|
| |
|
| |
|
|
Diskurzivní analýza politických postojů prezidenta České republiky Miloše Zemana a krajně pravicových politických stran
Vocel, Jan ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Klíčová výzkumná otázka mé diplomové práce se zabývá problémem, zda prezident České republiky Miloš Zeman vytváří stejný diskurz jako krajně pravicové politické strany v České republice. Výzkum se týká společenského diskurzu kolem aktuální migrační krize, které čelí Evropa. V souvislosti s tím je provedena diskurzivní analýza u témat migrace, islám, terorismus či vnějších a vnitřních aktérů. Tento výzkum je prováděn na základě teorie binárních opozic Teuna Van Dijka, kterou lze uplatnit na populistickém politickém stylu, jímž se vyznačují prezident Zeman a krajně pravicové politické strany, mezi kterými jsou analyzovány Dělnická strana sociální spravedlnosti, Národní demokracie, Úsvit - Národní Koalice, Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura a Strana práv občanů. Data pro výzkum jsou sbírána z oficiálních komunikačních kanálů prezidenta Zemana a politických stran, mezi něž patří oficiální webové stránky a sociální sítě. Na základě diskurzivní analýzy jejich politických vyjádření je možno porovnat prezidenta Zemana a krajně pravicové strany u každého tématu a vyvodit závěr, zda o těchto tématech mluví shodně, nebo rozdílně.
|
|
|
Politická odpovědnost přímo volených prezidentů
Brabec, Dušan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kotábová, Věra (oponent)
Kontroverzní výkon úřadu hlavy státu prvním českým přímo voleným prezidentem Milošem Zemanem v průběhu jeho prvního funkčního období vybízí k zamyšlení, zdali by český prezident neměl být z výkonu své funkce politicky odpovědný. Politická bezúhonnost a neodpovědnost umožňuje českému prezidentovi napínat rozsah ústavních pravomocí přiřčených hlavě státu a balancovat na jejich pomyslné hraně. Absence mechanismů, na jejichž základě by mohl být úřadující prezident odvolán ze své funkce jenom nahrává extenzivnímu výkladu ústavních pravomocí, kterými disponuje česká hlava státu. Diplomová práce se proto pokusí představit mechanismy a okolnosti, díky kterým byli odvolávání úřadující prezidenti (či guvernér) vybraných států - konkrétně Litvy, Rumunska a Kalifornie. Cílem práce bude posoudit, za jakých okolností by bylo vhodné uvažovat o zavedení obdobných mechanismů sloužících k vyvozování politické odpovědnosti přímo volené hlavy státu v českém prostředí a analyzovat zkoumané nástroje sloužící k odvolávání prezidentů, které již byly odzkoušeny v praxi.
|
|
|
Reflexe Edvarda Beneše v československém tisku ve vybraných obdobích roku 1948
Svatoš, Jiří ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Cílem této práce je popsat, jakým způsobem referovala čtyři vybraná tištěná média (Rudé právo, Práce, Lidová demokracie a Svobodné slovo) o Edvardu Benešovi ve čtyřech periodách roku 1948 (období únorového převratu, období schvalování Ústavy 9. května, období Benešovy abdikace a odchodu do ústraní a období Benešovy smrti a následného odchodu do ústraní). V této práci provedu jak kvantitativní, tak i kvalitativní analýzu. V kvantitativní části se zaměřím na absolutní počty textů o Edvardu Benešovi, v kvalitativní pak popíši, jakým způsobem jednotlivá média o druhém československém prezidentovi referovala. Potvrdím nebo vyvrátím hypotézu, že absolutní počet textů o Edvardu Benešovi se nebude ve sledovaných médiích výraznějším způsobem lišit. Budu se zabývat tím, zda tiskové orgány demokratických stran (Lidová demokracie a Svobodné slovo) budou vytvářet jiný mediální obraz Edvarda Beneše než média úžeji napojená na komunistickou stranu (Práce a Rudé právo). A zaměřím se také na to, zda (a případně jak) se referování o druhém československém prezidentovi v jednotlivých listech proměnilo napříč sledovanými obdobími.
