|
|
Role konspiračních teorií v americké politické kultuře. Případová studie QAnon
Klofáč, Jan ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Konspirační teorie již nelze považovat za okrajovou záležitost, která by se týkala jen pár jedinců. Jejich síla byla výrazně umocněna rozvojem informačních technologií, což umožnilo neznámým jednotlivcům oslovit masy lidí v nevídaném měřítku. Konspirační teorie nejsou novým fenoménem a Americká společnost je konspiračními teoriemi ovlivňována od samotného počátku. Obava z kon- spirací a konspirační smýšlení hrají v amerických dějinách významnou roli. Podle obvyklých před- stav konspiračních teoretiků dochází k neustálému pronikání nepřátel do klíčových institucí amer- ické společnosti. Ta má vzhledem ke svým tradičním hodnotám predispozici konspiračním teoriím důvěřovat. Konspirační teorie jsou nástrojem politické propagandy a stejným způsobem zafungoval v americké společnosti i QAnon. Díky internetu a sociálním sítím, které výrazně přispěly k defor- maci sdílené reality se QAnonu podařilo ovlivnit americkou společnost a stát se vlivnou konspirační teorií, která se dostala do nejvyšších pater americké politické scény. Práce se zabývá otázkou, jaké konkrétní kvality dopomohly QAnonu stát se mainstreamovou konspirační teorií a jak k tomu přis- pěla náchylnost americké společnosti spikleneckým teoriím věřit. Analytická část případová studie zkoumá okolnosti vzniku a rozmachu QAnonu a analyzuje jej...
|
|
|
Denying Scientific Facts as a New Form of Revisionism
Matesová, Julie ; Špelda, Petr (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Moderní společnost je od 19. století sužována revizionismem. Ten neminul historické milníky 20. století a v poslední době nachází novou půdu pod nohama díky sociálním sítím. Jedním z jeho aspektů je popírání vědy, kdysi jen předzvěst, nyní představuje nové bezpečnostní výzvy. Tento text argumentuje, že je zapotřebí dalšího výzkumu vlivu popírání vědy a jeho role v rámci společensko-politického prostředí nejen proto, abychom lépe porozuměli a připravili se na vstup popíračů do mainstreamového diskurzu, ale abychom vyvinuli účinné nástroje pro potlačení jejich negativních dopadů. Hnutí Flat Earth představuje jednu z revizionistických skupin, které si v poslední době získaly široké publikum, především díky vytvoření efektivního mechanismu konspiračních teorií. I přes to, že sociální média ustoupila tlaku zákonodárců monitorovat obsah na svých platformách, snahy popíračů zůstávají převážně nekontrolované. Bez dalších překážek si budou popírači vědy udržovat svojí alternativní realitu obohacenou o vlastní cíle do budoucna. Moderní hnutí Flat Earth je tedy zkoumáno Hanssonovým sjednocujícím rámcem pro kvalifikaci a charakterizaci hnutí popírání vědy, jak z epistemologické, tak ze sociologické perspektivy, čímž vzniká unikátní průhled to světa popíračů vědy. Klíčová slova: popírání vědeckých faktů,...
|
|
|
Conspiracy Theories and Politics in Slovakia: How Conspiracy Thinking Relates to Political Opinions and Preferences
Kondrótová, Katarína ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Conspiracy Theories and Politics in Slovakia: How Conspiracy Thinking Relates to Political Opinions and Preferences (Konspirační teorie a politika na Slovensku: Jak konspirační myšlení souvisí s politickými názory a preferencemi) Katarína Kondrótová Abstract (Česky) Konspirační teorie se staly módním pojmem, který se často objevuje napříč internetem, v médiích i v politických projevech. Je s nimi však spojeno mnoho mylných představ, které je činí více rozdělujícími a záhadnými, než by musely být. Tato práce se snaží mylné představy uvést na pravou míru, poskytnutím hlubokého ponoru do tématu konspiračních teorií. Zkoumá jejich možné definice a konceptualizace, jejich existenci napříč dějinami, jakož i dosavadní výzkumná zjištění o tom, proč jim propadáme. V druhé polovině textu jsou konspirační teorie představeny prostřednictvím nového výzkumu, týkajícího se jejich vztahu k politickým a ideologickým preferencím slovenských občanů. Zjištění jsou v souladu s dřívějšími výzkumy a ukazují vztah mezi silnějším konspiračním přesvědčením a extremistickým smýšlením, preferencí autoritářské politiky a nízkou důvěrou v autority. Regresní analýza rovněž odhalila silnou korelaci mezi vírou v konspirační teorie a politickou stranou, kterou respondenti volili, stejně jako jejich preferencí politiky a ideologie 'Západu'...
