|
|
Existencialism and its Implementation in Education
Krivdová, Annamária ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato práce si klade za cíl nastínit nejvlivnější myšlenky existencialismu a dát je do souvislosti s naším každodenním životem. První část se zaměřuje na pět existenciálních spisovatelů a jejich nejhlubší příspěvky. Oslovuje díla Dostojevského, Kierkegaarda, Nietzscheho, Sartra a Camuse. Druhá část se skládá z dvanácti podkapitol, řešících otázky svobody, determinismu, úzkosti, utrpení, autenticity, odpovědnosti a hledání smyslu života. Tato část se snaží uvést otázky existenciální filozofie do praktického využití a zdůraznit její trvalý vliv a význam v dnešním světě. Je postavena ve formě dvanácti lekcí a nabízí různé příklady a pohledy na podnětné koncepty uvedené v první části.
|
|
|
škola Na Radosti, Žďár nad Sázavou
Morávek, Jakub ; Mačuda, Michal (oponent) ; Vítek, Jiří (vedoucí práce)
Závěrečná práce se odkazuje na oficiální zadání vedení školy Na Radosti ve Žďáru nad Sázavou. Jedná se o demokratickou školu, kde je systém výuky založen na svobodě rozhodování a na nehiearchizaci jednotlivců v komunitě. Tato škola momentálně sídlí na různých místech ve městě a potřebuje nový kvalitní prostor odpovídající aktuálním požadavkům a standardům. Škola s kapacitou cca 100 žáků má vytvářet příjemný prostor pro výuku a podporovat koncentraci na danou věc. Vymezený pozemek přímo vybízí na přímé propojení školy s přírodou, což také daný systém výuky z části vyžaduje, jelikož je výuka rozložena i do venkovních prostor.
|
|
|
škola Na Radosti, Žďár nad Sázavou
Kučera, Petr ; Mačuda, Michal (oponent) ; Vítek, Jiří (vedoucí práce)
Závěrečná bakalářská práce reaguje na požadavek vedení školy Na Radosti ve Žďáru nad Sázavou na návrh nové budovy demokratické školy. Z důvodu nevyhovujícího současného stavu, kdy škola sídlí na více místech ve městě, potřebuje nový vyhovující prostor odpovídající jejich specifickým požadavkům a potřebám. Demokratickou školou se rozumí systém vyučování, který je založen na svobodné volbě daného jedince. Nová škola o kapacitě cca 100 žáků má vytvořit vhodný prostor pro výuku, hru a sport. Díky vymezenému pozemku nabídne taktéž propojení s krajinou a vytvoření kreativního a výukového prostředí v ní.
|
|
|
Rousseau a jeho vliv na Francouzskou revoluci
Pravda, Petr ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Šimsa, Martin (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na zhodnocení Rousseauova odkazu. Vychází z konfrontace dvou protikladných obrazů jeho myšlenek. První obraz ho představuje jako myslitele, který svými originálním koncepty připravil úrodnou půdu pro různé nedemokratické režimy a ideologie. Ty se sice vždy zaklínají těmi nejvznešenějšími ideály, ale v jejich jménu páchají pouze největší zločiny a lidi zbavují svobody. Druhý obraz v Rousseauovi vidí nesmlouvavého kritika sociální nespravedlnosti, který jedinou možnost k nápravě viděl ve svobodě a rovnosti. V tomto případě měl být jedním z důležitých inspirátorů na cestě za vítězstvím demokracie a autorem, který nepřestává svými originálními myšlenkami inspirovat a fascinovat. Argumentuji ve prospěch druhého obrazu. Rousseauova kritika morální krize je založena na rozpolcenosti moderního společenského člověka. Ta vyplývá z neustálého rozporu mezi naší přírodní přirozeností a společenským stavem. Jediné řešení viděl v uzpůsobení původní přirozenosti novému společenskému stavu. To může být dosaženo pouze pomocí afektivního pouta k politickému celku. Jen tak si člověk mohl ponechat svojí svobodu, která je základní hodnotou jeho bytí. Ve společnosti se již ovšem nemůže jednat o úplnou volnost, ale o vědomou poslušnost zákonům. Ty jsou přijímány všemi občany, z nichž každý disponuje...
|
|
|
Téma smrti v existenciální filozofii a jeho vliv na teologickou reflexi
Kuntová, Karolína ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce "Téma smrti v existenciální filozofii a jeho vliv na teologickou reflexi" pojednává o smrti z pohledu existencialistů jako Martin Heidegger, Jean - Paul Sartre, Karl Jaspers a Albert Camus. Autoři se zaměřují na člověka a jeho bytí, které je směřováním ke smrti. Zmiňují se o pojmech, které chápání pojmu smrti ovlivňují, jako například svoboda, úzkost, strach nebo vina. Tyto pojmy mají význam pro přijmutí smrti jako součásti lidského života a pomáhají člověku formulovat správné otázky k tázání po smyslu lidské existence. Nelze opomenout ani existenci Boha, kterou autoři, s výjimkou Karla Jasperse, odmítají. Diplomová práce se dále zabývá významem smrti a tím, co smrt pro člověka znamená. Autoři se zaměřují nejen na samotný okamžik smrti a subjektivitu smrti, ale i její význam v budoucnosti.
