|
|
Audiovizuální reprezentace loot boxů ve videohrách
Torres, Christopher ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Práce se zabývá vizuálním a zvukovým ztvárněním procesu otevírání loot boxů ve vybraných videohrách z pohledu sémiotiky. Teoretická část se zabývá historií dodatečné monetizace na herním trhu, konceptem loot boxu a naukou sémiotiky. Kvůli rostoucím nákladům na vývoj her a zvyšujícím se očekáváním investorů velkých firem se herní nakladatelství snaží získat další zdroje příjmů. Dodatečná monetizace ve formě in-game obchodů je proto rostoucím trendem a loot boxy je často doprovází. Představují formu gamifikace nákupu virtuálních předmětů skrze náhodnou šanci získat předměty nižší i vyšší ceny, než je původní vklad. Jejich časté používání na herním trhu přineslo mnoho vln kritiky a nejednu kontroverzní situaci, kdy byli vývojáři nařčeni z implementace skrytých hazardních mechanik do her pro nezletilé. Praktická část práce rozebírá chování loot boxů ve hrách, popisuje společné rysy a odlišnosti a hledá nejpravděpodobnější způsob výkladu záměrů a významu sdělení, které se vývojáři snaží předat. Zkoumané tituly byly vybrány na základě aktivních hráčů, žánru a ceny. Probírá jednotlivé aspekty loot boxů v kontextu her, ve kterých se nachází, a na základě informací z teoretické části práce řeší jejich znaky a signály.
|
|
|
From Language to Sign: Three Stages of Cognitivism
Kadavá, Šárka ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce popisuje tři fáze kognitivismu, který v první polovině 20. století vznikl jako reakce na antimentalistickou tradici filozofického myšlení (reprezentovanou mimo jiné Charlesem S. Peircem a Charlesem Morrisem) a který byl umožněn zejména takzvaným lingvistickým obratem ve vědě (především v analytické filozofii), jenž mentální jednotky, považované za nevědecké, nahradil jednotkami jazykovými, pojímanými jako odraz mentálních stavů, a navíc umožňujícími adekvátní zkoumání. Práce je do velké míry vedena knihou On Minds and Symbols Thomase C. Daddesia, která je považovaná za jeden z prvních explicitních pokusů o formulování kognitivněsémiotické perspektivy a v rámci níž autor mapuje předchozí vývoj kognitivního paradigmatu. Nejprve jsou tak popsány faktory, jež vznik kognitivismu umožnily, a poté jeho vývoj, který lze rozdělit podle vzoru Daddesia na dvě vlny. Tato práce však Daddesiovu knihu přesahuje a stanovuje třetí fázi, kdy kognitivismus v rámci sémiotiky vzniká jako samostatné pole bádání, tj. kognitivní sémiotika. V rámci tohoto vývoje práce sleduje zejména proměnu pojímání vztahu jazyka a mysli, který je pro kognitivně- lingvistické vědy klíčový, a ustanovení znaku jakožto jednotky relevantní pro studium lidské kognice.
|
|
|
Přesvědčivost a znaky: sémiotika a rétorika jako komplementární disciplíny
Švantner, Martin ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Višňovský, Emil (oponent) ; Šíp, Radim (oponent)
Přesvědčivost a znaky: sémiotika a rétorika jako komplementární disciplíny Práce prověřuje hypotézu o komplementaritě sémiotiky a rétoriky, jak v systematickém, tak historickém kontextu. V první části se práce věnuje pozdně moderní interpretaci dějin rétoriky, sofistiky a sofistické rétoriky (ukazuje proč je třeba mezi těmito pojmy rozlišovat). Tato problematika je ilustrována na debatě o pragmatice a interpretaci antické rétoriky v anglosaské filosofii na konci dvacátého století. Za výchozí bod zkoumání práce určuje téma persvaze, které je společné jak rétorice, tak sémiotice. Téma je rozvinuto v části druhé, prostřednictvím analýzy pozdního díla Ch. S. Peirce; zejména pak jeho pojetí klasifikace znaků, sémiotiky jakožto rétoriky, s důrazem na jeho koncept pragmatismu, který zkoumané propojuje. V závěru je shledáno, že přinejmenším pro svoji specifickou tematizaci znaku a persvaze jsou rétorika a sémiotika komplementární. Klíčová slova Rétorika, sémiotika, persvaze, persuase, sofisté, Lyotard, Vitanza, Nietzsche, Peirce, Deleuze. Abstract: Persuasion and Signs: Semiotics and Rhetoric as Complementary Disciplines The hypothesis we consider in this dissertation is that of complementarity of semiotics and rhetorics, both in symstematical and historical context. The first part deals with the late...
