úvod do problematiky výstavby železničních tratí v závěu 19. století v Praze, dále o zmapování konkrétních přípravných a stavebních prací v úseku Vysočany- Těšnov a stručný exkurs do problematiky osobní a nákladní dopravy na této trati. Stranou zájmu nezůstávají ani železniční budovy a ostatní stavby, které byly s výše zmíněnou tratí spojeny a z nichž některé se dochovaly do současnosti. Závěrečná kapitola je věnována otázce zániku budovy nádraží Těšnov. Dalším úhlem pohledu na tuto problematiku je pokus o porovnání stavu železničního tělesa a jeho nejbližšího okolí v době provozu a v současnosti. Pro tento způsob práce byly využity dobové mapové podklady v porovnání s mapami soudobými, a dále také vlastní terénní průzkum dodnes zachovalých pozůstatků železniční trati.
|
|
|
Obchodní domy Baťa v Praze
Dorňáková, Adéla ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Obchodní domy Baťa jsou velmi početným souborem staveb pocházejícím z 20. a 30. let 20. století a v mnoha městech tehdejšího Československa představovaly první vstup moderní architektury do historického prostředí. Tato práce se omezila na osm staveb, které vznikly na území Prahy. Na jedné straně stojí velmi známé budovy na Václavském náměstí či v Celetné ulici, na druhé však dnes zcela neznámé stavby, jejichž původní účel byl již téměř zapomenut. Studium dochovaných archivních pramenů i literatury umožnilo detailní představení jednotlivých domů, jejich stavební historie i proměn, kterými do současnosti prošly. Detailní popisy staveb byly nakonec využity při vzájemném srovnání i jejich zařazení do celkové produkce obchodních domů Baťa. Zároveň volba pražského prostředí umožnila porovnání s ostatními soudobými obchodními domy. Klíčová slova Obchodní dům, firma Baťa, Praha, Dům služby, baťovská architektura, architektura 20. století, funkcionalismus, Staré Město, Nové Město, Vysočany, Nusle, Libeň, Vršovice, Žižkov, Letná
|
host ::
RSS.