|
|
|
Problém svobody v existenciální filosofii
Grospičová, Simona ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
NÁZEV: Problém svobody v existenciální filosofii AUTOR: Bc. Simona Grospičová KATEDRA (ÚSTAV): Katedra občanské výchovy a filosofie VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Naděžda Pelcová, CSc. ABSTRAKT: Hlavním tématem této práce je pojetí svobody ve filosofii Jeana Paula Sartra a Sørena Kierkegaarda. Cílem této práce je vyložit svobodu z hlediska dvou vybraných existenciálních myslitelů, aby pak následně mohlo dojít k jejich komparaci. Práce se snaží ukázat, že svoboda nemusí být promýšlena pouze jako etická hodnota, nýbrž může být pojata také jako bytostná součást nás samých. Svoboda je kladena do souvislosti s pojmem existence, volby, úzkosti, absurdity, paradoxu a odpovědnosti. První kapitola je věnována tématu existencialismu obecně. Ve druhé kapitole jsou rozebrána Sartrova ateistická a ontologická východiska. Ve třetí kapitole je Sartrova svoboda vykreslena ve vztahu k projektu a volbě. Čtvrtá kapitola se soustředí na absolutní pojetí svobody u J. P. Sartra. V páté kapitole je Sartrova svoboda spojena s absolutní odpovědností. V šesté, sedmé a osmé kapitole je rozebráno Kierkegaardovo pojetí existence a svobody. V deváté kapitole dochází k porovnání těchto dvou myslitelů, přičemž jsou zde identifikovány dvě odlišné podoby svobody. KLÍČOVÁ SLOVA: svoboda, existence, odpovědnost, bytí, úzkost
|
|
|
Kierkegaardovo pojetí existence
Janatová, Kristýna ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tématem této bakalářské práce je "Kierkegaardovo pojetí existence". Pojednává o životě dánského filosofa Sørena Kierkegaarda a jeho filosofii. V práci je řešena problematika lidské existence a její tři základní stádia, která jsou zaměřena na estetiku, etiku a náboženství. Tato stádia jsou nejprve popsána a následně mezi sebou porovnána. Estetické stádium představuje první stupeň života, zatímco náboženské stádium je považováno za nejvyšší cíl lidské existence. Práce pojednává o zoufalství a úzkosti s ohledem na bytí lidské existence. Kierkegaardovu filosofii je třeba chápat jako nepřímé sdělení apelující na naši vlastní existenci. Práce poukazuje na nezastupitelný Kierkegaardův vliv na existencialismus. Klíčová slova: Existence, jednotlivec, bytí, víra, svoboda, subjektivita, úzkost, zoufalství, láska, smrt
|
|
|
The concept of revolution in the work of N.A. Berdyaev
Belinson, Maria ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Tato práce se věnuje studiu pojetí revoluce v díle ruského filosofa N.A. Berd'ajeva. Nejprve je načrtnuta celková charakteristika díla tohoto filosofa a zvláštní pozornost je věnována jeho stylu. Hlavním cílem práce je popsat Berd'ajevův vztah k samotnému pojmu revoluce z filo- sofického, sociologického a historiosofického pohledu a dát ho do souvislosti s historickými událostmi první čtvrtiny 20. století v Rusku. K tomu jsou použity Berd'ajevovy statě ve sbornících Problémy idealismu, Milníky (Věchy) a De profundis (Iz glubiny) a dále jeho práce Duchovní krize inteligence, Duchovní základy ruské revoluce a Filosofie nerovnosti.
|
|
|
Kontexty vzcházení svobody ve filosofii Jeana Paula Sartra
Straka, Jan ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Smyslem předkládané diplomové práce je pokus zmapovat vývoj ontologického zkoumání Jeana Paula Sartra v oblasti pojmu svobody. Sartra budeme sledovat jako významného představitele moderní ontologie. Pojem svobody tak bude rozvíjen v rámci ontologického zkoumání bytí jsoucího, jímž je v tomto případě člověk v jeho existenci. Sartrova myslitelská tvorba ze 30. a 40. let objevuje svá původní ontologická východiska při traktování způsobu bytí lidské existence především v perspektivě Husserlovy fenomenologie. V následujících dekádách se východiska Sartrovy tvorby posouvají směrem k sociální ontologii, která spojuje jeho původní existencialismus a v nových perspektivách promýšlený marxismus. Tato ontologie dostává podobu zejména v Sartrově rozsáhlém díle Kritika dialektického rozumu (1960). Sartrovu tvorbu nakonec bude nutné reflektovat z pozice pozdější filosofie ovlivněné strukturalismem, poněvadž strukturalistická čtení autorů, jako byl Nietzsche, Freud, Marx, či samotný Sartre ze strany nastupující generace francouzských myslitelů (Derrida, Strauss, Althusser, Lacan, Nancy a další) vrhají na fenomén svobody nové světlo.
|
|
|
Druhý u J.-P. Sartra a E. Lévinase
Tlapa, Tomáš ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tato diplomové práce je filosofickou interpretací problému intersubjektivity v díle Jeana- Paula Sartra (1905 - 1980) a Emmanuela Lévinase (1906 - 1995). V první části práce pojednává o Sartrově pojetí intersubjektivity, jak je vypracováno v díle Bytí a nicota. Kapitola o Sartrovi (po stručném úvodu do jeho filosofie) tematizuje jednotlivé aspekty Sartrovy teorie intersubjektivity. První část diplomové práce je zakončena kritikou Sartrovy teorie intersubjektivity, která nám umožňuje pojednat o Lévinasově pojetí intersubjektivity jako o koncepci alternativní. Jádrem interpretace Lévinasovy koncepce je kniha Totalita a nekonečno. Závěrečná část práce shrnuje hlavní rozdíly obou koncepcí. Klíčová slova: intersubjektivita, druhý, existence, svoboda, etika, Sartre, Lévinas
|
host ::
RSS.