Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8,008 záznamů.  začátekpředchozí7989 - 7998další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.17 vteřin. 

Trůnící Madona z Týnského chrámu
Turečková, Hana ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
- Resumé Hlavním úkolem této bakalárské práce je shromáždení starší literatury a prostudování literatury nové, souvisej ící s daným tématem a tvorící širší základnu pro lepší pochopení složité dejinné situace. Práce se soustredí na téma / sochy Týnské madony z oevru Mistra Týnské kalvárie a zabývá se predevším problémem její datace, která není jednoznacne urcená. Prední ceští badatelé se neshodnou na jejím datování kolem roku 1420. Tato datace je skupinou badatelu obhaj ována špickovou formální analýzou (Jaromír Homolka). Druhá skupina badatelu radí celek do konce tricátých let 15. století a využívá metodu kulturne-historickou (Milena Bartlová, Jirí významu), nebo že v ní byly zpracovány nové prvky, které formálne se výrazne neliší od madon ze strední Evropy, jež zustala bezvýhradne katolická. Fajt) . Dalším tématem této práce je obecný pohled na vývoj trunících madon se zamerením na socharskou produkci západu od pocátku produkce do 40. let 15. století. Tato práce má ambice na základe formální a stylové analýzy pomocí ikonografie a za použití metody komparace vytvorit širší základnu pro jasnej ší pohled na tak významné dílo, jako je Týnská Madona a zaradit je do evropského kontextu. Protože analogií pro sochu Trunící Madony z Týnského chrámu jsem našla ve stredoevropských sbírkách dost, není (z hlediska...

Říšské občanství jako nástroj nacistické ideologie a germanizační politiky
Emmert, František
Zákon o říšském občanství z roku 1935 přináší významnou změnu v právní úpravě institutu německého státního občanství. Zákon nově definovat státní příslušnost a nově zakládá tzv. říšské občanství. Problematice říšského občanství v československém pohraničí v souvislosti s nacistickou okupací v roce 1938 a na území Protektorátu Čechy a Morava po roce 1939 se věnuje tento článek.

Lucemburkové a Apeninský poloostrov
Urban, Josef ; Helan, Pavel (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce Lucemburkové a Apeninský poloostrov se zabývá působením rodu Lucemburků v Itálii v první třetině 14. století, konkrétně v letech 1308-1313, 1330- 1333 a roku 1337. Podává stručný přehled vzniku a vývoje Lucemburské dynastie do čtrnáctého století včetně neklidné politické situace v Evropě po smrti Albrechta I. Habsburského a volby Jindřicha IV, římským králem. Především se však zaměřuje na postup Jindřicha IV. za císařskou korunou a snahy Jana Lucemburského a Karla Lucemburského o založení lucemburské signorie na území Lombardie, Toskánska a Emilia Romagna. Pokouší se postihnout charakter jejich činnosti na poloostrově a vliv jejich politického působení na konstituci městských států a komun. Dále obsahuje exkurz do politické situace Apeninského poloostrova na počátku 14. století. Také se stručně věnuje vlivu Jindřicha Lucemburského na spisovatele Danta Alighieriho v kontextu jeho filosofického traktátu "De Monarchia". V závěru se pokouším alespoň stručně porovnat charakter působení Jindřicha VII. Jana Lucemburského a Karla Lucemburského v jeho mládí, na Apeninském poloostrově. Cílem práce je postihnout italské události, které stály za posílením a rozkvětem Lucemburské dynastie.

Vlastní literární dílo
Boček, Miroslav ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
V následujícím eseji mi půjde o detailní představení mého tvůrčího vývoje, k němuž došlo od zadání diplomové práce až do okamžiku, kdy byla dokončena (cca tedy od konce minulého roku, roku 2005, až po současnost, tj. po konec listopadu roku 2006). Dobu, která jejímu zadání předcházela, záměrně opomíjím, neboť jde o natolik složitý a proměnlivý proces, že by se esej zákonitě rozrostl do naprosté nepřehlednosti. Zmíním pouze to, že první básnické pokusy vznikaly přibližně kolem šestnáctého roku života, přičemž můj styl v následujících letech doznal řady změn a prudkých obratů. V posledních letech před zadáním diplomové práce ale moje tvůrčí činnost upadala do stále výraznější stagnace. Práce tak představovala pokus o znovuoživení vlastní tvorby. Jenom podotknu, že jsem do té doby psal "do šuplíku", nikde jsem svoji poezii nerecitoval, neprezentoval, což se na oné stagnaci podepsalo zásadním způsobem. Situace je nyní jiná: navázal jsem kontakty s jihočeskou básnickou "obcí" a zúčastnil se prvního autorského čtení.

