|
|
Regionální vývoj ve Švédsku po roce 1990
Klíma, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Vogt, David (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda a jak se v posledních desetiletích mění regionální obraz a regionální rozdíly ve Švédsku, jedné z nejhomogennějších zemí na světě. K proměnám regionálního obrazu přispívají také globalizace a zostřená konkurence, které ovlivňují nejen firmy a odvětví, ale i státy a regiony. Proměňuje se i regionální obraz tradičně velmi homogenního a rovnostářského Švédska. Práce s využitím socio-ekonomických ukazatelů a základní statistiky zkoumá trend vývoje regionálních rozdílů ve Švédsku a naznačuje širší souvislosti tohoto vývoje. Základní hypotézou je, že krize a zvýšená konkurence přispívají k prohlubování regionálních rozdílů. Regionální rozdíly se ve Švédsku v posledních dvaceti letech skutečně zvětšují a je pravděpodobné, že souvisí s krizovým vývojem hospodářství, i když nelze jednoznačně určit dominantní faktory. Ke zvětšování regionální variability však dochází jen v některých aspektech sociálně ekonomického vývoje, v řadě ohledů zůstává Švédsko nejvíce homogenní zemí Evropy. Práce se zabývá rozdíly a vývojem z hlediska krajů. Klíčová slova: regionální vývoj, regionální rozdíly, Švédsko, globalizace, krize
|
|
|
Geopolitika vodních zdrojů v povodí Syrdarji
Dresler, Jan ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Vogt, David (oponent)
Voda je sice obnovitelný zdroj, ale její rozmístění na zemi je nerovnoměrné a některé oblasti již nyní trpí jejím velkým nedostatkem, který přináší vzrůstající napětí a konfliktní situace. V této práci se snažím přiblížit geopolitické problémy v ekonomickém či jiném využití vodních zdrojů v povodí řeky Syrdarji na území Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Uzbekistánu a Kazachstánu. Cílem práce je metodou rešerše literatury analyzovat současnou situaci a odhadnout budoucí vývoj spolupráce v oblasti hospodaření s vodními zdroji mezi státy na regionální a nadregionální úrovni. Spolupráce na regionální úrovni není možná kvůli Uzbekistánu jako silnému regionálnímu hegemonu v povodí. Spolupráce na nadregionální úrovni možná je, ale vždy bude ovlivňována Ruskem nebo Čínou. V závěru je diskutováno pravděpodobné směřování budoucího vývoje. Z rozboru současné situace vyplývá, že riziko vzniku potenciálního vojenského konfliktu kvůli nedostatku vody, ale i dalším problémům v oblasti je vysoké. Klíčová slova: vodní zdroje, geopolitika, povodí Syrdarji, Střední Asie
|
|
|
Geografické aspekty terorismu - proměna geografického obrazu po roce 1968 a po konci studené války
Vogt, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Novotný, Josef (oponent)
9 Abstrakt Tato práce rozebírá hlavní přístupy v současném studiu terorismu, zejména v geografickém pohledu na tento vážný fenomén, který by neměl být sledován pouze nevědeckými médii. Hlavním cílem tohoto výzkumu je prověření změn geografické distribuce terorismu, zejména jeho mezinárodní formy, v posledních čtyřech desetiletích a po skončení studené války, odhalit trendy v teritoriálním a programovém zaměření, aby byla vidět proměna geografického obrazu mezinárodního terorismu. Hlavní výzkumné otázky nebo hypotézy tvrdí: 1) Od konce 60. let 20. stol. došlo k prostorovému přesunu "nejžhavějších ohnisek", center aktivit terorismu ve světě. 2) Konec studené války přinesl rozmach nacionálně/kulturně motivovaného terorismu. 3) Za většinu teroristických aktů jsou zodpovědní islámští extrémisté. Zkoumané období je mezi únorem 1968 a 10. prosincem 2006, což je dáno hlavním zdrojem, MIPT Terrorism Knowledge Base (TKB) (založeno na datech od RAND Corporation). Doba je rozdělena do čtyř období podle hlavních historických událostí, které jsou považovány svým vlivem na (ne jen) mezinárodní terorismus za důležité. První období (1968-1975) probíhá v čase vietnamské války. Její konec je považován za dobu relativní ztráty prestiže USA, podpory protizápadních levicových skupin po celém světě. Avšak ve druhém období...
