| |
|
Životní podmínky dětí ze sociokulturně znevýhodněných rodin
Podstawková, Edita ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Mazáčová, Nataša (oponent)
Ve své práci se věnuji rodinám a dětem, které jsou sociokulturně znevýhodněny. Snažím se objasnit, jaké mají podmínky pro život, vzdělávání a jak tyto rodiny své děti vychovávají. V teoretické části se zaměřuji na rodinu majoritní společnosti a zmiňuji také rodinu romskou, jelikož v naší společnosti je převaha těchto rodin, které nesou status sociokulturně znevýhodněná rodina. Aby byly patrné rozdíly ve výchově dítěte v těchto rodinách, zmiňuji také, jaké potřeby dítě má. To nám umožní poznat, které potřeby nejsou ze strany sociokulturně znevýhodněných rodin naplněné. Kapitola práva dítěte nám má připomenout, že všichni jsme si rovni, nehledě na to, s jakou barvou pleti jsme se narodili, nebo na to, že se nacházíme v tíživé životní situaci, díky které se stáváme sociálně slabými. Další část se věnuje vzdělávání sociokulturně znevýhodněných dětí. Je zde popsáno, jaké vzdělávání pro ně v naší společnosti existuje, zda mají jiné podmínky pro vzdělávání než majoritní společnost a jak se této oblasti věnuje MŠMT. Poslední kapitola je věnovaná sociální otázce. Uvádím zde, na jakou pomoc státu mají tyto rodiny práva. Jedná se především o příspěvky hmotné nouze a přídavky na dítě, bydlení. Praktická část je zaměřena na počet sociokulturně znevýhodněných dětí navštěvujících MŠ. Čtenáři se dozví, kolik...
|
|
Podpora vzdělávání a zaměstnatelnosti romské populace v České republice
Martincová, Romana ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Růžanská, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce postihuje současnou situaci romské populace v oblasti vzdělávání a zaměstnávání a zaměřuje se na vymezení nástrojů, které tyto oblasti podporují. Pro porozumění momentálního stavu vzdělanostní úrovně a zaměstnanosti Romů v širších souvislostech zahajuji svou práci kapitolou o historii této minority. Abych představila hlavní kritické body v oblasti vzdělávání, tak se zaměřuji na aspekty vzdělanostních nerovností a posléze se věnuji jednotlivým úrovním školní soustavy a nástrojům, které eliminují vznik těchto rozdílů. Vzdělávání dospělých Romů, které je klíčové pro získání jejich konkurenceschopnosti na trhu práce je zajišťováno ze strany státu i ze strany nestátních neziskových organizací. K podpoře zaměstnávání stát také přispívá a to prostřednictvím aktivní politiky zaměstnávání, nestátní sektor svými projekty. Tyto aktivity, pořádané s cílem podpořit Romy jak v zaměstnatelnosti, tak ve vzdělávání, jsou námětem poslední kapitoly. Na vybraných projektech jsem vymezila klíčové principy jejich efektivity, mezi něž patří: rámec národní politiky, lokální partnerství, zapojení samotných Romů, společné cíle, synergie aktivit a nepostradatelný individuální přístup.
|
|
Postavení příslušníků romského etnika na trhu práce
Kopecká, Ráchel ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Szabová, Lucia (oponent)
V diplomové práci se věnuji postavení příslušníků romského etnika ve společnosti, ve vzdělávacím systému a na trhu práce. Ústředním tématem práce je především vzdělávání romských dětí a jejich začleňování do vzdělávacího systému. Diplomová práce je zaměřena zejména na začleňování romských dětí do vzdělávacího systému potažmo do majoritní společnosti od útlého věku. V současné době již některé z nich navštěvují přípravné ročníky a mateřské školy. V diplomové práci popisuji způsoby, jak zvýšit účast romských dětí v předškolním vzdělávání a hledám alternativní možnosti jejich začlenění.
|
|
Vzdělávání Romů na území bývalého Československa od roku 1945 po současnost
Hlaváčková, Iva ; Sadílková, Helena (oponent) ; Červenka, Jan (vedoucí práce)
Tato práce popisuje a hodnotí jak bylo k vzdělávání Romů přistupováno v období komunismu a po roce 1989 hlavně ze strany státní politiky. Práce klade důraz na objasnění současné situace ve vzdělávání Romů. První část práce mapuje období 1945-1989. Vzdělávání se stává nástrojem asimilace. Záměrem režimu bylo zcela odstranit romský jazyk a kulturu. Školský systém nereflektoval odlišnou etnicitu romských dětí, které tak dosahují pouze nízké vzdělanostní úrovně. Tato část se například věnuje tzv. "cikánským" školám, rozebírá snahy státu o zapojení romských dětí do školní docházky a jejich výsledky. Blíže jsou osvětleny důvody neúspěchů ve vzdělávání Romů např. problémy s vyučovacím jazykem. Nelze opomenout ani kapitolu o výchově a vzdělávání dítěte v romské rodině. Druhá část práce se věnuje situaci po roce 1989. Navzdory politickým změnám školský systém přítomnost romských dětí dlouhou dobu stále nereflektoval. Určitý zlom nastal v letech 1997-2000, kdy vládní opatření začala být uváděna do praxe. Tato část práce tedy rozebírá vládní ustanovení, koncepci integrace, školský zákon a další důležité dokumenty ve vztahu ke vzdělávání Romů. Popisuje různé příčiny neúspěchů romských dětí ve vzdělávacím systému v tomto období. Zabývá se diskriminačním a segregačním faktorem. Pozornost je věnována nástrojům umožňujícím...