Pražské pravoslavné chrámy
Svobodová, Petra ; Vopatrný, Gorazd Josef (vedoucí práce) ; Luptáková, Marina (oponent)
Resumé Pražské pravoslavné chrámy Prague Orthodox Churches Petra Svobodová Tato práce podává přehled pravoslavných chrámů a kaplí v Praze, které pravoslavná církev využívala od 70. let 19. století do dnešních dnů. Popisuje historii objektů a jejich získání pro činnost pravoslavné církve, architekturu, vybavení a výzdobu chrámů a některé další aspekty. Prvním chrámem, který církev získala, bych chrám sv. Mikuláše na Starém městě, skvost barokní architektury, který využívala od roku 1870. Po roce 1945 jí to bylo znemožněno. Po neúspěšných pokusech získat další chrám se roku 1933 podařilo získat kostel sv. Karla Boromejského v Resslově ulici, dnes katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se zde ukrývali parašutisté, kteří atentát spáchali. Jejich objevení mělo následky nejen na chrám, ale i na celou českou pravoslavnou církev. Dnes je zde vybudován Národní památník hrdinů heydrichiády. Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech byl vybudován již roku 1925 jako hřbitovní kaple. K pravidelným bohoslužbám začal být využíván až roku 1945. Je to jediný chrám v Praze vybudovaný od základů pravoslavnou církví. Ve stejném roce vznikla v tzv. Profesorském domě v Bubenči domovní kaple sv. Mikuláše. V roce 1994 církev získala pro...

The analysis of the novel "The Promise" and of three film adaptations with the same theme
Vojtíšková, Erika ; Bučková, Tamara (vedoucí práce) ; Haupenthal, Thomas Maria (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se zabývala, srovnáním a analýzou románu "Slib" od Friedricha Dürrenmatta a třemi filmovými zpracováními, která sice pojednávají o stejném tématu, ale prezentují je odlišnými způsoby. Pracovala jsem s filmy: "Stalo se za bílého dne" z let 1958 a 1997 a dále s filmovou verzí "Přísaha" z roku 2001. V úvodu jsem vytvořila následující hypotézy: Autor se ani ne rok po natočení filmu rozhodl napsat knihu se stejnou tématikou, nejspíš proto, že nebyl s filmem úplně spokojený. Postava hlavního hrdiny se bude s největší pravděpodobností měnit v závislosti na době, v níž dílo vzniklo. Americký film se bude od evropských zpracování výrazně lišit, a to i přestože vychází z románu "Das Versprechen". Při zpracování současného stavu výzkumu jsem zjistila, že ačkoli Dürrenmatt patří k nejvýznamnějším švýcarským autorům, sekundární literarury, která se zabývá jeho díly, není mnoho. Co se publikační činnosti týká, vyšlo několik životopisů tohoto autora, dále také sborníky, které analyzují jeho divadelní hry. Kriminální román "Slib" a především úloha Dürrenmatta v roli scénáristy ve filmu "Stalo se za bílého dne" nejsou dosud podle mých informací v odborné literatuře zevrubně zpracovány.

"Na hřbitov divadlo nepatří." Veřejná kritika a odboj ve vilenském ghettu, 1941 - 1943.
Putík, Daniel ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent)
I. ÚVOD 1. Cíle a struktura práce Léta nacistické okupace na Litvě přinesla zkázu stovkám židovských obcí, mezi nimi i prvořadému duchovnímu centru východoevropského Židovstva: Vilnu (Vilniusu), "litevskému Jeruzalému". Litevští Židé byli první v Evropě, kteří byli vystaveni systematickému vyhlazování ze strany německých okupantů. Nacisté spolu se svými litevskými přisluhovači povraždili na 98 % židovských obyvatel Litvy, kteří jim padli do rukou - v žádné jiné zemi nepřinesl holocaust tak totální anihilaci židovské komunity. Ta tvořila v době nacistického vpádu na území Litvy asi 10 % obyvatelstva. Drtivá většina litevských Židů, včetně obyvatel litevské metropole, byla povražděna během necelého půl roku; jen ghetta ve Vilně, Коvně (Kaunasu), Šavlích (Šiauliai) a Švenčionysu přežila díky pracovnímu nasazení části židovských obyvatel po celé dva roky. Jejich likvidace byla důsledkem potlačení židovského odboje, jehož symbolem bylo povstání ve varšavském ghettu zahájené v dubnu 1943. Nacisté pohlíželi na zbývající ghetta jako na "sud se střelným prachem"; v duchu plného využití židovských pracovních sil byli práceschopní Židé přesunuti do nově vzniklých koncentračních táborů, "přebyteční" pak byli povražděni. Při pohledu zpět na léta destrukce židovské populace Evropy se nabízí otázka, jak mohlo vyvraždění...

