|
|
Složení mateřského mléka a bazální metabolizmus u kojících žen
Krupková, Lucie ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Mgr. Lucie Krupková Konzultant: PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. Název rigorózní práce: Složení mateřského mléka a bazální metabolizmus u kojících žen. Mateřské mléko je ideální první stravou pro narozené děti během prvních šesti měsíců života. Pro zdravý růst a vývoj je důležitá kvalita i kvantita mateřského mléka. Laktaci a především složení mateřského mléka mohou ovlivňovat různé faktory, jako jsou tělesná stavba těla, energetická bilance matky, fyziologické pochody v těle matky, genetické faktory, počet a délka těhotenství, stádium laktace, dále například socioekonomické podmínky, příjem a skladba stravy a individuální potřeby kojených dětí. V naší studii jsme sledovali antropometrické parametry matek, antropometrické parametry kojenců, parametry indirektní kalorimetrie matek a složení mateřského mléka ve čtyřech obdobích po porodu. Cílem naší studie bylo odhalit vzájemné souvislosti mezi jednotlivými složkami mateřského mléka a ostatními měřenými hodnotami. Ze sledovaných hodnot se statisticky významně projevil nárůst hmotnosti kojence, nárůst množství tuku v g a nárůst množství tkáně tuku prosté (ANOVA, P < 0,0001). Z hodnot indirektní kalorimetrie statisticky významně rostlo pouze...
|
|
|
Nutrigenetické a nutrigenomické aspekty u vybraných patologií
Krupková, Lucie ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Klusoňová, Hana (oponent)
DIPLOMOVÁ PRÁCE Nutrigenetické a nutrigenomické aspekty u vybraných patologií. Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. Lucie Krupková, 2010 Souhrn Vliv stravy na lidské zdraví je neoddiskutovatelný. Na každého z nás však mohou složky stravy působit jinak. Lidé mají téměř shodný genom, ale vyskytují se v něm drobné odchylky, které nás činí jedinečnými. Tato jedinečnost se projevuje mimo jiné v rozdílných odpovědích na určité nutrienty. Otázky stravy, genů a interakcí mezi nimi řeší dva rozvíjející se vědní obory - nutrigenomika a nutrigenetika. Nutrigenomika se snaží určit vliv běžných složek stravy na genom a pokouší se nalézat spojitosti rozdílných fenotypů s odlišnostmi v biologickém systému na úrovni buněčné a genetické odpovědi. Nutrigenetika identifikuje a charakterizuje varianty genů, které souvisí s rozdílnými odpověďmi na nutrienty, a spojuje tyto varianty se stavem nemoci. Vědecký výzkum je zaměřen především na chronická onemocnění, jako je obezita, kardiovaskulární onemocnění, diabetes mellitus druhého typu a rakovina. Vznik těchto onemocnění je podmíněn jednak faktory vnějšího prostředí a jednak genotypem každého jedince. Nutrigenetika hledá kandidátské geny, jejichž polymorfizmy vedou ke vzniku daného onemocnění. Nutrigenomika se pokouší objasnit interakce těchto genů se...
|
|
|
Typologie venkova Plzeňského kraje a hodnocení měkkých faktorů rozvoje
Krupková, Lucie ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Maříková, Pavlína (oponent)
- Typologie venkova Plzeňského kraje a hodnocení měkkých faktorů rozvoje Předkládaná diplomová práce se zabývá důležitým tématem diferenciace venkova. Cílem je vytvořit typologii venkova Plzeňského kraje podle předpokladů rozvoje pomocí kvantitativních dat a následně ji ověřit kvalitativním výzkumem měkkých faktorů. Ověření spočívá za prvé ve výzkumu percepce a regionální identity venkovských regionů z pohledu aktérů působících na poli rozvoje venkova v kraji a za druhé v hodnocení vzhledu vybraných venkovských sídel s cílem pozorovat, zda se liší podle typů. Teoretická část je zaměřena na problematiku diferenciace prostoru, institucionální teorie s důrazem na uplatnění na venkově a na otázku rozvoje venkova. Analytická část obsahuje vytvořenou typologii pomocí komponentní a shlukové analýzy. Představuje výsledky analýzy percepce a regionální identity venkovských regionů metodou semi-strukturovaných rozhovorů a výsledky analýzy vzhledu obcí na základě standardizovaného pozorování. Výstupem je ucelená typologie venkova Plzeňského kraje vytvořená kombinací kvantitativních i kvalitativních dat s návrhy na specifické rozvojové možnosti jednotlivých typů. Klíčová slova: rozvoj venkova, obec, Plzeňský kraj, diferenciace, typologie, měkké faktory, identita, vzhled
|
|
|
Podoby ženského snění v literatuře střední Evropy 20.století
Krupková, Lucie ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Tato práce se zabývá bdělým sněním ženských románových hrdinek děl 20. století střední Evropy. Metodologie inspirovaná rozlišením příznakových vod Gastona Bachelarda analyzuje kategorie vědomých snů, které se ve vybraných dílech objevují nejčastěji. S přihlédnutím k Bachelardovým textům o prostoru vyvstávají z interpretací další místa snění, která se vážou na obsahovou tematiku daného snu. Práce je doplněna o fenomenologii vnímání, jež v závěru vyvstává jako nejpodstatnější kritérium přístupu k vědomým snům.
