Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Event representation in pantomime versus linguistic expression
Kadavá, Šárka ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Šimík, Radek (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na porovnání ztvárnění dějů v pantomimickém podání na jedné straně a v jazykovém ztvárnění na straně druhé. V návaznosti na předcházející výzkumy se soustředí na to, jaké aspekty dějů se ztvárňují pomocí pantomimy a prostřednictvím jazykového vyjádření a jak to ovlivňují různé formální a sémantické parametry ztvárňovaných situací (např. počet valenčních doplnění, ikoničnost děje, pohyb vs. nepohyb, živost patientu apod.). Na základě vlastního experimentu práce analyzuje, jaké strukturní a sémantické parametry vybraných dějů byly ztvárňovány. Cílem je popsat nejčastější strategie, které účastníci při řešení daného úkolu zvolí, a jejich dopad na porozumění. Cílem diplomové práce je přispět k poznání rozdílů v kódování informací ve verbálním versus neverbálním sémiotickém módu, a tudíž obohatí dosavadní výzkumy multimodálnosti, a specificky multimodálního výzkumu češtiny. Klíčová slova: multimodálnost, ikoničnost, struktura dějů, valence, intersubjektivita, komunikační úspěšnost
From Language to Sign: Three Stages of Cognitivism
Kadavá, Šárka ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce popisuje tři fáze kognitivismu, který v první polovině 20. století vznikl jako reakce na antimentalistickou tradici filozofického myšlení (reprezentovanou mimo jiné Charlesem S. Peircem a Charlesem Morrisem) a který byl umožněn zejména takzvaným lingvistickým obratem ve vědě (především v analytické filozofii), jenž mentální jednotky, považované za nevědecké, nahradil jednotkami jazykovými, pojímanými jako odraz mentálních stavů, a navíc umožňujícími adekvátní zkoumání. Práce je do velké míry vedena knihou On Minds and Symbols Thomase C. Daddesia, která je považovaná za jeden z prvních explicitních pokusů o formulování kognitivněsémiotické perspektivy a v rámci níž autor mapuje předchozí vývoj kognitivního paradigmatu. Nejprve jsou tak popsány faktory, jež vznik kognitivismu umožnily, a poté jeho vývoj, který lze rozdělit podle vzoru Daddesia na dvě vlny. Tato práce však Daddesiovu knihu přesahuje a stanovuje třetí fázi, kdy kognitivismus v rámci sémiotiky vzniká jako samostatné pole bádání, tj. kognitivní sémiotika. V rámci tohoto vývoje práce sleduje zejména proměnu pojímání vztahu jazyka a mysli, který je pro kognitivně- lingvistické vědy klíčový, a ustanovení znaku jakožto jednotky relevantní pro studium lidské kognice.
Metafory socialismu v kanonizované próze 50. let 20. století
Kadavá, Šárka ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Šebek, Josef (oponent)
Cílem práce je na základě Lakoffovy teorie pojmových metafor analyzovat, jakým způsobem byla performativně využívána literatura, aby nabídla zdroje ilustrující cílovou doménu, tedy koncept socialismu/komunismu a způsob jeho budování. Materiálem bude množina děl, která byla uvedena jako povinná pro získání Fučíkova odznaku; tato kampaň regulující jak zdroje toho, co je čteno, tak i způsob rozumění vybraným kanonickým textům, bude chápána jako emblematický a sugestivní nástroj tehdejší ideologizace narativu. Východiskem pro samotnou interpretaci a následnou analýzu budou brožury vytvořené pro Fučíkův odznak, díky nimž bude na materiál nahlíženo pohledem soudobého čtenáře, resp. uchazeče, a zkoumané tak budou především ty kořenové/konceptuální metafory, které takto institucionalizovaný výklad považoval za signifikantní. Klíčová slova: socialismus, Fučíkův odznak, kořenová/konceptuální metafora, ideologizace narativu

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.