|
|
Proměny identity místa dvou kladenských dělnických čtvrtí od poloviny 20. století: Podprůhon a Nové Kladno
Čermák, Adam ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Práce se věnuje studiu identity místa dvou kladenských dělnických čtvrtí od poloviny 20. století, konkrétně Podprůhonu a Novému Kladnu. V práci je zmíněn historický vývoj všech kladenských dělnických čtvrtí, ale hlavní část práce analyzuje coby prototypické příklady právě Podprůhon a Nové Kladno. Byť jsou obě čtvrti blízko sebe, zaznamenaly zcela odlišný vývoj: Nové Kladno bylo transformováno v sídliště, Podprůhon nechán přirozenému, postupnému vývoji. Nezbytnou součástí práce je vlastní kvalitativní a kvantitativní výzkum. Na podkladě rozhovorů s rezidenty zkoumaných čtvrtí a anketního šetření s nerezidenty se analyzuje vztah lidí k oběma lokalitám, dále též jakým prvním dojmem obě lokality působí a zda se tyto závěry liší s ohledem na věk respon- dentů. Výsledky jsou dány do kontextu s dobovými plánky i literárními a audiovizuálními díly, což umožňuje detailní popis identity obou míst. Zdá se, že Nové Kladno vlivem své transformace přišlo o svou identitu a novou si dosud nevybudovalo, zatímco Podprůhon si svou identitu zachoval, i navzdory tomu, že se z něj v 80. letech 20. století stala vyloučená lokalita. Jelikož čtvrtí s podobnými osudy vzniklo v Česku ve 2. polovině minulého století relativně mnoho, lze dílčí in- terpretace z práce zobecnit jakožto případové studie transformace industriálního...
|
|
|
Krajina pokaždé jinak - LE3N8 LEŠNÁ
Zavadil, Ondřej ; Ženčák, Přemysl (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrat krajiny lidem ve smyslu znovuobjevení bohatství v našem těsném sousedství s návazností na vztah lidí a krajiny. Práci a teoretická východiska uplatňuji v místě mého bydliště, kterým je katastrálním území Lešná, do kterého náleží 7 obcí (Lešná, Jasenice, Lhotka nad Bečvou, Mštěnovice, Perná, Příluky a Vysoká). Základem pro práci se stal osobní vztah k řešené lokalitě a fyzický výzkum v podobě procházení území po přímce, po cestičkách a hledání vazeb v krajině. Pouhou změnou pohybu po území, jsem mohl prožít vlastní intenzivní zkušenost, o kterou se opírám ve svých návrzích. V území jsem vybral 8 míst s jedinečným charakterem, do kterých aplikuji navrhované stavby. Každé z těchto jedinečných míst si z historie nese vlastní jméno, které však dnes již málokdo zná. Konkrétními architektonickými návrhy vracím těmto místům jejich jméno a přivádím je znovu k životu skrze lidi, kteří tyto místa začnou objevovat.
|
|
|
Architektonické proměny center českých měst v letech 1945 - 1989
Kurz, Michal ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Tématem práce jsou architektonické proměny (přestavby a novostavby) historických center českých měst v letech 1945-1989. Autor se snaží zařadit tyto procesy do kontextu dobové architektury a památkové péče a hledá odpovědi na některé základní otázky. Jak se vyvíjely představy o optimální podobě nových objektů určených do historického prostředí? Jakými faktory byly tyto představy ovlivňovány? Proč byly nové objekty tak často situovány právě do těchto cenných částí měst a kdo se na jejich vzniku podílel? Práce je rozdělena do pěti časově navazujících kapitol a autor klade důraz na kontinuitu tématu s předválečným obdobím, neboť střet tradicionalismu a modernismu, stejně jako výhody a limity obou těchto přístupů, můžeme sledovat už ve 30. letech. Jednotlivé příklady jsou vybírány ze vzorku 71 okresních měst České republiky s vynecháním Prahy. Klíčová slova: Modernizace center historických měst, urbanismus, architektura, památková péče, 1945-1989
|
|
|
Za novou Prahu! Tradice, vize a budování (obrazu) města po roce 1945
Kurz, Michal ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Tématem práce je výstavba a symbolické kódování města Prahy od roku 1945 do konce 50. let s důrazem na období stalinismu. Na základě rozboru dobových textů a architektonických projektů sleduje práce motivace a taktiky, jimiž se poválečné politické a odborné elity snažily manifestovat v prostoru hlavního města vlastní hodnoty a ideologické principy. S pomocí analýzy dobově užívaných pojmů "staré" a "nové" Prahy zkoumá proměňující se vztah mezi tradicemi a modernitou v obraze města. Sociokulturní fenomén stalinistického budovatelství tematizuje v širší časové perspektivě jako specifickou součást modernizačního procesu, jímž Praha prochází v průběhu 1. poloviny 20. století. V zásadní míře si všímá konkrétních atributů, jimiž se měla "nová" socialistická Praha vyznačovat, a míry využití oficiálních sovětských vzorů i domácích historických tradic. Klíčová slova: Praha, město, obraz města, architektura, urbanismus, paměť, památková péče, socialistický realismus, stalinismus, 50. léta
