|
|
Populismus a nacionalismus v zemích Visegrádské skupiny po roce 1990
Dražanová, Lenka ; Lustigová, Martina (vedoucí práce) ; Bureš, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výskytem populistických a nacionalistických tendencí v zemích Visegrádské skupiny, jmenovitě v Polsku, České republice, Slovensku a Maďarsku po roce 1990. Teoretická část se věnuje vymezení pojmů národ, nacionalismus a populismus. Popisuje dva modely národa, různé typy nacionalismu a obsahově charakterizuje pojem populismus. Nejedná se o jediná existující vymezení, zde jsou však představeny pouze koncepce relevantní pro účely práce.
|
|
|
Volební systém pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Charvát, Jakub ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Cílem této práce je analýza stávajícího volebního do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a jeho kritiky. První část definuje čtyři hlavní proměnné typické pro techniky listinných systémů poměrného zastoupení - velikost volebního obvodu, volební formule, umělá uzavírací klauzule a počet a charakter skrutinií. Různé kombinace těchto proměnných produkují různou míru proporcionality zastupitelského sboru. Druhá část představuje deskriptivní analýzu stávající úpravy volebního systému na základě čtyř základních proměnných a jedné sekundární proměnné - charakter kandidátních listin. Třetí část se zaměřuje na některé z kritik stávajícího volebního systému. Ve čtvrté části představuji svůj návrh reformy volebního systému, přičemž navržené změny by měly mít minimální vliv na volební chování voličů i politických stran. Navrhuji: modifikovat počet volebních obvodů ze čtrnácti na devět (prostřednictvím sloučení sávajících malých volebních obvodů), úpravu procesu preferenčního hlasování (čtyři preferenční hlasy pro každého voliče místo současných dvou a proměnlivý práh od čtyř do pěti procent pro zvolení prostřednictvím preferenčního hlasování v závislosti na velikosti volebního obvodu), změnit počet poslanců (na sto sedmdesát pět namísto stávajících dvou set poslanců) a zrušení aditivní uzavírací klauzule pro...
|
|
|
Transformace politického systému v Československu v letech 1989-1992
Nohejlová, Kateřina ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Od listopadu 1989 uplyne v příštím roce 2009 již 20 let. Z těchto rušných dnů a týdnů si jako pětiletá nepomatuji nic. Zpětně si však uvědomuji, že jsem i já byla svědkem jednoho z nej významnějších předělů novodobé historie Československa. 17. listopadu 1989 byla zahájena revoluce, která do dějin vstoupila s různými přívlastky - něžná, sametová, pokojná... Podstatné bylo, že skončila vláda jedné strany - Komunistické strany Československa. V prosinci 1989 byl prezidentem zvolen Václav Havel, významný představitel československého disidentu z období normalizace 1969 - 1989. V červnu 1990 proběhly první svobodné parlamentní volby, které se staly po více než čtyřicetiletém období nesvobody nezbytnou součástí transformace našeho politického systému a demokratizačního procesu. Dne 28. října tohoto roku to bude již 90 let od vzniku Československé republiky. Myslím, že je nutné ohlédnout se zpět a uvést některé podstatné události, které se přímo dotýkají demokratizačního vývoje u nás. Zároveň je třeba připomenout si ty okamžiky, kdy byl silně potlačen či dokonce zastaven svobodný a demokratický vývoj v Československu. O naší devadesátileté historii bylo napsáno mnoho knih, článků, pojednání a studií. Na to, co se událo, nemají a ani nemohou mít všichni jednotný názor. Do své práce jsem se snažila vybrat takové...
