|
|
Jugoslávský model socialismu jako inspirace pro ekonomické reformy 60. let 20. století v NDR, ČSSR a Maďarsku
Uxa, Šimon ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce Jugoslávský model socialismu jako možná inspirace pro ekonomické reformy 60. let v Německé demokratické republice, Československu a Maďarsku se věnuje tématice vytváření určitých modifikací a specifik ekonomických systémů uvnitř východního bloku. Za fakticky jedinou alternativu dominantního, direktivně centralizovaného sovětského modelu byl několik let považován tzv. jugoslávský experiment, který se v balkánském státě vyvíjel již od dob sovětsko-jugoslávské roztržky z konce 40. let minulého století. Právě v 60. letech se mnohé státy východního bloku, které až dosud prakticky kopírovaly sovětský ekonomický model, pokusily o uskutečnění ekonomických reforem, které by pomohly odbourat mnohá negativa dosavadní ekonomické soustavy a tím stabilizovaly a zefektivnily hospodářský vývoj. Je zcela přirozené, že při hledání nových možností a stimulů představoval jugoslávský samosprávný systém jednu z možných inspirativních cest jak reformovat často nefunkční hospodářské soustavy. Hlavním cílem práce je snaha ukázat jak reflektovali plánovači ekonomických reforem v Německé demokratické republice, Československu a Maďarsku v praxi vyzkoušený jugoslávský model a do jaké míry představoval inspiraci pro ekonomické reformy v těchto zemích. Klíčová slova: Samosprávný socialismus, Nový ekonomický...
|
|
|
Stranický tisk a kulturní politika: pardubický okres za normalizace
Trestrová, Veronika ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Tato rigorózní práce podává ucelený obraz o tiskových orgánech Komunistické strany Československa v pardubickém okrese v období tzv. normalizace. V první kapitole jsou popsány historické souvislosti této doby, především změny v politice po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ v dubnu 1969. S touto změnou souvisí i další téma: rozsáhlé čistky v KSČ, které proběhly v roce 1970. Druhá kapitola je zaměřena na změny v médiích na počátku normalizace, zejména na zrušení některých periodik a obnovení cenzury, a na změny v kulturní oblasti, zejména zesílení orientace na Sovětský svaz, vznik nových uměleckých svazů a různých právních nařízení s cílem zesílit ideologický dohled nad touto sférou. Třetí a čtvrtá kapitola jsou již věnovány východočeskému tisku: deníku Pochodeň, vydávanému v Hradci Králové, a pardubickým okresním novinám Zář. Je zde stručně popsána historie těchto novin, jejich působení během Pražského jara a jejich následný vývoj za normalizace. Pozornost je pak upřena především na jejich kulturní rubriky, a to na jejich rozsah, obsah a autory článků. Analýza článků z kulturních rubrik nabízí pohled na kulturní politiku v tisku této dvacetileté vývojové etapy komunismu v Československu. Čtvrtá kapitola je zaměřena především na obraz kultury pardubického okresu v tisku a na vývoj kulturní politiky ve...
|
|
|
Svaz českých novinářů v období Pražského jara
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Svazu českých novinářů v období Pražského jara. Cílem práce je nejen detailně rozebrat situaci v rámci svazu novinářů, který v roce 1968 prošel významnou ideologickou změnou; ale také se na problematiku svazu novinářů podívat z dlouhodobého hlediska. Zaměřit se na vývoj svazu do roku 1968, a pokusit se tak nalézt odpověď na otázky: Kdy se svaz stal orgánem, který podporoval reformní myšlenky konce 60. let? a Proč nastal zlom mezi členy novinářské organizace? Kromě toho by práce měla rozkrýt vztah mezi obecným vývojem situace v Československu a svazem novinářů, objasnit některé z postojů novinářské organizace v dané době. V neposlední řadě práce neopomíjí ani mediální oblast, neboť Československou televizi, Československý rozhlas i veškeré tiskoviny utvářeli vždy především novináři. I proto se práce zabývá těsným vztahem mezi svazem novinářů a mediální oblastí obecně. Obzvláště je pak tento vztah v práci vyzdvihnut v období prvních dní po okupaci, která Československo postihla 21. 8. 1968 a během níž se média, díky neutuchající práci novinářů, stala nepostradatelnými organizátory společenského dění.
