|
|
Vliv populace na bayesovský závěr při srovnávání mluvčích
Štrosová, Veronika ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Bořil, Tomáš (oponent)
Důležitým úkolem forenzní fonetiky je hodnocení důkazu. K tomuto účelu je v tomto oboru používán Bayesovský přístup k hodnocení důkazu, konkrétně věrohodnostní poměr (LR). Pro tuto probabilistickou metodu, jež pracuje s koncepty podobnosti a typičnosti, je relevantní populace jedním z jejích základních kamenů. Tato diplomová práce sleduje vliv velikosti relevantní populace na úspěšnost klasifikace mluvčích věrohodnostním poměrem ve forenzním srovnávání mluvčích. Klasifikace věrohodnostním poměrem pracuje s temporálními středy formantů F1, F2 a F3 českých vokálů rodilých mluvčích mužského pohlaví. Zmíněné akustické parametry byly použity v klasifikaci mluvčích prostřednictvím Lindleyho (1977) parametrického výpočtu věrohodnostního poměru k observaci vlivu relevantní populace, jež variovala od 1 do 30 jedinců, na klasifikační validitu a reliabilitu. Analýza ukázala vliv velikosti relevantní populace na klasifikační úspěšnost, přičemž systém LR vykazoval nejnižší validitu a reliabilitu při malých velikostech relevantní populace. Analýza rovněž ukázala obecný trend v počátku stabilizace klasifikační úspěšnosti z hlediska validity i reliability od velikosti relevantní populace okolo 10 jedinců. Ve vybraných případech byla pozorována shodná klasifikační validita při nízkém počtu mluvčích v relevantní...
|
|
|
Akustické parametry hlasivkových rázů v češtině
Mazúr, Richard ; Bořil, Tomáš (vedoucí práce) ; Houzar, Alžběta (oponent)
Hlasivkový ráz na začátku slova před vokálem je v češtině užívaný jako hraniční signál. Zatímco jeho kontextuální výskyt je predikovatelný, není vždy realizován. Navíc není vždy realizován jako kanonická hlasivková explozíva. Akustické parametry, které by kvanitifkovaly a identifikovaly rozličné typy rázů, byly vybrány na základě průzkumu literatury a exploratorní datové analýzy. Tyto akustické parametry jsou následně použity v kategorizačním modelu strojového učení. Výsledky ukazují, že i s menším počtem parametrů je možné získat uspokojivé výsledky, a tím pádem jsou tyto parametry považovány za vhodné pro charakterizaci rázů. akustika parametry kategorizace ráz hlasivková explozíva
|
|
|
Realizace a vnímání melodie v šepotu
Hanžlová, Adléta ; Bořil, Tomáš (vedoucí práce) ; Houzar, Alžběta (oponent)
Melodie patří mezi suprasegmentální vlastnosti řeči a její vnímání se odvíjí především od rychlosti kmitání hlasivek, které se projevuje v základní frekvenci (f0). Šepot je však definován absencí fonace a tudíž v něm základní frekvence nutně chybí. Přesto se zdá, že zamýšlená melodie je i v šepotu rozpoznatelná. V rámci své bakalářské práce se věnuji této problematice z percepčního a akustického hlediska. Představuji percepční test obsahující nahrávky šeptané řeči a zpěvu v šepotu, který prokázal, že rozeznání melodie v šepotu není vždy dílem náhody. Dále pak shrnuji provedenou akustickou analýzu zkoumající vliv zamýšlené melodie v šepotu na pohyb formantů, poměry formantů, spektrální těžiště a spektrální sklon. V této akustické analýze se jako možné koreláty melodie šeptané řeči ukazují F2 a spektrální těžiště signálu bez hlavního formantového pásma. U zpěvu v šepotu potom F2, F3, poměry F2:F1 a F3:F2, spektrální těžiště a spektrální sklon.
