|
| |
|
|
Kolektivní odpovědnost při morálním usuzování dětí školního věku
Beranová, Anežka ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Otázka zda využívat ve výchově a vzdělávání dětí kolektivních trestů je stále aktuální. Pakliže se proviní jedno dítě, například poškozením nějakého předmětu, nepřizná se a autorita nepřijde na to, kdo to zavinil, je lépe nepotrestat nikoho a nebo celou skupinu, tedy s spolu s viníkem i nevinné? V zákonech naší společnosti platí, že nelze potrestat nikoho, komu není prokázána vina, ovšem na výchovu dětí se toto nevztahuje, v rodinách i ve školách se často ke kolektivním trestům přistupuje. Je to věc názoru a roli také hrají okolnosti každého konkrétního provinění, jaký trest je vhodný a jaký je spravedlivý, což nemusí být jedno a to samé. Ovšem jak na tyto tresty pohlížejí děti samotné a co to vypovídá o vývoji jejich morálního uvažování? Jak děti školního věku hodnotí kolektivní tresty a jaké je jejich vnímání kolektivní odpovědnosti? Na to se ptal Jean Piaget ve svém výzkumu kolektivní odpovědnosti v morálním uvažování školních dětí. Předpokládal, že jejich vnímání kolektivní odpovědnosti by se mohlo podobat vnímání "primitivních" společností, kdy na prvním místě stojí přesvědčení, že trest musí přijít za každou cenu, aby očistil společnost pošpiněnou proviněním a nezáleží příliš na tom, na koho trest dopadne. Tento předpoklad se mu však nepotvrdil, ačkoli děti, kterých se dotazoval, se nacházely...
|
|
| |
|
|
Některé aspekty magického myšlení u dětí mladšího školního věku
Tanzerová, Adéla ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Anotace: Předmětem této bakalářské práce je magické myšlení u dětí mladšího školního věku. V teoretické části je pojem magické myšlení vymezen z pohledu vývojové psychologie a kulturní antropologie, dále je představeno pojetí magického myšlení Jeanem Piagetem, které je pro tuto práci klíčové. Hlavním úkolem výzkumu je na základě vlastního empirického materiálu zjistit, jestli se u dětí mladšího školního věku vyskytují některé aspekty magického myšlení. V této práci je magické myšlení (svět dětí) stavěno do kontrastu s myšlením realistickým (svět dospělých). Pozornost je také věnována myšlení analogickému. Data byla získána metodami zúčastněného pozorování a polostrukturovaných rozhovorů se žáky první třídy. Zjištění z tohoto výzkumu jsou komparována s Piagetvými poznatky. Výsledkem práce je charakterizace myšlení žáků první třídy, kategorizování a definování použitých principů myšlení, popsání aspektů magického, realistického a analogického myšlení. Klíčová slova: magické myšlení, mladší školní věk, etnografie, dětské koncepce světa
|
|
|
Význam pohádky o Červené karkulce pro děti školního věku
Čechová, Vlasta ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Pohádka o Červené Karkulce má zvláštní postavení. Ve sbírce bratří Grimmů nenalezneme jinou pohádku, která by obsahovala další verzi pohádky, jakýsi druhý, ' ' 27 závěrečný díl. V našem souboru má také zvláštní místo vzhledem k počtu autorů, kteří si ji vybrali pro svou interpretaci. Ale proč ji označujeme za fenomén, není jen počtem jí oslovených posluchačů, čtenářů či vypravěčů. Jde také o její postavení na pomyslném psychickém vývojovém žebříčku. Žádná pohádka neukazuje tak naléhavě potíže spojené s oidipskými touhami, které jsou natolik nezvladatelné, že zavedou svého hrdinu do záhuby. Mocný konflikt mezi nevědomým přáním milovat a být milován a mezi vědomou touhou zachovat se správně se neodehrává na poli boje s legálním netvorem, jehož překonáním by se splnila hrdinova touha žít šťastně až do smrti. Naopak zde dítě bojuje samo se sebou a proti sobě, když chce odstranit svou matku, a zůstat navždy po boku milovaného otce. Veškerá energie hrdiny je směřována proti sobě samému, vstříc vlastní záhubě, o níž teprve musí zjistit, že je vlastně očistcem před novým životem. Že musí být Karkulka zachráněna dospělým, reálným a racionálním mužem odkazuje na neschopnost dostat se ze zničující situace vlastními silami a nezralost pro činy, s nimiž se do takového dobrodružství pustila. Niterný oidipský konflikt,...