|
|
|
Srpnová invaze sovětských vojsk v roce 1968 v Brně a reakce místních pořádkových složek, státní správy, médií a obyvatelstva
Samek, Daniel ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Doskočil, Zdeněk (oponent)
Bc. Daniel Samek Abstrakt Diplomová práce "Srpnová invaze sovětských vojsk v roce 1968 v Brně a reakce místních pořádkových složek, státní správy, médií a obyvatelstva" si klade za cíl co nejkomplexněji a z více pohledů přiblížit průběh invaze a následnou okupaci Brna jednotkami Sovětského svazu. Klíčová slova : Brno, 1968, Pražské jaro, Sovětský svaz, invaze, okupace
|
|
|
Časopis Nová Praha v letech 1968 a 1969
Lhotáková, Andrea ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Bakalářská práce "Časopis Nová Praha v letech 1968 a 1969" se zabývá čtrnáctideníkem Nová Praha, který v letech 1951-1969 vydával Ústřední národní výbor, resp. Národní výbor hlavního města Prahy. Původně se jednalo o titul pro pracovníky tohoto správního orgánu, z něhož se postupem času stal regionální časopis určený široké veřejnosti, který informoval o aktuálním dění v metropoli. Hlavními tématy byly správa a výstavba města, rozvoj městské dopravy, kultura a historie Prahy. Úvodní kapitola popisuje vznik, vývoj, charakteristiku a tematické zaměření tohoto periodika. Následující kapitola je věnována historickým souvislostem, situaci v Československu v 60. letech a mediálnímu prostředí této doby. Práce si vytkla za cíl komplexně popsat poslední dva ročníky čtrnáctideníku (pro lepší pochopení rozšířené o ročník 1967) - analýze byla podrobena především obsahová náplň, vnitřní uspořádání, kontinuita a proměna jednotlivých rubrik a hlavních témat, složení redakce a grafická úprava. Pokládá si také otázku, do jaké míry sledoval list běžný život v hlavním městě a jakým způsobem zachytil politické změny a události spojené s obdobím tzv. Pražského jara. Závěrečná kapitola se zabývá hodnocením časopisu a okolnostmi, které vedly k jeho přeměně v měsíčník.
|
|
|
Kulturní publicista A. J. Liehm
Trojanová, Kamila ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce zachycuje průřez novinářské tvorby a životních osudů kulturního publicisty A. J. Liehma působícího od 40. let 20. století ve významných československých kulturních periodikách. Práce dále seznamuje s dobovým kontextem minulého století a přelomovými mezníky naší historie. Významným periodikům, ve kterých A. J. Liehm působil, jsou věnovány samostatné kapitoly. Jedná se o kulturní týdeníky Kulturní noviny a Literární noviny. Další periodika jsou zmíněna zejména v souvislosti s autorovou exilovou tvorbou. V neposlední řadě práce zkoumá francouzský časopis Lettre Internationale, který autor založil v 80. letech v Paříži. Autor se setkával s řadou kulturně a umělecky orientovaných osobností, a to zejména z filmové oblasti. Po emigraci z Československa v roce 1969 pokračoval v publikační činnosti v exilu a opakovaně se účastnil diskuzí a rozhovorů na téma Pražského jara a československé kultury. Práce se snaží sběrem informací, ať již z různých oficiálních zdrojů, či na základě osobní komunikace se samotným autorem, podat ucelený přehled o jeho osobnosti a životě.