|
|
Problematika vzdělávání Romů
Ropek, Pavel ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Syslová, Hana (oponent)
Ústředním cílem této práce je dokázat nebo vyvrátit, že vztah romského etnika ke vzdělávání a vzdělávacím institucím je negativní a současně vymezit faktory, které mají na tuto skutečnost vliv. Za dopad této skutečnosti pak lze považovat současnou špatnou situaci v problematice vzdělávání Romů. Tento cíl jsem se rozhodl doložit dvojí cestou. První je srovnávací výzkum mezi učiteli dvou základních škol. Pomocí dotazníků jsem zjišťoval jejich názor, který by mi stanovený cíl podložil nebo vyvrátil. Vedlejším zájmem při tomto výzkumu bylo doložit zda na počet romských žáků ve škole má vliv umístění a současně zda-li se tento vliv promítá i do názorového spektra oslovených pedagogů. Druhou cestou byl výzkum provedený v jedné lokalitě. Mezi učiteli speciální základní školy a uvnitř romské komunity. Zde jsem se opět formou dotazníků rozhodl získat nezbytně nutné informace. Tato kapitola zpracovává problematiku vzdělávání Romů z pohledu učitelů i samotných Romů. Touto formou jsem do své práce zahrnul i názory zástupců romského etnika.
|
|
Romská otázka a politika integrace v ČR
Stejskalová, Zdeňka ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Fleissner, Kamil (oponent)
V souvislosti s nedávným schválením koncepce Strategie romské integrace 2014-2020 se téma integrace romské menšiny dostává opět do popředí zájmu odborníků i široké veřejnosti. Cílem koncepce je podpořit začlenění romské komunity s důrazem na sféru vzdělávání, bydlení, zaměstnanost a další oblasti. Diplomová práce se zabývá tématem integrace Romů v České republice. S pomocí Birchovy teorie integrace a Baršova modifikovaného modelu je na problematiku nahlíženo z roviny kulturní, socioekonomické a občansko-politické. Cílem práce je analyzovat roli státu a občanské společnosti v integračním procesu. Po teoretickém úvodu zabývajícím se integračními teoriemi je čtenáři nastíněna role státu s důrazem na klíčové principy, které je nutné při tvorbě menšinové politiky zohlednit. Následně jsou definované principy aplikovány na integrační strategické dokumenty vlády s cílem poukázat na přístup státu k romské menšině v časové perspektivě. V závěru je práce doplněna o dimenzi občanské společnosti, která s Romy přichází do přímého kontaktu nejčastěji, a proto je pro integraci romské menšiny do společnosti její role klíčová.
|
|
Metody interkulturního tréninku
Matysová, Kamila ; Zadražilová, Dana (vedoucí práce) ; Klosová, Anna (oponent) ; Bedrnová, Eva (oponent)
Cíl. Cílem předkládané práce je navrhnout opatření pro výukové potřeby Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze v rámci metod interkulturního tréninku vycházející ze zjištěných kulturních postojů zkoumané populace studentů Mezinárodního obchodu vůči vybraným etnickým, národnostním, rasovým a náboženským skupinám (označovaným též jako kategorie). Konkrétně je cílem odhalení explicitních a implicitních postojů a souvisejících předsudků, stereotypů a emocí studentů Mezinárodního obchodu na Vysoké škole ekonomické v Praze vůči 17 (respektive 20) vybraným kategoriím, zhodnocení jejich významu pro podnikovou a hospodářskou praxi a v souvislosti s tím navrhnutí opatření pro oblast interkulturního tréninku. Vzorek a podmínky. Výzkumu se účastnilo v první etapě 167 studentů Mezinárodního obchodu z Vysoké školy ekonomické v Praze. K poměření vlivu determinant explicitních předsudků bylo dotazováno 166 příslušníků běžné populace. V druhé etapě výzkumu se šetření účastnilo dalších 293 studentů, tedy celkem 460 studentů. Jako psychologická technika poměřující explicitní postoje a předsudky byla použita Bogardova škála sociální distance, dále testy sylogismů pro implicitní postoje a předsudky a otevřený dotazník pro odhalení stereotypů. Hypotézy. V první studii byla stanovena výzkumná hypotéza: Postoje studentů MO vykazují specifické rysy, jednak vykazují odlišnosti od postojů běžné populace, jednak předpokládáme souvztažnost mezi postojem a statusem národnostní, etnické, rasové či náboženské