|
|
|
Vliv hudebního kontextu na vnímání afektivních stavů v řeči
Englmaierová, Martina ; Bořil, Tomáš (vedoucí práce) ; Volín, Jan (oponent)
Práce se zabývá vlivem hudebního kontextu na vnímání afektivních stavů v řeči. Sestavili jsme percepční test z 15 - 20s úryvků z českých filmů, které obsahovaly zlost nebo radost v řeči. K úryvkům jsme poté přidali různý typ hudby podle Russellova modelu afektů. Respondenti měli posoudit, jak na ně úryvky působí na škálách emotivnosti a příjemnosti. Test obsahoval ve čtyřech blocích celkem 74 položek: 24 ostrých položek (4 položky s radostí a 4 se zlostí v řeči ve variantách bez hudby, s hudbou podporující a s hudbou nepodporující afekt v řeči) a 50 distraktorů v pseudonáhodném pořadí. Percepční test vykonalo 56 respondentů. Zjistili jsme, že radost v řeči není tak dominantní jako zlost, která působí velmi nepříjemně a emotivně. Ovšem jakákoliv hudba zvýšila emotivnost i příjemnost radosti. Navzdory Russellově modelu i smutek způsoboval vyšší emotivnost, a to u radostných i zlostných položek. V souladu s modelem zvyšovala příjemnost radosti hudba relaxovaná a snižovala hudba zlostná a smutná. Zlostný afekt byl v řeči podporující hudbou ještě více podpořen v příjemnosti i emotivnosti. Příjemnost zvýšila navzdory očekávání pouze relaxovaná hudba (nikoliv radostná). Emotivnost však byla kromě podporující zlostné hudby zvýšena i hudbou radostnou. Snížení emotivnosti zlostných položek způsobila pouze...
|
|
|
Užívání glotalizace jako faktor umožňující identifikaci mluvčího
Skákal, Ladislav ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Bořil, Tomáš (oponent)
Při řešení úlohy identifikace mluvčího využívají forenzní fonetici kombinaci řady parametrů, které jsou obsaženy v různých vrstvách řečového signálu. Hlavním cílem předložené práce je prozkoumat, zda lze v češtině za takovýto potenciálně užitečný parametr považovat užívání glotalizace. Ve výzkumu se zaměřujeme především na míru prevokalické glotalizace na hranicích slov, přičemž rozlišujeme mezi různými podobami glotalizace: kanonickou hlasivkovou explozívou a její hypoartikulovanou podobou - třepenou fonací. Zkoumaný materiál sestává z opakovaných nahrávek tří mužů a čtyř žen, přičemž obsahuje jak čtené texty, tak spontánní projevy. Výsledky nenaznačují, že by titíž mluvčí s glotalizací nakládali v první a druhé nahrávce výrazně odlišně, zato jsou však nalezeny rozdíly v glotalizaci mezi jednotlivými mluvčími, což se z hlediska forenzní fonetiky jeví jako výhodné. Okrajově byly zkoumány i další faktory, které s osobou mluvčího přímo nesouvisejí (výška následujícího vokálu, lexikální faktory či mluvní tempo), ovšem jejich vliv na glotalizaci se prokázat nepodařilo. Klíčová slova: ráz, glotalizace, forenzní fonetika, identifikace mluvčího
|
|
|
Phonetic attrition and cross-linguistic influence in L1 speech of late Czech-French bilinguals
Hévrová, Marie ; Bořil, Tomáš (vedoucí práce) ; Delais-Roussarie, Élisabeth (oponent) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Rostoucí počet studií se zabývá fonetickou atricí prvního jazyka a translingvistickým vlivem v řeči pozdně bilingvních mluvčích. Tyto studie však dosud nezkoumaly fo- netickou atrici a translingvistický vliv v české řeči pozdně bilingvních česko-francouz- ských mluvčích, ačkoli český a francouzský jazyk představují zajímavé fonetické rozdíly, jak na segmentální, tak na suprasegmentální rovině. Tato práce si klade za cíl zaplnit tuto mezeru. Na základě modelů produkce a percepce řeči druhého jazyka, výsledků studií o fonetickém translingvistickém vlivu a fonetických rozdílech mezi českým a francouzským jazykem, je předpovídáno, že fonetický translingvistický vliv nastane v české řeči pozdně bilingvních česko-francouzských mluvčích. Tato hy- potéza je testována ve dvou studiích, ve kterých porovnáme českou řeč pozdně česko- francouzských bilingvních mluvčích s řecí českých monolingvních mluvčích ve čteném projevu a jejich polospontánní řeč. První studie spočívá v percepčním experimentu, kterým jsme zkoumali, zda může být česká řeč 14 pozdně česko-francouzských bil- ingvních mluvčích vnímána jako méně typicky česky znějící ve srovnání s řečí 11 českých monolingvních mluvčích českými monolingvními posluchači. Druhá studie se skládá z akustických analýz, kterými srovnáváme akustické vlastnosti...
