|
|
Russia's role in the development of the 21st century gas sector: economic and geopolitical perspective
Akhmatulin, Artem ; Žídková, Markéta (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou momentálních trendů v sektoru globálního plynařství skrze zdůraznění několika stěžejních bodů ve vztahu mezi 'produkujícím' a 'spotřebitelským' státem a hodnocení případného rozvoje plynařského sektoru - zvláštní pozornost je věnována nadnárodním společnostem. Průzkum užívá z anglického jazyka takzvanou SWOT analýzu (ohodnocení silných stránek, slabin, příležitostí a hrozeb) v ruském plynovém sektoru za účelem napomoci lepšímu porozumění stávajícím trendům trhu s plynem trhu zmíněné země; dále za účelem analýzy dopadu jeho aktivit na globální plynařský průmysl a provedení celkové předpovědi pro energetický sektor Ruska. S ohledem na tyto požadavky analýza vypovídá, že ruský plynařský sektor je determinován velikostí země, převahou plynu v celkové rovnováze spotřeby paliv v zemi, nestabilní ekonomickou situací a nově se objevujícímu trendu obecného nedostatku plynu. Na základě analýzy příležitostí a výzev spojených se vznikem 'plynařské OPEC' dochází studie k závěru, že existuje pravděpodobnost vzniku takové organizace, a to kvůli zvyšující se poptávce. Avšak studie argumentuje, že k docílení případného členství a dalšího rozvoje svého plynařského průmyslu Rusko potřebuje diversifikovat jeho, najít nové trasy pro přepravu, zajistit nové průtoky plynu a přeformovat...
|
|
|
Srovnávací analýza ruských prezidentských a parlamentních voleb 1993-2008 na základě teorie hybridních režimů
Radová, Ivana ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato diplomová práce Srovnávací analýza ruských prezidentských voleb 1996 - 2008 z perspektivy teorie hybridních režimů analyzuje prezidentské volby ve výše zmíněném období a následně na ně aplikuje modely teorie hybridních režimů. Takovouto aplikací pak bude možné zodpovědět otázky nejen ohledně charakteru těchto voleb - tedy zda je lze označit za demokratické a soutěživé či nikoliv - ale také ohledně vývoje charakteru samotného ruského režimu. V souvislosti s analýzou prezidentských voleb budou také analyzovány dopady parlamentních voleb, které se konají jen několik měsíců před volbami prezidentskými a mají tak na jejich průběh a často i výsledky značný vliv.
|
|
|
Význam Arktidy v mezinárodních vztazích
Kopečná, Anna ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
V poslední době se díky několika faktorům změnil význam Arktidy v mezinárodních vztazích. Zaprvé, tání arktického ledu umožňuje snazší přístup k rozsáhlým přírodním zdrojům, nacházejících se pod dnem Severního ledového oceánu. Odhaduje se, že v Arktidě se může nacházet až čtvrtina dosud neobjevených zásob ropy a zemního plynu na světě. Zadruhé, ledová pokrývka na námořních trasách podél severního pobřeží Ruska a Kanady roztála, i když zatím pouze na pár dní v roce. Pokud se bude Severní ledový oceán nadále oteplovat, pak by Severovýchodní a Severozápadní cesta mohly být průjezdné po většinu roku. Tím by se zkrátily dosavadní plavební trasy z Evropy do Asie o 40 procent a obchodním společnostem by se ušetřil čas i náklady. Zatřetí, protože Arktida nepatří žádnému státu, stal se ten tento region předmětem zvýšeného zájmu zemí sousedících se Severním ledovým oceánem. Ty pracují na vytyčení svých námořních hranic, aby si zajistily své teritoriální nároky. Tento proces postupuje v souladu s mezinárodním právním rámcem, jenž byl ustanoven Úmluvou OSN o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982. Pobřežní státy mají právo na výlučnou ekonomickou zónu (EEZ) kolem svého pobřeží, jejíž šířka činí 200 námořních mil. Pokud ale státy prokážou, že jejich kontinentální šelf zasahuje za tuto zónu, mohou následně rozšířit...
|
|
|
Předsednictví Rady EU a energetická bezpečnost. Komparace rakouského a českého předsednictví v Radě EU
Králík, Zbyněk ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Diplomová práce "Předsednictví Rady EU a energetická bezpečnost" se zaměřuje na faktory, které ovlivňují průběh předsednictví radě EU. Současná debata okolo předsednictví se příliš soustředí na vliv velikosti předsednických zemí. Tato práce si tak klade za cíl tuto debatu doplnit. Metodou této práce je komparace. Ta probíhá na pozadí konceptu energetické bezpečnosti. Relevance tohoto tématu byla daná kontextem, kdy v prvních dnech obou předsednictví došlo k přerušení dodávek plynu z Ruska. Obě země se na první pohled lišily třemi důležitými charakteristikami: svojí zahraničně politickou orientací (vztah k Rusku), stylem předsednictví a typem koordinačního mechanismu předsednictví. V této práci tak byla testována relevance těchto tří faktorů na průběh jejich předsednického mandátu.
|
|
| |
|
|
Economic regionalism on the example of the Shanghai Cooperation Organisation
Ponomarenko, Anastasia ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
In the work on the example of Shanghai Cooperative Organization we try to discover what impact execute globalization and regional integration on the world policy, how such associations promote the economic environment of the involved countries and what benefits could be obtained through such cooperation in the view of safety. Region of Central Asia has its peculiarities because of the differences in culture, mentality and economic development that should be taken into consideration at planning of the joint activities. The potential of SCO is defined, first of all, by participation in it of such countries as Russia and China. Both of these states are interested in stable political and economic development of the Eurasian region, and ensuring its safety.
