|
Agresivita a drogová závislost - hledáme souvislost
Šrahůlková, Kateřina ; Goldmann, Petr (vedoucí práce) ; Hadj - Moussová, Zuzana (oponent)
Ve své diplomové práci bych se chtěla zabývat souvislostí agresivity a závislostí na návykových látkách. Ráda bych se pokusila na malém vzorku toxikomanů zjistit a následně popsat, jakým způsobem zneužívání návykových látek ovlivnilo jejich chování a tendence k agresivitě. Také bych ráda zjistila, zda je ve vztahu k agresivitě významným faktorem druh drogy, který tito toxikomané (zne)užívají. Diplomová práce bude mít výzkumný charakter. V teoretické části budu pojednávat z teoretického hlediska o agresivitě a drogové závislosti a dále se budu zabývat charakteristikou jednotlivých drog a jejich působením. V části praktické budu drogově závislým (zneužívajícím různé druhy drog) zadávat Test apercepce ruky a Test kresby stromu. Na zadávání a vyhodnocování Hand testu mě zaučí psycholožka A. Šrahůlková. Spolu s těmito testy budu pokládat toxikomanům také otázky z vlastního dotazníku, v němž se pokusím zkoumat jejich subjektivní pocity ve spojitosti se zneužíváním návykových látek a vliv těchto látek na jejich osobnost. K dokreslení jejich osobnosti ještě povedu řízený rozhovor týkající se rodiny a školy. Předpokládaným výstupem mé práce bude průzkum, v němž se pokusím ukázat případnou souvislost určitých druhů drog s agresivitou a agresivním chování. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Osobní organizace vysokoškolských studentů
Dejmalová, Lenka ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Šebková, Helena (oponent) ; Matošková, Jana (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem osobní organizace vysokoškolských studentů v současném dynamickém prostředí vysoké školy. Cílem empirického výzkumu bylo prozkoumat, jak studenti organizují své studium na začátku studia. V teoretické části jsme pojednali o Boloňském procesu a hlavních změnách, které nastaly v terciárním vzdělávání a proměnily studentskou kariéru vysokoškolských studentů. Zabývali jsme se také vysokoškolskou socializací a osobností vysokoškolského studenta, jeho tradičními i novými rolemi a proměnami životního stylu. Byly představeny dva pohledy na vysokoškolské studium akcentující důraz na kognitivní rozvoj osobnosti studenta a také význam oborově nespecifických dovedností osobní organizace pro úspěšné vysokoškolské studium. V kvalitativním výzkumu vycházíme z konceptů osobní organizace a akademického sebeřízení, jež vymezují klíčové dovednosti pro úspěšné vysokoškolské studium i profesní uplatnění. Nejprve jsme přistoupili k obsahové analýze studijních plánů a orientačnímu dotazníkovému průzkumu mezi studenty 1. ročníku FF ZČU v Plzni. Použili jsme také snímek studijního týdne a elektronické dotazování. Data jsme analyzovali technikou otevřeného kódování a tématického kódování. Rozlišili jsme dva organizačně-studijní typy, jejichž základem byly rozdíly v zaměření mimoškolní činnosti a v...
