|
Holocaust in Political Discourse of Post-Communist Countries: Speeches of the Presidents of the Czech Republic and Poland
Ďurková, Michaela ; Emler, David (vedoucí práce) ; Chrobaczyński, Jacek (oponent)
Táto diplomová práca sa zaoberá problematikou pamäti a spomínania na minulosť v postkomunistickom priestore. Konkrétne skúma formu, rozsah a úspešnosť reflektovania holokaustu, resp. vyrovnávania sa s ním na príklade prejavov prezidentov Českej republiky a Poľska v období od roku 1993 (Václav Havel), resp. 1995 (Aleksander Kwaśniewski) až po vstup do Európskej únie v roku 2004. Autorka vychádza z predpokladu, že pád komunizmu a obnovenie demokratického zriadenia predstavovali pre dané krajiny významný impulz pre vyrovnávanie sa s vlastnou minulosťou. Zároveň sa snaží preukázať, že práca kľúčových politických predstaviteľov Českej republiky a Poľska s pamäťou holokaustu bola jedným z dôležitých formotvorných prvkov ich postkomunistickej demokratickej identity. A to všetko nielen s ohľadom na akúsi neoficiálnu požiadavku zjednocujúcej sa Európy na vyrovnávanie sa s dedičstvom minulosti. Prostredníctvom analýzy vybraných prezidentských prejavov v kontexte stanoveného obdobia práca identifikuje a hodnotí obraz holokaustu u českého a poľského prezidenta na jednej strane a slabé stránky v pamäti holokaustu u oboch aktérov na strane druhej. Po teoreticko-konceptuálnom vymedzení práce (1. kapitola) autorka charakterizuje priebeh holokaustu v Poľsku a Protektoráte Čechy a Morava, a premeny kultúrnej pamäti...
|
| |
|
Tělo pod dohledem. Tělesnost a sexualita v próze Krásné zelené oči.
Levy, Veronika ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Diplomová práce Tělo pod dohledem. Tělesnost a sexualita v próze Krásné zelené oči se zaměřuje na genderovou analýzu literárního díla, které samo o sobě tematizuje genderové vztahy a zvýznamňuje "ženskou" zkušenost. V Lustigově světě, který je plný "ženských" témat a který může na první pohled působit až feministicky, se však objevuje "narušitel" v podobě velmi "maskulinního" vypravěče zobrazujícího ženu především jako tělo a "věc určenou pro pohled." Základním východiskem je feministická literární kritika, konkrétně pak metoda vzdorného čtení Judith Fetterley, která právě na existenci univerzálního mužského pohledu upozorňuje. Jelikož se jedná o analýzu textu, bude další uplatňovanou metodou diskurzivní analýza. Na vypravěčské hledisko se pokusím aplikovat teorii voyeurismu Laury Mulvey a pokusím se odhalit, zda text nezobrazuje ženskou zkušenost eroticky. Vzhledem k silné textové interpelaci vyžadující od čtenářstva identifikaci s vypravěčovým pohledem považuji za nutné věnovat se detailněji tomuto pohledu a možnostem odmítnutí textové interpelace. Východiskem pro analýzu díla z hlediska "ženské" holokaustové zkušenosti budou práce zaměřené na genderové aspekty holokaustu (Zoë Waxman, Marlene Heinemann). Klíčová slova: feministická literární kritika, holokaust, gender, ženská zkušenost,...
|
|
Historická reflexe holocaustu v americkém veřejném prostoru
Krausová, Adéla ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Práce se zabývá vývojem reflexe holocaustu v americkém veřejném prostoru. Analyzuje vnímání holocaustu americkou společností, přičemž pracuje s tezí, že Američané přijímají holocaust především na emocionální úrovni, mnohdy bez jeho faktického poznání, a chápou ho v kontextu soudobého vnitrospolečenského dění či skrze něj interpretují události národní historie. Dochází k závěru, že přestože média holocaust často zkreslují, mediální reprezentaci nelze posuzovat pouze negativně, neboť hlavní sdělení o nutnosti komemorace je přeneseno.
