|
|
Geopolitické aspekty ruské energetické politiky ve vztahu k Evropské unii
Seidlová, Alexandra ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Vogt, David (oponent)
Objem zemního plynu dodávaného z Ruska má v evropském energetickém mixu každoročně významný podíl. Přílišná závislost na ruských dodávkách však vyvolává obavy z potenciálně nebezpečného geopolitického vlivu Ruska na členské státy Evropské Unie (EU). Cílem této práce je metodou kritické rešerše analyzovat na příkladu vybraných evropských i ruských projektech plynovodů přítomnost převažujících geopolitických aspektů nad aspekty geoekonomickými v ruské energetické politice, ve vztahu k EU i ke státům v oblasti Kaspického moře. Pozornost je věnována i vnějším aktérům v podobě předních energetických firem, vstupujících do rusko-evropského energetického hracího pole. V závěru jsou diskutovány další možná diverzifikační východiska a odhad budoucího vývoje energetické politiky v rámci EU.
|
|
|
Balkán jako geopolitické a geoekonomické hřiště mezi EU a Ruskou federací
Fojtík, Petr ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
V průběhu posledních dvou dekád došlo z globálního pohledu k mnoha významným politickým změnám. Evropská unie se rozšířila o více než polovinu nových členských států a představuje tak dnes největší zónu volného obchodu na světě. Na základě nově přijatých smluv došlo také k politickému prohloubení této unikátní mezinárodní organizace. Rusko se po rozpadu Sovětského svazu vypořádalo s dědictvím tohoto impéria a nejen díky své geografické rozloze patří dnes mezi světové velmoci. Region Balkánu byl z historického hlediska oblastí, kde se střetávaly zájmy evropských mocností a nejinak je tomu i dnes. Evropská unie nabídla zemím západního Balkánu pod hlavičkou Stabilizačního a asociačního procesu právoplatné členství v Unii. Rusko v této oblasti naopak rozšiřuje zejména své ekonomické zájmy mající regionální přesah, a tudíž zkoumaný region nabývá na geopolitickém a geoekonomickém významu. Diplomová práce nesoucí název "Balkán jako geopolitické a geoekonomické hřiště mezi Evropskou unií a Ruskou federací" je rozdělena do tří vzájemně propojených částí. Teoreticko-metodologická část ukotvuje práci z teoretického hlediska, představuje operacionalizaci proměnných a definuje hypotézu. Kvantitativně nejobsáhlejší praktická část, rozdělená do dvou částí, jednak aplikuje teoretické koncepty a zároveň detailně...
|
|
|
Uzbekistan's Foreign Policy (2001-2012): The Pendulum Diplomacy between the US and Russia
Lídl, Václav ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce analyzuje formování uzbecké zahraniční politiky od roku 1991. Taškentský rozhodovací proces v zahraniční politice byl podle ní v největší míře ovlivněn vztahem mezi Uzbekistánem, Ruskem a Spojenými státy. Režim Islama Karimova se snažil udržet svoji nezávislost a status regionálního lídra ve Střední Asii. To bylo možné především díky jeho střídavé spolupráci s Moskvou a Washingtonem. Pro potřeby této studie je tento proces nazván "kyvadlová diplomacie". Tento proces je analyzován ve druhé a třetí kapitole práce, zatímco první kapitola obsahuje analytický rámec pro tuto analýzu. Diplomová práce se pokouší popsat prostředí, ve kterém byla formována uzbecká zahraniční politika a hlavní výzvy, se kterými se musela vyrovnat.
|
|
|
Turkey and the Balkans in the Geopolitics of the Contemporary Regional Development.
Huseynli, Javid ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je vysvětlit, proč a jak Turecko ovlivňuje oblast Balkánu v současných geopolitice pro regionální rozvoj. Za účelem určení oblastí vlivů, které jsem Saula Cohenovo knihu o geopolitice světového systému. Vybral jsem si geopolitické přístupy a funkce, které jsou spojené s aktivitě Turecka v balkánském regionu. Navíc, rovnováha Saula Cohen je vzít v úvahu, aby se ukázat, jak Turecko přesouvá a posune rovnováhu na novou úroveň. V práci jsem se zmínit o udržitelném rozvoji a společenské odpovědnosti firem ukázat, že turecké společnosti, stejně jako vláda se vytváření vzájemných potřebuje k rozvoji regionu pro další spolupráci v oblasti hospodářské a politické úrovni. Dále tvrdím, jak spolupráce energie může přinést více výhod do Turecka jako energetického centra a Balkánu jako vstupní brána do Evropské unie. V tomto smyslu, tvrdím, že to není soutěž, ale spolupráce mezi Evropskou unií a Tureckem v balkánském regionu. Na základě analýzy ekonomické a politické aktivity Turecka v balkánském regionu, jsem došel k závěru, že Turecko je ovlivňuje balkánský region pro pět důvodů; tito jsou, společná historie, lidský aspekt, zeměpisu, hospodářství a regionálního sílu. Klíčová slova: Geopolitika, CSR, udržitelnost, ekonomika, společnost, turecké společnosti, turecký měkká síla, regionální...
