|
|
Vznik a vývoj národní identity v moderním Turecku
Jandl, Dominik ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Student se ve své práci zaměří na analýzu utváření a vývoje konstruktu národní identity v rané fázi moderního Turecka, tedy zejména v prvních dvou desetiletích po vyhlášení republiky v roce 1923. Nejprve bude sledovat proces formulace národní identity v období konce Osmanské říše a vývojových turbulencí směřujících k Turecké republice. Následně se zaměří na období po založení republiky a zejména na ideologii reformní elity kolem Mustafy Kemala. Autor bude analyzovat vztah národní identity a budování nového státu, zejména instrumentální roli nacionalismu při snaze vytvořit silný stát, který by představoval jasný rozchod s tradicí zaostalé mnohonárodnostní Osmanské říše. Od analýzy kontextu autor přejde ke konkrétní analýze nacionalistické ideologie, již nový stát a vládnoucí Republikánská lidová strana přijaly po svém zformování, zejména v klasické podobě programu "Šesti šípů" (Altı ok - republikanismus, populismus, laicismus, revolucionismus, nacionalismus a etatismus) z roku 1931 a dalších stěžejních dokumentů.
|
|
|
Putinův historický narativ: problémy ruské postsovětské identity a role historie v Rusku během Putinova prezidentství 2000-2008
Knappová, Barbora ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Práce se zabývá historickým narativem prosazovaným prezidentem Putinem během jeho prvních dvou období v úřadě v letech 2000 - 2008 a důsledky Putinova narativu na domácí i zahraniční scénu. Nejdříve jsou nastíněny teoretické aspekty využívání historie důležité pro pochopení role, kterou historie hraje v procesu budování národní identity. Zmíněny jsou také prostředky využívané k prosazování určité formy historického narativu. Práce přibližuje hlavní problémy spojené s formováním ruské postsovětské identity a snaží se analyzovat příčiny Jelcinova politického neúspěchu. Následuje představení Putinových politických vizí, zejména volání po silném státu a znovuzískání ztracené mezinárodní prestiže, a jejich vlivu na Putinův výklad národní historie. Na základě sekundární literatury a Putinových proslovů práce analyzuje hlavní rysy Putinova historického narativu a jeho vztah k carskému Rusku, Sovětskému svazu a Jelcinově režimu. Největší prostor je věnován Putinově postoji k sovětské minulosti a kontroverzím, které vyvolává zejména jeho výklad druhé světové války a částečná rehabilitace Stalina. V závěru jsou zhodnoceny dopady Putinova historického narativu na historické povědomí Rusů i na vztahy Ruska s některými postkomunistickými zeměmi.
|
|
|
Vztah umění a vytváření japonské národní identity v moderním období
Danišová, Kateřina ; Labus, David (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na představení nových západních uměleckých technik, které se v Japonsku rozšířily během období Meidži, dále na způsob jejich interakce s tradičními žánry a formami. Stručně představuje vývoj západní i japonské malby během tohoto období a hlavní umělce. Také nastiňuje úlohu architektury při upevňování pozice nového státu na domácím i mezinárodním poli. Soustřeďuje se na role jedinců, zejména Ernesta Fenollosy a Okakury Tenšina, spolků a institucí při vytváření vědomí národní identity a také na roli, kterou kultura zastala ve vznikající moderní ideologii.
|
|
|
Národní identita v komunistické propagandě (květen 1945 - květen 1946)
Poliaková, Martina ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
V politice Komunistické strany Československa hrála národní legitimita důležitou úlohu. Adresáty komunistické politiky byli v prvé řadě "příslušníci národa". Tématem mého výzkumu byla tedy národní identita a její role v komunistické politice v prvním poválečném roce, a to zejména v kulturní politice. Ve svém výzkumu reprezentací národní identity v kulturní politice Komunistické strany Československa jsem se inspirovala diskurzivně analytickými přístupy, které mi pomohly odpovědět na otázky po roli české národní identity v propagandě strany.
|
|
|
Hledání identity v tzv. palánkovském cyklu Ladislava Balleka
Erdélyiová, Veronika ; Pátková, Jana (vedoucí práce) ; Chmel, Rudolf (oponent)
Diplomová práce má analyticko-interpretační charakter se zaměřením na hledání identity v tzv. palánkovském cyklu Ladislava Balleka. Výchozími texty jsou Ballekova sbírka novel Južná pošta (1974) spolu s romány Pomocník (1977) a Agáty (1981). Předmětem komparace jsou zejména specifika pojetí národní identity. Analytická část je směřována k uchopení rozličných podob identity člověka a osvětlení jejich jednotlivých forem (národní, historická, kulturní). V práci je kladen důraz na interpretaci konkrétních próz s ohledem na jejich širší platnost v rámci slovenského literárního kontextu.
