|
|
Telling Community in William Faulkner's A Rose for Emily: A Case Study in Narrative Technique
Krtička, Filip ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Matthews, John Thomas (oponent)
Tato diplomová práce poskytuje detailní analýzu nejslavnější povídky Williama Faulknera "Růže pro Emily." Zaměření práce je motivováno tím, co vidím jako ústřední téma povídky: komunita a její fungování. Tím, že posunuji důraz z hlavní postavy na vypravěče, chci "opravit" způsob jakým je vnímána tato povídky, jejíž renomé je založeno především na "šokujícím" či "gotickém" aspektu. Užitá metodologie je vybrána se zřetelem na navrhovanou interpretaci. K textu přistupuji skrze naratologii. K rozboru neobvyklého vypravěče "Růže pro Emily" mi slouží naratologický koncept "kolektivního vyprávění." Dalším důležitým teoretickým rámcem použitým k interpretaci povídky je interdisciplinární koncept "kolektivní paměti". Některé sociologické koncepty komunity jsou též rozebírány. V úvodní kapitole se zabývám především konceptem "osoby" ve vyprávění a argumentuji proti tradičnímu rozdělení na vyprávění v první a třetí osobě. V druhé kapitole poskytuji úvod do narativní techniky kolektivního vyprávění. Třetí kapitola je detailním čtením "Růže pro Emily" v kontextu kolektivního vyprávění. Nejprve identifikuji vypravěče jako ve své podstatě kolektivního a vymezuji komunitu, ze které sestává tím, že se zabývám jeho epistemologickým ohraničením. Za druhé, strukturu vyprávění analyzuji jako "achronickou" a spojuji ji...
|
|
|
Regional Identity and Conflict in Transnistria since Late Communism
Niutenko, Olga ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent) ; Nucifora, Melania (oponent)
Regionální identita a konflikt v Podněstří od pozdního komunismu Tato studie zkoumá problematiku konfliktu v Podněstří, jeho identitu a státnost pohledem historiografie, hospodářského rozvoje, jazykové a vzdělávací politiky, náboženství, sovětské ideologie a prostřednictvím pamětihodností ve dvou částech Moldavské republiky: v Besarábii a v Podněstří. Výsledky práce odhalily vliv výše uvedených aspektů na identitu v obou regionech, významnou roli státních orgánů Podněstří a Moldavské republiky na utváření mínění lidí, zesilující myšlenku státnosti Podněstří a existence regionální identity v Podněstří ve fázi přechodu.
|
|
|
Collective Memory and Historical Responsibility in Contemporary Japan
Kovácsová, Petra ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
Kolektívna pamäť je pojem, ktorý opisuje zoskupenie spomienok jednotlicov, ktoré sú zdieľané kolektívom a ktoré sa považujú za oficiálne a spoločensky prijateľné pre skupinu, či už je to malá komunita alebo celý národ. Pamäť je vždy selektívna a subjektívna, takže ju nemožno pripodobniť histórii. Napriek tomu by sa nemala podceňovať hodnota pamäte ako historického zdroja. Značnú časť kolektívnej pamäte súčasného Japonska tvorí Druhá svetová vojna. Aj keď od jej konca ubehlo už takmer sedemdesiat rokov, spomienky na ňu a jej posolstvo sú stále živé. Dôvodom toho je obrovský dopad, ktorý vojna mala na Japoncov. Krajina sa od základov zmenila a rovnako i spoločnosť prešla veľkými premenami. Jednou z nich bol fakt, že raz hrdý národ, ktorý odvádzal svoj pôvod od bohov, musel prevziať zodpovednosť za vojnové násilnosti a prijať porážku. Ako moja práca preukáže, otázka historickej zodpovednosti sa ešte úplne nevyriešila. Stále existujú ľudia, ktorí veria, že sa Japonsko dostatočne neospravedlnilo a neodčinilo svoje zločiny, a vyžadujú, aby sa určité kroky podnikli. Využitím príkladu bývalých žien útechy, ktorých prípad je stále otvorený, budem ilustrovať fakt, že v Japonsku stále sú problémy spojené s vojnou, ktoré sa prehliadajú alebo sa dostatočne neriešia. Kľúčové slová: kolektívna pamäť, vojnová...