|
|
|
Změny geopolitického pohledu Ruské federace na postsovětský prostor a vliv alternativních hráčů
Vinterová, Lucie ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá změnami ruského přístupu k postsovětskému prostoru. Práce sleduje vývoj ruské zahraniční politiky vůči postsovětskému prostoru od rozpadu Sovětského svazu až po současnost. Pozornost je věnována především ideji eurasianismu, resp. nového eurasianismu a také Západnictví, jelikož právě tyto dva proudy se v ruské zahraniční politice nejvíce prosadily. Další součást práce je rozbor vývoje vztahů Ruské federace ke státům tzv. blízkého zahraničí s přihlédnutím na vliv alternativních hráčů v oblasti, přičemž největší pozornost je věnována situaci na Kavkaze a ve Střední Asii. Tyto dvě oblasti byly vybrány z toho důvodu, že právě tam je nejvíce patrný vliv alternativních hráčů na ruskou politiku vůči této oblasti.
|
|
|
Geopolitika ropy
Odintsov, Nikita ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Práce geopolitika ropy usiluje o teoretickou konceptualizaci vývoje a změn režimu obchodu s ropou od konce druhé světové války po r. 2011. Práce vychází ze dvou dominantních teorií mezinárodních vztahů - z neorealismu a teorie interdependence. V teoretické části jsou představeny jejich hlavní přínosy a nedostatky. Na jejich základě je pak zformulován nový přístup ke konceptualizaci politické ekonomie ropy s důrazem na geo-ekonomii. Práce se zabývá dvěma základními otázkami: 1) "Za jakých okolností exportéři ropy konsolidují svůj energetický sektor?" a 2) "Jaký je důvod pro angažování mocností v ropných regionech?" Práce zkoumá vztahy mezi exportéry z Perského zálivu a Spojenými státy. Teorie interdependence je testována prostřednictvím výpočtu vzorce symetrie/asymetrie mezi importéry a exportéry, který je vyvozen ze srovnávání vzájemných obchodních podílů v době změn režimu obchodu s ropou. Teorie neorealismu a konceptuální přístup k politické ekonomii ropy jsou pak zkoumány prostřednictvím detailních případových studií, které se zaměřují na to, jak se importéři a exportéři snažili využít ropu ke svým mocenským zájmům. Práce přichází se závěrem, podle kterého geopolitika ropy je součástí širší geopolitiky a geo- ekonomie vzájemně si konkurujících a kooperujících států v anarchické struktuře...
|
|
|
Political and Economic Reasons for Energy Cooperation between the EU and Russia
Evgrafova, Elena ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
In this paper I investigate the energy cooperation between the EU and Russia from the political and economic points of view. The relevance of the issue is due to the growing role of energy sector, the need for security of energy supply and demand and for political and economic balance of power in the region, and closer economic integration. Two theoretical approaches, geopolitical and bureaucratic, guiding the research, explain the behavior of protagonists. To better understand the present level of cooperation I analyze the background and dynamics of EU - Russia energy trade relations. As a case study, I investigate the Nord Stream project as an example of successful cooperation of Germany as an EU member state and Russia in this field. I discuss challenges for the healthy mutual partnership in the energy sector, namely, high politicization of the issue, monopolization of Russian energy sector and low sustainability of Russian economic development, and mistrust between the protagonists. I attempt to identify possible policy changes aimed to improve this cooperation and achieve fruitful partnership, security and stability. Key words: Russia, EU, energy, cooperation, Realpolitik, international relations, oil, gas, energy dialogue, ECT, security, balance of power, geopolitics, interest groups,...
|
|
|
The New Middle Age: Theory of Irregular
Doboš, Bohumil ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Thesis deals with the issue of the conceptualization of the post-Westphalia world system by using the New Middle Age theory with focus on its geopolitical aspects. First the theoretical concepts concerning state, sovereignty, and the basis of the neomedievalist world view are tackled. After creating a theoretical tool to assess the appearance of the neomedieval world order we apply the criteria on four selected case studies - Somalia as an example of failed state, Pakistan as failing state, the European Union as a supra-state entity, and the People's Democratic Republic of Korea as a classical example of Westphalia-type state. In the conclusion the four case studies are brought together and our findings lead to the creation of an analytical tool which can be used for understanding basic geopolitical issues of different territories.
|
|
|
Ruská zahraniční politika od nástupu Putina: Rusko jako eurasijská velmoc?
Bílý, Prokop ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o ruské zahraniční politice uskutečňované prezidenty Vladimirem Putinem a Dmitrijem Medveděvem. Studovaný fenomén je nahlížen optikou teorie neo-eurasijství ruského filosofa a politologa Alexandra Geljeviče Dugina. Výchozím bodem neo-eurasijské geopolitiky je přesvědčení o unipolaritě současného mocenského uspořádání a Amerikou řízené globalizaci jako nástroje její reprodukce. Alternativou nepřátelského, svobodný rozvoj národů omezujícího, atlantického řádu je spravedlivější multipolární mocenská konfigurace, k níž má svět dle postulátů neo-eurasijství dovést mesianistická mise eurasijského Ruska, které se však z atlantické nadvlády musí nejprve samo vymanit. Aplikace konceptu neo-eurasijství v kontextu ruské zahraniční politiky od roku 2000 pak ukazuje na zjištění, že ruskou zahraniční politiku lze v některých momentech skutečně považovat za neo-eurasijskou.
|
|
| |
host ::
RSS.