|
|
| |
|
|
Komparativní analýza komunikace politiků v Otázkách Václava Moravce
Petrů, Lukáš ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Cílem této práce je analyzovat pomocí kvalitativní analýzy, doplněné o případovou studii, způsob komunikace vybraných politiků. V rámci zadaného období byl proveden výběr řečníků (Miloš Zeman a Bohuslav Sobotka) a vybrány konkrétní dialogy. Z důvodu absence veřejně dostupných přepisů rozhovorů byla provedena doslovná transkripce bez použití technik podrobného vyhodnocení. Byl popsán kontext doby včetně charakteristiky řečníků. V teoretické části byl dále charakterizován pořad Otázky Václava Moravce včetně jeho diskursu. Byl vysvětlen rozdíl mezi diskusí a debatou ve vztahu k Otázkám Václava Moravce. Použité metody byly zasazeny do kontextu kvalitativního výzkumu a vysvětlena jejich validita. Způsoby komunikace jsou popsány formou komparace argumentační výpovědi a použitých jazykových prostředků mezi oběma řečníky. Jsou popsány druhy správných, ale i chybných argumentů. V rámci komunikační strategie byly vysvětleny pojmy humor, názory a postoje, použití parazitních slov, expresivní a hanlivé výrazy, přeřeknutí, cizí a odborné termíny, syntaktické chyby.
|
|
|
Miloš Zeman premiér a prezident: názorová proměna či kontinuita?
Hnízdil, Ivo ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat názorová stanoviska Miloše Zemana jako premiéra a jako prezidenta v analogických politických situacích ve třech okruzích, přičemž vybraná problematika se úzce dotýkala úřadů předsedy vlády, respektive prezidenta republiky. Srovnáním těchto názorových stanovisek práce dospěla k závěru, že Miloš Zeman není ve svých názorech příliš konzistentní. Jako pravděpodobné se jeví, že změna jeho názorů je motivována aktuálním politickým profitem a snahou maximalizovat vliv zastávané ústavní funkce. Teoreticky je práce podložena charakteristikou politického systému České republiky s důrazem na nutnou kooperaci dotčených složek státní moci. Tím umožní čtenáři vhled a zařazení jednotlivých názorových stanovisek Miloše Zeman do reálií praktického fungování systému. Na tomto teoretickém podkladu pak zřetelněji vynikne motivace Miloše Zemana ke změně či setrvání na dřívějším názorovém stanovisku.
|
|
|
České státní pohřby
Preininger, Matouš ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Pehal, Martin (oponent)
Tato práce popisuje a srovnává pohřby tří prezidentů, Tomáše Garrigua Masaryka, Klementa Gottwalda a Václava Havla. Každý z nich byl zásadní ikonickou postavou své doby a jejich pohřby reflektují jejich jedinečnou pozici. V proslovech politiků a na stránkách novin se z pochovávaných prezidentů stali nadlidské postavy, hrdinové, kteří dovedli národ k naplnění jeho dějinného údělu. Byli pohřbeni jako padlí vojáci, kteří položili svůj život za vlast. A jako odpověď na tuto "oběť" byly pronášeny přísahy věrnosti jejich odkazu a závazky pokračovat v cestě, kterou ukázali. Na základě teorií Maurice Blocha a Edmunda Leache práce ukazuje, jak je potenciálně destruktivní událost, jakou je smrt hlavy státu, díky rituálu využita k dalšímu posílení jednoty společnosti.
|
|
|
Mediální obraz Miloše Zemana
Kovářová, Pavla ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem mediálního obrazu Miloše Zemana ve dvou obdobích, v nichž zastával vrcholné politické funkce, konkrétně funkci předsedy vlády a prezidenta. Cílem je zjistit, zda se mediální obraz Miloše Zemana v době kdy vykonával funkci předsedy vlády liší od současného mediální obrazu, který má jako prezident. V teoretické části je vymezena role médií ve společnosti a v politice. Dále jsou přiblíženy přístupy, podle nichž je nahlíženo na objektivitu médií. A v neposlední řadě jsou představeny základní teorie, jež jsou aplikovány při konstrukci mediálního obrazu. V metodologické části je pro výzkum zvolena metoda kvantitativní obsahové analýzy a následně je popsán postup podle něhož se provádělo zkoumání. K získání potřebných dat práce využívá mediální databázi Anopress, prostřednictvím které jsou vybrány relevantní příspěvky dvou celostátních novin (Mladá fronta DNES, Právo) a dvou nejsledovanějších celostátních televizí (Nova, Česká televize). Výstupem práce je analytická část s prezentací získaných výsledků.
|
host ::
RSS.