|
|
|
Vojensko-politické aspekty sovětské invaze do ČSSR v srpnu 1968
Čížek, Martin ; Reiman, Michal (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent) ; Kudrna, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá vojensko politickými důvody snahy Sovětského svazu dlouhodobě rozmístit své jednotky na československém území a s tím spojenými příčinami vojenského zásahu pěti armád Varšavské smlouvy proti ČSSR na pozadí celkové mezinárodně politické situace. Mezi nejdůletitější patří vojensko strategická situace ve střední Evropě v 60. letech, problematika jaderných zbraní a jejich nosičů. Samostatná kapitola je věnována sovětským pokusům o rozmístění svých jednotek na území ČSSR ještě před operací Dunaj. Závěrečná kapitola se zabývá reorganizací ČSLA, vytvořením CGV a reakcí NATO na změněnou koncentraci vojsk na hranicích obou bloků.
|
|
|
Československo v 60. letech 20. století z hlediska teorie nedemokratických režimů
Slezáková, Martina ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Diplomová práce Československo v 60. letech 20. století z hlediska teorie nedemokratických režimů se zabývá politickým, ekonomickým a společenskýcm vývojem, zejména tzv. Pražským jarem 1968. Reforma v roce 1968 představovala pokus o přeměnu československého komunistického režimu. Cílem bylo vytvořit z Československa moderní průmyslovou společnost, vymanit se z plné podřízenosti k Sovětskému svazu ovšem s vedoucí silou komunistické strany. Z toho důvodu rok 1968 zaujímá v naší poválečné historii významné místo. Diplomová práce je rozdělena do dvou hlavních částí a sedmi kapitol. První část je věnována nedemokratickým teoriím zejména totalitarismu a autoritarismu. Druhá část začíná událostmi v komunistickém Československu v letech 1948 až 1960. A následně zbylá část práce je věnovaná hlavnímu tématu diplomové práce, a to Československu v 60. letech 20. století. Cílem mé diplomové práce bylo analyzovat situaci v Československu v 60. letech, určit příčiny a důsledky tzv. Pražského jara 1968 a pokusit se přiřadit k Československu v 60. letech určitý typ nedemokratického režimu a zjistit tak, kde se Československo nacházelo na pomyslné škále od totalitarismu k demokracii v tomto období.
|
|
|
Srpen 1968 na Rakovnicku
Verner, Jiří ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Bakalářská práce Srpen 1968 na Rakovnicku je příspěvkem k problematice reformního procesu Pražského jara v Československu a jeho následného potlačení vojsky Varšavské smlouvy. Na příkladu okresu Rakovník sleduje změny, které probíhaly v politice KSČ a napříč celou společností. Důraz je dále kladen především na průběh srpnové invaze na Rakovnicku se svými regionálními specifiky, kdy je sledován komplikovaný průběh chmelové sklizně a zabývá se okolnostmi smrti příslušníka BLA u Nového Domu.
|
|
|
Proměny literárně dramatického vysílání ČST Praha v období konsolidace
Jiřiště, Jakub ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato bakalářská práce sleduje odrazy konsolidačního procesu po roce 1968 v literárně dramatickém vysílání Československé televize. Oblastí zájmu tedy nejsou jednotlivá díla televizní dramatické tvorby, ale její organizační zázemí. To je sledováno z hlediska vývoje dramaturgie a personálních změn, které měly na dramaturgickou koncepci bezprostřední vliv. Jelikož konsolidace nebyla pouhou změnou stavu, ale návratem ještě před stav předcházející, jsou mocenské determinanty dvou stanovených hledisek sledovány již v období před rokem 1968. Teprve zohledněním tohoto časového úseku je možné postihnout principiální proměny mocenského vztahu k televizní dramatické tvorbě. Úvodní část práce vymezuje činnost sledované televizní redakce včetně relevantní terminologie a nalézá kořeny krize dramaturgie, která přesáhla až do období Pražského jara. Další část a hlavní jádro práce sleduje na pozadí obecného vývoje v televizi a ve společnosti specifický a časově posunutý konsolidační proces v literárně dramatickém vysílání. Tato etapa je rozdělena na fázi minimálního zájmu ze strany mocenských orgánů, na období vnějšího dohledu po napojení vedení televize na stranický aparát a období vnitřního dohledu, kdy se kontrolní nástroje a autocenzurní praktiky staly nedílnou součástí redakce. Mezi hlavní témata patří vývoj...
|
host ::
RSS.