|
|
|
EU Policy towards Eastern Partnership Countries. A Gap between Goals and Achievements
Mammadova, Gunel ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
This study seeks to examine and assess the effectiveness of the Eastern Partnership Policy (EaP) of the European Union. Beside introduction of positive novelties of the Eastern Partnership, this paper gives a premium attention to scrutinize the possible limitations and shortfalls of EaP. Hence, the study aims to analyze some internal and external factors that complicate the effective functioning of the EaP. The inconsistency of the EU policy structure, the role of Russia and its Eurasian Economic Union (EaEU) in EAP, the ambivalent policy of some Member States (Germany and Italy are examined) toward the EaP, unconsidered discrepancy of eastern partners are analyzed and considered as prime reasons of ineffectiveness. In addition, examined case studies of Ukraine and Azerbaijan reveal that the EU's commitment to their "shared values" are controversial. This paper presents that the EU should find a balance between its economic/energy interests and normative values vis-a-vis Eastern Partners in order to fill the gap between its goals and achievements.
|
|
|
Perception of the Russian Threat in the Czech Political, and Administrative Discourse
Keřka, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Vnímání ruské hrozby v českém politickém a administrativním diskurzu Abstrakt Cílem této diplomové práce je zjistit, jak je vnímána ruská hrozba v českém politickém a administrativním diskurzu. Autor založil svoji práci na teorii konstruktivismu a na metodě diskurzivní analýzy. Konkrétně se inspiroval přístupem Teuna A. van Dijka. Autor vybral aktéry, kteří jsou podle jeho názoru, nejdůležitější pro formování konstruktu ruské hrozby v českém politickém a administrativním diskurzu. Autor rozdělil aktéry do dvou kategorií. V první kategorii jsou nejdůležitější instituce: prezident České republiky a jeho kancelář a vláda České republiky, která je zastoupena premiérem České republiky a relevantními ministerstvy (Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo průmyslu a obchodu). Druhá kategorie je složena z parlamentních stran a hnutí. Vybrané instituce převážně vnímají přítomnost ruské hrozby. Nejde však o hrozbu vojenského charakteru, ale spíše o hrozbu plynoucí z ruských informačních aktivit. Největší obavy panují z přítomnosti propagandy a desinformačních kampaní. Názor prezidenta Miloše Zemana se liší od poměrně jednotného názoru vybraných institucí. Miloš Zeman nepovažuje ruskou hrozbu za relevantní. Mezi parlamentními politickými stranami a hnutími je situace více...
|
|
|
Evaluating the Effect of 2014 Sanctions against Russia Using Synthetic Control Methods
Pchelintsev, Dmitriy ; Havránek, Tomáš (vedoucí práce) ; Víšek, Jan Ámos (oponent)
V moderní globální ekonomice většína výspělých státu používá sankce jako nejobvyklejší nástroj potrestání za porušení mezinárodního práva. Pro zhodnocení efekru sankcí na ekonomiku Ruska použil jsem metodu syntetického kontrolu. Na základě výsledků aplikací této metody bylo zjištěno, že idnicator růsta reálního HDP Ruska neustále klesal v průměru na -1,19% za čtvrtletí, kdýž saldo běžného účtu se stoupalo o 3,15% za čtvrtletí. Nejvyšší hodnota účinku sankci na tempo růstu reálného HDP byla dosažena na konci roku 2015 a činila se -2,8%. Tato diplomová práce je prezentována jako výzkum propojení uválnění sankcí vůči Rusku v roce 2014 se sledováním trendu hlávních indikátorů ekonomického rozvoje (HDP, inflace) za použití metod syntetické kontroly. Jako hlavním výsledkem moje práce bylo zjištěno, že dřívější ekonomické a sociální mechanismy nejsou schopny poskytnout důvěrohodnou předpověd' na dálší vývoj ekonomiky Ruska, jeho soběstačnosti a bezpečnosti. Klasifikace F12, F21, F23, H25, H71, H87 Klíčová slova sankce, metoda syntetického kontrolu, Rusko, míra růstu HDP, běžný účet E-mail autora 51375259@fsv.cuni.cz E-mail vedoucího práce tomas.havranek@ies-prague.org
|
|
|
Ruský pohled na energetickou bezpečnost
Sapronova, Yulia ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá ruský pohled na energetickou bezpečnost. Bere si za cíl zhodnocení nakolik energetická politika Ruska prospívá energetické a ekonomické bezpečnosti Ruska v dlouhodobé perspektivě a nakolik je úspěšná v řešení současných a potenciálních problémů do budoucna. Téma je aktuální vzhledem k tomu, že po pádu cen ropy, se ekonomika Ruska dostala do recese a vyvstala otázka závislosti ruské ekonomiky na exportu paliv. První kapitola definuje pojem energetická bezpečnost z pohledu Ruska jakožto vývozní země. Druhá kapitola provádí SWOT analýzu současného stavu energetiky, kde zkoumá silné a slabé stránky a následně příležitosti a hrozby pro energetický sektor Ruska. Třetí kapitola hodnotí úspěšnost ruské energetické politiky v kontextu definované energetické bezpečnosti a provedené SWOT analýzy.
|
host ::
RSS.