|
|
|
Mediální obraz Sametové revoluce z hlediska konspiračních teorií
Mrnková, Kamila ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tématem této diplomové práce je mediální obraz Sametové revoluce související s nejrůznějšími konspiračními teoriemi. Tento obraz lze vysledovat v československých (a později českých periodikách na základě předem stanovených konspiračních dějových linií. Stanovené období pro analýzu jednotlivých prvků těchto teorií je od 17. listopadu 1989 do zhruba poloviny roku 1993, případně dříve, pokud dané periodikum přestalo vycházet. Období Sametové revoluce je zcela zásadním obdobím naší republiky, která v této době prošla transformací hospodářskou, politickou, sociální… A jen málo aspektů běžného života zůstalo stejných jako před revolucí. Jelikož tato změna proběhla tak náhle a rychle, začalo se šířit množství fám, dezinformací i konspiračních teorií, jimiž si lidé do jisté míry vysvětlovali, co se to vlastně stalo, zejména v případě, kdy se jim oficiálně uznávaná verze událostí nezamlouvala. Právě tato alternativní vysvětlení tehdejších událostí jsou předmětem této práce. Budu je analyzovat v celkem 7 titulech: v Rudém právu, Lidových novinách, Studentských listech, Respektu, Květech, Špíglu a Analýze 17. listopadu od Miroslava Dolejšího. Nejprve představím teoretický základ pojmů jako je právě konspirační teorie, dezinformace a dalších, s nimiž budu dále pracovat. Dále nastíním oficiální historicky...
|
|
|
Parakratos in Post-Civil War Greece: Reality and Interpretation
Karasová, Nikola ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; van Steen, Gonda (oponent) ; Brunnbauer, Ulf (oponent)
Na základě historiografické analýzy, archivního výzkumu a dobového tisku zpracovává tato disertační práce problematiku parastátu (řec. parakratos, ang. deep state nebo parastate) v Řecku v období po občanské válce (1949-1967). K problému přistupuje ze čtyř perspektiv: zaprvé, parastát diskutuje v kontextu akademických debat o parapolitice a konceptech duálního státu, bezpečnostního státu a hlubokého státu; a prezentuje ho jako studenoválečný paralelní mocenský mechanismus, analogický k podobným případům v Itálii a Turecku. Zadruhé, parastát analyzuje jako součást řecké politické reality prismatem dějinných událostí tak, jak je zdokumentovala řecká historiografie. V tomto smyslu se disertace soustředí na vznik a činnost tajných vojenských skupin a parastátních ultranacionalistických organizací, které zkoumá ve vztahu s řeckým politickým, právním a sociálním prostředím. Na oba jevy nahlíží optikou neefektivního řeckého politického a administrativního systému, hluboce rozdělené společnosti, zpolitizovaného veřejného prostoru a přetrvávajících klientelistických sítí založených na principu politické loajality. Zatřetí, parastát je probádán na úrovni interpretace jako termín a koncept užívaný řeckou historiografií. S ohledem na předpokládané kořeny parastátu, jeho aktéry, cíle a vztah vůči státu jsou...
|
|
|
Konspirační teorie v období první republiky (1918-1938)
Tesárek, Vojtěch ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Konspirační teorie v období první republiky (1918-1938) se zabývá konspiračními teoriemi, a to jak obecně, tak konkrétně těmi, které se šířily v období 1918-1938, známém jako první republika. Autor v první části práce nejprve charakterizuje konspirační teorie, dělí je a přibližuje čtenářům, jaké mají hlavní charakteristiky a z jaké příčiny se těší důvěře velkého množství lidí. Druhá část práce je věnována dobovému tisku, zmiňuje jeho hlavní znaky a stručně popisuje zkoumané deníky (konkrétně Lidové noviny, Národní listy a České slovo). Ty jsou následně pomocí historicko-srovnávací analýzy zkoumány a na třech konkrétních kauzách a případech (záhadná smrt Milana Rastislava Štefánika, Gajdova aféra a údajná nákaza Jiřího Stříbrného syfilisem) je ukazováno, jak se v období první republiky konspirační teorie mohly šířit, jaké bylo jejich vyústění, případně jaká byla motivace jejich šiřitelů a jakým způsobem proti nim vystupoval, nebo je naopak dále využíval státní aparát. Celá tato část je navíc pro lepší pochopení zasazena do historického kontextu tehdejších událostí. V závěrečné části autor zkoumá, zda zmíněné aféry a případy nesou znaky konspiračních teorií, či nikoliv.