|
|
|
Národní mytologie na světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji
Machoňová, Ivana ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá národní prezentací České republiky na EXPO 2010 v Šanghaji z hlediska mytologie, symbolů, znaků a kódů. Popisuje vývoj světových výstav, snaží se vyzdvihnout československé úspěchy a na jejich základě definovat klíčové body pro úspěšnou komunikaci země k mezinárodně rozmanitému publiku. Majoritní skupinou návštěvníků na EXPO v Šanghaji byli Asiaté, především Číňané. Práce využívá informací o tradičních čínských symbolech a hodnotách pro odhalení korelace české a čínské kultury, která může dopomoci snadnější identifikaci České republiky pro čínské návštěvníky EXPO. Mytologická analýza podrobuje zkoumání exteriér pavilonu, interiér expozice a její prvky. Všímá si narativních struktur jednotlivých exponátů a jejich funkčnosti v mezích preferované interpretace. Součástí celkové analýzy jsou i doprovodné programy, jejichž podoba také pomohla upevnit vnímání České republiky návštěvníky. Získané informace jsou využity k sumarizaci poznatků využitelných pro účast České republiky na následujícím EXPO 2015 v Miláně.
|
|
|
A Critical Semiotic Study of Finnish, Latvian and Czech Myths
Pintāne, Inese ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce zve své čtenáře do říše mýtů, kde přebývají různá božstva a mýtické bytosti a tráví své dny vytvářením lidského světa a různých kulturních artefaktů. Aby se dozvěděla více o této říši a jejích možných variacích, rozhodla se autorka této diplomové práce studovat mýty relativně odlišných národů. Jelikož autorka zná místní jazyk a zvyky Finů, Lotyšů a Čechů, padla její volba na mýty daných národů. Protože se všechno v říši mýtů neustále mění, jediným způsobem, jak zjistit, co v ní v nějakém období považovali její obyvatelé za cenné, bylo pozastavení veškerých procesů probíhajících v této říši. To bylo umožněno pomocí metody zvané transvaluace, která byla představena Jamesem Jakóbem Liszkou v jeho knize "The Semiotic of Myth: A Critical Study of the Symbol" (1989). Ačkoli tato metoda mezi folkloristy stále není příliš známá, umožnila autorce této diplomové práce pohlížet na mýty jako na trojúrovňové entity a odkrýt v nich různé sociální konstrukty předávané z generace na generaci. Jak čtenáři později uvidí, autorčino studium mýtů pomocí metody transvaluace v nich pomohlo odhalit různé zakódované normy. Klíčová slova: Finové, Lotyši, Češi, mýty, Liszka, transvaluace, sémiotika, folklór
|
|
|
Sémiotická "etnografie" Deleuze a Guattariho a ne-standardní animismus
Šír, David ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Výchozím bodem práce je pojetí domorodého animismu, který Félixe Guattariho v pozdním díle na sklonku života uchopil jako formu subjektivity fungující skrze odlišné režimy znaků než "moderní". Animistické sémiotiky jsou "polysémické" a "trans- individuální," přičemž namísto stavění ostrého rozdělení sfér "přírody" a "kultury" zabydlují realitu "kolektivními entitami napůl-věc napůl-duše, napůl-člověk napůl-zvíře, stroj a tok, hmota a znak." Cílem většiny textu je posléze především stopování těchto sémiotik napříč společným dílem Deleuze a Guattariho. Po úvodním vyznačení kontextu Deleuzeho filosofie a jejího specifického "obrazu myšlení" a výkladu základních pojmů se zaměříme na popis a komparaci sémiotických "etnografií" Anti-Oidipa a Tisíce plošin. První díl sleduje napříč "universální historií" způsoby hominizace (polidštění) člověka ze stavu přírody pomocí rozličných forem zápisu, jimiž se konstituují společnost a kultura. Těchto způsobů je více, a neprobíhají tedy jen pomocí jazyka. V limitní zkušenosti schizofrenie autoři Anti-Oidipa nacházejí moment předcházející tyto historicky podmíněné formy hominizace. Oproti tomu druhý díl sleduje pluralističtější a méně antropocentrický obraz: ústřední roli zde získávají asignifikantní sémiotiky ne-lidského afektu - tedy stávání- se - procházející...