|
|
| |
|
|
Fenomén lotyšských Svátků písní
Skoupá, Kateřina ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá lotyšskými svátky písní figurujícími v lotyšské historii jako významný fenomén započatý v Lotyšsku od roku 1873. Jeho základ je třeba hledat ve sborovém zpěvu, který se na území Lotyšska začal masivně rozvíjet v druhé polovině 19. století. Pravděpodobná je návaznost i na starší tradici zpívání tzv. teicamās dziesmas, které měly podobnou strukturu jako novodobé sbory. Rozvoj sborového zpěvu je spojen s ochranovskými bratrskými školami a učitelskými semináři. Významnou osobou v tomto procesu se stal vedoucí semináře ve Valmieře Jānis Cimze, jehož sbírka Dziesmu rota se stala podnětem pro diskuze zahrnující budoucnost lotyšské kultury z hlediska národní otázky. Ač byla struktura lotyšských svátků písní přejata od pobaltských Němců, už od počátku se v ní promítal prvek určování národní identity. Utváření lotyšské národní identity bylo v počátku v době prvního obrození ovlivněno myšlenkami J. G. Herdera a jeho ideou Volkslied a Volksgeist a je spojeno s lidovou písní. To koresponduje s vlastním sebeurčením Lotyšů jako národa zpěváků. Ve čtyřech historických obdobích, vymezených sociopolitickými změnami na území Lotyšska, se tato idea a silný národní prvek promítají právě na svátcích písní. Zároveň se svátky písní stávají i politickým prostředkem a národní i politické cíle se odráží...
|
|
|
Budování Iráku po roce 2003
Aliová, Naďa ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce s názvem "Budování Iráku po roce 2003" bylo zpracování případové studie týkající se iráckého nation-buildingu v letech 2003 - 2011 a zodpovězení otázky, do jaké míry je tento proces úspěšný. Konceptuální zastřešení a východisko pro vyhodnocení úspěšnosti iráckého případu poskytuje analytický rámec německého politologa Jochena Hipplera. Práce je členěna do pěti kapitol. První diskutuje a vymezuje pojmy národ a nation-building. Obsahem druhé kapitoly zamýšlené jako nezbytné "uvedení do kontextu" je obecná etnicko-náboženská charakteristika iráckého obyvatelstva a stručný přehled historie iráckého státu do roku 2003. Následující tři kapitoly jsou již věnovány Hipplerovým komponentům úspěšného nation-buildingu (integrující ideologie, národní integrace, funkční státní aparát). Třetí kapitola zkoumá, zda je v Iráku přítomna národní identita, jíž jsou podřízeny identity partikulární (etno-sektářské), či nikoliv. Čtvrtá kapitola je věnována kurdskému regionu v kontextu širších kurdsko-iráckých vztahů a jejich implikaci pro proces národní integrace. Pátá kapitola rozebírá funkčnost státního aparátu z hlediska vládnutí, zajišťování bezpečnosti a poskytování základních služeb obyvatelstvu. V závěru práce shrnuje hodnocení úspěšnosti iráckého nation-buildingu v jednotlivých...
|
|
|
Geneze běloruské národní identity (1863-1958)
Linitskaya, Natallia ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Tato práce rozebírá proces výstavby běloruské národní identity v druhé polovině 19. - první polovině 20. století na základě definici o sdíleném vědomí společného názvu, jazyka, území a historické paměti. Tento subjektivní základ národa není v běloruském případě spojen s občanským pojetím národního státu. Místo paměti povstání Kalinovského ukazuje problematičnost použití historického dědictví, které odkazuje k Polsku a Rusku. Naopak modernizující zásah ruského státu poměrně úspěšně vymezuje "ruského rolníka" naplněním sociálních požadavků. Neúspěch v obhájení historického dědictví "Litvy" a selhání běloruštiny v dosažení statutu oficiálního jazyka zapříčinilo odpojení genealogických příznaků od národní identity. Touha "tutejších" po sociálních jistotách napomohla jejich osvojení národní identity jako zásadně sovětské. Bělorusové se stávají Bělorusy jako pracující lid skrze sociální emancipaci a mobilitu v prostoru vytyčeném koloniální mapou. Klíčová slova: Bělorusko, národní identita, nacionalismus, národní stát, bělorusizace, "tutejší" Keywords: Belarus, national identity, nationalism, national state, belorussification, «tutejshi»
|
|
|
Mediální (re)konstrukce kolektivní paměti: Říjen a Listopad - opora současné české národní identity.
Vacková, Kateřina ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem vztahu masových médií, kolektivní paměti a národní identity. Kolektivní paměť i národní identitu chápu v souladu s teorií sociálního konstruktivismu jako sociální konstrukty. Masová média vnímám jako činitele, kteří se na konstruování sociální reality podílejí. Práce se soustředí na analýzu mediálních interpretací významných událostí českých dějin - Října 1918 a Listopadu 1989. Analyzovány jsou komentáře vycházející při příležitosti výročí těchto událostí v letech 1998 - 2009. Zvolenými analyzovanými médii jsou české deníky Hospodářské noviny, Lidové noviny a Mladá fronta DNES. K rozboru vybraných textů je použita kvalitativní metoda analýzy obsahu. Cílem práce je odhalit některé typické mediální diskurzy opírající se o národní minulost, na jejichž základě je posilována současná česká národní identita. Výzkumná část práce je doplněna o teoretický rámec zahrnující výklad relevantních pojmů a část metodologickou.
|
host ::
RSS.