|
|
Způsoby identifikace jazykově nadaných žáků a žákyň vyučujícími základní školy
Sochová, Leona ; High, Radka (vedoucí práce) ; Vítková Rulíková, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Způsoby identifikace jazykově nadaných žáků a žákyň vyučujícími základní školy se zabývá metodami identifikace jazykově nadaných žáků a žákyň vyučujícími základní školy. Práce je dělena na dvě části. V první části je popsáno nadání a jeho definice, charakteristika nadaného jedince a kritéria nadání, typy nadaných, druhy nadání a jejich klasifikace, projevy nadaných žáků a jejich identifikace ve školním prostředí, výběr nadaných vzdělávání nadaných. Pozornost je rovněž věnována jazykovému nadání a nadání na cizí jazyky. Praktická část se zaměřuje na žáky a žákyně jazykově nadané na základní škole a na jejich vyučující. Práce se zabývá především nadáním na cizí jazyky. Výzkumné šetření se zabývá hlavní výzkumnou otázkou: Jak učitelé na základní škole identifikují jazykově nadané žáky? Dále se zabývá dvěma výzkumnými podotázkami. První výzkumná podotázka se týká charakteristiky nadaných žáků pohledem pedagogů, druhá nejčastěji používaných výukových zodpovězení těchto výzkumných otázek bylo využito kvalitativního výzkumného šetření formou polostrukturovaného rozhovoru a následné analýzy. Výzkumný soubor byl tvořen sedmi respondentkami, všechny dotazované byly ženy - pedagožky učící na státní základní škole s rozšířenou výukou jazyků. Rozhovory byly se souhlasem dotazovaných...
|
|
|
Studijní kouč jako součást školního poradenského pracoviště
Marešová, Tereza ; High, Radka (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Diplomová práce se zabývá využitím metod koučinku ve školství, konkrétně pozicí studijního kouče a možnostmi jeho působení v rámci školního poradenského pracoviště. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část vymezuje činnost jednotlivých členů školního poradenského pracoviště a zakotvení těchto pracovních pozic v legislativě spolu s požadovanou kvalifikací a vzděláním. Zmiňuje též koučink, jeho možné definice a jemu blízké pojmy, zároveň nastiňuje, jaká je pozice koučinku ve školství u nás i v zahraničí. Praktická část se zaměřuje na vlastní výzkum, který probíhal na soukromém jazykovém gymnáziu v Praze po dobu jednoho školního roku. Nejprve uvádí charakteristiku školy, jež je doplněna kvantitativní analýzou a přibližuje složení školního poradenského pracoviště na této konkrétní škole, zastoupení žáků v jednotlivých ročnících a další rysy. Dále práce nastiňuje činnost studijního kouče, zejména průběh konzultací, využívané metody a nástroje. Zároveň v rámci případových studií podrobně popisuje konkrétní případy tří žáků, kteří využili možnosti konzultací se studijním koučem, jejich výchozí stav, průběh intervence a dosažené výsledky. Součástí práce je také sebereflexe autorky a její činností, z níž vyplynuly výzkumné otázky. Ty se dotýkají nejen samotné činnosti studijního kouče, ale i jeho...
|
|
|
Komparace městské a venkovské mateřské školy s ohledem na děti s odkladem školní docházky
Krobová, Natálie ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
V mé diplomové práci se zabývám komparací městské a venkovské mateřské školy s ohledem na udělování odkladů povinné školní docházky. Cílem práce bylo objasnit problematiku odkladu povinné školní docházky a zjistit četnost, důvody odkladu povinné školní docházky a názory rodičů a pedagogů k otázkám na dané téma, a to vše z hlediska komparace městské a venkovské mateřské školy z pohledu pedagogů a rodičů dětí s OŠD. Práce je rozdělena na dvě hlavní části - teoretickou a praktickou. Teoretická část slouží jako úvod do tématu. V první kapitole teoretické části vymezuji pojmy jako mateřská škola - její funkce, úkoly, spolupráce s rodiči a základní školou. Ve druhé kapitole vymezuji jednotlivé oblasti zralosti a připravenosti. Třetí kapitola obsahuje teoretické shrnutí informací o odkladech školní docházky. Praktická část byla realizována formou dotazníkového šetření u dvou skupin respondentů - rodičů dětí s odkladem školní docházky a pedagogů mateřských škol. Byly zodpovězeny čtyři výzkumné otázky a na jejich základě vyhodnoceny čtyři hypotézy. Dotazníkového šetření určeného pedagogům z mateřských škol se zúčastnilo 109 respondentů - pedagogů, přičemž téměř 2/3 v počtu 68 (62 %) pracují v městské mateřské škole a více než 1/3 v počtu 41 (38 %) působí ve venkovské mateřské škole. Co se týče dotazníkového...
