|
|
Změna systému řízení malého podniku
Slavíková, Marie ; Plhoňová, Věra (oponent) ; Koráb, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá základními pojmy z oblasti řízení podniku a manažerských funkcí. Zaměřuje se na analýzu konkrétní společnosti, s jejíž pomocí lze nalézt nedostatky, které se v daném podniku vyskytují. Tyto nedostatky pak ovlivňují návrh nové strategie a návrh manažerských funkcí. Změny jsou pak zavedeny pomocí Lewinova modelu změn, ke kterému je vytvořen i harmonogram implementace.
|
|
|
Rekreační jezdecké středisko
Slavíková, Michaela ; Havířová, Zdeňka (oponent) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Práce zpracovává areál jezdeckého střediska se čtyřmi objekty. Prvním objektem je budova stájí a jejich zázemí, druhým objektem je jezdecká hala,třetím objektem je rodinný dům pro majitle a čtvrtým objektem jsou apartmány pro 12 lidí určené pro návštěvníky a sezónní zaměstnance. Pro objekty 1 a 2 je zpracována dokumentace v rozsasahu provedení stavby, pro objekty 3 a 4 ve formě studie. Všechny objekty jsou řešeny jako dřevěné konstrukce skeletové se systémem typu "Two by Four". Jezdecká hala je konstruována pomocí lepených vazníků.
|
|
| |
|
|
Rodinný dům s fitness
Slavíková, Michaela ; Šafářová, Markéta (oponent) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Bakalářská práce zpracovává projektovou dokumentaci dřevostavby rodinného domu s provozovnou fitness centra. Dům je dvoupodlažní s vazníkovou konstrukcí střechy o celkových rozměrech půdorysu přibližně 17x16 m. V prvním podlaží je situována provozovna fitness, její technické zázemí a vchod a technické zázemí včetně garáže pro soukromý byt, nacházející se v podlaží druhém.
|
|
|
Specifika tréninku u dětí s ADHD v tenise
Slavíková, Magdalena ; Šteffl, Michal (vedoucí práce) ; Kočíb, Tomáš (oponent)
Název: Specifika tréninku u dětí s ADHD v tenise Cíle: Cílem této studie bylo navrhnout soubor pedagogicko-psychologických doporučení a strategií pro trenéry a rodiče, které by pomohly maximalizovat účinnost a pozitivní dopad tenisového tréninku na děti s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Metody: Proběhlo pozorování tří vybraných dětí s ADHD během tenisového tréninku. Pozorování proběhlo po dobu jedné tréninkové jednotky. Tato metoda umožňuje sbírat data přímo z prostředí, v němž se děti přirozeně nacházejí. Dále byl realizován řízený strukturovaný rozhovor s trenérem zmíněných tří dětí. Tento rozhovor byl založen na deseti předem připravených otázkách, které se týkaly práce s dětmi s ADHD, výukových strategií a budoucnosti těchto dětí v tenise. Data z rozhovorů byla analyzována pomocí principu zakotvené teorie, což pomohlo identifikovat klíčové aspekty a vzorce v odpovědích trenéra. Výsledky těchto analýz pak byly využity k vytvoření návrhů pedagogických strategií pro práci s dětmi s ADHD v tenise. Výsledky: Výsledky naší studie poskytují obraz o situaci dětí s ADHD v kontextu tenisového tréninku. Pozorování ukázalo specifické chování a reakce dětí s ADHD během tréninkových jednotek. Byly identifikovány klíčové vzorce a aspekty chování, které mohou ovlivnit jejich učení a vývoj v rámci...
|
|
|
Podpora seberegulace a snižování stresu u žáků SŠ v přechodových obdobích mezi prezenčním a distančním vzděláváním v průběhu pandemie covid-19
Slavíková, Monika ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na podporu seberegulace a snižování stresu u žáků střední školy v přechodových obdobích mezi prezenčním a distančním vzděláváním v průběhu pandemie covid-19. Cílem práce je zjistit stresory, které pociťovali žáci, strategie, které žákům pomáhaly regulovat stres a způsoby podpory seberegulace žáků pedagogickými pracovníky. Teoretická část práce se zabývá základními termíny souvisejícími se stresem, především se stresem u dětí a mládeže. Zaměřuje se také na vymezení forem a způsobů seberegulace a distanční vzdělávání. Praktická část práce se zabývá stresem a seberegulací u žáků vybrané střední školy v období přechodů mezi prezenční a distanční výukou. Pro naplnění výzkumného cíle byl využit kvalitativní výzkumný design. Podklady pro výzkumné šetření byly získány pomocí polostrukturovaného rozhovoru se žáky, třídními učiteli žáků a pracovníky školního poradenského pracoviště. Poznatky přinesla i analýza dokumentace školy. Na základě výzkumného šetření byly zjištěny hlavní stresory při přechodech mezi prezenční a distanční výukou, strategie, které žáci volili pro regulaci stresu a míra formy podpory seberegulace ze strany pracovníků školy. Na základě těchto zjištění lze pro danou školu navrhnout doporučení v oblasti podpory seberegulace žáků a snižování stresu ve školním...
