|
| |
|
|
Každodennost pronásledování. Lidské vztahy mezi Státní bezpečností a opozicí během normalizace.
Hošek, Jakub ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá střetáváním Státní bezpečnosti a opozice během normalizačního období v Československu. Cílem práce je plasticky zachytit různé formy tohoto střetávání, strategie, které při něm volily obě zainteresované strany a naznačit, kdy mezi těmito představiteli obou stran mohlo docházet ke vzniku osobních vztahů. Práce se opírá o prameny z provenience Státní bezpečnosti, materiály a texty, které vznikaly uvnitř opozice a také rozhovory s aktéry. To vše je podpořeno studiem a citacemi sekundární literatury. V první části jsou popsány strategie, které Státní bezpečnost uplatňovala proti opozici. Ve druhé části je popsáno, jak se tyto strategie promítly do života opozičních představitelů. Ve třetí části jsou vysvětleny obranné mechanismy, které si opozice vytvářela proti represím Státní Bezpečnosti, a čtvrtá část se zabývá lidskými vztahy mezi příslušníky Státní bezpečnosti a disidenty. Klíčová slova: Státní bezpečnost, opozice, disent, Charta 77, každodennost, persekuce
|
|
|
Životní příběh Věry Skálové Selnerové
Šraier, Petr ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá životním příběhem herečky Věry Skálové Selnerové, která se narodila v roce 1921 v Praze. Dětství prožila v Ústí nad Labem, odkud musela v roce 1938 s rodinou utéci do Prahy. Zde se dostala k divadlu - k Andule Sedláčkové a později do Divadla Vlasty Buriana. Zahrála si také v několika filmech (Advokát chudých, Muži nestárnou, aj.). Po válce svou uměleckou kariéru přerušila a provdala se za generála Jaroslava Selnera, který bojoval na západní a východní frontě. Po únoru 1948 byla spolu s manželem perzekvována a odešla z Prahy. Živila se jako úřednice a učitelka. V 60. letech se vrátila do Prahy a začala pracovat pro Pragokoncert, odkud musel odejít po roce 1968 pro své politické názory. Její manžel zemřel v roce 1973. Po roce 1989 byli oba rehabilitováni. Předkládaná práce využívá orálně-historické rozhovory, archivní materiály a odbornou a memoárovou literaturu. Klíčová slova: Věra Skálová Selnerová, divadlo, film, Protektorát, komunismus, pronásledování, každodenní život. 1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá životním příběhem herečky Věry Skálové Selnerové, která se narodila v roce 1921 v Praze. Dětství prožila v Ústí nad Labem, odkud musela v roce 1938 s rodinou utéci do Prahy. Zde se dostala k divadlu - k Andule Sedláčkové a později do Divadla Vlasty Buriana. Zahrála...
|
|
|
60. až 80. léta v československé rockové hudbě - doba rozkvětu i zmaru
Solar, Martin ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
60. až 80. léta v československé rockové hudbě - doba rozkvětu i zmaru Bakalářská práce Abstrakt Bakalářská práce popisuje vztah mezi komunistickým režimem a tuzemskou rockovou scénou od jejích počátků až po pád totality. Rozebírá postupy státního aparátu proti hudební komunitě i možnosti, jaké se rockovým hudebníkům v jednotlivých dekádách nabízely pro jejich tvorbu. V práci jsou popsány nejznámější kauzy typické pro jednotlivá období - počátky rock'n'rollu v Československu, akce proti dlouhovlasým mladíkům, underground a alternativní hudba v letech sedmdesátých a v neposlední řadě punk, nová vlna a metal v letech osmdesátých. Nechybí ani srovnání se situací na západ od československých hranic a zamyšlení nad faktory, které vedly establishment k vyhraněnému vztahu k rockové hudbě. Přestože československý režim byl ve své politice vůči rockové hudbě jedním z nejméně tolerantních, snahy o potlačení její obliby nikdy nebyly zcela úspěšné a ve své podstatě jen prohlubovaly odcizení a znechucení větší části mládeže vůči komunistickému režimu. Martin Solar
|
|
| |
|
|
Specifika kolektivizace na okrese Svitavy v letech 1949-1960
Jiráček, Jiří ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Tato práce se zabývá procesem kolektivizace na území spadajícím do kompetence Okresního národního výboru Svitavy. Práce představuje hospodářskou i sociální přeměnu regionu po odsunu německých obyvatel. První kapitola podává obecnou charakteristiku okresu Svitavy a také ONV Svitavy jako hlavního prostředníka kolek- tivizace mezi vládou a jednotlivými obcemi. Další kapitola se soustředí na průběh kolektivizace na Svitavsku, a to podle dělení na tři etapy - první etapa (1949-1953), druhá etapa (1953-1954) a závěrečná etapa (1954-1960). Regionální vývoj je zasazen do souvislostí s celorepublikovými událostmi spojenými s fenoménem kolektivizace. Následující kapitola se věnuje individuálnímu průběhu kolektivizace ve vybraných obcích okresu Svitavy. Autor se pokouší na základě mikro-historických sond pouká- zat na zvláštnosti provázející realizaci kolektivizace. Cílem poslední kapitoly je na- stínění mechanismu soudních represí proti soukromým rolníkům. Pozornost se pře- devším upíná k největšímu rolníkovi Františku Blažkovi. Soudní proces s ním se stal zastrašujícím nástrojem k urychlení likvidace tzv. "kulaků". Práce si klade za cíl vylíčit rozdílnosti v zakládání jednotných zemědělských družstev mezi obcemi nově osídle- nými a s původním obyvatelstvem. Okres Svitavy se k tomuto porovnání velmi hodí,...