|
|
|
Role médií při šíření konspiračních teorií, fake news a hoaxů
Hamrník, Jan ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na šíření konspiračních teorií, fake news a hoaxů a na roli médií v tomto procesu. Nejprve jsou vysvětleny základní pojmy a téma práce je zasazeno do širšího kontextu. Je přiblíženo fungování dezinformačních médií, nechybí popis tuzemské scény. Mezi další kanály využívané pro klamání příjemců jsou zařazené e-maily a aplikace, sociální sítě a také ústní šíření. Speciální pozornost se věnuje standardním médiím a pravidlům, podle nichž mají fungovat. Na teorii navazuje praktická část, která mapuje šíření konkrétních dezinformací nejen prostorem médií, ale i fact-checkingových iniciativ. Za příklady jsou zvoleny konspirační teorie o požáru katedrály Notre-Dame, hoaxy o údajných uprchlících v Chebu, o novináři České televize Marku Wollnerovi a o poslankyni Olze Richterové a kauza pochybné neziskové organizace Mezinárodní dětský kříž. K jejich analýze dochází prostřednictvím smíšeného modelu výzkumu: Sběr dat probíhá kvantitativní metodou, při práci s nimi jsou následně uplatněny kvalitativní metody spojené se zakotvenou teorií. Cílem je definovat a popsat podoby, které média dezinformacím ve svých výstupech dávají, a určit, v kterých případech dezinformace sama aktivně šíří.
|
|
|
Konspirační teorie jako kvasináboženství
Hlaváčová, Kateřina ; Kostičová, Zuzana (vedoucí práce) ; Gebelt, Jiří (oponent)
Konspirační teorie jsou staronový fenomén, který v posledních třech staletích nabyl důležitosti a specifické povahy. Neoficiálně se etablovaly jako alternativní tradice výkladu historických událostí, na kterou může být navázána i alternativní forma spirituality, která je známá jako konspiritualita. Tento způsob intepretace obvykle nabývá moci v momentech, kdy konsenzuálně přijatý světonázor pozbyl své plauzibility pro jednotlivé konkrétní osoby nebo skupinu. Konspirační teorie jsou verbalizací určitého způsobu myšlení a jednání. Nejčastěji jsou manifestovány ve formě mýtu, který je chápán jako jedna z dominantních struktur běžně asociována s tradičně chápaným náboženstvím. Z tohoto hlediska a s ohledem na funkci konspiračních narativů, jsou konspirační teorie zkoumány jako funkcionální a strukturální ekvivalenty náboženství. Mezi takové funkce patří především obrana řádu (nomos), rozlišování vnější reality a vysvětlení přítomnosti Zla ve světě. Dále se také konspirační teorie mohou stát médiem či nástrojem sociálních aktérů v mocenských bojích. Tato práce představuje přehled současných přístupů v religionistickém diskursu, které se zabývají nekonvenční religiozitou a využívá těchto přístupů pro studium konspiračních teorií.
|
|
|
Divácké očekávání ve vztahu k autenticitě díla
Jelínek, Jakub ; BAGDASAROV, Georgy (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Jaroslav (oponent)
Tato práce si klade za cíl prozkoumat svět mystifikačních filmových projevů, které se simulováním formálních i stylistických výrazových prostředků doku-mentárního filmu snaží odstranit divácký kritický pohled a být tak následně v očích těchto diváků vnímány jako filmy skutečně dokumentární. Skrze analýzu těchto klamavých filmů odhalíme postupy, kterých tvůrci užívají pro méně či více úspěšnou mystifikaci a přiblí-žíme si motivace, jenž stáli na pozadí jejich vzniku. Od tzv. „mockumentů“, skrze filmovou propagandu, až po dnes velmi se rozmáhající filmy s konspirační tematikou se pokusíme objasnit, zda operují všechny zmíněné proudy se stejnými postupy, když jde každému z nich v podstatě o jedno a to samé – co nejdůsledněji přesvědčit diváka o svých pravdách a skrze podobu dokumentárního filmu ho tak přinutit obsahu daných filmů uvěřit.
|
|
| |
host ::
RSS.