|
|
|
Složení mateřského mléka a bazální metabolizmus u kojících žen
Krupková, Lucie ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Mgr. Lucie Krupková Konzultant: PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. Název rigorózní práce: Složení mateřského mléka a bazální metabolizmus u kojících žen. Mateřské mléko je ideální první stravou pro narozené děti během prvních šesti měsíců života. Pro zdravý růst a vývoj je důležitá kvalita i kvantita mateřského mléka. Laktaci a především složení mateřského mléka mohou ovlivňovat různé faktory, jako jsou tělesná stavba těla, energetická bilance matky, fyziologické pochody v těle matky, genetické faktory, počet a délka těhotenství, stádium laktace, dále například socioekonomické podmínky, příjem a skladba stravy a individuální potřeby kojených dětí. V naší studii jsme sledovali antropometrické parametry matek, antropometrické parametry kojenců, parametry indirektní kalorimetrie matek a složení mateřského mléka ve čtyřech obdobích po porodu. Cílem naší studie bylo odhalit vzájemné souvislosti mezi jednotlivými složkami mateřského mléka a ostatními měřenými hodnotami. Ze sledovaných hodnot se statisticky významně projevil nárůst hmotnosti kojence, nárůst množství tuku v g a nárůst množství tkáně tuku prosté (ANOVA, P < 0,0001). Z hodnot indirektní kalorimetrie statisticky významně rostlo pouze...
|
|
| |
|
|
Nutrigenetické a nutrigenomické aspekty u vybraných patologií
Krupková, Lucie ; Klusoňová, Hana (oponent) ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce)
DIPLOMOVÁ PRÁCE Nutrigenetické a nutrigenomické aspekty u vybraných patologií. Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. Lucie Krupková, 2010 Souhrn Vliv stravy na lidské zdraví je neoddiskutovatelný. Na každého z nás však mohou složky stravy působit jinak. Lidé mají téměř shodný genom, ale vyskytují se v něm drobné odchylky, které nás činí jedinečnými. Tato jedinečnost se projevuje mimo jiné v rozdílných odpovědích na určité nutrienty. Otázky stravy, genů a interakcí mezi nimi řeší dva rozvíjející se vědní obory - nutrigenomika a nutrigenetika. Nutrigenomika se snaží určit vliv běžných složek stravy na genom a pokouší se nalézat spojitosti rozdílných fenotypů s odlišnostmi v biologickém systému na úrovni buněčné a genetické odpovědi. Nutrigenetika identifikuje a charakterizuje varianty genů, které souvisí s rozdílnými odpověďmi na nutrienty, a spojuje tyto varianty se stavem nemoci. Vědecký výzkum je zaměřen především na chronická onemocnění, jako je obezita, kardiovaskulární onemocnění, diabetes mellitus druhého typu a rakovina. Vznik těchto onemocnění je podmíněn jednak faktory vnějšího prostředí a jednak genotypem každého jedince. Nutrigenetika hledá kandidátské geny, jejichž polymorfizmy vedou ke vzniku daného onemocnění. Nutrigenomika se pokouší objasnit interakce těchto genů se...
|
host ::
RSS.