|
|
|
Písek - proměna lokální identity během procesu modernizace (1861-1914)
Bernášek, Bohumír ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
V teoretické části této diplomové práce jsou rozebírány koncepty kolektivní paměti Maurice Halbwachse, Pierra Nory a Jana Assmanna, které autor považuje za podnětné i v rovině utváření kolektivní identity. Část případová je věnována jihočeskému městu Písek a proměnám jeho identity ve druhé polovině 19. století. Podává přehled dostupných pramenů a podrobné životopisy osob, které se na formování místní identity nejvíce podílely. Pomocí rozboru slovníkových hesel jsou zachyceny základní složky lokální identity a jejich různé podoby, přičemž je sledováno zejména působení modernizace. KLÍČOVÁ SLOVA Písek, lokální identita, kolektivní paměť, modernizace.
|
|
|
Vliv médií na formování kolektivní paměti
Liberská, Hana ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Tato práce je zaměřena na problematiku kolektivní paměti ve vztahu k masovým médiím. Jsou zde představeny klíčové koncepty z obou těchto oblastí, přičemž důraz je kladen na vymezení pojmu kolektivní paměť od pojmů ostatních, jako je historie či historické vědomí. Následně jsou představeny i teorie, které berou v potaz vzájemnou souvislost paměti a médií. Práce je koncipována jako teoretická s menší empirickou sondou. Jejím hlavním cílem je spojit dvě zdánlivě oddělené problematiky do souvislého konceptu, naznačit možné způsoby, kterými se média podílí na formování kolektivní paměti, a tyto závěry podložit výsledky z empirického výzkumu. Klíčová slova Kolektivní paměť, historické vědomí, vliv médií
|
|
|
Mediální (re)konstrukce kolektivní paměti: Říjen a Listopad - opora současné české národní identity.
Vacková, Kateřina ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem vztahu masových médií, kolektivní paměti a národní identity. Kolektivní paměť i národní identitu chápu v souladu s teorií sociálního konstruktivismu jako sociální konstrukty. Masová média vnímám jako činitele, kteří se na konstruování sociální reality podílejí. Práce se soustředí na analýzu mediálních interpretací významných událostí českých dějin - Října 1918 a Listopadu 1989. Analyzovány jsou komentáře vycházející při příležitosti výročí těchto událostí v letech 1998 - 2009. Zvolenými analyzovanými médii jsou české deníky Hospodářské noviny, Lidové noviny a Mladá fronta DNES. K rozboru vybraných textů je použita kvalitativní metoda analýzy obsahu. Cílem práce je odhalit některé typické mediální diskurzy opírající se o národní minulost, na jejichž základě je posilována současná česká národní identita. Výzkumná část práce je doplněna o teoretický rámec zahrnující výklad relevantních pojmů a část metodologickou.