|
|
Kořeny moravské urbanistické struktury
Mohelník, Ladislav ; Löw, Jiří (oponent) ; Prokeš, Oldřich (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Studium architektonických a urbanistických konceptů i jejich aplikaci v praxi, s ohledem na jejich historický kontext, je předmětem dalšího zájmu. Jde přitom především o odvěkou snahu člověka dosáhnout harmonického stavu v uspořádání světa okolo sebe, promítající se bezděčně do jeho díla. Cestami směřujícími k dosažení harmonie se v širším rámci teorie architektury a urbanismu zabývá architektonická kompozice, hledající vyváženost ve vztahu mezi formou, strukturou a prostorem jedinečného díla. Dílo založené na takovýchto hodnotách má zcela specifickou a současně přirozenou schopnost vypovídat o společenských podmínkách, jež provázely jeho vznik. Není v lidských sílách uchopit problematiku urbanistické struktury Moravy v celé její složitosti. Práce se proto soustřeďuje na dva klíčové sídelní prvky moravské urbanistické struktury, s ústřední rolí. Obec Ostravice je dnes poměrně malým sídlem v Moravskoslezských Beskydech, ale relikty její starobylosti vypovídají o významné minulosti, kdy se například v její plužině uchovaly kompoziční vztahy středověkého Civitas Dei převrstvující dokonce ještě starší sídelní jádro velkomoravského Děvína a Vogastisburgu. Listinně doložené děje a události vzdálené minulosti jsou ověřitelné pro danou lokalitu jejich prostorovou interpretaci v souvislostech širšího okolí Beskyd. Zánik sídla známého v poslední fázi jako tzv. Bruneswerde, neboli Brněnský hrad je ve 13. stol. provázen přenosem tradice do nového Brna, i s některými aspekty kompozičního uspořádání hlavních městských dominant. V urbanistické struktuře Moravy představuje toto bývalé hlavní město země logické pokračování role jejího dávného ústředí. Civitas Dei - boží Jeruzalém v opisu Augustinovy knihy De Civitate Dei, není jen oslavou Boha a náboženskou fantazií. Je také jedním z důležitých klíčů k poznání historické architektury. Vyobrazení "neznámého" sídla z knihy "neznámého" původu je skutečným skvostem vypovídajícím i o zaniklých architektonických dílech, dodnes zobrazených také ve vlastnických vztazích katastrálních map. Brněnský hrad, pramenný zdroj vznešenosti a síly, chránil, jak vyplývá z vyobrazení, ve svých zdech i sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Ludmilu. Vzhledem k bezprostřednímu lennímu vztahu k městu jsou tito BOE_MIENSES, bojovníci_půlměsíce, zasvěcenci Panny Marie a řádu sv. Jana Jeruzalémského, vyobrazeni v panenském městě bez aury. Tři hlavní chrámy, tři kompoziční osy symbolizované trojvěžím, jsou v analogickém vztahu k Brněnskému trojúhelníku čtyř svatých, Svaté rodině brněnského kostela. Staleté mocenské ambice představitelů města Brna a jeho duchovních řádů jsou vepsány do urbanistické struktury v podobě kompozičních vztahů srozumitelných jen těm, kdo jsou do tajemství jeho harmonie zasvěceni. Geometrický řád Brna je určen řadou zásad a kompozičních vztahů mezi prvky proměňujícími se v čase. Renesance nejenže potvrdila kvalitu středověkého založení města, ale současně ji vysoce sofistikovaným způsobem rozvinula a umožnila i relativně bezkolizní rozvoj za jeho hradbami až do poloviny 20. století. Naše současnost bohužel tyto kvality zcela přehlíží. Studium okolností, jež vedly ke vzniku rozsáhlých a složitých kompozic a vztahů, dává logiku jejich existenci skrze identifikaci a poznání osudů jejich tvůrců, uživatelů i majitelů. V souvislosti s Ostravicí i Brnem se tímto postupem lze nově dobrat mimořádně zajímavých osobností, umožňujících vnímat i starší poznatky v jiném světle.
|
|
(Česká) Fotografie v úpravě knižních obálek 60. let 20. století
BOLKOVÁ, Petra
Petra Bolková se ve své diplomové práci bude věnovat vývoji fotografie užité na knižních obálkách v šedesátých letech dvacátého století, v období určitého uvolnění na poli jak politickém, tak kulturním. Studie by měla systematicky zmapovat jakým způsobem docházelo ke spolupráci vybraných umělců a spisovatelů, jaká měla spolupráce úskalí nebo jak se tvůrce literárního díla a umělec pověřený vytvořením titulního obalu knihy, který byl a stále je, vlastně jakousi její prvotní reklamou, navzájem ovlivňovali a v neposlední řadě také to, do jaké míry titulní výtvarné zpracování odráží vlastní obsah textu literárního díla. Knižní obálka se v šedesátých letech stala dobře zastřeným prostorem pro vyzkoušení nebo dokonce zavedení nových tendencí, stala se novou, samostatnou výtvarnou kapitolou, která v podstatě nepodléhala cenzuře a ostřejší kritice, naopak spíše příležitostné. Cílem bude také postupně nacházet mnohé styčné body fotografie, knižní typografie a výsledného designu, protože fotografie a fotomontáž na knižních obálkách převažuje nebo je rozhodně více využívána než klasická autorská ilustrace. V neposlední řadě by se práce měla pokusit vysledovat jaký byl na vizuální stránku kladem důraz, jaké na ní kladla podmínky doba nebo politická situace apod.
|
|
Tradice náboženského putování laiků. Procesí a poutě v 17. století v jižních Čechách na základě farářských relací.
