|
|
Obraz České koruny v díle Ernesta Denise a Victor-Luciena Tapiého
Štverka, Adam ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
(česky) Ernest Denis (1849-1921) i V.-L. Tapié (1900-1974) patřili k předním francouzským historikům českých dějin. Ač velká část jejich díla zachycuje stejné historické období, jeho popis se mnohdy rozchází se skutečnostmi popsanými v díle historika druhého. Práce si klade za cíl rozdíly v jejich díle popsat - zmapovat motivace, které je k psaní o České koruně vedly a zachytit roli, kterou České koruně vzhledem k uspořádání mocností střední Evropy přikládají. Za tímto účelem je ke každému z historiků přistupováno nejen skrz jeho dílo, ale i pobyty v českých zemích. Stejný důraz se klade i na jejich dobový vliv na českém území, čtenost jejich děl, míru a případnou úlohu překladů. Životopisné údaje jsou následně propojeny s dějepisnou tvorbou autorů ve snaze zachytit vykreslení Koruny české a poukázat na odlišnosti, které toto vykreslení provází.
|
|
|
Vzpomínání na tzv. normalizaci v popkultuře a způsoby jeho didaktického využití
Pinkas, Jaroslav ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zaměřuje na sociální praxi vzpomínání na tzv. normalizaci ve veřejném prostoru a možnosti jak toto téma uchopit ve výuce dějepisu. Cílem práce je tuto praxi popsat a zároveň definovat efektivní způsoby její tematizace ve školním prostředí. V první části se zabývám koncepty paměti od Maurice Halbwachse až po Alison Landsbergovou a zdůvodňuji svou preferenci konceptu mediální paměti jako východiska pro mé další výzkumy. Dále analyzuji modely historického vzdělávání v angloamerickém prostředí na straně jedné a v německém prostředí na straně druhé. Analyzuji silné i slabé stránky těchto modelů založených na představě "historického myšlení" a "historického vědomí". V druhé části analyzuji podobu vzpomínkových figur na tzv. normalizaci ve filmových reprezentacích a jejich recepci ze strany uživatelů filmového portálu www.csfd.cz. Cílem této analýzy bylo postižení toho, jak se komunikuje o filmech a jaké hodnoty jsou se sledováním filmů spojeny. Analýzu filmových obrazů a jejich recepce jsem napojil na představu o dominantních kulturních formacích české společnosti v představách Michaela Kennedyho. Analyzoval jsem čtyři filmy, které podle mého názoru reprezentují "formaci tranzice" (Pelíšky, Pupendo, Báječná léta pod psa, Jak vytrhnout velrybě stoličku), dva filmy reprezentující...
|
|
|
Formy reprezentací československých historiků 1. poloviny 20. století. Václav Chaloupecký (1882 - 1951), Fridolín Macháček (1884 - 1954), Josef Pešek (1878 - 1958)
Sixta, Václav ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá pojmem "reprezentace historika" na příkladu československé historiografie první poloviny 20. století. Pro její porozumění je důležité její východisko z bakalářské práce, která se zabývala reprezentací historika v Kulturním adresáři Antonína Dolenského na základě kvantitativní analýzy. Diplomová práce je antropologizováním téhož problému ve smyslu zdůraznění mnohosti reprezentací a jejich nezávislosti na obvyklém makroskopickém pohledu na československou historiografii. Tuto perspektivu mi umožnila volba materiálu, kterým jsou texty tří historiků - spolužáků, kteří společně studovali obor historie - geografie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, nicméně jejich kariéry se posléze odvíjely odlišnými směry. Jsou to Fridolín Macháček spojený celým svým profesním životem s Plzní a jejím archivem, Josef Pešek profesor Akademického gymnázia v Praze a regionální historik východních Čech a v neposlední řadě Václav Chaloupecký archivář v Roudnici nad Labem, profesor československých dějin na univerzitě v Bratislavě a posléze i v Praze. Výhodou takto zvolené pramenné základny je možnost zaměřit se na samotný pojem "reprezentace historika" jako výsledek procesu symbolické komunikace mezi historikem a jeho čtenáři. Výsledkem práce tak je konstrukce vnitřní struktury tohoto pojmu, založená...