|
|
| |
|
|
Geografické aspekty aktivit nevládních organizací a občanských iniciativ v Česku - lokální a regionální úroveň na příkladu Libereckého kraje
Vogt, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Čermák, Daniel (oponent) ; Kopeček, Vincenc (oponent)
Tato disertační práce se snaží nalézt a uplatnit politicko-geografický přístup ke studiu politických aktivit občanské společnosti. Nejprve jej teoreticky hledá, např. na základě teorií demokracie, vztahu státu a občanské společnosti, sociálního kapitálu atd. Zdůrazňuje význam aktivní role občana jako aktéra v liberální demokracii, v komplexní společnosti, ale i konfliktní povahu či formy části občanské společnosti, která svou veřejnou kontrolou v konečném důsledku přispívá k posilování a udržování demokracie. Připouští však i možná rizika konfliktu se zastupitelskou demokracií. Práce se kloní k přístupům, které zkoumají vztah občanské společnosti se státem a komerční sférou, kdy dochází ke střetům ve (veřejném) prostoru a o prostor. Poté je problematika zkoumána empiricky na příkladu lokální a regionální úrovně v Libereckém kraji, kdy jsou sledovány vlivy hierarchické úrovně, vzdálenosti od centra, území dosídleného po druhé světové válce a další možné geografické ovlivňující faktory. Jako zdroj dat o organizacích a aktivitách občanské společnosti práce využívá zejména tyto tři položky: (i) data z Registru ekonomických subjektů o subjektech sdružujících členy za účelem prosazování společných zájmů (kategorie CZ-NACE "94*"); (ii) mediální data získaná vlastní rešerší ze serverů Deník.cz a iDNES.cz s...
|
|
|
Geografické aspekty aktivit nevládních organizací a občanských iniciativ v Česku - lokální a regionální úroveň na příkladu Libereckého kraje
Vogt, David
Tato disertační práce se snaží nalézt a uplatnit politicko-geografický přístup ke studiu politických aktivit občanské společnosti. Nejprve jej teoreticky hledá, např. na základě teorií demokracie, vztahu státu a občanské společnosti, sociálního kapitálu atd. Zdůrazňuje význam aktivní role občana jako aktéra v liberální demokracii, v komplexní společnosti, ale i konfliktní povahu či formy části občanské společnosti, která svou veřejnou kontrolou v konečném důsledku přispívá k posilování a udržování demokracie. Připouští však i možná rizika konfliktu se zastupitelskou demokracií. Práce se kloní k přístupům, které zkoumají vztah občanské společnosti se státem a komerční sférou, kdy dochází ke střetům ve (veřejném) prostoru a o prostor. Poté je problematika zkoumána empiricky na příkladu lokální a regionální úrovně v Libereckém kraji, kdy jsou sledovány vlivy hierarchické úrovně, vzdálenosti od centra, území dosídleného po druhé světové válce a další možné geografické ovlivňující faktory. Jako zdroj dat o organizacích a aktivitách občanské společnosti práce využívá zejména tyto tři položky: (i) data z Registru ekonomických subjektů o subjektech sdružujících členy za účelem prosazování společných zájmů (kategorie CZ-NACE "94*"); (ii) mediální data získaná vlastní rešerší ze serverů Deník.cz a iDNES.cz s...
|
|
|
Geografické aspekty aktivit nevládních organizací a občanských iniciativ v Česku - lokální a regionální úroveň na příkladu Libereckého kraje
Vogt, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Čermák, Daniel (oponent) ; Kopeček, Vincenc (oponent)
Tato disertační práce se snaží nalézt a uplatnit politicko-geografický přístup ke studiu politických aktivit občanské společnosti. Nejprve jej teoreticky hledá, např. na základě teorií demokracie, vztahu státu a občanské společnosti, sociálního kapitálu atd. Zdůrazňuje význam aktivní role občana jako aktéra v liberální demokracii, v komplexní společnosti, ale i konfliktní povahu či formy části občanské společnosti, která svou veřejnou kontrolou v konečném důsledku přispívá k posilování a udržování demokracie. Připouští však i možná rizika konfliktu se zastupitelskou demokracií. Práce se kloní k přístupům, které zkoumají vztah občanské společnosti se státem a komerční sférou, kdy dochází ke střetům ve (veřejném) prostoru a o prostor. Poté je problematika zkoumána empiricky na příkladu lokální a regionální úrovně v Libereckém kraji, kdy jsou sledovány vlivy hierarchické úrovně, vzdálenosti od centra, území dosídleného po druhé světové válce a další možné geografické ovlivňující faktory. Jako zdroj dat o organizacích a aktivitách občanské společnosti práce využívá zejména tyto tři položky: (i) data z Registru ekonomických subjektů o subjektech sdružujících členy za účelem prosazování společných zájmů (kategorie CZ-NACE "94*"); (ii) mediální data získaná vlastní rešerší ze serverů Deník.cz a iDNES.cz s...
