|
|
Změny obsahu antokyanů a fotosyntetických pigmentů v listech ječmene pod vlivem faktorů klimatické změny
Nikodymová, Michaela ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
Probíhající klimatická změna a její projevy mají významný vliv na zemědělské plodiny, které jsou vystaveny velkému spektru abiotických (sucho, vysoká či nízká teplota, zvýšená úroveň UV záření) i biotických (patogeny, škůdci) stresových faktorů, které mohou nebezpečně ovlivňovat jejich růst a výnos. Jedním z velmi důležitých příčinných jevů klimatické změny je zvyšující se koncentrace CO2 a dalších skleníkových plynů v atmosféře. Projevy klimatické změny, jako jsou zvýšená teplota a sucho, působí v interakci se zvýšenou koncentrací CO2, a tyto interakce mohou mít závažné dopady na vegetaci. Ječmen je jedna z nejvýznamnějších světových obilnin a existuje a stále se šlechtí velká škála odrůd ječmene, které se liší fyziologickými vlastnostmi. Tyto vlastnosti je třeba experimentálně ověřovat v řízených pokusech, ať už komorových, kdy je ječmen pěstován v laboratorním prostředí, nebo skleníkových, kdy je ječmen pěstován přímo v půdě. Tato diplomová práce zkoumá vliv faktorů klimatické změny a stresových faktorů na obsah pigmentů s významem ochrany rostlin proti stresu, a to fotosyntetických pigmentů a antokyanů v listech ječmene. Zároveň je cílem práce zjistit, zda a jaké jsou rozdíly v reakci na tyto faktory u dvou odrůd ječmene, lišících se svou odolností vůči fotooxidativnímu stresu. Rostliny byly...
|
|
|
Izolace a charakterizace přírodních beta-glukanů
Ratsilouskaya, Lizaveta ; Hoová, Julie (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá charakterizací přírodních beta-glukanů a dalších aktivních látek izolovaných z makrořas a kvasinek. Použité vzorky makrořas se od sebe liší pigmentem, původem a metodou extrakce. Teoretická část se zaměřuje na druhy mořských řas a kvasinek, na beta-glukany, jejich zdroje a biologické účinky, dále na další biologicky aktivní látky (jako jsou např.: polyfenoly a antioxidanty) a nakonec na metody stanovení těchto biologicky aktivních látek. V praktické časti byly analyzovány vzorky vybraných makrořas, konkrétně vzorky Arame, Nori, Kombu, Wakame, Hijiki a Spaghetti. V práci byly připraveny vodné, ethanolové a acetonové extrakty těchto řas. Vodné extrakty byly použity pro spektrofotometrické stanovení fenolyckých látek, flavonoidů a antioxidační aktivity metodou ABTS. Ethanolové a acetonové extrakty zmíněných makrořas byly použity pro spektrofotometrické stanovení obsahu celkového chlorofylu a karotenoidů. Součásti práce byla také analýza obsahu beta-glukanů u makrořas a kvasinky R. toruloides. Vysoký obsah beta-glukanů měly řasy Arame a Nori a kvasinky R. toruloides. Obsah beta-glukanů byl v případě ostatních makrořas velice nízký.
|
|
|
Předúprava chmele pro další zpracování v pivní technologii
Tichá, Anna ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá předúpravami chmele pro další zpracování v pivní technologii. V experimentální části práce byl zkoumán konkrétně vliv působení nízkých teplot, jakožto předúpravy chmele, na sledované parametry. Byly zkoumány tři typy chladové předúpravy. Ve dvou případech se jednalo o zmražení chmelového materiálu pomocí mrazícího zařízení na teploty 25 °C a ve druhém případě na 70 °C. Ve třetím případě byl chmelový materiál upravován pomocí kontaktu s tekutým dusíkem v kombinaci s mechanickou úpravou rozmělněním. Jako chmelový materiál byl využit chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák, který byl ve formě pelet nebo lisovaných chmelových hlávek. Zkoumána byla celková hořkost vzorků, celkový obsah fenolických látek, celkový obsah flavonoidů, antioxidační aktivita a koncentrace silic, konkrétně myrcenu humulenu a geraniolu. Vliv předúprav vzorků byl zkoumán při běžném chmelovaru i při studeném chmelení. Součástí experimentální části jsou popisy postupu chmelení, popisy postupů jednotlivých analytických metod. U každého vzorku bylo provedeno paralelní měření. Výrazné výhody či nevýhody některé z předúprav nebyly prokazatelné, nicméně nejvýraznější odlišnosti byly pozorovány u vzorků chmelených pomocí chmele předupraveného mražením na teplotu 70 °C, který měl pozitivní vliv zejména na množství vyextrahovaných silic při studeném chmelení.