|
|
Zdeněk Rotrekl a Jakub Deml – příroda, duše a duch
Zizler, Jiří
Příspěvek se zabývá vztahem Jakuba Demla ke krajině a zemi jako duchovním fenoménům a součástem božského řádu, který vyžaduje součinost a spolubytí. Poukazuje též na rozporuplný obraz přírody v díle Zdeňka Rotrekla, vytvářející k Demlovu extatickému vidění sui generis komplement.
|
| |
|
Didaktická interpretace zahraničních textů o holocaustu pro děti
Razimová, Anežka ; Hausenblas, Ondřej (vedoucí práce) ; Reissner, Martin (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je poskytnout vyučujícím druhého stupně základní školy materiály k výuce o holocaustu. Teoretická část přináší obecné informace o holocaustu a druhé světové válce a o vztahu holocaustu a Rámcového vzdělávacího programu. Dále informuje o čtenářských specificích pubescentů a didaktické interpretaci textů. V praktické části jsou za pomoci didaktické interpretace knih Spočítej hvězdy od Lois Lowryové, Chlapec v pruhovaném pyžamu Johna Boyna, Ostrov v Ptačí ulici od Uriho Orleva a Zlodějka knih Marka Zusaka vypracovány plány vyučovacích hodin s pracovními listy a metodickými pokyny. V diplomové práci je k vypracování pracovních listů využit model E-U-R a metody kritického myšlení. Vybrané pracovní listy byly vyzkoušeny na žácích 2. stupně malotřídní základní školy a poté byl zhodnocen průběh vyučovací hodiny a dosažení jednotlivých cílů. Práce nabízí také možnosti vylepšení těchto pracovních listů a plánů vyučovacích hodin. KLÍČOVÁ SLOVA holocaust, druhá světová válka, zahraniční literatura, literatura pro děti, didaktická interpretace, pubescentní čtenářství
|
|
Fiktivní oběti, fiktivní viníci
ČERNÁ, Lucie
Diplomová práce se na vybraných prozaických dílech české literatury (Zvuk slunečních hodin, Peníze od Hitlera, Vyhnání Gerty Schnirch, Chladnou zemí a Dobrou noc, sladké sny) zamýšlí nad možnostmi literární reprezentace viníků, obětí nacistického a komunistického totalitního režimu. Dále se soustředí na analýzu témat kolektivní paměti, postgenerace, identity, viny a traumatu v dílech spisovatelů střední a mladé generace.
|
|
Projektové vyučování ve výuce historických témat v hodinách výchovy k občanství (Pracovní tábor Terezín)
POUZAROVÁ, Iveta
Diplomová práce se zabývá projektovou výukou v hodinách občanské výchovy při výuce historických témat. Současné volání po eliminaci faktografických údajů a pozitivistického přístupu ve vyučovacím procesu nalézá rovněž živnou půdu v projektové výuce, jež uspořádává zcela jinak, než bylo obvyklé v systému vyučovacích předmětů učební látku, přičemž žáci nemají tradiční povinnost vyslechnout si výklad učitele doplněný názornými ukázkami, zapamatovat si látku a umět ji reprodukovat. Práce je rozdělena do dvou částí, analytické, jež se bude zabývat podstatou projektového vyučování, jeho historií a využitím v hodinách občanské výchovy. Autorka se dále zaměřuje na to, jak má vypadat exkurze a jak postupovat při její samotné realizaci. Součástí analytické části je také historie pracovního tábora Terezín. V praktické části se autorka zaměřuje na využití těchto poznatků ve vyučovacím procesu, zařazuje pomocí Školních vzdělávacích programů konkrétních škol výuku holocaustu do příslušného ročníku a popisuje odbornou exkurzi, kterou absolvovaly dané školy, jejíž zhodnocení probíhá na základě kvantitativního výzkumu.
|
| |