|
|
|
Geografické aspekty aktivit nevládních organizací a občanských iniciativ v Česku - lokální a regionální úroveň na příkladu Libereckého kraje
Vogt, David
Tato disertační práce se snaží nalézt a uplatnit politicko-geografický přístup ke studiu politických aktivit občanské společnosti. Nejprve jej teoreticky hledá, např. na základě teorií demokracie, vztahu státu a občanské společnosti, sociálního kapitálu atd. Zdůrazňuje význam aktivní role občana jako aktéra v liberální demokracii, v komplexní společnosti, ale i konfliktní povahu či formy části občanské společnosti, která svou veřejnou kontrolou v konečném důsledku přispívá k posilování a udržování demokracie. Připouští však i možná rizika konfliktu se zastupitelskou demokracií. Práce se kloní k přístupům, které zkoumají vztah občanské společnosti se státem a komerční sférou, kdy dochází ke střetům ve (veřejném) prostoru a o prostor. Poté je problematika zkoumána empiricky na příkladu lokální a regionální úrovně v Libereckém kraji, kdy jsou sledovány vlivy hierarchické úrovně, vzdálenosti od centra, území dosídleného po druhé světové válce a další možné geografické ovlivňující faktory. Jako zdroj dat o organizacích a aktivitách občanské společnosti práce využívá zejména tyto tři položky: (i) data z Registru ekonomických subjektů o subjektech sdružujících členy za účelem prosazování společných zájmů (kategorie CZ-NACE "94*"); (ii) mediální data získaná vlastní rešerší ze serverů Deník.cz a iDNES.cz s...
|
|
|
Geopolitika vodních zdrojů v povodí Syrdarji
Dresler, Jan ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Vogt, David (oponent)
Voda je sice obnovitelný zdroj, ale její rozmístění na zemi je nerovnoměrné a některé oblasti již nyní trpí jejím velkým nedostatkem, který přináší vzrůstající napětí a konfliktní situace. V této práci se snažím přiblížit geopolitické problémy v ekonomickém či jiném využití vodních zdrojů v povodí řeky Syrdarji na území Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Uzbekistánu a Kazachstánu. Cílem práce je metodou rešerše literatury analyzovat současnou situaci a odhadnout budoucí vývoj spolupráce v oblasti hospodaření s vodními zdroji mezi státy na regionální a nadregionální úrovni. Spolupráce na regionální úrovni není možná kvůli Uzbekistánu jako silnému regionálnímu hegemonu v povodí. Spolupráce na nadregionální úrovni možná je, ale vždy bude ovlivňována Ruskem nebo Čínou. V závěru je diskutováno pravděpodobné směřování budoucího vývoje. Z rozboru současné situace vyplývá, že riziko vzniku potenciálního vojenského konfliktu kvůli nedostatku vody, ale i dalším problémům v oblasti je vysoké. Klíčová slova: vodní zdroje, geopolitika, povodí Syrdarji, Střední Asie
|
|
|
Geopolitické aspekty ruské energetické politiky ve vztahu k Evropské unii
Seidlová, Alexandra ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Vogt, David (oponent)
Objem zemního plynu dodávaného z Ruska má v evropském energetickém mixu každoročně významný podíl. Přílišná závislost na ruských dodávkách však vyvolává obavy z potenciálně nebezpečného geopolitického vlivu Ruska na členské státy Evropské Unie (EU). Cílem této práce je metodou kritické rešerše analyzovat na příkladu vybraných evropských i ruských projektech plynovodů přítomnost převažujících geopolitických aspektů nad aspekty geoekonomickými v ruské energetické politice, ve vztahu k EU i ke státům v oblasti Kaspického moře. Pozornost je věnována i vnějším aktérům v podobě předních energetických firem, vstupujících do rusko-evropského energetického hracího pole. V závěru jsou diskutovány další možná diverzifikační východiska a odhad budoucího vývoje energetické politiky v rámci EU.
|
host ::
RSS.