|
|
Fantómové hranice jako příčina socioekonomické a politické diferenciace současného Polska
Svítok, Matyáš ; Seidlová, Alexandra (vedoucí práce) ; Burda, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem mocností, které vládl na území dnešního Polska po zániku litevské unie, na současnou diferenciaci socioekonomických charakteristik. Důraz je kladen na regionální rozdíly tzv. fantómových regionů, které v přetrvaly dodnes Základem práce je historický exkurz do období od konce 18. století do 1. světové války. nalýza je provedena kombinovaným metodickým přístupem, jehož základem je á mapami současného rozložení socioekonomických charakteristik, které jsou překryty vizualizací hranic fantómových regionů a interpretovány na základě historického Dále využívá statistické určení síly fantómového efektu. Základními rozdíly, které souvisí s vládami záborových mocností více rozvinutý průmysl na západě a vyšší religiozita na východě. Z výsledků práce vyplynuly další otázky a návrhy na jejich zkoumání, např. souvislost víry sňatečností a přirozeným přírůstkem. Klíčová sl Polsko, fantómové hranice, path dependence, historický institucionalismus, regionální diferenciace, dělení Polska
|
|
|
Reteritorializace západoukrajinského pohraničí. Případová studie Lvovské oblasti.
Seidlová, Alexandra ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá efektem externí hranice Evropské Unie v pohraničních regionech Lvovské oblasti. Na lokální a regionální úrovni je v kontextu politického vývoje Ukrajiny, a jejích vzájemných vztahů s Polskem a EU, posuzován sociální a ekonomický rozvoj pohraničí od počátku ukrajinské nezávislosti do současnosti. Práce využívá kombinovaného metodického přístupu, který případovým studiím umožňuje zasazení práce do širšího kontextu. Prostřednictvím kvantitativní analýzy a deskriptivních statistických metod je rozvoj sledován z hlediska strukturálních regionálních disparit. Kvalitativními metodami je analyzována kognitivní role hranice. Z politického hlediska je pro rozvoj východoevropského pohraničí aplikována Evropská sousedská politika (ENP), a na ní navazující regionálně-politické iniciativy EU. Ty se v západoukrajinských regionech projevují přednostně v podobě mikroprojektů, zaměřených na řešení komunálních problémů a intenzifikace rozvoje lokální přeshraniční spolupráce. Statistickou analýzou bylo zjištěno, že výrazný ekonomický rozvoj prozatím nedosáhl požadovaného stupně. Avšak rostoucí sociální a infrastrukturální potenciál předznamenává jeho budoucí růst. Klíčová slova: Ukrajina, Lvovská oblast, hraniční efekt, přeshraniční spolupráce, Evropská sousedská politika (ENP)
|
|
|
Geopolitické aspekty ruské energetické politiky ve vztahu k Evropské unii
Seidlová, Alexandra ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Vogt, David (oponent)
Objem zemního plynu dodávaného z Ruska má v evropském energetickém mixu každoročně významný podíl. Přílišná závislost na ruských dodávkách však vyvolává obavy z potenciálně nebezpečného geopolitického vlivu Ruska na členské státy Evropské Unie (EU). Cílem této práce je metodou kritické rešerše analyzovat na příkladu vybraných evropských i ruských projektech plynovodů přítomnost převažujících geopolitických aspektů nad aspekty geoekonomickými v ruské energetické politice, ve vztahu k EU i ke státům v oblasti Kaspického moře. Pozornost je věnována i vnějším aktérům v podobě předních energetických firem, vstupujících do rusko-evropského energetického hracího pole. V závěru jsou diskutovány další možná diverzifikační východiska a odhad budoucího vývoje energetické politiky v rámci EU.
|
host ::
RSS.