|
|
|
Dědická smlouva jako nový dědický institut
Srp, Michal ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Předložená práce se zabývá starobylým a současně staronovým právním institutem dědické smlouvy v rekodifikovaném soukromém právu. Dědická smlouva (pactum successorium) byla v českém právním řádu do 50. let minulého století považována za tradiční historický institut dědického práva, přičemž byla koncipována jako dědický titul nejsilnější a její uzavření bylo přípustné jedině mezi manželi nebo snoubenci. Zmíněná problematika začala být znovu aktuální v souvislosti s vládním návrhem zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník), k jehož schválení Poslaneckou sněmovnou došlo 9. listopadu roku 2011. Rekodifikace představuje návrat dědické smlouvy do české právní úpravy dědického práva, avšak přinesla i celou řadu jiných významných institutů, které dosavadní úprava po dlouhou dobu opomíjela či vůbec neznala. Institut dědické smlouvy klade důraz na vůli zůstavitele, jemuž dává další možnost pořízení se svým majetkem pro případ smrti (mortis causa). Jejím specifikem je, že v sobě kombinuje jak prvky závěti (testamentární), ze které se vyvinula a je z ní odvozena, tak prvky smlouvy (kontraktuální). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Železná opona a její dědictví v kontextu proměn pohraničí Česka v 2. polovině 20. století
Chloupek, Pavel ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Semian, Michal (oponent)
Železná opona a její dědictví v kontextu proměn pohraničí Česka v 2. polovině 20. století Bakalářská práce se zabývá železnou oponou a jejím dědictvím, což souvisí s tím, jak je nám dnes železná opona připomínána, a jak se můžeme dívat na minulost českého pohraničí ovlivněného touto bývalou bariérou. V práci je nejprve představen fenomén železné opony a problém vymezení pohraničí. Pak je zde formou diskuse s literaturou probíráno, jak se české pohraničí měnilo vlivem železné opony a jejího pozdějšího pádu, a co bylo v těchto souvislostech zkoumáno a zjišťováno. Dále je probíráno, co dědictví železné opony přineslo, a jeho možné využití. Vlastním výzkumem je zde nejprve zjišťováno, kde se dnes nachází připomínky železné opony, a co nám tyto připomínky mohou říci. Další část výzkumu je zaměřena na to, co na prezentaci minulosti železné opony říkají sami lidé, v tomto případě návštěvníci muzea železné opony. Různými typy rozhovorů jsou zde zjištěny další zajímavé zjištěné informace o pohraničí a vlivu železné opony. Z výzkumu plyne, že železná opona je připomínána sice zdařile, ale neuškodilo by kdyby byla připomínána více, aby se již nikdy takováto historie neopakovala. Klíčová slova: železná opona; pohraničí; proměny krajiny; dědictví; Česko
|
|
|
Unesco World Heritage Sites: Ways of Presenting & and Interpreting the Pas. As seen in: Kutná Hora, Hiroshima Villa Romana del Casale
Kovářová, Linda ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Sonkoly, Gábor (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá specifickou skupinou historických míst nazývaných světové dědictví, která jsou zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. Práce charakterizuje základní prvky myšlenky světového dědictví UNESCO jakožto kulturního a společenského procesu, jehož součástí jsou akty vzpomínání vedoucí k různým možnostem chápání, prezentování a interpretování minulosti v rámci aktuálních společenských rámců. Práce poukazuje na řadu hledisek o povaze památek obecně, jako i konkrétně o povaze světového dědictví UNESCO, které se stalo předmětem zájmu relativně nové mezioborové akademické disciplíny, která se zabývá studiem kulturního dědictví, a pro kterou se vžil v angličtině termín 'heritage studies'. Za účelem prozkoumání různých aspektů fenoménu světového dědictví byla rozpracována tato témata: vzpomínání a veřejné využívání minulosti, UNESCO přístup a způsoby prezentace a interpretace minulosti. Proto, aby bylo možné zachytit jak koncept světového dědictví vypadá v praxi, věnuje se práce popisu určitých aspektů tří různých míst světového dědictví. Pro studium těchto záležitostí ve fyzickém světě byly s využitím metod přímého pozorování a terénního výzkumu vypracovány případové studie tří specifických míst UNESCO. Při bližším pohledu na jednotlivé vybrané památky UNESCO - české...
