|
|
Vývoj radiodokumentu Českého rozhlasu mezi lety 2005 a 2015
Milotová, Barbora ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Bakalářská práce Vývoj radiodokumentu Českého rozhlasu mezi lety 2005 a 2015 se zabývá autorským přístupem pěti vybraných dokumentaristů Českého rozhlasu k tvorbě radiodokumentu a jeho proměně ve sledovaném období. V první části práce je nejprve definován obecně rozhlasový žánr, v následujících kapitolách teoretické části je posléze přiblížen rozhlasový dokument, feature a pásmo s přihlédnutím k jejich společným a odlišným znakům. Cílem této části je definovat radiodokument tak, aby nebyl zaměnitelný s feature a pásmem, neboť jejich charakteristika je velmi podobná. Praktická část je zaměřena na rozbor vybraných dokumentů a v poslední kapitole jsou demonstrovány a dány do souvislostí zjištěné výsledky. Cílem této části a hlavním cílem práce je zjistit, jak se ve sledovaném desetiletí proměnil přístup významných dokumentaristů z Českého rozhlasu k tvorbě tohoto žánru.
|
|
| |
|
|
Specifika rozhlasového vysílání pro posluchače ve věku adolescence a rané dospělosti
Mareš, Petr ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem rozhlasového vysílání pro posluchače ve věku adolescence a rané dospělosti. Mapuje historii od školského rozhlasu, přes kultovní pořady jako Mikrofórum, stanici pro mládež EM, až po nástup komerčních stanic. Dále už se věnuje současnému vysílání, přesněji stanici Český rozhlas Radio Wave, jakožto veřejnoprávní stanici pro mládež, a stanici Evropa 2, jakožto nejposlouchanější stanici mezi mladými posluchači. opisuje stavbu jejich vysílání, jejich činnost v line prostředí, konkrétně na sociálních sítích a jejich vlastních webových stránkách a zaměřuje se i na jejich poslechovost a další zpětnou vazbu ásledně obě stanice srovnává s Rádiem Impuls, jakožto nejposlouchanější stanicí v České republice. Součástí práce jsou výsledky průzkumu, který na výběrovém souboru 300 respondentů zjišťoval, jaké mají posluchači ve věku 15 - nároky na rozhlasové vysílání.
|
|
|
Komparace Evropy 2 a Frekvence 1 s ohledem na cílovou skupinu
Nováková, Lucie ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává dvě české soukromé stanice - Evropu 2 a Frekvenci 1. V praktické části práce jsem využila dotazníkové šetření, které pomohlo lépe definovat cílovou skupinu "mladí", jejíž charakteristika je součástí textu. Hlavní vlastností této skupiny je věk do třiceti let. Na "mladé" je zaměřena právě Evropa 2. Zároveň cílení na rozdílné skupiny je největším rozdílem mezi Evropou 2 a Frekvencí 1. To je zapříčiněno jejich rozhlasovými formáty. Zatímco Frekvence 1 je všeobecné rádio se zprávami, hudbou i zábavou, Evropa 2 je hudební stanice.
|
|
| |
|
|
Specifika rozhlasového vysílání pro děti se zvláštním zřetelem na období vysílání Rádia Junior
Kotoučová, Ditta ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce s názvem ,,Specifika rozhlasového vysílání pro děti se zvláštním zřetelem na období vysílání Rádia Junior" charakterizuje současnou podobu a nabídku veřejnoprávního vysílání pro dětské posluchače. První kapitola popisuje dětskou cílovou skupinu z hlediska psychologie, sociologie a pedagogiky, zabývá se vlivem médií na děti a předkládá zákony a dokumenty, které slouží k ochraně dětí před médii. Druhá kapitola uvádí zásadní okamžiky z historie dětského vysílání. Třetí kapitola nabízí současnou podobu rozhlasového veřejnoprávního vysílání pro děti na stanicích Rádio Junior a Českém rozhlasu - Dvojce. V závěrečné kapitole je analyzován pořad z programové nabídky Rádia Junior, a to z hlediska struktury, žánru, tematiky a jazykové úpravy.
