|
|
Posesivní adjektiva - konkurence jmenného a tvrdého adjektivního skloňování
Vraná, Michaela ; Synková, Pavlína (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je ucelit pohled českých gramatik a dalších prací na jazykovou problematiku skloňování posesivních adjektiv a zjistit, jak se čeští novináři pracující ve vybraných komerčních médiích orientují v této jazykové kategorii. V teoretické části jsme se pokusili shrnout, jaký je obraz o posesivních adjektivech v současné české jazykovědě, v praktické části jsme vyložili, jak jsme přistupovali k tvorbě dotazníku na téma užívání přivlastňovacích adjektiv publicisty metodou dotazníku a výsledky našeho průzkumu. Hlavním zjištěním bylo, že respondenti mají tendenci odpovídat spisovně a upřednostňují posesivní adjektiva před genitivy. Tato práce je přínosem, protože sumarizuje znalosti uvedené v gramatikách na dané téma a ukazuje, jak se čeští publicisté vybraných periodik orientují v problematice přivlastňovacích přídavných jmen.
|
|
|
Psaní velkých písmen v samostatně vydaných českých Nových zákonech 15. a 16. století
Nývltová, Martina ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem psaní velkých písmen ve starých českých tiscích samostatně vydaných Nových zákonů. Pro tento výzkum bylo vybráno sedm Nových zákonů (jeden prvotisk a šest tisků ze 16. století), ze kterých byly analyzovány dva úseky. Metodicky vycházíme z článků Fidlerové, Dittmanna a Vladimírové (2010) a Fidlerové (2013) o používání majuskulí v raněnovověkých českých tištěných biblích. Zabýváme se velkými písmeny z lexikálního hlediska, podle slovních druhů. Substantiva, adjektiva a numeralie byly rozděleny do dílčích kategorií podle zmiňovaných studií a následně bylo vypočítáno procento majuskulí v každé z těchto skupin. Zjištěné skutečnosti jsou průběžně porovnávány s výchozími studiemi. Práce obsahuje množství grafů a tabulek, které přehledně podávají výsledky bádání. Oproti předcházejícím výzkumům jsme se zabývali i celky slov tištěnými dohromady s předcházející předložkou.
|
|
|
Výuka zdvořilosti na 2. stupni základní školy
Petrášová, Kateřina ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Pišlová, Simona (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá výukou zdvořilosti na druhém stupni základní školy. Na základě odborné literatury jsou v teoretické části práce vymezeny základní termíny jako pragmalingvistika, zdvořilostní princip, zdvořilostní strategie, tvář. Vzhledem k didaktickému charakteru práce se tyto teoretické poznatky vztahují ke komunikaci mezi učiteli a žáky probíhající v prostředí školy. Empirická část práce se zabývá analýzou toho, kolik prostoru je zdvořilosti při výuce češtiny věnováno a jakým způsobem je tato problematika zpracována v současně nejpoužívanějších učebnicích češtiny. Další částí práce je analýza dotazníkového šetření mezi učiteli základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií. Do příloh jsou vloženy aktivity, které byly sestaveny na základě analýzy dotazníkového šetření a mohou být nápomocné při výuce zkoumaných zdvořilostních aspektů.
|
|
| |
|
|
Internetové diskuze o českém jazyce
Hráchová, Kamila ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Karaščáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce Internetové diskuze o českém jazyce se zabývá analýzou vybraných internetových fór, jejichž předmětem je reflexe českého jazyka v internetové komunikaci. Jazyk v prostředí internetu vykazuje svoje specifika a charakteristické rysy, které vyplývají z povahy média v rámci kterého je používán. Teoretická část práce se proto zaměřuje na popis jednotlivých forem internetové komunikace a typů komunikace synchronní a asynchronní. Dále blíže specifikuje rysy, které jsou pro tuto komunikaci příznačné, její výhody a nevýhody a charakterizuje pravidla netikety. Samostatná kapitola je věnována konkrétním jazykovým specifikům internetové komunikace, včetně dichotomie mezi mluveností a psaností. Poslední teoretická část práce se zabývá češtinou v prostředí internetu všeobecně a fenoménem tzv. Grammar Nazis. V analytické části práce jsou popsány a analyzovány příspěvky ve třech internetových diskuzích z diskuzního fóra Nyx, jejichž hlavním tématem je český jazyk a dále příspěvky na stránce Grammar nazis - česká verze na sociální síti Facebook. Analýza je provedena z pohledu nejčastěji se vyskytujících typů pravopisných pochybení, míry jejich závažnosti z pohledu přispěvatelů a dalších zajímavých metajazykových komentářů k jazyku v prostředí těchto fór, ale i jinde.