Kuchta, Pavel ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent)
KUCHTA P., Tradice náboženského putování laiků. Procesí a poutě v 17. století v jižních Čechách na základě farářských relací. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2011, 66 s. Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jiří Mikulec Csc. Klíčová slova: barokní religiozita, farářské relace, jižní Čechy, poutě, procesí. Práce pojednává o poutních tradicích, spojených s regionem jižních Čech, v období přelomu 17. a 18. století. Hlavní náplní předkládané práce je sonda do odpovědí na 26. otázku farářských relací (otázka se týká poutí a procesí). Jejím výsledkům je věnována třetí a čtvrtá kapitola, v nichž jsou vysledované zvyklosti dány do souvislosti s liturgickým rokem a náboženským životem římskokatolické církve obecně. V závěrečné kapitole práce je nastíněn i širší časový a prostorový kontext putování v daném regionu včetně nadregionálních tendencí.
|
|
Československá účast na Světové výstavě v Bruselu 1958 a její zobrazení v dobovém tisku
Kacerovská, Soňa ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sládková, Hana (oponent)
v čj EXPO 58 nám dodalo ztracenou uměleckou prestiž a navázalo tak na vysokou úroveň prvorepublikové kultury. Zároveň bylo i skvělou příležitostí pro KSČ, jak skrze média legitimizovat své počínání. Jenomže právě dobový tisk rozkrývá kontrast mezi snahou umělců čerpat z kulturní úrovně první republiky, aby bylo možno konkurovat světovým trendům a uměleckým směrům, a snahou o dodržení ideologické linie prostřednictvím socialistických představ o umění a jednostranně zaměřené (kulturní, společenské i umělecké) orientaci. Vlastní výstava i její zobrazení v dobovém tisku vykonstruovaly představu o bruselském snu, tedy o tom, jak by to mělo v Československu vypadat, nikoliv, jak to v reálu funguje. Všechna sledovaná média podala o Světové výstavě poměrně ucelený obraz, latentně či explicitně poznamenaný propagandou. Jako její mechanismy lze označit specifickou volbu slov a slovních spojení nebo třeba vyzdvihovaní určitých principů nad jiné. Volba těchto prostředků pro konkrétní naplnění propagandy závisí na kontextu sdělení. Obecně platí, že míra propagandistických tendencí média narůstá s těsností vazeb na KSČ. Čím těsnější, tím více dochází ke zkreslení reálného dění. V žádné případě nejde o vytváření fiktivních událostí či dějů, pouze o prezentaci vhodného úhlu pohledu na danou problematiku, který by...
|
|
Syntaktický vztah shody (se zvláštním zřetelem ke shodě predikátu se subjektem)
Klimešová, Petra ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Anotace: Tato práce se zabývá syntaktickým vztahem shody přísudku s podmětem a jejími konkrétními případy. Teoretická část práce popisuje pojem "shoda" především podle tradičního závislostního pojetí, vymezuje jej a určuje jeho šíři. Představuje rovněž možnosti odlišného úhlu pohledu na celou problematiku (např. pojetí generativní gramatiky). Součástí teoretického popisu jsou i konkrétní, složitější případy shody přísudku s podmětem, jak jsou zachyceny v gramatikách češtiny. Popis shody v současných českých mluvnicích však není v některých ohledech dostatečný. Některým typům shody se věnuje jen velice stručně, některé, které se v komunikaci vyskytují, dokonce do popisu nezahrnuje vůbec. Proto na teoretický základ navazujeme empirickým výzkumem, v němž ukazujeme, jak vypadá situace u složitějších případů shody (jedná se o několikanásobný podmět, mezi jehož členy je jiný než slučovací poměr; data jsou založena na výsledcích vyhledávání v Českém národním korpusu) a jak shodu vnímají běžní uživatelé jazyka (data jsou založena na dotazníku, který byl zadán studentům Filozofické fakulty Univerzity Karlovy). Data získaná z korpusu umožňují identifikovat tendence ve složitějších případech shody, které v příručkách nejsou vůbec zmíněny, které by se ale měly stát součástí běžného popisu této problematiky. Dotazníková...