|
|
|
Židovská komunita ve Zruči nad Sázavou
Augustovová, Jana ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Práce se zabývá zaniklou židovskou komunitou ve Zruči nad Sázavou. Hlavní důraz je kladen na vývoj židovského osídlení ve 20. století. Práce je rozdělena do několika kapitol. Kapitolou první je Úvod. Ve druhé kapitole je nastíněna historie města Zruč nad Sázavou. Třetí, nejdůležitější, kapitola je věnována vývoji židovského osídlení od počátku do druhé světové války, která znamenala konec židovské komunity ve Zruči nad Sázavou. Čtvrtá kapitola se věnuje historii Dolních Kralovic, pod jejichž náboženskou obec Zruč spadala. Poslední kapitolou je Závěr. Práce je založena zejména na studiu archivních pramenů. Informace jsou čerpány také ze sekundární literatury.
|
|
|
Kancelář prezidenta republiky po nástupu Klementa Gottwalda
Trpišovská, Jana ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Cílem této práce je komplexně představit změny, ke kterým došlo v Kanceláři prezidenta republiky v období přibližně od února 1948 do smrti Klementa Gottwalda. Po stručném úvodu, který přiblíží tzv. zakladatelské období komunismu spolu se životem Klementa Gottwalda a jeho manželky Marty, následuje úvodní kapitola o poúnorové situaci v KPR. Ta uvozuje dvě velká témata, která budou zkoumána v dalších kapitolách - personální otázka a organizace. Práci uzavře kapitola o mocenské roli Hradu a samotného Gottwalda- prezidenta v letech 1948-1953. Literatura k tomuto období většinou popisuje hlavně obecné rysy zakladatelského období a roli Klementa Gottwalda. Samotné prezidentské kanceláři se pozornost nevěnuje, z postižených zaměstnanců napsal paměti jen Miroslav Jirásek. Využila jsem tedy hlavně práce Karla Kaplana, pro popis situace po smrti Gottwalda byla důležitá kniha vzpomínek Ladislava Nováka - kancléře Antonína Zápotockého, Antonína Novotného a Ludvíka Svobody. V práci byly vyžity materiály z několika archivů, i přes to se všechny otázky zodpovědět nepodařilo. Neexistuje například spis akčního výboru v KPR, jeho činnost se tedy dá zmapovat jen velmi omezeně. Národní archiv nabízí množství materiálů z provenience ústředního výboru KSČ, které se však KPR věnují velmi málo, stejně jako materiály...
|
|
|
Kolektivizace v obci Němětice v letech 1950-1960
Jirsa, Tomáš ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
(česky): Podstatou práce je zaměření se na vysvětlení problematiky kolektivizace českého venkova na příkladu jihočeské vesnice Němětice v období let 1950-1960 s pomocí metody mikrohistorické sondy do života této obce. Úvod práce se zabývá představením kontextu Českobudějovického kraje a strakonického okresu a charakteristikou obce v období před nástupem kolektivizace z hlediska politického, náboženského a sociálně-ekonomického. Důraz je dáván na specifika, která odlišovala Němětice od běžné obce podobné velikosti. Hlavní část práce se věnuje událostem celostátního měřítka majícím návaznost na dění v obci, právnímu rámci připravované kolektivizace a vylíčení procesu založení a fungování JZD v obci. Cílem této části je popsat metody, jež měly zlomit odpor proti kolektivizaci a přimět rolníky ke vstupu do JZD. Hlavní důraz autor klade na vylíčení poslední etapy kolektivizace v obci probíhající v letech 1956-1959, v níž došlo k definitivnímu ustavení JZD III. typu a kulackému procesu s padesátihektarovým sedlákem Milošem Boháčem. Cílem této práce je zhodnocení role obce v celém regionu, popsání forem perzekucí osob z vesnice na osudech tří modelových občanů - padesátihektarového sedláka, mlynáře a středního zemědělce a podání analýzy rozpadu mezisousedských vztahů a vztahu rolníka k půdě v průběhu...
|
|
|
Kolektivizace ve Středočeském kraji
Macourková, Anna ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje kolektivizaci československého venkova v letech 1949-1960 a dosavadní teze o zemědělské politice Komunistické strany Československa rozšiřuje o regionální poznatky z bývalého Pražského kraje, dnes Středočeského. V první části práce je rozebrán pojem kolektivizace v mezinárodním kontextu, přičemž pozornost je věnována zejména jejímu průběhu v Sovětském svazu. Kolektivizace v českém prostředí je pak sledována ve dvou liniích - v linii zakládání jednotných zemědělských družstev, která tvořila hlavní pilíř tzv. socializace venkova, a v linii perzekuce těch, kteří oné socializaci měli bránit, tzn. soukromých hospodářů, označovaných jako kulaci. Část diplomové práce se věnuje i agitaci, provázející zakládání a hospodaření družstev, a reflexi boje proti tzv. kulakům v dobovém zemědělském tisku - regionálním i celostátním.
|
host ::
RSS.