|
|
|
Účinky flavonoidů na kardiovaskulární systém
Šramarová, Pavlína ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Pavlína Šramarová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Bakalářská práce 2013/2014: Účinky flavonoidů na kardiovaskulární systém, s. 54 Flavonoidy jsou rostlinné sekundární metabolity. Mají pozitivní vliv na lidské zdraví a vykazují antioxidační aktivitu. Vychytávají volné radikály a snižují riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění, zánětlivých onemocnění i rakoviny. Tato bakalářská práce se zabývá mechanismy jejich působení, vztahem mezi strukturou flavonoidů a jejich antioxidační aktivitou a jejich potencionálním přínosem při předcházení a léčbě kardiovaskulárních onemocnění. V práci lze nalézt přehled významných účinků některých rostlin, obsahujících flavonoidy, jako jsou např. Camellia sinensis, Vitis vinifera, Achillea millefolium, rod Artemisia aj. Klíčová slova: flavonoidy, kardiovaskulární systém, účinky, antioxidanty
|
|
|
Elektrochemické studium rozkladu přírodních barviv používaných na uměleckých památkách
Ramešová, Šárka ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
V této práci byla studována oxidace quercetinu (3,3',4',5,7- pentahydroxyflavon) a luteolinu (3',4',5,7-tetrahydroxyflavon). Tyto intenzivně barevné polyfenolické látky patří do skupiny přirozeně vyskytujících se sloučenin flavonoidů. Studie se týká analýzy produktů rozkladu původních barev. Produkty rozkladu vzniklé během procesu stárnutí mohou být použity jako otisk prstu k určení původní barvy. Degradační procesy flavonoidů byly studovány pomocí elektrochemických metod a UV/Vis spektroskopie ve vodném prostředí. Oxidační mechanismus zahrnuje přenos elektronů spojený s chemickou reakcí a je ovlivněn acidobazickými vlastnostmi quercetinu. Disproporcionační konstanty pK1 a pK2 pro quercetin a pK1 a pK2 pro luteolin byly zjištěny kombinací dvou nezávislých metod: acidobazickou titrací a UV/Vis spektroskopií. Stabilita obou látek významně závisí na přítomnosti kyslíku. Distribuce oxidačních produktů quercetinu ve vodném prostředí v rámci působení kyslíku byla sledována pomocí LC-MS/MS a LC-DAD analýzy.
|
|
|
NADP-dehydrogenasy léčivých rostlin.
Bartošová, Martina ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Léčivé rostliny obvykle obsahují různé metabolity tvořené sekundárními biosyntetickými drahami, jako je např. fenylpropanoidní a šikimátová dráha závisející na dostupnosti NADPH. V této práci byla v 10 léčivých rostlinách běžně dostupných v České republice vedle obsahu celkových fenolických látek a flavonoidů rovněž sledována aktivita enzymů poskytujících NADPH. Jednalo se o glukosa-6-fosfátdehydrogenasu (G6PDH, EC 1.1.1.49), NADP- isocitrátdehydrogenasu (NADP-ICDH, EC 1.1.1.42), NADP-malátdehydrogenasu (oxalacetát dekarboxylační) (NADP-ME, z anglického NADP-malic enzyme, EC 1.1.1.40). Dále byla stanovována aktivita hlavního enzymu šikimátové dráhy šikimátdehydrogenasy (SDH, EC 1.1.1.25). Pro jednotlivá stanovení byly optimalizovány způsoby extrakce. Vhodným zdrojem NADP-dependentních enzymů je ředkev (Raphanus sativus L. var. niger), česnek (Allium sativum L.) a máta peprná (Mentha piperita L.). Nejvyšší obsah fenolických látek a flavonoidů byl zjištěn v šalvěji (Salvia officinalis), meduňce (Melissa officinalis L.) a mátě citronové (Mentha citrata). Methanolová extrakce byla pro extrakci těchto látek účinnější než extrakce horkou vodou. Další extrakční postupy a studie jsou však nutné pro charakterizaci jednotlivých látek a principů jejich působení. Klíčová slova: léčivé rostliny,...
|
|
|
Antioxidační aktivita plodů různých kultivarů Sambucus nigra L.
Nehybová, Monika ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
7. Abstrakt Plody černého bezu Sambucus nigra L. se jako droga Sambuci fructus používají v terapii jako diaforetikum, diuretikum a laxativum. Vyšlechtěné kulturní odrůdy černého bezu se zkoumají pro využití v potravinářství i ve farmacii. Plody obsahují především antokyany a flavonoidy, které jsou známé svojí antioxidační aktivitou. Cílem této práce je stanovit antioxidační aktivitu plodů druhu Sambucus nigra L., kultivarů Samdal, Mammut, Sambo, Sambu, Sampo, Bohatka, Haschberg, Weihenstephan, Allesö a Samyl a drogy Sambuci fructus. Z plodů se získal antokyanový extrakt postupem založeným na extrakci zmrazeného materiálu okyselenou vodou za tepla a separací na sloupci polymerního neionogenního polystyren-divinylbenzenového sorbentu. Obsah antokyanových barviv v extraktech se stanovil spektrofotometricky modifikovanou pH-diferenční metodou. Absorbance se měřila v rozmezí 350 - 600 nm. Obsah antokyanů se vyjádřil jako mg cyanidin 3-glukosidu v 1 ml extraktu. Pohyboval se v rozmezí 0,33 - 2,76 mg cyanidin 3-glukosidu/ml extraktu. Nejvyšší obsah měl extrakt z plodů kultivaru Samdal a nejnižší kultivaru Mammut. Poté se u suchých alkoholových extraktů stanovovala antioxidační aktivita in vitro metodou stanovení s DPPH . Antioxidační aktivita extraktů se vyjádřila jako IC50 mg suchého extraktu. Aktivitu vykazovaly...
|
|
|
Flavonoidy v květech vybraných kultivarů Sambucus nigra L.