|
|
|
Otázky překladu obecné češtiny do ruštiny (na ukázkách z překladu děl Josefa Škvoreckého)
Kamenchshikova, Yekaterina ; Adamovičová, Ana (vedoucí práce) ; Hrdlička, Milan (oponent)
Cílem práce je zkoumání problematiky přeložitelnosti prvků obecné češtiny do ruského jazyka na příkladu srovnání románů J. Škvoreckého Legenda Emöke a Prima sezóna s ruskými překlady. Teoretická část se zaměřuje na proměny rozvrstvení obou jazyků a jejich současnou stratifikaci. Součástí práce je také popis obecné češtiny a jejího současného postavení jako variety českého jazyka, vymezení pojmu hovorová ruština a jejích specifik. Práce se dále věnuje otázkám ekvivalence, adekvátnosti a přeložitelnosti z hlediska teorie a praxe překladu. Následuje rozbor ukázek z originálu a překladů románů, který se zaměřuje na možnosti substituce českých nespisovných jazykových jevů v ruském jazyce. Klíčová slova: překlad obecné češtiny, česko-ruský překlad, stratifikace jazyka, jazyk Josefa Škvoreckého, český jazyk, ruský jazyk, obecná čeština, teorie překladu, Josef Škvorecký
|
|
|
Problematika spisovnosti se zřetelem k výuce češtiny jako cizího jazyka
Bulejčíková, Petra ; Oliva, Karel (vedoucí práce) ; Hrdlička, Milan (oponent) ; Škodová, Svatava (oponent)
Disertační práce nahlíží problematiku stratifikace českého národního jazyka z hlediska vyučování češtiny jako cizího jazyka. Teoretická část, která je i přes svoji obecnost co nejvíce vztahována k didaktice češtiny jako cizího jazyka nebo alespoň cizích jazyků, je pak doplněna o analýzu nahrávek autentické komunikace mezi českým mluvčím a cizincem. Zjištění, která z analýzy vyplynula, jsou lingvodidakticky aplikována v ukázkových plánech vyučovacích celků. První část práce se zabývá historií teorie spisovného jazyka a jsou v ní mimo jiné uvedeny postoje členů Pražského lingvistického kroužku k didaktice cizích jazyků, jak byly publikovány ve sborníku Spisovná čeština a jazyková kultura v roce 1932. V teoretické části je nastíněna problematika definování spisovnosti či standardu, zmíněna je otázka diglosie a jsou prezentovány různé současné názory na směřování budoucí kodifikace. V souladu s didaktickým zaměřením práce jsou citována doporučení popisů referenčních úrovní češtiny jako cizího jazyka a také je charakterizován tzv. Foreigner Talk, včetně způsobu, jakým k cizincům hovoří čeští mluvčí. Dále je zjišťováno, zda je běžně mluvená podoba českého jazyka reflektována ve výuce češtiny jako cizího jazyka a ve vybraných učebnicích. Za účelem ověření podoby tzv. české Foreigner Talk byla nahrávána...
|
|
|
Pes v českém a ruském jazykovém obrazu světa
Jíchová, Darina ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
I. Abstrakt a klíčová slova Bakalářská práce se zabývá ukotvení vybraného slova pes v jazykovém obrazu češtiny a ruštiny. Vychází z dosavadních teorií antropocentrismu, zejména pak z kognitivního přístupu k jazyku. První část nastiňuje pojetí jazykového obrazu světa převážně v prací českých a ruských lingvistů. Druhá část se věnuje pojetí zvoleného substantiva v obou jazycích, a to na základě slovníků, frazeologie a korpusu. Závěr obsahuje vlastní kognitivní definici slova pes. Klíčová slova: kognitivní lingvistika, český jazyk, ruský jazyk, antropocentrismus, jazykový obraz světa, kategorizace, systémové a textové konotace, frazeologie, pes
|
|
|
Nos v českém jazykovém obrazu světa
Černá, Eliška ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Rejzek, Jiří (oponent)
Práce se snaží postihnout význam lexému nos v kognitivně-lingvistické perspektivě, a to zejm. prostřednictvím kolokací a frazémů, které se k lexému nos vztahují. Cílem práce je definovat tzv. významové profily pojmu NOS a zformulovat kognitivně kulturní definici nosu vyplývající z jeho místa v českém jazykovém obrazu světa. Za tímto účelem bude nos nejprve podroben analýze ze dvou různých perspektiv - z perspektivy lékařské, reprezentující vědecký pohled na svět, a z perspektivy běžného uživatele jazyka, reprezentující tzv. naivní obraz světa. Údaje vztahující se k lexému nos budou excerpovány z českých výkladových, synonymických, etymologických a frazeologických slovníků, bude provedena sémická analýza a lexém nos bude začleněn do systémových vztahů v české slovní zásobě. Nos bude představen také ve světle doplňujících perspektiv alternativní medicíny a pseudovědeckých disciplín frenologie a fyziologie, jejichž poznatky hrají určitou roli v utváření naivního obrazu nosu. Součástí práce je také anketní výzkum, který zjišťuje, jaké asociace si s pojmem NOS spojuje běžný uživatel českého jazyka. V závěru práce jsou představeny čtyři významové profily pojmu NOS: 1) vzhled nosu, 2) umístění nosu: nos jako měřítko prostorové blízkosti, 3) funkce nosu: nos jako orgán čichu a cítění + sekundárně orgán řeči, 4)...
|
|
|
Jednota Bratrská a Jan Blahoslav. Humanistické vzdělávání ve službách svornosti
Chvátalová, Irina ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato práce je zaměřena na Jednotu bratrskou a Jana Blahoslava, který v sobě doslova ztělesnil syntézu křesťanské reformace a humanismu. Dokumentuje dějinný kontext a popisuje postupný proces prosazení humanistických principů a vzdělávání v Jednotě bratrské od počátku vzniku Jednoty pod dobu působení Jana Blahoslava. Práce vystihuje jednotlivé spory a polemiky o vyšší vzdělání kněží Jednoty. Dotýká se spojení reformačního proudu a humanismu. Mapuje osobnost a životní dílo Jana Blahoslava s důrazem na humanistické principy jeho práce. A dále také přibližuje Blahoslavův konkrétní a duchovní přínos Jednotě bratrské a českému národu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.