|
|
|
Proměna symbolu svatého Václava a jeho kultu v českém tisku v obdobích kolem bodů zlomu české historie 20. století
Joura, Adam ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Práce se zabývá proměnami symbolu svatého Václava a jeho kultu v českém tisku v obdobích kolem bodů zlomu české historie 20. století. Táže se na vliv soudobé politiky a události na prezentaci symbolu sv. Václava, dále na součásti svatováclavského kultu a nakonec na spojení symbolu sv. Václava s dalšími symboly. Práce vychází z předpokladu, že je národní identita konstruována skrze kolektivní paměť příslušníků národa, příslušnou symboliku a interpretaci historie. Výzkum užívá kvalitativní metody (diskursivní analýza). Vzorek tvoří články českých (převážně) celostátních periodik, které se vztahují k osobě sv. Václava či jeho kultu, z období kolem svátku sv. Václava (28. září), v několikaletých intervalech okolo stanovených bodů zlomu (1918, 1938, 1939, 1945, 1948, 1968 a 1989). Bylo zjištěno, 1. že symbol Sv. Václav reprezentuje neměnné spojení církve a národa v případě katolické perspektivy, 2. v ohrožení mobilizuje a symbolizuje státnost a sílu národa v případě nacionalistického užití a 3. může podpořit legitimitu nově ustaveného režimu. Národní symbolika je spojena s konzervativním a nacionalistickým přístupem, symbol sv. Václava navíc s náboženstvím, proto jej levicová a intelektuální média nereflektují a proto se také v průběhu 40leté komunistické totality takřka vytrácí z kolektivní paměti...
|
|
|
Role of mass media in shaping the collective memory in contemporary Japan
Kovácsová, Petra ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
Práca sa venuje japonským médiám a predovšetkým ich roli v japonskej spoločnosti. Ich dopad je badateľný v spôsobe formovania národnej kolektívnej pamäte. Jedným z nedoriešených problémov z minulosti Japonska, ktorý dodnes rezonuje v japonskej spoločnosti, je prípad bývalých žien útechy. Od začiatku deväťdesiatych rokov sa tejto dovtedy marginalizovanej problematike venuje väčšia pozornosť v médiách, a preto je ideálnym predmetom štúdia vplyvu médií na formovanie kolektívnej pamäte národa. Za pomoci jedného média, ktoré sa dodnes neprestajne otázke bývalých žien útechy venuje, Asahi šinbun, práca sleduje spôsob, akým sa písalo o problematike, a akú spätnú väzbu články tohto denníka vyvolali u širokej verejnosti. Keďže sa téma rozoberá už vyše tridsať rokov, analýza článkov je zameraná na dve kľúčové obdobia: 1991-1997 a 2010-2014. S využitím modelu rozvrhnutia typov rolí masmédií Susan Pharrovej práca smeruje k odhaleniu, do akej role sa Asahi šinbun v tejto otázke stavajú a či sa za posledných tridsať rokov niečo zmenilo. Kľúčové slová: rola masmédií, ženy útechy, kolektívna pamäť, verejná mienka, Asahi šinbun
|
|
|
Paměťové instituce Jihočeského kraje, Horního Rakouska a Dolního Bavorska a česko-německá problematika v letech 1990-2013
KOŠTELOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá paměťovými institucemi Jihočeského kraje, Horního Rakouska a Dolního Bavorska. Hlavním cílem je zmapování a následné porovnání vybraných časových výstav, které byly realizovány v letech 1990-2013 a svými projekty charakterizovaly problematiku česko-německého soužití. Následná analýza pramenů a literatury povede k pojmenování klíčových témat česko-německých vztahů, jimž je paměťovými institucemi věnována pozornost. Dále také povede k charakteristice jejich proměn ve sledovaném období a rovněž zhodnocení jejich vlivu při konstrukci společné historické paměti.
|
|
|
Role mnichovské smlouvy v poválečném Československu do roku 1948
Kučerová, Alice ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Diplomová práce přináší analýzu důsledků Mnichovské smlouvy pro Československo v období 1945 až 1948 s přihlédnutím k letům 1938 až 1944. V úvodní teoretické kapitole je analyzována kolektivní a individuální paměť a vytvořena konstrukce kolektivní identity. Pomocí vzpomínání a paměti je následně v dalších kapitolách předveden dopad Mnichova na společnost, který vytvářel tisk a vrcholní političtí představitelé v čele s prezidentem Benešem. Do konce roku 1945 byla v duchu "odčinění" Mnichova provedena většina zásadních změn a právě ony jsou předmětem zkoumání na základě nevydaných a vydaných pramenů (projevů a memoárů), dobového tisku a odborné literatury.
|
host ::
RSS.