Krulišová, Markéta ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit obsah flavonoidů v květech jedenácti vyšlechtěných kultivarů bezu černého, určit zdali jsou mezi nimi statisticky významné rozdíly a vypracovat přehled obsahových látek a účinků květů. Droga Sambuci nigrae flos se v terapii užívá zejména pro svůj obsah flavonoidů a hydroxyskořicových kyselin jako prostředek při nachlazení, onemocněních močového ústrojí a dýchacích cest. Její prospěšnost potvrdily i studie v rámci zkoumání antibakteriální a antivirové aktivity, diabetu a obezity, účinků na imunitní systém a též ochrany před UV zářením. Obsah flavonoidů byl stanoven spektrofotometricky metodou podle Českého lékopisu 2009, článku Sambuci nigrae flos. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny testem ANOVA a Bonferroniho testem. Požadavek Českého lékopisu 2009 na minimální obsah flavonoidů 0,80% splnily květy z kultivarů: Albida, Heidegg 13, Riese auß Voßloch, Sambu, Samdal, Sampo a Samyl. Naopak by lékopisu nevyhověly květy kultivarů: Allesö, Aurea, Dana a Juicy. Nejvyšší obsah flavonoidů byl zjištěn v květech kultivaru Riese auß Voßloch s hodnotou 1,3603%, zatímco nejnižší u kultivaru Dana s obsahem 0,3598%. Nejvyšší průměrný obsah flavonoidů měla odrůda Sambu, dále následovaly odrůdy v pořadí Riese auß Voßloch, Sampo, Albida, Heidegg 13, Samyl, Samdal, Juicy, Allesö, Aurea a...
|
|
|
Produkce sekundárních metabolitů v explantátových kulturách třezalky tečkované
Křížová, Šárka ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Produkce sekundárních metabolitů v explantátových kulturách třezalky tečkované Šárka Křížová Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Farmacie Klíčová slova: třezalka, elicitace, flavonoidy, peroxid vodíku, glutathion, neutrální červeň. Cílem diplomové práce bylo ovlivnit produkci sekundárních metabolitů (flavonoidů) v explantátových kuturách třezalky tečkované. K tomuto ovlivnění byla použita metoda elicitace, která spočívá v přídavku elicitoru (stresoru) do tkáňové kultury. V experimentu byly využity suspenzní a kalusové kultury Hypericum perforatum L. Jako potenciální elicitory byly přidávány peroxid vodíku, peroxid vodíku v kombinaci s Mg-ATP, glutathion a buněčné barvivo neutrální červeň, jejichž vliv na produkci flavonoidů byl sledován po 4 a 24 hodinách. Kultury byly kultivovány na médiu připraveném dle Murashigeho a Skooga s přídavkem růstového hormonu BAP a stimulátorem růstu α-NAO. Ke stanovení obsahu flavonoidů byla zvolena metoda HPLC. Peroxid vodíku zvýšil produkci flavonoidů zejména v suspenzních kulturách, v kalusových kulturách měly největší vliv glutathion (redukovaná forma) a neutrální červeň. K vůbec nejvyšší produkci flavonoidů v experimentu došlo po 24 h působení peroxidu vodíku v koncentraci 100 mg/l, kdy obsah hyperosidu v suspenzní...
|
|
|
Sekundární metabolity explantátové kultury Trifolium pratense L.
Novotná, Hana ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Hana Novotná Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Sekundární metabolity explantátové kultury Trifolium pratense L. Perspektivním zdrojem sekundárních metabolitů jsou explantátové kultury. Produkce flavonoidů a isoflavonoidů suspenzní kulturou Trifolium pratense L. však nebývá vysoká. Jednou z metod podporujících biosyntézu sekundárních metabolitů je elicitace. Elicitací dochází k indukci fyziologických změn, stimulaci obranných či stresem vyvolaných reakcí v rostlinách a následně ke spuštění syntézy sekundárních metabolitů. Cílem této práce bylo sledovat vliv dvou elicitorů - kyseliny abscisové a kyseliny askorbové - na produkci flavonoidů a isoflavonoidů suspenzní kulturou Trifolium pratense L. (varieta Sprint). Kultura byla kultivována na médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg.l-1 2,4- dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg.l-1 6-benzylaminopurinu, při teplotě 25 řC a světelné periodě 16 hodin světlo / 8 hodin tma. Nejlepší elicitační účinek kyseliny abscisové na produkci flavonoidů i isoflavonoidů byl po 6 hodinové aplikaci nejvyšší koncentrace 500 µmol.l-1 . Její pozitivní vliv se však s délkou elicitace snižoval. Kyselina askorbová jako antioxidační látka projevila...
|
host ::
RSS.