Stráž obrany státu v letech 1936-1939
Palaczuk, Jaroslav ; Kuklík, Jan (oponent) ; Čechurová, Jana (vedoucí práce)
Stráž obrany státu: vojensko-bezpečnostní sbor vytvářený v Československu od konce roku 1936. Nevznikl pouze jako reakce na zvyšující se nebezpeční nacistického Německa, ale jako dlouhodobější výsledek snah československé armády zapojit co nejefektivněji do vojenské obrany země všechny ozbrojené bezpečnostní sbory státu. Jednotky SOS byly tvořeny příslušníky četnictva, finanční stráže, státní policie a vybranými vojenskými záložníky bydlícími v bezprostředního okolí předpokládaného bojového použití jednotek SOS. Během roku 1937 prodělali stálí příslušníci Stráže intenzivní vojenský výcvik a byly vypracovány plány pro bojovou činnost Stráže. Od počátku roku 1938 začala vojenská správa dodávat nezbytné vybavení pro jednotlivá družstva. Bohužel ostatní ministerstva, která měla vůči SOS stejné materiální závazky, svou úlohu příliš nezvládla, a tak se zejména během první aktivace jednotek Stráže v květnu 1938 projevily v tomto ohledu značné nedostatky. V následujících měsících působily jednotky SOS v první linii obrany země. Od léta 1938 do března 1939 bojovaly s domácími vzbouřenci německé, polské a maďarské národnosti, čelily útokům polovojenských formací zahraničních nepřátel státu i jednotkám pravidelného vojska sousedních států. Mnoho z nich tuto službu zaplatilo zdravím a životem.

Německá vysoká škola technická v Praze 1938-1945
Josefovičová, Milena ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Janko, Jan (oponent) ; Kaiserová, Kristina (oponent)
Německá vysoká škola technická v Praze 1938-1945 Zkoumání dějin pražské německé techniky rozšiřuje poznání nejen vysokého školství, ale zároveň postavení a vzdělávání německého obyvatelstva na našem území. Technické vzdělávání, myšlení a invence jako fenomén průmyslové revoluce postupně nabývaly na významu pro celkový společenský vývoj. Období 1938-1945, zásadně odlišné od předchozích dob, poznamenané Mnichovem, okupací, válkou, tragickým vyhrocením česko-německých vztahů, se stalo neslavnou závěrečnou kapitolou existence pražské německé techniky započaté roku 1806. Důležitým kontextem zkoumání je vývoj vysokých technických škol ve Třetí říši. Zde se historiografie teprve vyrovnává s komplexem souvisejících otázek, od privilegování technických oborů nacistickým režimem k zaměstnanosti technických elit nebo jejich podílu na vojenském výzkumu. Teze o nepřátelství nacionálního socialismu vůči vědě vyvolává další úvahy, třeba jaké místo zaujímaly technické vědy a technické vysoké školy v Třetí říši, jakou hrály roli a k jakým výsledkům vedla nacionálněsocialistická vědní politika. Mezi Mnichovem a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava 15. března1939 sice Německou vysokou školu technickou de jure nadále řídilo české ministerstvo školství, ale de fakto její řízení a organizaci zásadně ovlivňovaly říšské...

Dílčí zpráva III/2015 - Hodnocení monitoringu napěťodeformačního stavu horninového masivu při dobývání sloje 30 (634) v rámci zkušebního provozu dobývací metody chodba - pilíř v OPJ Dolu ČSM - SEVER
Waclawik, Petr ; Ptáček, Jiří ; Kukutsch, Radovan ; Kajzar, Vlastimil ; Koníček, Petr ; Souček, Kamil ; Staš, Lubomír
Monitoring napěťodeformačního stavu horninového masivu je nezbytným předpokladem pro ověření nové neschválené dobývací metody chodba-pilíř a jejího dalšího použití v podmínkách české části hornoslezské uhelné pánve. Tato dobývací metoda je projektována pouze na základě zkušeností a postupů, které jsou ověřeny v odlišných přírodních podmínkách a hloubkách pod povrchem a proto je nezbytná její verifikace pro podmínky české části hornoslezské pánve na základě geotechnického monitoringu. Předkládaná zpráva je zpracována na základě smlouvy o dílo č. 942/50/10, kde se Ústav Geoniky AV ČR, v.v zavazuje provádět pravidelné vyhodnocování dat monitoringu napěťodeformačního stavu horninového masivu. V souladu s výše uvedenou smlouvou, je zpráva zpracována v 6-ti měsíčním intervalu a navazuje tak na dílčí zprávu II/2015 (Waclawik et al. 2015) předanou odběrateli v dubnu tohoto roku. Průběžné výsledky geotechnického monitoringu, tak jak zkušenosti získané v době dobývání první dobývky V, ukazují na specifika přírodních podmínek v lokalitě zkušebního provozu nové neschválené dobývací metody chodba-pilíř.