|
|
|
Morální usuzování dětí mladšího školního věku
Šeráková, Barbora ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Každý, kdo má někdy možnost pozorovat malé děti, když si hrají nebo když něco nového poznávají, když něco vypráví, každý, kdo má možnost si s nimi povídat, si jistě někdy všiml, jak zvláštně někdy zacházejí s realitou kolem sebe. Jsou to ty úsměvné momenty, kdy vás překvapí, co si dítě myslí nebo jakým způsobem zachází s logikou. Jakoby malé děti žily v nějakém zvláštním světě, který má úplně jiná pravidla logiky. Slavný švýcarský psycholog si tohoto zvláštního dětského myšlení všímal a popsal tzv. intelektuální egocentrismus, který můžeme u dětí pozorovat v předškolním a raném školním věku. Egocentrismus nezasahuje jen do oblasti dět- ského logického myšlení, ale ovlivňuje i další aspekty dětského myšlení a prožívání. Toto zvláštní "nastavení" dětské mysli můžeme pozorovat při hře dětí, v komunikaci dětí mezi sebou, v kresbě dětí, anebo také v oblasti dětského morálního usuzování. V oblasti dětské morálky Piaget hovořil o tzv. morálním realismu. V morálním úsudku o prezentovaných morálních situacích se dítě, pod vlivem morálního realismu, nesoustředí na podstatné okolnosti příběhu, ale naopak na okol- nosti nepodstatné, jako je materiální výsledek akce a jiné vnější okolnosti. Zásadní pro dítě podle Piageta je, zda se chování v příběhu shoduje s pravidly, která stano- vuje autorita. Tato pravidla...
|
|
|
Osvojování prostorových vztahů v raném dětství
Kovaříková, Kateřina ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Práce se zabývá tématem osvojování prostorových vztahů v raném dětství. Je koncipována jako teoretická analýza vycházející z rešerše odborné literatury. Celý text se opírá o problematiku konstrukce prostoru v díle Jeana Piageta, konkrétně v jeho monografii Child's Conception of Reality (1955). Ve své první části studie seznamuje čtenáře s Piagetovými pojmy koncept objektu a grupa přemístění a s jeho pohledem na konstrukci světa. Výklad Piagetovy teorie je následně shrnut a vsazen do kontextu ostatních autorů v druhé části studie. Konkrétně je nabídnuta alternativa v podobě přístupu Renée Baillargeon. Její originální přístup k hodnocení schopností dětí i odlišná koncepce kognitivního vývoje slouží jako odrazový můstek ke kritickému náhledu Piagetova výkladu. Cílem práce je prozkoumat osvojování prostorových vztahů u Jeana Piageta v rozsahu větším, než nabízí české překlady jeho díla, a konfrontovat jeho závěry s adekvátním partnerem nalezeným na základě studia relevantních literárních pramenů. Studie je zaměřena na dětský věk do dvou let korespondující s Piagetovým senzomotorickým obdobím.
|
|
| |
|
|
Dětská kresba v předškolním věku
Dědečková, Adéla ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá dětskou kresbou - zejména jejím vývojem. Nejprve čtenáře uvádím do základní teorie, kde je seznamuji s některými názory, proč dítě kreslí, dále pak s vývojem dětské kresby, jejími typickými znaky a některými jejími kategoriemi. V praktické části této práce uvádím čtenáře do prostředí mateřské školy, kde probíhalo sbírání obrázků, a představuji jednotlivé děti, jejichž kresba je v této práci použita. Následně se v této práci věnuji rozboru kresby - a to nejprve z pohledu jednotlivých dětí, poté z pohledu stanovených kategorií a nakonec z pohledu skupin utvořených podle věku dětí, kde se zároveň snažím určit, jak děti kresbou odpovídají svému věku. Dále se zmiňuji o některých individuálních projevech typických pro kresbu jednotlivých dětí. Na závěr přikládám jako přílohu všechny rozebírané obrázky.
|
|
|
Pojetí odpovědnosti u dětí školního věku
Bártová, Ludmila ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Tato práce staví na výzkumné práci J. Piageta o morálním vývoji. Je zaměřena na vývoj odpovědného chování (resp. pohled dětí různého věku na odpovědné chování) a na výchovu k odpovědnosti. Studie vychází ze strukturovaných rozhovorů s dětmi ve věku 4-13 let. Data jsou zpracována kvalitativně s přihlédnutím na vývojový aspekt odpovědí. Provedeným výzkumem byl zjištěn (příp. upřesněn) vývoj odpovědnosti ve třech oblastech. Odpovědnost vůči pravidlům se vyvíjí od poslušnosti, přes spravedlnost ke slušnosti. Odpovědnost vůči sociálnímu prostředí se vyvíjí od slušnosti ke známým lidem ke slušnosti obecně a od dodržování norem malých skupin k dodržování norem skupin velkých. Odpovědnost ve svém vlastním myšlení se posouvá od černobílého vidění k pohledu na skutečnosti v kontextu. Studie dále polemizuje o výchově pomocí trestu pokáním a trestu reciprocitou. Přínosem této práce je bližší pohled na odpovědnost jako takovou. Z výsledků lze čerpat při uvažování nad výchovou k odpovědnosti. Studie také může být zdrojem pro další výzkumné práce v oblasti morálky. Klíčová slova: odpovědnost, spravedlnost, poslušnost, trest pokáním a trest reciproční, usuzování v kontextu. Abstract This study is based on the research work on moral development written by J. Piaget. It is focused on a development of responsibility...
|
host ::
RSS.