|
Složky funkčních potravin v chemoprevenci nádorových onemocnění
Baráková, Nikola
Práce se zabývá některými složkami funkčních potravin, které mohou hrát preventivní roli proti rakovině. První kapitola pojednává o funkčních potravinách obecně a o tom, jakou roli hraje výživa v dopadu na lidské zdraví. Velká část práce je věnována procesu vzniku rakoviny, který je nezbytné uvést pro pochopení mechanismu účinku složek funkčních potravin. Nejvíce prostoru je věnováno samostatným účinkům složek funkčních potravin, jakým způsobem ovlivňují organismus v neprospěch rakovinného bujení. Dále jsou zmíněna některá další nutriceutika (složky funkčních potravin) a jejich účinky. Závěr práce se zabývá rakovinou prostaty, prsu a kolorekta a možnostem jejich prevence. Práce si klade za cíl podat ucelený pohled na problematiku a upozornit na některá vhodná opatření, která každý může začlenit do své diety.
|
|
Modulace imunitního systému člověka výživou
Urbišová, Amálie
Tato bakalářská práce se zaměřuje na nutriceutika, složky funkčních potravin, které lze využívat při léčbě i jako prevence poruch imunitního systému. V úvodu se práce zabývá strukturou a důležitými funkcemi imunitního systému. Následuje stručná klasifikace poruch, které s imunitou organismu souvisí. Podrobněji je v této kapitole popsána potravinová alergie, jedna z poruch imunity, jejíž projevy jsou snadno výživou ovlivnitelné. Dále práce objasňuje vliv mikroflóry tlustého střeva na imunitní systém. Další kapitola se zabývá problematikou funkčních potravin, jejich vlastnostmi a využitím. Důležitá část práce se věnuje jednotlivým složkám funkčních potravin, které svým imunomodulačním účinkem přispívají k lepšímu stavu imunitního systému člověka. Tato kapitola zahrnuje stručnou charakteristiku nutriceutik, jejich působení na imunitu, výskyt v potravinách a denní doporučený příjem.
|
|
Variabilita barvy pleti: příčiny a důsledky
Mašek, Jan ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Melanin funguje jako filtr slunečního záření. Za množství a typ produkovaného melaninu jsou odpovědné geny, ale i UV záření je schopno indukovat syntézu melaninu. Zdá se, že UV záření bylo v evoluci člověka určujícím faktorem, na který se musela jeho barva pleti adaptovat. Původní barva pleti byla světlá, ale po ztrátě srsti se vyvinula tmavá pigmentace. Vysoké hladiny UV záření v oblasti rovníkové Afriky představovaly selekční tlak na tmavou pigmentaci, protože UV záření má na kůži škodlivý vliv. Na druhou stranu je nutné, aby byla kůže dostatečně světlá, tak aby mohla část UV záření projít a zahájit tak syntézu vitaminu D. Po rozšíření prvních lidí z Afriky, došlo ke ztrátě pigmentace jako adaptace na nové hladiny UV záření v nových regionech. Na formování barvy pleti se podílejí i další faktory jako je výživa nebo sexuální selekce, ale těm je přikládán spíše druhořadý význam. V důsledku tohoto rozšíření vznikly nejrůznější odstíny barvy pleti typické pro dané oblasti. Mezi populacemi je v tomto znaku vysoká variabilita, zatímco uvnitř populací je tato variabilita velmi nízká, což svědčí o intenzivním přírodním výběru. Bylo také prokázáno, že odlišnost v pigmentaci má spojitost s civilizačními chorobami, jako je rakovina. Rozdíly v barvě pleti se odrazily i v sociálním postavení a daly tak v...
|
|
Nutrigenetické a nutrigenomické aspekty u vybraných patologií
Krupková, Lucie ; Klusoňová, Hana (oponent) ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce)
DIPLOMOVÁ PRÁCE Nutrigenetické a nutrigenomické aspekty u vybraných patologií. Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. Lucie Krupková, 2010 Souhrn Vliv stravy na lidské zdraví je neoddiskutovatelný. Na každého z nás však mohou složky stravy působit jinak. Lidé mají téměř shodný genom, ale vyskytují se v něm drobné odchylky, které nás činí jedinečnými. Tato jedinečnost se projevuje mimo jiné v rozdílných odpovědích na určité nutrienty. Otázky stravy, genů a interakcí mezi nimi řeší dva rozvíjející se vědní obory - nutrigenomika a nutrigenetika. Nutrigenomika se snaží určit vliv běžných složek stravy na genom a pokouší se nalézat spojitosti rozdílných fenotypů s odlišnostmi v biologickém systému na úrovni buněčné a genetické odpovědi. Nutrigenetika identifikuje a charakterizuje varianty genů, které souvisí s rozdílnými odpověďmi na nutrienty, a spojuje tyto varianty se stavem nemoci. Vědecký výzkum je zaměřen především na chronická onemocnění, jako je obezita, kardiovaskulární onemocnění, diabetes mellitus druhého typu a rakovina. Vznik těchto onemocnění je podmíněn jednak faktory vnějšího prostředí a jednak genotypem každého jedince. Nutrigenetika hledá kandidátské geny, jejichž polymorfizmy vedou ke vzniku daného onemocnění. Nutrigenomika se pokouší objasnit interakce těchto genů se...
|
|
Výchova ke zdravému životnímu stylu se zaměřením na prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku.