|
|
|
Úspěchy institucionalizace? Vnitřní vývoj bavorské CSU podle Panebiancova modelu
Bobek, Pavel ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Křesťansko-sociální unie v Bavorsku (Christlich-soziale Union in Bayern - CSU) je zvláštním úkazem německého i bavorského poválečného stranického systému. V Bavorsku vládne více jak padesát let s absolutní většinou v zemském sněmu, na * spolkové úrovni je - ač o ní často můžeme slýchat jako o regionální straně - v dlouhodobé parlamentní a případně i vládní koalici se sesterskou Křesťanskou demokratickou unií Německa (Christlich Demokrcitische Union Deutschlands - CDU), vůči níž je, i přes nejrůznější asymetrie, formálně v rovnoprávném postavení. CSU tak přes svůj regionální charakter vykonává kromě role zemské strany i roli strany celoněmecké, s odpovídajícími nároky na vedení - vzpomeňme například na nedávnou kancléřskou kandidaturu tehdejšího předsedy CSU a bavorského premiéra Edmunda Stoibera pod hlavičkou obou stran Unie. Bylo již napsáno mnoho o německém stranickém systému. Patří mezi obecně známá fakta, že se tento systém vyvinul - částečně díky povaze volebnímu systému, částečně vzhledem k omezujícím krokům spojeneckých okupačních vlád a německého spolkového ústavního soudu - od multipartismu ke specifickému systému dvou a půl stran k současnému umírněnému multipartismu.1 Samotní aktéři stranického systému - politické strany z hlediska jejich vnitřního vývoje - se však z hlediska politologických...
|
|
|
Polský stranický systém a perspektivy jeho stabilizace po volbách 2007
Koubek, Jiří ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Polský stranický systém je tvrdým oříškem, na kterém se vždy nemilosrdně testovaly všemožné politologické předpovědi a hypotézy. Ironicky řečeno, posledním a dosud jediným uspokojivým tvrzením týkajícím se podoby, vývoje a budoucích vyhlídek tohoto systému bylo převažující hodnocení z počátku 90. let. - polský stranický systém není konsolidován a je v pohybu. Od té doby se zhroutila optimistická vidina z poloviny 90. let, totiž že by Polsko mohlo směřovat ke stranické koncentraci, ústící v pravolevou bipolaritu, potažmo stabilitu a akceschopnost vlád. Zastánci volebního inženýrství v této souvislosti vkládali nemalé naděje do volební reformy z roku 19931. Nenaplnila se ani pozdější představa trvalejší dominance stabilní a konsolidované postkomunistické levice. Jestliže tedy existuje nějaká pravidelnost ve vývoji polské stranické politiky, pak snad jen vtom , jak nekompromisně a nesmlouvavě je každý takový "slibně" se rozvíjející trend vzápětí ukončen něčím neočekávaným. Platí tedy stále zmíněná teze z počátku 90. let? To by byl asi příliš snadný únik od badatelské otázky. Vždyť podle Sartoriho kritérií bychom mohli současné Polsko stěží klasifikovat jako atomizovaný pluralismus. Po volbách 2001 a 2005 se v Sejmu setkáváme se stejnou šesticí stran a po posledních volbách 2007 byla dokonce zredukována na...
|
|
|
Marketingový koncept Českého poháru ve vodním slalomu
Beneš, Jindřich ; Malecha, Petr (vedoucí práce) ; Bureš, Jan (oponent)
Název Marketingový koncept českého poháru ve vodním slalomu Anglický název Marketing conception of Czech cup in white water slalom Cíle práce Analyzovat současný stav českého poháru pomocí SWOT a STEP analýzy a použit tyto výsledky spolu s dalšími poznatky k vytvoření efektivní a propracované marketingové strategie. Díky získaným informacím bude navrženo několik sponzorských balíčků na základě rozdílných typů partnerství, jež by mohly být využity pro závod českého poháru v následující sezóně (tj. 2009). Metoda V celé práci je použito popisné analýzy, která interpretuje fakta získaná prostřednictvím STEP analýzy, SWOT analýzy a interview. Výsledky Ucelená analýza českého poháru ve vodním slalomu, návrh vhodných partnerů vedoucí ke zlepšení současného stavu a návrh spolupráce včetně časového plánu mediální kampaně. Klíčová slova český pohár ve vodním slalomu, marketingová koncepce, SWOT analýza, sponzoring, komunikace 2
|
|
|
Foreign policy of Russian federation towards the countries of former Soviet Union
Hrušík, Michal ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Bureš, Jan (oponent)
Ruská federácia (RF) nikdy nebola ani nebude krajinou, ktorej globálny vplyv by bolo možné podceňovat. Obrovský štát, rozkladajúci sa na ploché takmer dvojnásobnej, ako je tomu u jeho najvýznamnejšieho "konkurenta" čo do rozlohy Kanady3, historicky permanentne expandujúci s cielom zváčšit mieru svojej rozlohy na maximálnu možnú mieru4. Táto kolonizácia přitom prebiehala v praxi "prirodzene a mierumilovne"5, akokolVek paradoxně sa to dnes pri pohláde na početné konflikty v ruských autonómnych republikách móže javit. Ruský medved, Vel'ký východný sused, či Brat na věčné časy a nehynúci vzor - toto je len stručný výběr zo súsloví, ktorými bol či stále je pomenúvaný štátny útvar, nachádzajúci sa na východ od štátov strednej Európy. Vývoj na tomto území přitom připomíná sinusoidu v jej úvodných fázach. V prvej časti sledujeme ohromujúcu expanziu - prisvojenie si všetkej tej obrovskej plochy ruského dalekého východu, ktorá dnes tvoří váčšinu územia Ruskej federácie. Týmto však prvá fáza sinusoidy nekončí, ale naopak napreduje.
