|
|
Ovlivnění hrubé a jemné motoriky jedince po požití alkoholu
Purchartová, Dana ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Reckziegelová, Petra (oponent)
Název: Ovlivnění hrubé a jemné motoriky jedince po požití alkoholu Cíl práce: Hlavním cílem mé diplomové práce je zhodnotit bezprostřední vliv alkoholu na vybrané úkoly z oblasti jemné a hrubé motoriky, kdy byly nejprve zjištěny průměrné hodnoty u vybraných testů za střízliva a dále při zvyšující se hladině alkoholu v krvi. Dalším cílem je rozlišit, zda dojde k ovlivnění jemné i hrubé motoriky při stejné hladině alkoholu v krvi, či nikoliv. Metody: Potřebná data byla získána na základě experimentálního měření na 12 probandech (6 žen a 6 mužů), kdy byly k testování jemné motoriky využity 3 nestandardizované testy modifikované či vytvořené pro účely tohoto experimentu: navlékání korálků, odemykání zámků a přesun mincí do kasičky. Hrubá motorika byla testována pomocí stabilometrické plošiny ve stoji snožném s otevřenýma očima po dobu 30 sekund. Sledovaným parametrem byl u testů jemné motoriky čas a při testu stability dráha COP, přičemž byl každý z testů jemné motoriky proveden v každém kole třikrát. Ve druhém a v každém dalším kole byla každému probandovi podána vždy dávka 0,3 g alkoholu na kg hmotnosti, s konečným počtem šesti kol. Orientační hodnoty alkoholu v krvi byly průběžně měřeny přístrojem Dräger Alcotest 7510. Výsledky: K ovlivnění jemné i hrubé motoriky došlo v určité míře již po první...
|
|
|
Centrální koordinační porucha - literární rešerše
Kosová, Blanka ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Centrální koordinační porucha - literární rešerše Cíle: Teoretická část práce pojednává o centrální koordinační poruše, její diagnostice, etiologii, dělení a vyšetřování v průběhu různého věku dítěte. V praktické části byly porovnávány studie pojednávající o atypickém vývoji motoriky dětí s centrální koordinační poruchou. V diplomové práci je často použita zkratka CKP (centrální koordinační porucha) a také DCD (developmental coordination disorder) a to v závislosti na zdroji, ze kterého bylo čerpáno. DCD je anglický ekvivalent zkratky CKP. Metody: Diplomová práce má deskriptivně-analytický charakter. Bude zpracována formou literární rešerše. Výsledky: Zpracováním dostupných literárních zdrojů byl vytvořen ucelený pohled na problematiku centrální koordinační poruchy. Tato práce zhodnotila atypickou motoriku dětí s centrální koordinační poruchou školního a předškolního věku z pohledu různých autorů. Bylo zjištěno, jaké diagnostické postupy se používají a jaké obtíže jsou pro děti školního a předškolního věku s centrální koordinační poruchou nejvíce limitující. Klíčová slova: centrální koordinační porucha, jemná motorika, funkce ruky, hrubá motorika
|
|
|
Speciálně pedagogická intervence u dětí s vývojovou dysfázií v mateřské škole
Vávrová, Miriam ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku specificky narušeného vývoje řeči u dětí předškolního věku. Sleduje a hodnotí vývoj jejich komunikačních a motorických schopností během docházky do mateřské školy. Teoretická část se zabývá vymezením základních pojmů týkajících se komunikace a narušené komunikační schopnosti s důrazem na problematiku specificky narušeného vývoje řeči. Popsán je také psychomotorický a komunikační vývoj dítěte od narození po nástup do školy a jeho návaznost na Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Ten se zaměřuje na komunikativní kompetence a specifika dítěte s narušenou komunikační schopností. Cílem praktické části bylo sledování čtyř dětí se specificky narušeným vývojem řeči během jejich docházky do mateřské školy speciální. Byl sledován řečový a psychomotorický vývoj těchto dětí v návaznosti na speciálně pedagogickou intervenci. Součástí práce je také vyhodnocení rozhovoru s rodiči sledovaných dětí. Výzkum byl prováděn kvalitativní metodou a jako výsledek práce byly vypracovány kazuistiky sledovaných dětí. Na závěr byly vyhodnoceny cíle práce a zodpovězeny položené výzkumné otázky, které shrnuly výsledky šetření.