|
|
The rococo aestetics in the Marivaux's dramas
Očenáš, Marek ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent)
Ve srovnani s nadrazenosti klasicismu byly umeni a literatura XVIII. stoleti shledavany dekadentnimi jiz v dobe svého vzniku. Dekorativni st yI, jenz byl v mode v prvni polovine stoleti, byl oznacovan jako "rocaille", slovem, které dalo pozdeji zaklad nazvu "rococo" odvozenému od "baroco"; tento pojem odkazuje k nepravidelnosti, nerovnomernosti. Dobov)' kvetnaty "milostny st yI" by-va proto ve Francii také oznacovan i jako "pozdni baroko". Tento pojem vsak nevyhovuje, protoze nova doba nehleda odkaz v nadpozemském svete, ale s durazem na sensibilitu jedince se pfiklani k pozemsky-m radostem, které je potreba obmeiiovat, a vyhnout se tak jednotvamosti. Odchylujic se navic od klasicistnich norem stoleti KraIe Slunce, umeni prvni poloviny XVIII. stoleti ziskava symboliku stejne odlisnou od té barokni i v literatille, ackoli nekteré tendence jsou vlastni obema stylum.
|
|
O původu slov (etymologie názvosloví sladkovodních druhů ryb v ČR a anglicky mluvících zemích Evropy)
Novák, Lukáš ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Rajchlová, Štěpánka (oponent)
Práce nemá ambice směřovat ke konkrétním závěrům a konečným řešením (které by byly přinejmenším stejně tak sporné a vratké, jako podchycení a interpretace dílčích východisek, o které se opírá), ale má přinést jiný pohled na vybranou skupinu živočichů, našich vzdálených předků a současného předmětu zájmu volnočasového, kulturního, ekonomického a kulinářského charakteru. Pohled skrze prizma tendencí, specifik a nepsaných pravidel lingvistiky, pod vlivem kulturní typičnosti a identifikace. Spojení dvou naprosto odlišných světů, přímo protikladů. Tichého a poklidného světa ryb, jenž si zachoval hladinou zhmotněné prizma průhledné stěny, které ho odděluje od kulturou a antropocentrismem zasaženého světa "těch", kteří se řadí na vrchol pomyslné pyramidy. Práce je rozdělena do tří částí: Úvodní teoretické předpoklady, vlastní etymologický výzkum a příloha, která interpretuje ryby z pohledu umění, folklóru, astronomie a lidové moudrosti.
|
|
Historické kořeny minimalistického filmu
Böhm, Michal ; HOLÝ, Zdeněk (vedoucí práce) ; BOUDA, Marek (oponent)
Minimalismus reprezentuje filmový styl, který dosáhl svého vrcholu na počátku 21. století, ale stále převládá jako výrazný styl i v přehlídkách současných artových festivalů.
Minimalistický je takový styl, který potlačuje rozmanitost výrazových prostředků a expresivních prvků, a narušuje i typickou vyprávěcí strukturu dramatu. Dále výrazně pracuje s časem v jeho přirozeném trvání a soustředí se na zachycení všednodennosti. Minimalistické filmy stimulují diváka k tomu, aby si vytvářel vlastní interpretace a hypotézy o zobrazované skutečnosti.
Cílem této práce je analyzovat historické filmové směry, které jsou příbuzné modernímu minimalistickému stylu. Za hlavní historické kořeny považuji italský neorealismus, spirituální filmy Bressona a Ozua, strukturální film, a dále pak i kinematografický skvost Jean Dielmanová, Obchodní nábřeží 23, 1080 Brusel belgické filmařky Chantal Akermanové a filmy Michelangela Antonioniho s jeho specifickým způsobem výstavby narativu.
|
host ::