|
|
|
Módní publicistika v Českém rozhlase v roce 2014
Janáčková, Emílie ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá podobami módní publicistiky na stanicích Českého rozhlasu, který se jako veřejnoprávní médium v rámci svého širokého tematického a kulturního profilu módě rovněž věnuje. Výsledky práce nepotvrdily výchozí hypotézu, že módní publicistiku s jejím primárně vizuálním charakterem nelze v rozhlase zprostředkovat a prezentovat stejnými textově-stylistickými prostředky jako v tisku nebo v onlinu. Ukázalo se totiž, že nevizuální podstatu média kompenzují publicisté a redaktoři jinými způsoby (např. vyprávění příběhů spojených s designérskou tvorbou, analýza společensko-ekonomických souvislostí módního průmyslu). V současnosti již kromě toho rozhlasoví publicisté využívají pro komunikaci obrazem obraz webových stránek, kde se podcasty se zvukovou stopou doplňují souhrnnými články, obrázky i videoreportážemi, nebo sociálních sítí. Práce dále obsahuje případovou studii, v níž jsou srovnávány výstupy o konkrétní módní akci celostátního významu (pražském fashion weeku ze září 2015) v rozhlasu, v printu a v onlinu. Ukazuje se přitom, že nejkomplexněji byla akce publicisticky zpracována ve specializovaném pořadu Radia Wave nazvaném Modeschau. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Využití sociálních sítí v rozhlasové žurnalistice (se zvláštním ohledem na Český rozhlas)
Sikora, Rostislav ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Slanec, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá využíváním sociálních sítí v rozhlasové žurnalistice. Teoretická část popisuje sociální platformy, které jsou v České republice využívány na denní bázi jak širokou veřejností, tak zpravodajskými rozhlasovými stanicemi. Teoreticky je charakterizuje a vysvětluje jejich účel. Kromě sociálních sítí jsou v teoretické části popsány jevy úzce spjaty s novými digitálními technologiemi. Jde o pojmy konvergence a participativní kultury. Praktická část je zaměřena na využívání jednotlivých sítí v rozhlasové praxi, konkrétně analyzuje prezenci Českého rozhlasu na sociálních platformách. Cílem bakalářské práce je zjistit, do jaké míry jsou sociální sítě v rozhlase využívány a jakou jim rozhlasová žurnalistika přikládá důležitost.
|
|
|
Současná rozhlasová reportáž v proudovém vysílání Českého rozhlasu Radiožurnálu
Skalický, Matěj ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
(abstrakt) Podstatou této bakalářské práce je obsahová a formální definice současné rozhlasové reportáže v proudovém vysílání nejposlouchanějšího veřejnoprávního rádia v České republice - Českého rozhlasu Radiožurnálu. V teoretické části autor na základě popisu geneze rozhlasové reportáže pomocí odborné literatury a teorií renomovaných mediálních odborníků vymezuje tento syntetický žánr a pojmenovává jeho základní atributy. Nashromážděné údaje vytváří komplexní schéma pro klasifikaci rozhlasové reportáže a jejích derivátů a současně poskytují obsažný přehled syntaktických prvků reportáže využívaných v jiných rozhlasových žánrech. Výzkumná část této bakalářské práce je vystavěna na rozhovorech s vybranými respondenty z vedení Českého rozhlasu a také případovými studiemi odvysílaných příspěvků profesionálních reportérů. Rozbor těchto materiálů spolu s výpověďmi autorů reportáží v kontrastu s teoretickou částí této práce nabízí ucelenou představu o podobě současné rozhlasové reportáže na Radiožurnálu, a to včetně témat, výrazových prostředků, pracovních postupů a technických parametrů těchto zpravodajsko-publicistických příspěvků. Součástí kvantitativního výzkumu stavějícího na analýze je zároveň výzkum kompozičních postupů uplatňovaných při přípravě, realizaci a případné postprodukci rozhlasové...
|
|
|
Současný rozhlasový dokument se zvláštním zřetelem k cyklu Příběhy 20.století
Musil, Jakub ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Současné rozhlasové vysílání stále více směřuje k proudovému vysílání a rozhlas se poslouchá především nesoustředěně a kulisově. Tato práce se zaměřuje na to, zda i v takových podmínkách je prostor pro složitější žánr, jakým je například rozhlasový dokument. Jaké je jeho postavení v rozhlasu, co to vlastně rozhlasový dokument je a jak se tvoří? Nejen na tyto otázky se tato práce snaží najít odpověď. V první části práce se autor zaměřuje nejprve na teoretická východiska rozhlasové tvorby a na specifika rozhlasového vysílání. Na základě dostupné literatury se snaží popsat žánry, které jsou na hranici mezi publicistikou a uměním, kam také patří dokument. Práce se dále snaží popsat současný stav dokumentární tvorby Českého rozhlasu a charakterizuje vybrané řady. V poslední části práce se pak autor soustředí na cyklus Příběhy 20. století, který se snaží charakterizovat, popsat některá jeho východiska a přiblížit jeho tvorbu.
|
host ::
RSS.