|
|
|
Vliv vodního prostředí na jemnou motoriku
Les, Martin ; Vondrášek, David (vedoucí práce) ; Bažant, Filip (oponent)
Název: Vliv vodního prostředí na jemnou motoriku Cíle: Analýza vlivu hloubkového opojení na jemnou motoriku při potápění se vzduchem mezi hladinou až 40 metry. Metody: Nejprve byla použita metoda empiricko - rešeršní. Poté byla zvolena metoda kompilace získaných informací. Základní metodou pro práci byla metoda experimentálního měření speciálně sestavených testů na jemnou motoriku. Všechny naměřené hodnoty byly následovně statisticky zpracovány. Výsledky: Výsledky byly formulovány procentuálně, v grafech a tabulkách. Zaznamenávání probíhalo formou zapisování časových údajů. Jejich procentuální hodnoty přiblíží celkový čas zvládnutí cvičení na jemnou motoriku v různých prostředích. Všechny získané výsledky byly zpracovány a vyhodnoceny. Klíčová slova: potápění, hloubkové opojení, jemná motorika
|
|
|
Testování jemné motoriky dětí ve věku 3 - 6 let navštěvujících Montessori předškolní zařízení testovou baterií MABC-2
Nejdlová, Eliška ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Daďová, Klára (oponent)
Název: Testování jemné motoriky dětí ve věku 3-6 let navštěvujících Montessori předškolní zařízení testovou baterií MABC-2 Cíl: V rámci bakalářské práce bylo provedeno měření jemné motoriky u dětí předškolního věku pravidelně navštěvujících Montessori mateřskou školu. Cílem měření bylo posoudit, zdali jsou výsledné hodnoty dětí z Montessori MŠ (mateřská škola) lepší v porovnání s hodnotami dětí, které pravidelně docházejí do běžné mateřské školy. Metodika: Ke sběru dat byla aplikována testová baterie MABC-2. Pro účely výzkumného šetření byla dále použita data z měření jemné motoriky u výběru dětí z pražského komplexu běžných MŠ (autorem dosud nepublikovaného výzkumu je Mgr. Jakub Kokštejn, Ph.D.) a data, která ve své práci uvádí Mgr. Ludvík Valtr. Nejdříve proběhlo porovnání výsledků dětí z Montessori MŠ s hodnotami pražských dětí a poté komparace výsledků zjištěných v Montessori MŠ a hodnot dětí uvedených v diplomové práci Mgr. Ludvíka Valtra. Výsledky a diskuze: V rámci obou porovnání byl patrný statisticky významný rozdíl pouze v motorické dovednosti číslo 1, kdy u prvního zmíněného vzorku vykazovaly ukazatele úrovně jemné motoriky lepší hodnoty u souboru dětí z běžné MŠ a u druhého byla naopak patrná dovednostní převaha dětí z Montessori MŠ. Z výsledků tedy jednoznačně nevyplývá potvrzení ani...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Rozvoj jemné motoriky a grafomotoriky u předškolních dětí s poruchami řeči
Merendová, Gabriela ; Hájková, Vanda (oponent)
Tato práce byla zaměřena na sledování rozvoje grafomotoriky u dětí ve třídě s upraveným vzdělávacím programem. Byl sledován vývoj motorických, rozumových a řečových funkcí šesti dětí s narušenou komunikační schopností navštěvujících třídu s upraveným vzdělávacím programem mateřské školy v průběhu jednoho roku. Denně byla prováděna cvičení jemné motoriky a grafomotoriky mimo běžný školní program. Byly vypracovány kazuistiky těchto dětí. Výsledky těchto dětí byly porovnány s výsledky souboru 20 dětí stejného věku z běžné třídy mateřské školy. Byly zjištěny rozdíly ve všech sledovaných parametrech. Největší rozdíly mezi oběma soubory se projevily v oblasti řečových funkcí. Naopak při porovnání kresby postavy u těchto dětí s kresbami vrstevníků z běžné třídy lze sledovat u většiny dětí přiblížení se úrovně kresby. Klíčová slova: předškolní děti, grafomotorika, jemná motorika, řečové funkce, narušená komunikační schopnost
|
|
|
Motorická výkonnost žáků s poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou na 1. stupni základní školy
Otipková, Zuzana ; Lejčarová, Alena (vedoucí práce) ; Musálek, Martin (oponent)
Název práce: Motorická výkonnost žáků s poruchou pozornosti spojenou s hyper- aktivitou (ADHD). Cíle práce: Cílem práce bylo zjistit úroveň jemné a hrubé motoriky horních končetin u žáků s diagnózou ADHD na školách pro tyto žáky určených a porovnat ji s úrovní jemné a hrubé motoriky horních končetin u žáků bez této diagnózy na běžné základní škole. Dílčím cílem práce bylo zjistit úroveň hrubé motoriky dolních končetin a lateralitu párových orgánů (ruka - noha) u výše zmíněných skupin žáků. Metody: Pro zjištění úrovně jemné a hrubé motoriky horních končetin, hrubé motoriky dolních končetin, laterality horních a dolních končetin u žáků s a bez poruchy ADHD ve věku 9 - 11 let byly použity tyto druhy testů: "Spirála", "Tečkovací test", "Korálky" (úroveň jemné motoriky horních končetin); "Krabička", "Malý talířový tapping", "Velký talířový tapping" (úroveň hrubé motoriky horních končetin); "Tapping dolní končetinou" (úroveň hrubé motoriky dolních končetin); "Vyťukávání rytmu" (lateralita dolních končetin); "Zvoneček" a "Sirky" (lateralita horních končetin). Výsledky: Úroveň jemné motoriky dominantní ruky byla u žáků s diagnózou ADHD nižší než u žáků bez této poruchy (0,38 ≤ d ≤ 0,79). S výjimkou testu "Spirála" porucha ADHD negativně ovlivňovala jemnou motoriku dominantní ruky více (0,74 ≤ d ≤ 0,79) než...
|
host ::
RSS.