BARTONĚK, Jaroslav
Práce se zabývá problematikou rakoviny tlustého střeva a konečníku, jelikož úmrtnost osob s touto diagnózou je v ČR vyšší než v ostatních státech Evropské unie. Těžištěm práce je prevence a diagnostika tohoto onemocnění, protože správné životní návyky a včasné zachycení značně snižují riziko úmrtí. Součástí práce je projekt ,,Prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku, kapka krve zachraňuje život.``určený pro žáky druhého stupně základních škol. Cíl této práce je shodný s prvním úkolem Národního onkologického programu České republiky, jímž je odborná podpora výuky prevence nádorů na školách, popularizace primární prevence nádorů na veřejnosti, snížení výskytu kouření zejména u mládeže a žen a napomáhání kladným změnám ve výživě a životním stylu.Tento cíl byl splněn, avšak na výsledky projektu, pokud by se jeho výuka na ZŠ ujala, si budeme muset několik let počkat.
|
|
Identifikace vybraných druhů probiotických bakterií v potravinových doplňcích
Bubeníková, Lucia ; Španová, Alena (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
Bifidobakterie a laktobacily jsou gram pozitivní bakterie patřící do skupiny bakterií mléčného kvašení. Jsou běžnou součástí mikroflóry trávícího traktu člověka, hrají důležitou roli ve výživě a zdraví, prevenci tvorby a kolonizaci trávícího traktu patogeny a udržování slizniční imunity. V současnosti jsou používány při výrobě funkčních potravinových výrobků a farmaceutických preparátů. Na detekci a identifikaci bakterií rodu Bifidobacterium a Lactobacillus se využívá polymerázová řetězová reakce (PCR) se specifickými primery pro daný rod, při které dochází k amplifikaci určitého úseku DNA in vitro. V této práci byla ze tří potravinových doplňků (Pangamin Bifi plus, Biopron Junior a Probiodom) izolována celková DNA metodou fenolové extrakce a pomocí rodově specifické PCR byly amplifikovány produkty o velikosti 523 bp (Bifidobacterium) a 250 bp (Lactobacillus). Ve všech třech výrobcích byla prokázána přítomnost bakterií obou bakteriálních rodů.
|
|
Hyaluronan jako prostředek cílené distribuce léčiv
Ureš, Tomáš ; Vávrová, Milada (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Hyaluronová kyselina (HA) je lineární polysacharid sloţený z disacharidových jednotek N-acetyl-D-glukosaminu a glukuronové kyseliny. Hyaluronan se vyskytuje ve většině tělních tekutin a tkáních. Rakovinné buňky v přemíře syntetizují receptor CD44, který specificky váţe hyaluronan. Biokonjugáty sloţené z cytotoxické léčivé látky a hyaluronanu se nazývají proléčiva. Proléčiva lze pouţít k cílené distribuci léčiv a jejich hlavní výhodou je, ţe není potřeba podávat tak vysoké dávky léčiv a jejich vedlejší neţádoucí účinky jsou minimalizovány. Hyaluronan lze rovněţ pouţít jako intraartikulární injekce při osteoartróze kloubů. Kyselina hyaluronová nachází uplatnění i jako kloubní výţiva, při léčbě různých koţních lézí a reparaci jizev, v očních kapkách a nosních sprejích. Výrobci kosmetických produktů přidávají kyselinu hyaluronovou do krémů proti vráskám a na stárnoucí pleť.
|
|
Vliv nádorových fibroblastů na přežívání, proliferaci a invazivitu nádorových buněk.