|
|
|
Znělost vybraných párových hlásek v šeptané češtině
Svatošová, Michaela ; Bořil, Tomáš (vedoucí práce) ; Šturm, Pavel (oponent)
Čeština patří k jazykům, v nichž je fonologický kontrast znělosti primárně rea- lizován přítomností či nepřítomností základní hlasivkové frekvence. Při šepotu však hlasivky nekmitají, a proto v něm znělost chybí. Přesto se lidé v určitých situacích pomocí šepotu úspěšně dorozumívají. Výzkumy na řadě jazyků ukazují, že posluchači jsou schopni znělostní páry v šepotu rozlišovat i u samostatných slov nebo slabik, které nemají žádný význam, tedy pouze na základě akustických vodítek. Cílem této práce bylo ověřit uvedené poznatky na češtině a získat lepší představu o akustických rysech, které se na srozumitelnosti šepotu podílejí. Analyzovala jsem nahrávky znělostních párů českých exploziv a frikativ, které byly zasazeny do modálních a šeptaných pseudoslov. Z několika měřených parametrů se znělostní protějšky nejvýrazněji lišily svým trváním, ačkoli v menší míře než v modální fonaci, což naznačuje slabší zachování jinak redundantního rysu. Percepční test dále potvrdil velmi dobrou rozpoznatelnost fonologické znělosti v šepotu, ale s podstatnými rozdíly mezi jednotlivými znělostními páry. Propojení akustického a percepčního pohledu navíc umožnilo orientační odhad vlivu konkrétních para- metrů na vnímanou znělost, který by mohl být podrobněji prozkoumán v dalších studiích. Klíčová slova: fonologický...
|
|
|
Imitace ruského přízvuku českými mluvčími
Nudga, Natalia ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Bořil, Tomáš (oponent)
(česky) Jednou z používaných strategií maskování hlasu je imitace cizineckého přízvuku. Tato práce se zaměřuje na napodobování ruského přízvuku v češtině českými mluvčími a popisuje imitovaný přízvuk na základě poslechové a akustické analýzy. Na základě porovnání běžného projevu mluvčích a projevu s imitovaným ruským přízvukem byly analyzovány jak segmentální, tak i suprasegmentální jevy. Nejfrekventovanějším rozdílem mezi projevy byla změna trvání samohlásek v souvislosti s realizací slovního přízvuku, která se týkala jednak dloužení přízvučných vokálů, jednak krácení nepřízvučných vokálů. Kvalitativním změnám podlehla především samohláska [ɪ], místo níž bylo vyslovené zavřené [i], nebo se její artikulace blížila vokálu [ɨ]. Konsonantické odchylky zahrnovaly odlišnou výslovnost českých hlásek [ɦ] a [r̝ ] a palatalizaci laterálního konsonantu [l]. Zvukové nahrávky rodilých mluvčích češtiny imitujících ruský přízvuk a rodilých mluvčích ruštiny byly použity v percepčním testu, v němž posluchači posuzovali autenticitu cizineckého přízvuku. Čtyři z deseti imitátorů byli většinou posluchačů ohodnoceni jako autentičtí nerodilí mluvčí, zatímco dva z pěti ruských mluvčích byli chybně označeni za imitátory. Přízvuk úspěšných imitátorů se ve srovnání s ostatními mluvčími vyznačoval výrazně větším množstvím...