|
|
|
Titulní strany časopisu Reflex a konstrukce hyperreality
Krutilek, Ondřej ; Podzimek, Jan (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Závěr V průběhu výzkumu bylo zaznamenáno několik zajímavých poznatků o "chování" simulakra a také o povaze samotné hyperreality. Nejprve bylo popsáno, že povaha hyperreality je výrazně odlišná v porovnání s realitami nižšího řádu. Hyperrealita je sémantický prostor, který je vyplněný simulakry. Tato simulakra v sobě nesou velmi silné významy, což je v podstatě jeden se základních elementů jejich podstaty. Na druhou stranu se ale ne všechny významy dostanou do hyperreálného stadia. To znamená, že ve výsledku trpí hyperrealita nedostatkem významů. Spektrum významů v hyperrealitě je - jednoduše řečeno - velmi omezené. Přestože je simulakrum nositelem silného významu, může nakonec vymizet. V této práci byly popsány dva mechanismy, jak k takovému vymizení může dojít. Simulakrum se může jednoduše vytratit, pokud na něj společnost v důsledku společenských změn zapomene. Druhý způsob vymizení simulakra je forma jakéhosi "duelu" mezi simulakry. Proti stávajícímu simulakru je postaveno simulakrum nové. Pokud publikum z jakéhokoliv důvodu usoudí, že nové simulakrum vyhovuje lépe jeho potřebám, původní simulakrum zaniká. Práce dokumentuje, že existuje široké spektrum objektů, které mohou projít simulací a stát se simulakry. Ve zkoumaném materiálu byla objevena simulakra osobností, společenských fenoménů, ale i vět nebo...
|
|
|
Způsoby zobrazení smrti v komiksovém díle Sandman
Jedličková, Barbora ; Podzimek, Jan (vedoucí práce) ; Hrdina, Matouš (oponent)
Tato práce se zabývá zobrazováním smrti v komiksových dílech Sandman od autora Neila Gaimana. Má za cíl prozkoumat podoby smrti, které autor v komiksu představuje prostřednictvím obrazových a textových kódů. Práce začíná úvahou o fenoménu smrti a o tom, jak byly tento jev a jeho zobrazování vnímány historicky a v současnosti. K výzkumu je využita teorie vizuální sémiotiky, především jsou to poznatky Ch. S. Peirce a teorie multimodality, která je popsána v teoretické části. Poté je pozornost věnována samotnému komiksu a charakteristice jednotlivých prvků vizuálního jazyka vhodných k popisu komiksových obrazů, jako jsou barva, perspektiva, velikost panelů, rámování atd. Samotné analýze obrazů předchází výzkum, který přiblíží některé mytologické příběhy, jež autora inspirovaly, a dále výzkum současného zobrazování smrti v projevu západní kultury v jeho historickém kontextu. V popisu obrazů jsou určeny podstatné znaky jednotlivých módů a interpretovány jejich významy. Závěr práce shrnuje poznatky a snaží se potvrdit výchozí myšlenku určenou v úvodu práce, tedy že Gaiman pojal postavu Smrti velmi odlišně než bývá zvykem u současných komerčních obrazů.
|
|
| |
|
|
Reportage photography and its informative value
Gorcovská, Laura ; Černý, Vladimír (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá otázkou reportážnej fotografie a mediálnym zdelením nami vybraného vizuálneho obrazu. Pôjde o obraz sýrskeho utečenca Aylana Kurdiho z roku 2015, ktorého fotografia odkazuje na vecný problém utečeneckej krízy v Európe. Práca ponúka semiotický prístup k zvoleným fotografiám zachytávajúcim rovnaký obraz z rôznej perspektívy. Perspektíva je v našom prípade dôležitá, pretože ide spornú fotografiu v otázkach etickej normy. Preto sa sústredíme i na spôsob, akým sa vybrané média vyrovnali s touto problematikou. Práca poukazuje na znaky, ktoré by mala reportážna fotografia obsahovať a ako sa menia z hľadiska toho, aké médium fotografiu sprostredkuje v závislosti od sprievodného titulného textu, perexu či skladby slov doplňujúcich fotografiu. Upriamime sa i na to, ako je daná fotografia začlenená do kontextuálneho rámca zvolených médií. Vedľajší cieľ práce bude porovnať výsledky analýzy vybraného obrazu v jednotlivých zvolených periodikách a porovnať prípadné odlišnosti v rámci ich interpretácie i kontextu, do ktorého je fotografia posadená. Práca vychádza predovšetkým z teoretických konceptov Rolanda Barthesa na konkrétnom vizuálnom zdelení daným vybraným médiom. Základné sledované ukazovatele sú koncepty denotácie, konotácie a mýtusu, pričom sledujeme vzťah medzi textom a...
|
host ::
RSS.