|
|
| |
|
|
Online education through the eyes of college students
Dirgasová, Simona ; Hrabec, Ondřej (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Tato práce se zabývá zkušeností vysokoškolských studentů s online výukou během uzavření škol v souvislosti s pandemií onemocnení Covid-19. V teoretické části představuji data, které se vztahují k prožívané zkušenosti na základě odborné literatury. Následně přístoupím k empirické části, ve které využívám kvalitativní metodologii. Konkrétně jsou výpovědi respondetů zachycené pomocí deníků a rozhovorů. Výzkumnou skupinu tvoří šest vysokoškolských studentů v zastoupení čtyř žen a dvou mužů. Věkové rozmezí respondentů je 22 až 24 let v době psaní denníků. Denníky si respondenti zaznamenávali v období od února 2021 do června 2021, takže počas letního semestru akademického roku 2020/2021. v druhé etapě zběru dat jsem se stejnými respondenty provedla polostrukturované rozhovory, ve kterých reflektovali zkušenost s online výukou. Získané data v podobě deníků a přepisů rozhovorů jsem dále analyzovala pomocí interpretativní fenomenoloické analýzy (IPA). Výsledkem analýzy jsou témata, které byly podstatná pro všechny respondenty. Těmito tématy jsou prostor, vztahy a specifika online výuky, kam patří pocit zahlcení, stres a frustrace, pozornost a motivace a také fyzično. V poslední části jsou tyto zjištění konfrontována s odbornou literaturou. KLÍČOVÁ SLOVA Online výuka, distanční výuka, vysokoškolský studenti,...
|
|
|
Budoucí časová perspektiva nadaných dětí
Korábová, Sára ; High, Radka (vedoucí práce) ; Brummer, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá budoucí časovou perspektivou nadaných dětí. Cílem práce je přiblížit smýšlení nadaných dětí v souvislosti s jejich časovou perspektivou a motivací, která s tímto fenoménem souvisí. Jako vzorek nadaných dětí byli vybráni účastníci Letního odborného soustředění Běstvinka. Teoretická část se zaměřuje na vymezení nadání, časové perspektivy a motivace. Druhá část se věnuje provedenému výzkumu, včetně popisu cílů, jednotlivých výzkumných otázek a použité metodologie. První cíl výzkumu se týkal časové perspektivy. Prostřednictvím výzkumných otázek bylo zjišťováno, jaká časová perspektiva u dětí převažuje, jak daleko do budoucna tyto děti přemýšlejí a jaké obsahy se v budoucí perspektivě objevují. Dalším cílem bylo popsat motivaci nadaných dětí. Výzkumné otázky se tedy zaměřily na to, jaký typ motivace ve škole je u vzorku nejvíce zastoupený a jaká je jejich motivace k účasti na LOS Běstvinka. Pro zkoumání časové perspektivy byl využit Zimbardův inventář časové perspektivy, Metoda motivační indukce a Cottleho inventář deseti nejdůležitějších událostí života. Ke zjištění motivace byl použit Dotazník motivačních zdrojů učební činnosti. Dále rozhovory, které doplňují data získaná z dotazníků. Smíšený design sloužil ke komplexnějšímu zachycení celé problematiky. Z výsledků...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.