|
|
|
Akustické charakteristiky hlasu při roztroušené skleróze
Svoboda, Emil ; Bořil, Tomáš (vedoucí práce) ; Šturm, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá akustickými odlišnostmi nahrávek zdravých lidí a lidí postižených roztroušenou sklerózou a také tím, jak mohou tyto odlišnosti být použity za účelem automatické detekce roztroušené sklerózy z jednoduchých hlasových nahrávek a z toho vyplývajícího případného brzkého nalezení rozvíjející se choroby. Kapitola 1 obsahuje teoretické pozadí vlivu roztroušené sklerózy na řeč a také popis dat, softwaru, hypotéz a předpokladů v práci užitých. Za tímto účelem byly užity dva soubory nahrávek čteného textu, jeden s nahrávkami nemocných mluvčích a druhý obsahoval zdravé kontrolní mluvčí. Některé z těchto souborů byly ručně anotovány, což představuje první soubor dat. Současně byly celé tyto dva soubory nahrávek anotovány automaticky, čímž byl vytvořen druhý, větší soubor dat. Tento byl vytvořen za účelem přezkoumání možnosti detekovat roztroušenou sklerózu čistě automaticky. Kapitola 2 popisuje 13 akustických parametrů použitých v této práci, jejich předpokládané vztahy se symptomatologií roztroušené sklerózy a metody jejich byly výpočtu. Kapitola 3 se zabývá statistickým testováním parametrů, jejich interpretací, úspěšností dvou machine learningových modelů vytvořených za účelem zhodnocení jejich celkové prediktivní síly a možným praktickým využitím druhého z nich. Z ručního datového souboru bylo...
|
|
|
Sofistikované strategie maskování hlasu a jejich fonetická podoba
Růžičková, Alžběta ; Bořil, Tomáš (vedoucí práce) ; Šturm, Pavel (oponent)
V řečovém projevu lze nalézt některé prvky, které jsou charakteristické pro daného mluvčího, tzv. idiosynkratické rysy. Tato práce se zaměřuje na podobu těchto rysů při záměrném maskování hlasu - zda jsou mluvčí schopni je zásadním způsobem měnit, či zda spíše zůstávají stabilní i navzdory záměrným modifikacím řečového projevu. Bylo také sledováno, zda u zkoumaných rysů při maskování hlasu existují obecné tendence k podobným změnám napříč mluvčími. Analyzovány byly statistické ukazatele základní frekvence, kontury f0, vokalické formanty, dlouhodobé formantové distribuce, spektrální vlastnosti sibilant, intenzita řečového projevu, intenzitní kontury, mluvní a artikulační tempo, %V a kontury lokálního artikulačního tempa. U mediánu a směrodatné odchylky f0, vokalických formantů, dlouhodobých formantových distribucí, intenzity, artikulačního tempa i %V byly při maskování hlasu obecně zaznamenány znatelné posuny; u většiny z těchto parametrů se tyto posuny lišily mezi mluvčími. Bylo však zjištěno, že hodnota %V má obecnou tendenci při maskování hlasu stoupat. Také intenzita ve většině případů maskování hlasu vykazovala nárůst. U kontur f0 byly pozorovány podobné vzorce napříč mluvčími při nemaskovaném projevu; při projevu maskovaném se však v užití různých kontur f0 napříč jednotlivci objevily větší...
|
host ::
RSS.