|
|
|
Heritage and Innovation II - Polynesian Literature in English - F. J. Frisbie, Patricia Grace and Sia Figiel: three generations of authors
Binarová, Teata ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Díla tří polynéských spisovatelek - Florence (Johnny) Frisbie (*1932 Cookovy ostrovy), Patricia Grace (*1937 Nový Zéland) a Sia Figiel (*1967 Samoa) - představují tři klíčové etapy vývoje polynéské literatury v angličtině a jsou úzce spjata s proměnami postkoloniálního kontextu. Autobiografie Miss Ulysses from Puka-Puka, napsaná F. J. Frisbie a vydána roku 1948, je definována jako zakládající dílo této nové literatury. Příběh je zasazen do polynéského koloniálního prostředí. Patricia Grace patří do první generace polynéských spisovatelů píšících anglicky. Účastní se takzvané "Maorské renesance", která je spojená s širším panpolynéským hnutím vzdoru proti britské koloniální nadvládě a kulturním obrozením původních obyvatel od 60. let dvacátého století. Sia Figiel je vůdčí spisovatelkou už etablované současné polynéské literatury 90. let. Celá oblast je dnes už téměř plně samostatná. Zvolená témata a práce s jazykem těchto tří polynéských spisovatelek spolu s jejich vybranými narativními technikami odrážejí rostoucí emancipaci původních obyvatel. Autorky se postupně osvobozují od norem standardní angličtiny a vzdalují se tradici evropského písemnictví. Stále výrazněji začleňují do importované anglicky psané románové formy slovní zásobu a gramatické struktury vlastních polynéských jazyků, ústní...
|
|
|
Dědictví se zvláštním zřetelem k dědickým titulům
Tesařová, Lenka
1 Abstrakt Ve své práci jsem se nejdříve věnovala vysvětlení a definování pojmu a funkce dědictví, přičemž za zmínku stojí chápání dědictví podle obecného zákoníku občanského z roku 1811. Dědické právo totiž podle něj bylo chápáno jako výlučné právo ujmout se držby celé pozůstalosti nebo jejího dílu určeného v poměru k celku. Dědické právo bylo věcným právem, které působilo proti každému, kdo by si chtěl pozůstalost osobovat (rušit dědice v uplatnění, nebo při výkonu příslušného práva). V uvedené části práce jde o jakýsi obecný výklad a současně o úvod do dědického práva podle platné právní úpravy. Tato část práce současně obsahuje i stručnou charakteristiku zásad, o které se dědické právo opírá. Tyto zásady formuloval již Emanuel Tilsch. Dědickým právem obecně lze nazývat souhrn všech právních norem upravujících přechod práv a povinností zemřelého na jeho právní nástupce (dědické právo v objektivním smyslu). Obecně se dědické právo (dědictví) spojuje se smrtí fyzické osoby (ať je prokázaná úmrtním listem, nebo prohlášením fyzické osoby soudem za mrtvou apod.). Z právního hlediska je smrt fyzické osoby důležitou právní skutečností, jež je nezávislá na lidské vůli a se kterou právo spojuje vznik, změnu a zánik právních vztahů týkajících se zemřelé osoby. Se smrtí fyzické osoby je spojen také zánik její...
|
|
|
Kanaanský pes a využití psa ve vzdělávání
Rutová, Šárka ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Předmětem diplomové práce je kanaánský pes se zaměřením na využití psa ve vzdělávání. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. První část práce čtenáře podrobně seznamuje s plemenem kanaánský pes. Jedná se o vzácné a velmi staré plemeno psa, původem z Izraele. První psi byli importování do Evropy a Ameriky až v 60. letech 20. století. Na našem území se dnes počítá jen s desítkami jedinců. A právě proto, že psů v Evropě není mnoho, je problém s množením tohoto plemene i přenosem genetických nemocí. V praktické části se zabývám vytvořením genealogie kanaánských psů v České republice. Výzkumně jsem se zaměřila na sledování inbreedingu. V druhé části se zabývám využitím psa ve vzdělávání. Praktickým výstupem jsou dva vytvořené výukové programy. První program je zaměřený na poznávání psa. Je určen pro žáky základních škol a je součástí této práce. Výukový program je také vyzkoušen v praxi a jeho vyplněné výsledky jsou součástí přílohy. Žáci se dozví důležité informace o psech, jak se k psovi chovat a porozumět mu, či informace o primitivních plemenech jako je kanaánský pes. Druhý výukový program se zaměřuje na inbreeding a je určený studentům gymnázií. Studenti se v programu dozvědí zajímavosti o inbreedingu a nenáhodném křížení. Součástí programu je též pracovní list a výukový text. Klíčová...
|
host ::
RSS.