Nováková, Gita ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Nádorové mikroprostředí představuje, vedle vlastních nádorových buněk, strukturně i funkčně významnou součást nádoru. Obdobně jako v orgánech je i toto prostředí je vytvářeno několika buněčnými typy (fibroblasty, buňkami imunitního systému, endoteliálními buňkami aj.) a nebuněčnou složkou (především extracelulární matrix). Všechny tyto součásti formují vhodné prostředí pro vlastní nádorové buňky - podporují jejich růst a množení, brání imunitnímu systému v jejich zničení a zabezpečují i jejich výživu. Jednu z hlavních složek nádorového mikroprostředí představují nádorové fibroblasty. Vznikají z různých buněčných typů (stávajících fibroblastů, endoteliálních buněk, epiteliálních buněk atd.) vlivem faktorů produkovaných nádorovými buňkami (především TGF-β). Tyto aktivované nádorové fibroblasty (cancer associated fibroblasts, CAFs) exprimující α-SMA nejsou z tkáně odstraňovány podobně jako fibroblasty účastnící se reparačních procesů. Naopak v tkáni přetrvávají a produkují řadu pro-nádorových faktorů, mezi nejvýznamnější patří SDF-1, HGF, IGF-1, IL-6, VEGF, PDGF-C, TGF-β, MMPs aj. CAFs a jimi sekretované faktory ovlivňující téměř všechny znaky nádoru, tzv. Hallmarks of Cancer - podporují proliferaci nádorových buněk, brání jejich vstupu do apoptózy, podporují tvorbu cévního zásobení nádoru, aktivně přetváří...
|
|
Možnosti využití vybraných rostlinných olejů v potravinách
Krátká, Milena ; Vránová, Dana (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Cílem práce bylo zjistit a porovnat složení vybraných rostlinných olejů jak po stránce chemické, tak po farmakologické, a posoudit tak jejich možné využití v doplňcích stravy. Všechny vybrané oleje obsahují vysoké množství esenciálních mastných kyselin, které pozitivně působí na řadu nemocí a mají tak příznivý vliv na lidské zdraví. Pupalkový olej, brutnákový olej a olej z jader černého rybízu obsahují ve svém složení významně zastoupenou gama-linolenovou kyselinu (GLA), která má vliv např. na léčbu cukrovky, menstruačního syndromu, rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění, virové infekce a onemocnění kůže. Lněný a konopný olej jsou vynikajícím zdrojem pro tělo nezbytných esenciálních mastných kyselin v optimálním poměru a jsou bohaté také na další důležité látky, jako jsou fytoestrogeny či fytosteroly. Tuky obsahující vyšší množství nenasycených mastných kyselin podléhají během skladování velice snadno oxidaci. Oxidované esenciální mastné kyseliny mají antimetabolický účinek, působí proti účinku původních esenciálních mastných kyselin. Proto důležitou roli v konzumaci polynenasycených mastných kyselin (PUFA) sehrává současně příjem antioxidantů. Doporučuje se, aby příjem polyenových mastných kyselin byl jimi doprovázen. Vliv antioxidantů je v této práci také zohledněn. Z vybraných olejů je na tyto bioaktivní látky nejbohatší olej z rakytníku řešetlákového. V tomto oleji se vyskytují antioxidanty jako vitamín E, karotenoidy, a další a to ve významném množství. Práce se také teoreticky zabývá problematikou stabilizace nenasycených mastných kyselin, procesy odehrávajícími se v olejích během skladování a v neposlední řadě metodami analýzy olejů.
|
|
Sledování exprese fytoestrogenů do mléka a mléčných výrobků
Watzková, Jarmila ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Doležal, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Fytoestrogeny jsou v posledních letech velice intenzivně studovány, protože vykazují rozličné farmakologické účinky na zdraví člověka. Bylo např. prokázáno, že fytoestrogeny snižují riziko výskytu některých typů rakoviny (prsu, prostaty nebo střeva), působí v organismu jako antioxidanty a ovlivňují aktivitu některých enzymů. Kromě toho byla prokázána také řada pozitivních účinků sójových fytoestrogenů na zdravotní stav žen v menopauze, jako je např. snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění aterosklerózy nebo osteoporózy. Různě technologicky upravené sójové boby jsou významnou součástí krmných dávek zvláště pro vysokoprodukční dojnice, protože jsou cenným zdrojem energie a vysoce kvalitního proteinu i přes jejich možný negativní vliv na reprodukční procesy. Fytoestrogeny přijaté v krmné dávce jsou v bachoru dojnic hydrolyzovány a spolu s jejich metabolity jsou v tenkém střevě vstřebávány do krve. Z těla pak mohou být vyloučeny především močí nebo mlékem. Z tohoto pohledu se kravské mléko může stát zdrojem fytoestrogenních látek, především ekvolu v humánní výživě. Naproti tomuto, některé výsledky výzkumu poukazují na možná potenciální rizika spojená s příjmem fytoestrogenních látek v potravě na zdravotní stav člověka. U některých věkových (kojenci a malé děti) a skupinových (vegetariáni) kategorií může být příjem fytoestrogenů v potravě nežádoucí. Podle názoru většiny odborníků příznivý vliv na lidské zdraví převažuje nad možnými riziky. Přesto však rizika spojená s příjmem fytoestrogenních látek v potravinách není možné přehlížet, a proto fytoestrogeny zůstávají i nadále aktuálním problémem na poli vědeckého výzkumu.
|
host ::