skupiny, vůči níž jsou zaujímány. K verifikaci této hypotézy bylo testováno 24 pracovních hypotéz v nulovém tvaru. Prvních 17 souvisí se vztahem mezi příslušností do jedné ze dvou sledovaných populací a vyjádřenými explicitními postoji a předsudky. Následujících 6 pracovních hypotéz se vztahuje k postojům studentů k okcidentálním národnostem, Ukrajincům a Rusům, Mongolům, Moldavanům, Čechům, Slovákům, Arabům a muslimům. Poslední pracovní hypotéza se vztahuje k závislosti mezi implicitními a explicitními postoji a předsudky vůči Romům a Muslimům. Ve druhé studii byla stanovena hypotéza: Stereotypy studentů souvisí s fakticky existujícími interkulturními rozdíly, s prožívanými emocemi a odkazují na projikované kulturní komplexy. Byla testována jedna pracovní hypotéza vztahující se k závislosti mezi předsudky a stereotypy. Statistická analýza. Data byla analyzována chí-kvadrát testem a síla závislosti byla vyhodnocena pomocí Cramérova koeficientu kontingence. Dále bylo použito aglomerativní shlukování kategorií metodou nejbližšího souseda a výsledky znázorněny pomocí horizontálního dendrogramu. Výsledky. Výsledky první výzkumné studie jsou ve shodě se stanovenou hypotézou. Studenti Mezinárodního obchodu mají v porovnání s běžnou populací relativně méně předsudků, což je ovlivněno jak jejich věkem, tak jejich akademickým vzděláním. Bylo identifikováno několik shluků kategorií, vůči nimž zaujímají studenti podobné postoje. Studenti mají pozitivní, ne však identické postoje ke všem okcidentálním kategoriím, stejné postoje k Ukrajincům a Rusům, Arabům a muslimům. Nejpříznivější postoje mají studenti ke Slovákům a nejsilnější předsudky zaujímají vůči Romům. U sledovaného populace existuje závislost mezi explicitními a implicitními postoji. Jedná se ovšem o velmi slabou závislost. Hypotéza druhé výzkumné studie je rovněž ve shodě s výsledky. Stereotypy sledované populace souvisí s interkulturními rozdíly, prožívanými emocemi a odkazují na projikované kulturní komplexy. Závislost mezi explicitními stereotypy a explicitními předsudky pro kategorii Romové je způsobena pozitivně konotovanými atributy. Navržená opatření pro interkulturní trénink jsou diskutována v práci na příkladu volitelného kurzu 2OP321 Efektivní komunikace (anglicky). Omezení. Bogardova škála sociální distance je převážně zaměřena na behaviorální dimenzi explicitních postojů, což nemusí být nutně ve shodě se skutečným chováním.
|
|
Vzdělávání mládeže ze sociálně vyloučených romských lokalit v Brně
Gelová, Anna
Diplomová práce se zabývá posouzením vzdělávání mládeže ze sociálně vyloučených romských lokalit v Brně. V teoretické části práce jsou vymezeny základní pojmy a dokumenty související s danou problematikou, je zde nastíněna situace Romů v České republice, jejich kulturní rozdílnost oproti majoritní společnosti a představena problematika vzdělávání romských dětí. V rámci praktické části bylo na brněnských základních školách, kde romské děti studují, provedeno dotazníkové šetření a semi-strukturované rozhovory. Ze získaných výsledků byly zpracovány závěry a navrhnuta opatření ke zlepšení stávající situace.
|
|
Skupinový stimulační program se zaměřením na řeč pro děti předškolního věku romského etnika
Dostálková, Petra ; Štěpáníková, Alena (oponent) ; Housarová, Blanka (vedoucí práce)
Tématem této práce je vytvoření skupinového stimulačního programu pro děti předškolního věku romského etnika, který se bude věnovat stimulaci dílčích složek řečového projevu a dalších oblastí, které s řečí souvisí. Teoretická část se zaměřuje především na oblast kultury, výchovy a jazyka Romů. Dále se zabývá problematikou vzdělávání romských dětí, jejich specifiky a příčinami školní neúspěšnosti v českém školském systému. Teoretická část práce se také věnuje problematice zajištění logopedické péče u romských dětí. Praktická část detailně popisuje skupinový stimulační program pro děti předškolního věku. Jedná se o program zaměřený na řeč. Dále jsou porovnávána získaná data z realizace programu a analyzován výsledný materiál. Výstupem diplomové práce je právě vytvoření tohoto programu.
|
host ::