|
|
|
Lobbing českých neziskových organizací při tvorbě politik na národní a evropské úrovni
Kopečný, Ondřej ; mimo FF UK, (vedoucí práce) ; Bureš, Jan (oponent)
Bakalářská práce Lobbing českých neziskových organizací při tvorbě politik na národní a evropské úrovni pojednává o možnostech neziskových organizací "lobbovat" za své zájmy na národní a evropské úrovni. Práce poskytuje základní představu o procesech, jimiž se utvářejí politická rozhodnutí, a aktérech, kteří je přijímají. Popisuje způsoby, kde a jak se mohou při formování politik protnout cesty politiků, státní správy/evropských úředníků a neziskových organizací. Rovněž hodnotí průběh a kvalitu interakcí mezi českým neziskovým sektorem a českou/evropskou veřejnou mocí. Zamýšlí se též nad slabými místy v komunikaci mezi oběma stranami a snaží se pojmenovat konkrétní příčiny a důvody těchto selhání.
|
|
|
Dědictví finlandizace v éře změn: finská bezpečnostní politika po studené válce
Jireš, Jan ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Bureš, Jan (oponent)
V Evropě dnes existuje pět států, se kterými se pojí dlouhá tradice neutralitní politiky - Švýcarsko, Švédsko, Irsko, Rakousko a Finsko.1 Prostřednictvím své neutrality všechny tyto země vyjadřovaly záměr působit v mezinárodních vztazích pokud možno nezávisle, vyhnout se soupeření velmocí a stát mimo jakékoli vojenské aliance. Všech pět zmíněných zemí zastávalo neutralitní politiku po mnoho desítek nebo dokonce stovek let a je proto jasné, že konkrétní podmínky, za kterých neutralitu přijaly a po většinu doby praktikovaly, už dnes neexistují. Posledním ze zásadních mezníků v evropském mocenském a bezpečnostním uspořádání byl konec studené války a kolaps Sovětského svazu. V souvislosti s tím, že po roce 1991 už v Evropě žádné velmocenské soupeření neprobíhá (alespoň ne v takové podobě, jakou známe z předchozí éry), prochází koncept neutrality v každé dříve neutrální zemi zásadním přehodnocováním, které má najít odpověď na elementární otázku, zda má neutralitní politika v současné Evropě ještě vůbec nějaký smysl. A pokud má, tak v jaké podobě. V důsledku toho, že dnes jsou "bývalé" evropské neutrální státy2 - zejména ty, které jsou členy EU - často považovány za sobě navzájem velmi podobné a v některých záležitostech skutečně tvořící jeden politický blok, poněkud zaniká skutečnost, že z historického a...
|
|
|
Poslanecká imunita v českém politickém systému
Jareš, Jakub ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Práce "Poslanecká imunita v českém politickém systému" se zabývá historií poslanecké imunity v českých zemích od roku 1848 do současnosti. Soustředí se přitom především na téma vydávání poslanců a senátorů k trestnímu stíhání a na pokusy o omezení poslanecké imunity v České republice po roce 1993. Podrobně se práce věnuje úpravám imunity v jednotlivých ústavách platných na našem území od roku 1848, mapuje také případy vydávání poslanců ke stíhání v období První republiky stejně jako imunitní případy v době komunistického režimu. Součástí práce jsou rovněž kapitoly o historii poslanecké imunity, jejím obecném právním vymezení stejně jako o úpravě imunit v zahraničních ústavách.
|
host ::
RSS.