|
|
|
Dějiny městečka Pecka 1848 - 1990
Coganová, Daniela ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce zachycuje velmi podrobně dějiny městečka od zřízení obecní samosprávy v polovině 19. století, přes její postupný zánik, až po její obrodu v roce 1990. Je rozdělena do tří dějinných epoch, v jejichž rámci autorka popisuje život v městečku - z hlediska správního, hospodářského, stavebního, školského, kulturního, spolkového, sociálního, zdravotního a církevního. První část studie popisuje období let 1848 - 1918, kde je nejvíce prostoru věnováno místním živnostem a spolkům. Druhá část postihuje léta 1918 - 1945, je rozdělena do tří podkapitol: první popisuje počáteční léta v rámci samostatného státu, druhá období hospodářského vzrůstu a následné hospodářské a národnostní krize, třetí se pak zaměřuje na období druhé republiky a Protektorátu. Poslední kapitola poté sleduje poválečný vývoj, vznik místního národního výboru a více než čtyřicet let vývoje obce v rámci totalitního komunistického režimu. Zachycuje nejdůležitější mezníky poválečných československých dějin, jako nastolení komunistického režimu, sovětskou okupaci a události vedoucí k Sametové revoluci. Vlastní text je doprovázen bohatou fotodokumentací a poznámkovým aparátem, který doplňuje údaje v textu a zároveň informuje o původu uvedených dat. Na konci textu čtenář nalezne soupis starostů a předsedů MNV, graf zachycující demografický...
|
|
|
Zlatá éra evropských bojových umění
Šlapák, Vojtěch ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Cílem této práce je přiblížit zlatou dobu evropských bojových umění, za kterou považuji zejména období "dlouhého" šestnáctého století, neboť je, co se týče rozdílnosti používaných zbraní a vyspělých stylů kontaktního ozbrojeného i neozbrojeného boje, zřejmě nejrozmanitější v evropské historii. Tato přelomová epocha byla prostoupena zanikajícím fenoménem rytířství, které se, snad právě proto, naposledy ukázalo v plném lesku. Zároveň se do slávy evropských bojišť přeneslo žoldnéřstvo a jeho ne vždy čestný, o to však efektivnější způsob vedení války. Raný novověk byl i jiným vítězstvím, než tím odbývaným na bitevním poli. Byl to počátek éry válečníka nového typu. Starý silový šerm pěstovaný po mnohá staletí v celé Evropě, byl překonán svižnými styly razícími si cestu od Středozemního moře ohromující technikou, renesanční živelností a stejně tak i krvavou lázní osobních soubojů.V Čechách je tento zlom zaznamenán již tradičně v období vlády Rudolfa II., které se stalo rájem všech věd a umění. Klíčová slova: Box - Evropa - Giacomo di Grassi - Kord - Meč - Nicolaes Petter - Pankration - Rapír - Renesance - Rytíř - Salvatore Fabris - Souboj - Šerm - Šermíř - Talhofer- Zápas - Zbraň - Žoldnéř
|
|
|
Historická beletrie a postmoderna.Obraz starších českých dějin v díle Miloše Urbana
Brožová, Karolína ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
(česky) Tato práce se zaměřuje především na postmoderní umění, jeho znaky a projevy. Hlavní oblastí výzkumu je postmoderní literatura a snaha konkretizovat postmoderní znaky v literatuře. Práce se rovněž snaží ukázat vliv postmoderny na historiografické přístupy. Řešení práce postupuje od všeobecných projevů postmoderny ke konkrétním projevům v postmoderní literatuře. Hlavní zdroje představuje řada monografií zabývajících se tímto tématem. Podstatná část je věnována dílům českého autora Miloše Urbana, přičemž důležitý zdroj informací představuje obsáhlý autorčin rozhovor s ním. Na konkrétních znacích se podařilo dokázat, že Miloš Urban skutečně píše literaturu ovlivněnou postmodernismem. Podařilo se vystihnout a doložit postmoderní znaky v literatuře a vliv postmoderny na historiografii.