|
|
|
Rozvoj tvořivosti žáka základní školy prostřednictvím notačního programu
Grobár, Martin ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Sedláček, Marek (oponent)
Vsouvislosti scelosvětovým rozvojem informační a komunikační technologie a sjejím postupným pronikáním do edukačních procesů se i v hudební pedagogice jeví otázky využití moderní technologie v hudebním vyučování jako aktuální a hudebně pedagogickou veřejností diskutované. Předmětem disertační práce se stalo bádání nad možnostmi notačního programu v rozvoji hudebnosti žáků na druhém stupni základní školy, zejména pak jejich elementární hudební tvořivosti. Teoretická část práce vytváří rámec vlastního výzkumu. Klasifikuje hudební technologie, podrobněji se zabývá nejdůležitějšími notačními programy s důrazem na ve výzkumu použitý program MuseScore a přináší nezbytná fakta k problematice hudební kreativity. Část výzkumná stanoví předmět, cíle a základní pracovní hypotézy výzkumu. Ten byl realizován v několika etapách a v návazných výzkumných šetřeních. Hlavní výzkum si kladl za cíl ověřit experimentální metodiku vyučování hudební výchovy u žáků šestých tříd základních škol s využitím notačního programu jako nástroje pro rozvoj jejich hudebně- tvořivých dovedností. Závěry výzkumu lze uplatnit v dalším procesu hledání možností využití hudební technologie v rozvoji celkové hudebnosti žáků v základním vzdělávání. Následná šetření verifikovala závěry hlavního výzkumu a ověřovala navrhovaná řešení v podobě využití...
|
|
|
Tvorba cílů na mateřské škole z hlediska dlouhodobého, střednědobého a krátkodobého horizontu plánování
Stehnová, Alena ; Horázná, Marie (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent)
Jednou z důležitých povinností vedoucího pracovníka je správně vyhodnotit potřeby, stanovit priority a záměry. Vymezit cíle a seřadit je do hierarchie od dlouhodobých operačním, nám může pomoci uspořádat práci na plánu rozvoje školy do systému. Před vlastním vytýčením cíle pro určitou oblast je důležitá identifikace vlivů tj. příležitostí i hrozeb z vnějšího prostředí a slabých stránek školy tedy okruh, z kterého mohou vzejít budoucí cíle řešení potřeb. Charakteristika tohoto procesu je obsahem bakalářské práce, která se snaží popsat, vysvětlit a přiblížit postupy na příkladech z praxe. Nedílnou součástí je i vyhodnocení šetření, které mapuje orientaci v klíčových oblastech řízení na mateřských školách a společných zařízení mateřská škola a základní škola. Celou práci lze použít jako pramen pro vytvoření komplexnějšího studijního materiálu.
|
|
|
Tréma u hudebníků a její prevence ve vzdělávacím systému
Stevanović, Ena ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Nedělka, Michal (oponent)
Tréma je vážným problémem mnoha studentů hudby a profesionálních hudebníků, který může způsobit závažné poškození výkonu a vyvolat utrpení a stres. Faktory, které se vzájemně ovlivňují a určují intenzitu působení trémy na výkon, jsou: sebevědomí, vnímaná hudební sebeúčinnost, úroveň připravenosti repertoáru a výkonné zkušenosti. Cílem teoretické části práce bylo objasnit problematiku trémy ve variabilitě jejích projevů; popsat její psychologické, sociální a vzdělávací určující činitele a poskytnout analýzu metod prevence trémy ve vzdělávacím systému. Cílem výzkumné části práce bylo prozkoumat, zda sebeúčinnost a sebevědomí mohou být prediktory trémy u studentů hudby, kteří pocházejí ze tří odlišných vzdělávacích systémů, a stanovit eventuální rozdíly mezi nimi; dále pak získat hlubší informace o příčinách této souvztažnosti a zjistit, jestli případné rozdíly můžeme přičíst rozlišným vzdělávacím zkušenostem studentů. Ve výzkumu byla použita metoda kvantitativní (Rosenbergova škála sebevědomí, Shererova škála sebeúčinnosti a KMPAI škála trémy) a kvalitativní (semi-strukturovaný rozhovor). Výzkumný vzorek se skládal z 53 studentů hudby (kvantitativní výzkum) a 10 studentů hudby (kvalitativní výzkum), kteří studují na Manhattan School of Music v New Yorku, Hudební akademii múzických umění v Praze a...
|
|
| |
host ::
RSS.