|
|
|
Československo v představách Edvarda Beneše na Pařížské mírové konferenci v letech 1918-1919
Samková, Marcela ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá proměnami podoby poválečného Československa na Pařížské mírové konferenci v letech 1918-1919 se zaměřením na osobnost ministra zahraničí E. Beneše a popisem či interpretací jeho představ, jež byly konfrontovány s realitou politických elit tehdejší doby a názory dobového tisku. Cílem diplomové práce je analýza Benešových snah v souvislosti s vytvářením poválečného Československa, jeho zahraničním ukotvením, mezinárodními garancemi a vazbami, jeho hranicemi a vztahy k sousedním státům apod., jejichž finální podobu sice známe, avšak nejsme již seznámeni s jejich alternativními proudy a představami, jež se nakonec na Pařížské mírové konferenci neprosadily.
|
|
|
Vznik a vývoj historické události - Historicko-antropologický pohled na problematiku dějin zámořských objevů.
Szarowská, Markéta ; Šenovský, Jakub (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce "Vznik a vývoj historické události - Historicko-antropologický pohled na problematiku dějin zámořských objevů" popisuje problematiku vzniku a vývoje historické události skrze kulturně-sociální pohled na danou záležitost. Pokládá si otázku, jakým způsobem se podílejí sociokulturní danosti tehdejší společnosti na formování dění, které se později z pohledu dějepisců stane významnou historickou událostí. Jedním z významných metodologických zdrojů mé práce je přístup Michela de Certeau a jeho teoretické zpracování procesu "psaní dějin". První kapitola se zabývá historickou antropologii jako metodologickým přístupem v historickém bádání. Druhá kapitola je věnována Michelu de Certeau a jeho studiu v oblasti historiografie. Ve třetí kapitole je uveden dějinný přehled "století zámořských objevů", ve kterém došlo k zásadním historickým událostem - velkým objevným plavbám. Čtvrtá a pátá kapitola vychází z předchozích teoretických textů o historické antropologii a Michelu de Certeau. Cílem této diplomové práce bylo vztáhnout tyto nové přístupy historického bádání právě k tématu dějin zámořských objevů.
|
|
|
Obec Nučice v průběhu věků
Jíchová, Jana ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá nástinem historického vývoje obce Nučice (Praha - východ) v souvislostech soudobého politického a společenského vývoje. Hlavním cílem práce je zmapování dějin obce od první zmínky až po dnešek a zařazení dění v obci do obecného historického kontextu. Jako finální výstup práce vznikne návrh naučné stezky po zajímavých místech v Nučicích a jejich okolí a brožurka "To nejzajímavější z Nučic a jejich okolí", která bude ve stručnosti informovat veřejnost o historii obce. Klíčová slova Nučice, obecní historie, Černokostelecko, červený pískovec, spolky, naučná stezka
|
|
|
Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato práce se zaměřuje na probádání osady Hradčany u Českého Dubu v historickém období 1914-1948. Zmapujeme zlomové životní události tzv. ztracené poválečné generace v jedinečnosti podještědské vesnice na samé etnické hranici Sudet. Pokusíme se podívat na jednotlivé společensko- politické fenomény vybraného časového úseku, počínaje nadšeným nekritickým budování státu po obou světových válkách, pokračujíce emancipací i konečným zánikem selského stavu. V komplexnosti se pak pokusíme vykreslit obraz vesnice v letech 1938-1946. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje myšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Celá práce vychází především z bádání orálně-historickou methodou, rozhovorů s nejstaršími osadníky, sběru a hodnocení obrazových fotografických pramenů a písemností. Těmi jsou myšleny primárně paměti generace rodičů dnešních pamětníků. Dalšími, leč velmi spoře a útržkovitě dochovanými prameny, jsou administrativní dokumenty katastrální obce a osady Hradčany. Jsouce fascinováni specifiky historického podještědského světa, jehož relikty jsou stále k nalezení a zachycení, cílíme naši práci především ke shrnutí stávajících objevených pramenů do celistvého rámce a podání výpovědi o příbězích celé osady i jednotlivých jejích obyvatel v daném období.
|
host ::
RSS.